Může mi někdo (autor článku / blogového zápisku) vysvětlit, nač míti audio ve vyšší vzorkovací frekvenci, než těch zmíněných 44 (a kousek) kHz?
Měl jsem za to, že Nyquist-Shannon dokázali, že zvuková (nebo jakákoli jiná) informace lze vždy ve 100 % případech bezeztrátově reprodukovat, a to až do frekvence zhruba 20 kHz a to bez žádné zubatice. O bitové hloubce se tu nebavím.
Takže moje otázka zní: K čemu je dobrá vyšší vzorkovací frekvence, když člověk více než 20 kHz stejně nedá? Je to jenom k dalšímu zpracování signálu? To bych pochopil u "intermediate" formátu pro nahrávací studia, ale nechápu to pro "end-user" spotřebitele.