To, ze jsou dnes hry rozsahlejsi je mytus. Svety jsou mnohem jednodussi, linearnejsi a hloupejsi. Treba MM6 byl podle me prakticky stejne rozsahly, jako Oblivion. Na questy bych to videl tak nastejno, ale ta sipka v Oblivionu, ktera rika, kam mam jit, to byla vazne tragedie nejvetsiho kalibru. Navic rychle cestovani po mape nenutilo hrace vubec premyslet o tom, co bude zrovna delat. To v MM6 prejiti mapy trvalo i nekolik desitek minut(pravda, existovala tam jakasi rychlodoprava za pomoci koni, ale clovek si musel zapisovat jizdni rady, aby se dalo neco „planovat“). Takze se nejdriv prosly questy v New Sorpigalu, pak jsem se kouknul, do jakeho mesta smeruje nejvic dalsich questu, rozhodl jsem se mezi Ironfistem a New Heaven a slo se. V Oblivionu jsem mohl hned na zacatku vyrazit prakticky kamkoliv a nikde jsem se neztratil, protoze nepratele levelovali spolu s hracem a proto tam neexistovaly ani lokace, ktere by byly „jeste moc narocne“. Dneska se hra vyrabi pro prumerneho americana(protoze hry hraje uz dnes kazdy) a podle toho to tak vypada. Zlata era devadesatych let se nikdy nevrati a tak muzeme na dalsi kvalitni a narocne RPG hry zapomenout.