I u rozlišení, na které není optimalizovaný, bych čekal, že dosáhne minimálně srovnatelné velikosti.
Myslím, že to nemusí platit. U vyššího rozlišení máte přechody kontrastu jemnější a kodek s tím může počítat ve všech třech osách. U nižšího rozlišení je v jednom pixelu třeba čtyřnásobný nebo šestnáctinásobný kompromis a nový kodek tedy nemá data na to, aby zvlolil "svůj" kompromis.
Ztrátové kokdeky jsou založené na empirii, "ví" se, které detaily oko nepostřehne a které ano. Taky se ví, co bylo u generačních předchůdců nedotažené.
Pokud do nového kodeku pošlete data poškozená starším kodekem, bude výsledek o to horší. Pokud to chcete kompenzovat a situaci nezhoršovat, pak povolíte takovou bitrate (nebo kvalitu), která dosáhne ještě horší velikosti, než původní formát.
Pokud by měl být výsledek datově lepší, pak by bylo jedinou možností, aby to kodek dotáhl na kompresi dat (na bezeztrátové části). Jenže v této oblasti se zas takových pokroků nedosahuje.