Historie vývoje počítačových her (122. část – isometrické RPG na osobních počítačích)

3. 4. 2014

Doba čtení: 19 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Isometrické či axonometrické promítání nebylo používáno jen u akčních či u strategických her, které jsme si stručně představili v předchozí části tohoto seriálu. Poměrně velké popularitě se totiž těšily i isometrické RPG; zajímavé přitom je, že isometrické RPG s velkou pravděpodobností zažijí svůj comeback.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (122. část – isometrické RPG na osobních počítačích)

2. Super Mario RPG

3. Wasteland – hra, která stála u vzniku herní série Fallout

4. Hry navazující na Wasteland

5. Screenshoty ze hry Wasteland

6. Herní série Fallout

7. Fallout 1

8. Herní svět hry Fallout

9. Screenshoty ze hry Fallout

10. Fallout 2

11. Screenshoty ze hry Fallout 2

12. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (122. část – isometrické RPG na osobních počítačích)

„In the old days of PC RPG gaming, spirits were brave and the stakes were high. Men were real men, women were real women, and small furry hamsters sitting in the pockets of sociopaths were real small furry hamsters sitting in the pockets of sociopaths. Most importantly though, the view was top-down and slanted at an angle – the isometric perspective. RPGs in those olden days were more strategic, and everything was available at the click of a mouse.“

Obrázek 1: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – příběh na začátku hry.

V předchozí části tohoto seriálu jsme si popsali některé známé hry pro osobní mikropočítače využívající při zobrazení herního světa isometrickou projekci. Jednalo se jak o strategické hry (Populous, Populous II) či strategické simulace (SimCity 2000, A-Train), tak i o akční hry a akční adventury (Cadaver, Syndicate, Little Big Adventure). Ovšem relativně snadné a současně i přehledné zobrazení herního světa s využitím isometrické či obecně paralelní projekce bylo použito i u některých RPG. Za zmínku stojí především herní série Fallout vycházející ze známé hry Wasteland, popř. Ultima VIII: Pagan, což je – jak již název této hry naznačuje – titul patřící do neméně známé série Ultima (předchozí díly ovšem isometrickou projekci nevyužívaly). Nesmíme ovšem zapomenout ani na open source hru Vulture's Eye vycházející ze známějšího enginu Falcon's Eye.

Obrázek 2: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – úvodní obrazovka.

2. Super Mario RPG

Instalatér Mario je jak ve společnosti Nintendo, tak i mezi hráči oblíbenou herní postavou, takže není divu, že se kromě platformovek začal postupně objevovat i v dalších typech her. Dokonce se stal i protagonistou skutečné (a to relativně rozsáhlé) RPG hry s dlouhým názvem Super Mario RPG: Legend of the Seven Stars, která byla vydána v roce 1996 a za jejímž vývojem nestál nikdo jiný než společnost Square, o níž jsme se již v tomto seriálu zmínili v souvislosti s herní sérií Final Fantasy. Příběh, který je na začátku této poměrně úspěšné hry (prodáno bylo přibližně 1,5 milionu kopií) odvyprávěn, není tak rozsáhlý a podrobný, jako je tomu v herní sérii Final Fantasy, o to zajímavější je však ztvárnění celé hry. Jak při průchodu herním světem, tak i při bojích je totiž použito isometrické zobrazení, které je pro tento typ her pravděpodobně nejvhodnější (herní svět samozřejmě scrolluje, na rozdíl od prvních her, které isometrické zobrazení používaly a kde se pouze přeskakovalo mezi jednotlivými lokacemi – viz též předchozí tři díly tohoto seriálu).

Obrázek 3: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – herní svět se zobrazuje v isometrickém pohledu.

V předchozím odstavci jsem se zmínil o systému bojů. Ty byly, jak je ostatně v mnoha RPG hrách zvykem, řešeny kolově a uzpůsobeny možnostem ovladače herní konzole SNES (zobrazovalo se on screen menu s nabídkou možných typů útoku či obrany, včetně možnosti skoku, jak se u Maria předpokládá). Na začátku hry je možné ovládat pouze Maria, ale posléze lze do party přibrat i další čtyři členy. Ovšem při začátku kolového boje se ovládají pouze tři postavy, z nichž jedna je vždy Mario. Celkově je možné říci, že se jedná o poměrně zajímavou hru, v níž není žánr RPG brán tak vážně, jako v jiných podobně zaměřených hrách (což je dobře, i když mnozí hráči preferují spíše vážně laděné RPG, v němž jde mnohdy o záchranu celého světa nebo o podobně důležitý úkol :-). Ve hře se taktéž objevují naskriptované video sekvence, opět většinou zobrazené s využitím isometrického promítání.

Obrázek 4: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – boje jsou taktéž zobrazovány v isometrickém pohledu a jsou tahové.

Obrázek 5: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – část příběhu je naskriptovaná.

Obrázek 6: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – poněkud krkolomný překlad původně japonského textu.

Obrázek 7: Hra Super Mario RPG ve variantě pro herní konzoli SNES – herní svět.

3. Wasteland – hra, která stála u vzniku herní série Fallout

Další hra spadající do žánru RPG, o které se v dnešním článku zmíníme, sice nepoužívá isometrickou projekci, na druhou stranu se však jedná o nepřehlédnutelného předchůdce slavné herní série Fallout popsané v navazujících kapitolách. Tato hra, kterou naprogramoval Alan Pavlish, se jmenuje Wasteland a vydána byla společnostmi Interplay a Electronic Arts již v roce 1988. Zajímavé je, že Wasteland byla vydána jak pro osmibitové mikropočítače, konkrétně pro Apple II a Commodore C64 (tedy pro obě nejdéle žijící osmibitové platformy, minimálně v USA), tak i například pro šestnáctibitové mikropočítače IBM PC vybavené operačním systémem DOS. Zajímavé je, že je tato hra doposud mezi hráči oblíbená, a to i přesto, že je její grafika, využívající možnosti grafické karty EGA, již ve všech ohledech překonána – ovšem ukazuje se, že hráči u RPG vyzdvihují spíše příběh zařazený do hry, systém vývoje postav a další „netechnické“ parametry.

Obrázek 8: Screenshot z varianty hry Wasteland určené pro osmibitové mikropočítače Apple II. Povšimněte si, že některé pixely v textu mají odlišnou barvu – zde se emulátor Apple II snaží v co nejlepší míře napodobit vlastnosti (čti nedostatky) původních grafických režimů.

Děj hry Wasteland je typicky postapokalyptický a odehrává se na Zemi v relativně blízké budoucnosti (2087), konkrétně v období po třetí světové válce, která již byla – alespoň v podání této hry – nukleární a vedla tak ke zničení značné části infrastruktury; navíc jsou některé oblasti stále radioaktivní. Hráč, který po zničené Zemi provádí skupinu čtyř rangerů (hraničářů), teprve v průběhu hry celý příběh postupně odkrývá a současně i mapuje území, po němž se může relativně svobodně pohybovat. Způsob zobrazení herního světa odpovídá dobovým možnostem – celý herní svět je zobrazen z nadhledu a scrolluje po jednotlivých „dlaždicích“. Díky tomuto způsobu zobrazení je pohyb hráčem řízených postav i orientace v herním světě snadná, ostatně podobně, jako je tomu i u klasických čtverečkových dungeonů. Podobně jako v mnoha dalších hrách spadajících do kategorie RPG, i zde nalezneme systém soubojů rozdělený na jednotlivé tahy.

Obrázek 9: Úvodní obrazovka hry Wasteland spuštěné na počítači IBM PC vybaveného grafickou kartou CGA.

4. Hry navazující na Wasteland

Podobně, jako je tomu u většiny dalších RPG, i ve hře Wasteland byl použit systém postupného vylepšování vlastností a schopností postav, který byl do takové míry (v roce 1988) originální, že ovlivnil i vývoj mnoha dalších RPG. Vlastnosti postav ovlivňovaly nejenom průběh bojů, ale i další možnosti, které hra nabízela – plavání apod. Velmi důležitou vlastností hry Wasteland, která byla v roce 1988 poměrně unikátní, byl koncept „persistentního světa“, díky němuž se při uložení hry ukládaly nejenom parametry postav, ale i stav celého herního světa (předměty, NPC apod.). Tato vlastnost je o to zajímavější, že mnoho počítačů, na nichž hra běžela, nebylo vybaveno pevným diskem, což znamenalo určité obtíže při kopírování uložených her na diskety.

Obrázek 10: Úvodní obrazovka hry Wasteland spuštěné na počítači IBM PC vybaveného grafickou kartou EGA. Tato verze Wastelandu byla po grafické stránce nejpropracovanější.

Hra Wasteland byla po komerční stránce velmi úspěšná a dokonce získala titul nejlepší adventure hry za rok 1988, takže se všeobecně očekávalo, že brzy bude vydáno její pokračování. Jednou z her, která původně měla na Wasteland navázat, byla hra Fountain of Dreams z roku 1990, ve skutečnosti se však o přímé pokračování nejedná, i když zde byl použit podobný herní engine a opět se jedná o postapokalyptickou hru odehrávající se na Floridě v období po nukleárním útoku (navíc se na vývoji této hry ani nepodílel původní tým vývojářů a grafiků).

Obrázek 11: Celá hra (EGA verze) má po instalaci na pevný disk necelý jeden megabajt a přitom obsahuje rozsáhlý a propracovaný herní svět.

Další navazující hrou se měl stát titul Meantime, který však nakonec nebyl vydán, a to mj. i z toho důvodu, že jeho vydavatel předpokládal, že hra s EGA grafikou bude v roce 1992 považována za technologicky zastaralou, zejména v porovnání s dalšími herními tituly patřícími do žánru RPG. Dalším nástupcem, tentokrát již velmi úspěšným, se stala herní série Fallout (1997), o níž se zmíníme v dalších kapitolách. V současnosti se navíc pracuje na vývoji oficiálního pokračování Wastelandu; na vývoji se podílí firmy inXile Entertainment a Obsidian Entertainment.

5. Screenshoty ze hry Wasteland

Následující screenshoty pocházejí z varianty hry Wasteland vydané pro počítače IBM PC, které byly vybavené grafickou kartou EGA a operačním systémem DOS. Ze všech čtyř původních variant hry (Apple II, Commodore C64, IBM PC + CGA, IBM PC + EGA) má tato verze nejlepší grafiku, ovšem po zvukové stránce vyniká verze naprogramovaná pro osmibitové mikropočítače Commodore C64.

Obrázek 12: Výběr postav na hraničářské základně.

Obrázek 13: Statistika vybrané postavy.

Obrázek 14: Začátek hry.

Obrázek 15: Nepodařilo se projít přes území zasažené radioaktivitou.

Obrázek 16: Některé části zničené Země kupodivu vzkvétají.

Obrázek 17: Návštěva obchodu.

Obrázek 18: Osídlená vesnice.

Obrázek 19: Srovnej ze screenshotem číslo 8!

Obrázek 20: Hell Razor je i přes své jméno stále zelenáčem.

6. Herní série Fallout

Na výše zmíněnou hru Wasteland navázala o téměř deset let (!) později hra Fallout, která byla vydána v roce 1997. Tato hra již využívala odlišný způsob zobrazení než původní Wasteland – je zde použita obecná paralelní (tj. bezperspektivní) projekce, díky níž je zobrazený herní svět přehledný a přitom hra pro své spuštění nevyžadovala příliš výkonný počítač ani grafický akcelerátor (viz též vysvětlení různých typů paralelní projekce). Již při pohledu na screenshoty je patrné, jaká vylepšení ve vývoji her nastala mezi lety 1988 a 1997 – ve hře Fallout je použit grafický režim s rozlišením 640×480 pixelů a 256 barvami, zatímco Wasteland používal grafický režim s rozlišením 320×200 pixelů (téměř pětkrát méně) s pouhými šestnácti barvami. Verze Wastelandu pro Apple II, Commodore C64 a IBM PC + CGA měla ještě další omezení.

Obrázek 21: Speciální charakteristika vybrané postavy (tzv. Perka) + názorné vysvětlení vybrané charakteristiky.

V následující tabulce je vypsána šestice her ze série Fallout, která tvoří hlavní dějovou linii:

Rok vydání	Název hry
1997	Fallout
1998	Fallout 2
2001	Fallout Tactics: Brotherhood of Steel
2004	Fallout: Brotherhood of Steel
2008	Fallout 3
2010	Fallout: New Vegas

Obrázek 22: Paralelní (nikoli však čistě isometrická) projekce použitá při zobrazení herního světa.

7. Fallout 1

Hra Fallout (výraz pro radioaktivní spad) byla vyvinuta ve druhé polovině devadesátých let minulého století a vydána byla v roce 1997. Jednalo se o jednu z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších her typu RPG; vydání Falloutu mělo velký vliv na celý další vývoj tohoto žánru a dodnes můžeme na světě najít mnoho hráčů, kteří původní Fallout hrají, zkouší různé alternativní konce hry apod. O Falloutu se v tomto článku zmiňuji mj. i kvůli použitému způsobu zobrazení herního světa – jak je ze screenshotů patrné, byla zde použita axonometrická (ne však čistě isometrická) projekce kombinovaná s algoritmem pro řízení viditelnosti zdí a stropů ve chvíli, kdy se za zdí či pod stropem nachází postava ovládaná hráčem. Vykreslovací engine hry ovšem hráčům nabízel i další vychytávky, například pohyb ve tmě s výpočtem osvětlení.

Obrázek 23: Axonometrická projekce použitá ve hře Fallout.

První díl série Fallout se odehrává, podobně jako je tomu u hry Wasteland, v postapokalyptické budoucnosti, konkrétně v roce 2157. Dějiny se však ve světě Falloutu vyvíjely poněkud odlišně od reálných dějin; například se zdá, že po druhé světové válce nebyl vynalezen tranzistor, takže celé odvětví elektroniky bylo založeno na elektronkách (po nukleární katastrofě se však mohlo paradoxně jednat o výhodu). Hlavním hrdinou hry je obyvatel atomového bunkru (Vault číslo 13). V něm lidé žili po několik generací izolovaní od zbytku světa, ovšem situace se radikálně změnila ve chvíli, kdy došlo k poruše čipu pro čištění vody. Bez tohoto zařízení nemohou obyvatelé bunkru přežít déle než 150 dní, proto je hrdina vybaven nejnutnějším vybavením a propuštěn do okolního světa – Pustiny – aby zde nějakým způsobem získal nový čip.

Obrázek 24: Vývoj hry závisí i od toho, jakým způsobem hrdina povede dialogy (povšimněte si, že celé zařízení je založeno nikoli na polovodičových tranzistorech, ale na elektronkách).

8. Herní svět hry Fallout

Jedním z důvodů velké obliby hry Fallout mezi hráči byl i rozsáhlý a komplexní herní svět se svou vlastní mytologií, kterou hráč může postupně objevovat. Podobně jako v případě hry Wasteland je herní svět do značné míry otevřený a ponechává hráči velkou svobodu pohybu i rozhodování, jakým způsobem se mají jednotlivé úkoly vyřešit (a zda se vůbec musí vyřešit). Samotný herní příběh se taktéž poněkud zamotává, protože jakmile hráč dopraví do svého atomového krytu čip pro řízení čištění vody, není hra ukončena (jak by možná někdo očekával), ale hráč dostane další úkol – najít a eliminovat tzv. Vůdce, který disponuje nebezpečnou technologií pocházející ještě z doby před nukleární katastrofou. Hra končí ve chvíli eliminace tohoto vůdce a vyhoštění hrdiny ze svého domovského atomového krytu (aneb každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán).

Obrázek 25: Obchodování pomocí systému „drag and drop“.

9. Screenshoty ze hry Fallout

Všechny screenshoty ze hry Fallout i Fallout 2 pro účely tohoto článku vytvořil Jaromír Hradílek, kterému tímto moc děkuji!

Obrázek 26: Zobrazení NPC v herním světě.

Obrázek 27: Radškorpióni jsou milá zvířátka.

Obrázek 28: V každé skutečné hře se musí nacházet i WC.

Obrázek 29: Ukázka algoritmu pro řízení viditelnosti stěn.

Obrázek 30: Souboj.

Obrázek 31: Po zabití NPC lze získat jejich vybavení.

Obrázek 32: Malé nedorozumění…

Obrázek 33: I takto se žije v roce 2157.

Obrázek 34: Nový quest?

Obrázek 35: Ukázka automappingu.

10. Fallout 2

Druhý díl série Fallout byl vydán v roce 1998 a odehrává se přibližně osmdesát let po příběhu (do)hraném v díle prvním. Hlavní hrdina zde má za úkol získat předválečnou technologii, která má – alespoň podle tradovaných příběhů – pomoci oživit dosti neúrodné a vyschlé území. Oproti prvnímu dílu došlo k několika drobným vylepšením herního enginu, rozšířil se ale samotný herní svět (je přibližně čtyřikrát rozsáhlejší), zbraně, brnění, mytologie, způsob komunikace se spolubojovníky apod. Hráč si může vybrat, za jakou postavu může hrát, což ovlivní další vývoj některých misí. Reakce hráčů na tento díl se lišily – někteří považují Fallout 2 za nejlepší díl celé série, další spíše zastávají názor, že se jedná o jakýsi datadisk k původnímu Falloutu, který však po technické stránce nepřinesl žádné zásadní novinky (což však v tomto případě nemusí být na škodu).

Obrázek 36: Nové lokace ve Falloutu 2.

Při popisu herní série Fallout stojí za zmínku i Fallout 1.5: Resurrection, což je modifikace hry Fallout, která byla vytvořena čtyřmi fanoušky původní hry (všichni pochází z ČR). Tato modifikace nabízí unikátní herní příběh (odehrává se v čase mezi Falloutem I a Falloutem II) i lokace. Další informace o tomto unikátním počinu naleznete na stránce http://resurrection.cz/.

Obrázek 37: Zvýraznění NPC vede ke zpřehlednění celé scény.

11. Screenshoty ze hry Fallout 2

Ze screenshotů hry Fallout 2 je patrné, jaký obrovský pokrok se v oblasti isometrických her odehrál mezi hrami Ant Attack/Knight Lore a herní sérií Fallout: