Názor k článku H.266 je tím, čím měl být H.265 v roce 2012 (ale nijak to nevadí) od Ondřej Caletka - > Vysvětlit ti to nikdo nemůže, protože to...

> Vysvětlit ti to nikdo nemůže, protože to je založené na nepochopení Nyquist-Shannon teorému.
Souhlas. Krásně vysvětleno je to třeba v tomhle videu.

Nicméně ten hlavní legitimní důvod, proč vzorkovat audio vyššími frekvencemi než ~40 kHz spočívá v technické realizovatelnosti nutné podmínky Niquist-Shannonova teorému, totiž, že signál musí být kmitočtově omezený. Nikdo nedokáže vyrobit filtr typu dolní propust, který bude mít konstantní přenos 0 dB do frekvence 22 kHz a následně mínus nekonečno dB pro frekvence od 22,05 kHz dál. Bude tam nějaké přechodové pásmo dané úrovní filtru, kdy bude s rostoucí frekvencí úroveň signálu postupně klesat a klesat. A čím strmější tu přechodovou funkci uděláme, tím zvlněnější bude okraj propustného pásma, protože přenosová funkce filtru je vždy spojitá, je to součet sinusovek. Některé slyšitelné frekvence pak budou potlačeny, jiné zesíleny. Což asi taky nechceme.

Pokud audiosignál vzorkujeme kmitočtem 96 kHz, požadavky na filtr se okamžitě rozvolní, budeme potřebovat nezvlněné propustné pásmo do cca. 20 kHz, pak nás přenosová funkce filtru nezajímá a maximální útlum budeme potřebovat od frekvence 48 kHz. Na to bude stačit jednoduchý filtr prvního řádu, který do slyšitelných frekvencí nezavede žádné zkreslení.

Pokud zavedeme větší bitovou hloubku, máme větší dynamický rozsah a o to víc tedy musí filtr tlumit v nepropustném pásmu. Než vylepšovat analogový filtr, může být v dnešní době mnohem jednodušší zase zdvojnásobit vzorkovací frekvenci a mít jistotu, že mezi 20 kHz a 96 kHz (při vzorkovací frekvenci 192 kHz) je dostatečný prostor na to, aby signál nad 96 kHz měl vždy nižší úroveň než nejmenší kvantizační krok.