Názor k článku Grafický subsystém počítačů Amiga II od SanTiago - Jaka je vlastne technicka motivace pro planarni rezimy?...

Jaka je vlastne technicka motivace pro planarni rezimy? Nenapada me zadna rozumna vyhoda (*), spis jenom komplikace. Jak je to vlastne se sekvencnim pristupem do pameti od sequencery/scanneru graficke karty? Nemusi kvuli tomu vygenerovat velke mnozstvi nahodnych pristupu (ale tehdy asi nebyl nahodny pristup do RAM tak velka zatez, jako s modernima pametma)?

U dedikovanych grafickych karet (jako VGA) byla pamet zadratovana tak, ze s planarnim pristupem pocitala (kazdy plan byl v jendom pametovem chipu, takze cteni bylo vlastne sekvencni a ‚planarita‘ byla jenom zpusobena divnym mapovanim pametovych chipu do pametoveho prostoru). Ale u architektur se sdilenou grafickou pameti a volitelnym mnozstvim planu si takovy postup dovedu jen tezko predstavit.

(*) asi by slo vyuzivat vhodne zvolene palety a pak dosahovat cilene zmeny jen zmenou mensiho mnozstvi planu a tim setrit praci. Take by slo asi vyuzit nezavisle scrollovani jednotlivych planu na cool efekty. Ale oboje me prijde jako mala vyhoda v pomeru ke komplikacim.