@87vdf4vg82
Morální problém spatřuji v tom, že tyto služby lidé používají z donucení k "pohodlí" a ne kvůli tomu, že by uznávali duševní vlastnictví či autorská práva. Kdyby existovala pohodlná cesta k nelegálním obsahu, asi by to vypadalo jinak.
Je dobře, že nové formy distribuce jsou atraktivní, ale to má být atribut konkurenčního boje. Nikoliv hledání cesty, aby vašnostové vůbec byli ochotni za obsah zaplatit.
Ta neúcta k dílu a úsilí, které stálo, je evidentní, a není dobrou vizitkou pro společnost. Vždy, když čtu příspěvky o tom, že uděláním kopie autor o nic nepřichází, je mi smutno z toho, kam až jsme to dopracovali. Ještě lepší jsou úvahy o "nenažraných, bohatých" společnostech. Z toho pak vychází, že někteří by si představovali získat úspěšné AV dílo za hubičku (a ta neúspěšná ať si producenti financují "ze svého").
Zákonné regulace být samozřejmě mohou, ale neměly by popírat komerční charakter celého podnikání. Dovedu si např. představit ustanovení o tom, že distributor musí nabízet i kopii k offline přehrání - ovšem musí tam být dán prostor pro to, aby byla dána za poskytnutí takové licence jiná cena. Pak může nastat konkurenční boj. (Mimochodem, u audio děl to funguje, takže asi ani regulace není potřeba).
Dále má být v prvé řadě akcentováno, aby si práva každý hlídal a vymáhal sám. Stát má pouze doplňovat občanskoprávní cesty. Policie taky neřeší spory dvou subjektů - maximálně ověří, že nejde o trestný čin a zaprotokoluje svá zjištění. Pohopitelně není únosné, aby na jedné straně byla komerční volnost a na druhé straně stát dělal četníka soukromým firmám.