Lossy WebP je odvozené z VP8, což ve srovnání s H.265 umí jen YUV420 a obsahuje hodně šumu (oboje řeší lossless WebP za cenu o hodně větší velikosti).
Lossy WebP je kvalitou srovnatelné s JPEG, přičemž je většinou trochu menší. Předpokládám, že HEIF bude (podobně jako BPG, když oboje vychází z H.265) mít o dost lepší kvalitu při menší velikosti.
Kde se prosím pěkně na AV1 "pořád" čeká? Poprvé byl ohlášen loni a konečná specifikace má být zveřejněna v posledním kvartálu tohoto roku, takže až dosud nějaké "pořád" tady nevidím. No a pokud jde o aplikace, o kodeku, na kterém běží Youtube a Netflix a podporuje ho hardware, se dost těžko dá říct, že mu ujel vlak. To že to nikdo neřeší je pravda, ale stejně tak by to neřešil, kdyby používaly cokoli jiného. Někdo holt ještě neslyšel o tom, že existuje svět i mimo iOS a macos... nebo je snad den výplaty u MPEG-LA? ;-)
PS: Která že je ta konkurence, co už je o míle dál? V této kategorii existují momentálně dva hlavní kodeky: VP9 a HEVC. AV1 je oficiální nástupce VP9 a ve srovnání s tímto i s HEVC představuje další generaci. Podporuje video až do 8K přičemž je navržen tak, aby optimálního poměru komprese/kvalita dosahoval při 4K a u 1080p až 2K umožňoval vyšší stupeň komprese, než HEVC, při stejné kvalitě obrazu.
Jestli tohle všechno doopravdy splní se ještě ukáže (i když testy vývojové větvě vypadají slibně), ale nevím o žádném jiném současném kodeku, který by si nárokoval lepší parametry, natož byl o míle dál. Takže pokud to není jenom výplod bujné fantazie agitátora roty fanatiků apple, tak se prosím podělte o své vědomosti o tom zázračném kodeku o kterém svět jakživ neslyšel?
Pod obrázkem je link a na té stránce je i zdrojový kód, kterým byl ten obrázek udělán.
Ve zkratce: vezme fotku ve vysoké kvalitě a postupně k ní generuje kopie nižší kvality. A z těch kopií vždy vezme 16 sloupečků a z těch je ta fotka pospojována. Takže v pravo máte části s kvalitou blízkou 100%, vlevo pak kvalitu blízkou 0%. Což je kvalita, která se běžně nepoužívá. Používá se kolem 60% a výše. A tam ta fotka pořád ještě vypadá dobře.
No a kde je tedy porovnání s HEIF? Vypadá, při zachování velikosti (takto zkomprimovaného) obrázku HEIF lépe nebo hůře?
Předpokládám, že by asi měl být lepší. Ale. Neznám HEIF a jeho vlastnosti. Zda třeba naopak v těchto krajních mezích neujede artefaktů více, že třeba hlavní optimalizace se týká středních velikostí. Nevím. Netuším.
Jen, prostě, ten obrázek je tam jak když idnes udělá "reportáž" o tam jak ošklivý náklaďák nedodržel omezenou výšku a pod mostem zničí troleje, ale jako ilustrativní obrázek tam dá nicneříkající bouračku dvou osobáků na křižovatce.
Ano, správně jste přišel na to, že jde jen o ilustrační obrázek. U Softwarových sklizní je obrázek kombajnu, u článku o nové verzi PostgreSQL byl obrázek slona. Prosím, ve vlastním zájmu se nepokoušejte ty obrázky interpretovat tak, že nějak doplňují obsah článku. Ne, ilustrační obrázky v perexu článku jen volně navazují na téma článku a slouží jen k rychlé orientaci. Spousta lidí nemá ráda stránku plnou textu, špatně se jim v ní orientuje – když si třeba někdo otevře tři články z Roota, pak klikne na některou záložku a na první pohled podle obrázku pozná, jestli je to komiks, článek o HEIF nebo API pro platební karty. Nic víc v tom nehledejte.
Spousta lidí nemá ráda stránku plnou textu, špatně se jim v ní orientuje – když si třeba někdo otevře tři články z Roota, pak klikne na některou záložku a na první pohled podle obrázku pozná, jestli je to komiks, článek o HEIF nebo API pro platební karty.
Ano, to se hodi hlavne lidem, keri se vsude divaji akorat na obrazky.
Tady bych mel pro Root zlepsovaci navrh. Ten obrazek u clanku by mohl byt plovouci a trcel by porad uprostred obrazovky a text by se pod nim roloval. Tim se zajisti, ze obrazek pro orientaci v tabech bude porad viditelny a nedojde k jeho odscrolovani, coz by mohlo zapricinit, ze se nekdo ztrati.
A aby to spolehlive fungovalo, je treba ctenare s vypnutym JS presmerovat na stranku s informaci o tom, jak v prohlizeci zapnout JS
@Filip Jirsák
Potud, ok a ta fotka toho kocoura je jako v perexu?
A když teda není v perexu, jaký má smysl dávat do obsahové části "ilustrativní fota", které neilustrují přímo zmíněný JPEG, přestože text je "JPEG komprese" , ale zobrazuje nějaké srovnání různých možných kvalit [1, @Karel] - což je teda IMO vyloženě "ilustrativní" jako "prase" - a není to v textu teda nikde zmíněno ani jednou větou?
[1] https://www.root.cz/clanky/heif-jako-nastupce-jpeg-nemusi-to-stihnout/nazory#o941013
Omlouvám se, máte pravdu, ta fotka kočky není v perexu.
Nevím, co by ta fotka ilustrovala jiného, než JPEG, když jsou všechny její části zkomprimované JPEGem. Ano, popisek by mohl být podrobnější. Ale to, že to není fotka zkomprimovaná jednou úrovní komprese, snad musí být jasné každému, kdo viděl alespoň jediný JPEG soubor. Na první pohled ta fotka vypadá, jako kdyby levá část byla zkomprimovaná vysokým stupněm komprese a pravá část byl nekomprimovaný originál – a to není zas tak odlišné od toho, jak ten obrázek doopravdy vznikl.
@Filip Jirsák
"Ale to, že to není fotka zkomprimovaná jednou úrovní komprese, snad musí být jasné každému, kdo viděl alespoň jediný JPEG soubor"
Opravdu? Takže i 5leté dítě, každý důchodce nebo klasická maminka, která si chodí na internet do toho Gúglu (Chrome) a internet pro ni znamená Seznam.cz a Messenger na Androidu?
Pravdou je, že jsem se nad tou fotkou ani nijak celkem nepozstavil, ale když už se o tom diskutuje, tak se nemůžu zbavit pocitu, že když už dám něco do obsahu článku, tak to má mít nějaký účel a když to má mít nějaký účel a má to v článku být, tak to asi zasluhuje i komentář. Pokud ne, tak asi není důvod aby to tam bylo, kromě zvýšení počtu stran ve Wordu, případně délky článku.
Jj, klídek, pohoda. Bavíme se o blbosti.
Není to perex, ale to už tu proběhlo a bylo vyjasněno. Pohoda.
Jen jsem chtěl naznačit, že přidání té fotky (navíc přehnané, v praxi nereálné komprese) coby pouze ilustrační, zde na rootu v daném článku, mi přijde úsměvné.
Z praxe, jako když byla v našich krajích na Nově ukázka toho, že voda zamrzá. Bylo to tuším v době reportáží, že přišly tuhé mrazy (což je ok a i zajímavá informace, obdobně jako zde info o HEIF je ok a zajímavá informace). Ale pak se k tématu objeví úplně zbytečná ukázka o tom, jak jim voda ve flašce v zimě zamrzla (jak vypadá extrémní JPEG komprese) bez dalšího. Spoustě lidí, včetně mě, to prostě přijde směšné. Obojí stejně. V první chvíli člověk očekává že je to useklé a že k tomu přijde více, třeba porovnání těch extrémů (oba případy, mrazy i ten obrázek), ale když nic, bez dalšího, tak mi to prostě vyznívalo směšně.
Na té fotce ale přece není jen přehnaná nereálná komprese, je tam celá škála úrovní komprese, takže je vidět, jak úroveň komprese ovlivňuje výsledek.
Mně na tom obrázku přijde zajímavé a nečekané, že na tom náhledu je ostrá hranice mezi tím, co je kostičkované a tím, co vypadá normálně. Při zvětšení je tam už vidět přechod, ale na něm je zase vidět, že záleží na zdroji. Tedy že neplatí, že čím nižší úroveň komprese, tím lepší obrázek (jak by člověk intuitivně čekal), ale že spíš pro určitou strukturu obrazu je nějaká hranice komprese, před kterou to vnímáme jako viditelně kostičkované, a za ní už jako bezproblémový obraz. Předpokládám, že novější algoritmy ztrátové komprese už toho využívají a komprimují různé části obrazu s různou úrovní komprese.
Budoucnost komprese videí vidím trochu jinak (možná se na tom už pracuje). Komprese snímků tak jak jsou je sice úctyhodná věc, ale pro lidské oko a mozek naprosto zbytečná. Obyčejný šum na pozadí snímku dokáže pěkně zavařit kompresním algoritmům, přitom pro člověka, dívajícího se na obrázek, je naprosto nepodstatný.
Cestu tak vidím ve spojení kompresních algoritmů s rozpoznáním toho, co je na scéně. Rozpoznání vypíchne ty důležité věci, na které se divák zaměřuje a ty nepodstatné zahazuje (rozmazává). Když se dívám na scénu, kde postava mluví, je pro mne podstatný detail jeho obličeje. Ostré hrany mezi postavou a ostatní scénou. Ale je mi úplně šumák, že se někde v pozadí vlní mázlý list trávy. Rozpoznání obrazu by tak mohlo nejprve určit části scény, které by měly mít vyšší kvalitu. A kompresní algoritmus to ztrátově komprimuje dle navržené kvality.
Však jo, nejúčinnější komprese obrazu je slovní popis.
Nebo vlastně ne, jsou ještě účinnější algoritmy: http://www.dangermouse.net/esoteric/lenpeg.html
Ono je překvapivě těžké definovat, co je v tomto případě "technicky lepší". Pokud jde čistě o poměr kvalita/komprese, VP9 a HEVC (alias H265) jsou oba až o 50% lepší, než předchozí AVC, a AV1 aspiruje na to, být zase až o 50% lepší, než HEVC a VP9 (alespoň u videa 4K až 8K, u 1K videa bude lepší, ale patrně ne o tolik). Takže z tohoto hlediska je AV1 o jednu generaci dál, než HEVC. Jenže...
Úplně jinak to vypadá, když se berou v potaz nároky na CPU vs kvalita vs komprese. Například, při daném max. výkonu CPU (nebo max. komplexitě hardwarové implementace) a daných parametrech videa (rozlišení, FPS atd.), jak vychází poměr kvalita vs komprese? Tady je HEVC lepší než AVC, ale rozdíl je mnohem menší, pokud si pamatuju, tak je to něco kolem 15-20%. VP9 ve většině testů vychází zhruba stejný, jako HEVC, možná mírně lepší u videa až do 1K, a mírně horší u videa přes 1K. AV1 je sice navržen s ohledem na usnadnění hardwarové implementace dekodéru, ale to nic nemění na tom, že je algoritmicky složitější, než HEVC, a tudíž bude pravděpodobně i náročnější.
Pak je tu otázka enkodéru. Tady je stále "nejlepší" AVC, protože moderní hardware dokáže nahrávat a komprimovat AVC video v reálném čase, což u HEVC ještě zdaleka není běžné. I tam, kde to hardware zvládne, je u AVC možné použít při stejném výkonu "vyšší" nastavení a získat tak kvalitnější video s lepší kompresí, než co by ve stejných podmínkách dal HEVC. VP9 v tomto případě vychází nejhůř, protože jeho implementace je při komprimování stále zoufale pomalá i ve srovnání s HEVC, natož s AVC. O AV1 se zatím z tohohle hlediska nemá smysl bavit, protože celý kód je zatím jenom experimentální vývojová verze a ani bitstream ještě není finalizován.
Zkrátka a dobře, žádný kodek, AV1 a HEVC nevyjímaje, není zázračný všelék. Po veleúspěšném AVC se HEVC zdaleka neprosazuje tak rychle ani tak snadno, ovšem za to může hlavně licenční minové pole a naprosto přemrštěné požadavky ohledně poplatků. Naproti tomu za ním stojí Apple a část výrobců hardware, jak profesionálního, tak i pro širokou veřejnost. AV1 nabízí svobodnou technologii zdarma, což je prvotní motivace, má za sebou hlavní hráče internetového video a příslib podpory části HW výrobců. Teď jde o to, jestli ho dokážou dokončit a vydat podle plánu ke konci roku, a jestli ho doopravdy Youtube a Netflix nasadí během šesti měsíců, jak tvrdili.
Nastupce HEVC pro rok 2020-2021 codec JVET
https://jvet.hhi.fraunhofer.de
H264 - 2003 v1.0
H265 [HEVC] - 2013 version1
(H266?) JVET - 2020+