Obsah
1. Historie vývoje počítačových her (155. část – klasické bludišťovky III)
1. Historie vývoje počítačových her (155. část – klasické bludišťovky III)
Výčet bludišťovek, s nimiž jsme se seznámili minule a předminule samozřejmě není úplný, protože zejména v první polovině osmdesátých let minulého století vzniklo několik desítek her založených na principech představených v trojici klasických her tohoto žánru: Adventure (1979), Berzerk (1980) a Pac-Man (1980), k nimiž ještě můžeme přidat nekomerčně šířenou a vyvíjenou hru Maze War (1974). Velkou popularitu zažily především hry typu „dot-eaters“, a to zejména díky úspěchu Pac-Mana. Již minule jsme se seznámili s několika hrami, které byly Pac-Manem inspirovány: K-Razy Antiks, Twomaze, Tumble Bugs a Hungry Horace a dnes se seznámíme s dalšími podobnými tituly. Taktéž se samozřejmě budeme zabývat hrami odvozenými od známého titulu Adventure.
Obrázek 1: Nibbler – úvodní obrazovka.
U některých dnes popisovaných her uvidíme použití nových technik, například všesměrový (přesněji řečeno osmisměrový) scrolling ve hře Cavelord či využití obrovského bludiště s 512 místnostmi ve hře Starquake (a to i na počítačích s pouhými 48 kB paměti RAM). Poměrně pestrý je i seznam platforem, pro něž byly vytvořeny dnes popisované hry. Tituly Ardy the Aardvark a Cavelord byly určeny pro osmibitové domácí mikropočítače Atari, hra Shamus: Case II jak pro Atari, tak i pro konkurenční Commodore C64, další hra Sabre Wulf využívala možnosti nabízené osmibitovým domácím mikropočítačem ZX Spectrum, hra Bludiště byla určena pro tuzemské PMD 85 a konečně Starquake je multiplatformní hra, která byla portována jak na mnoho typů osmibitových domácích mikropočítačů, tak i na osobní mikropočítač IBM PC s DOSem a taktéž na Atari ST.
Obrázek 2: Nibbler – informace o autorovi a distributorovi.
2. Nibbler
První hra, o níž se v dnešním článku zmíníme, se jmenuje Nibbler. Tento dnes již poměrně neznámý titul lze považovat za velmi zdařilou kombinaci her typu Nibble/Snake a bludišťovky typu „dot-eater“. Hráč zde ovládá hada pohybujícího se v bludišti a hltajícího tečky a další různě vytvarované pochoutky, které jsou zde rozházeny. Had sice postrádá jakékoli nepřátele a dokonce může narážet do stěn bludiště, na druhou stranu však po zhltnutí každé tečky dojde k jeho prodloužení. Zabít se had může pouze v případě, že narazí do vlastního těla, což se zejména ve vyšších obtížnostech děje nepříjemně často.
Obrázek 3: Nibbler – první bludiště.
Nibbler patří (alespoň podle mého názoru) na špičku svojí hratelností, poměrně velkým počtem životů na začátku hry a taktéž faktu, že pokud se had zabije, nedojde k inicializaci bludiště ale férově se had zmenší na původní velikost a může vysbírat pouze zbývající tečky. Tato vlastnost společně s již zmíněným velkým počtem životů vede mnohdy k různým zajímavým strategiím, například k vysbírání prakticky všech teček s tím, že zbývajících několik teček se podaří získat až po plánovaném zabití (na podrobné plánovaní ideální cesty bludištěm ve vyšších obtížnostech prostě není čas – tato hra je totiž skutečně velmi rychlá).
Obrázek 4: Nibbler – druhé bludiště je již komplikovanější.
Obrázek 5: Nibbler – zdánlivě velmi jednoduché třetí bludiště.
Obrázek 6: Nibbler – had se prodlužuje.
Obrázek 7: Nibbler – začíná to být složitější.
Obrázek 8: Nibbler – toto se tedy moc nepovedlo.
3. Ardy the Aardvark
Již v předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her jsme se seznámili s titulem K-Razy Antiks. Tato hra pocházející z roku 1982 je v mnoha ohledech inspirována Pac-Manem, protože zde má hráč za úkol vysbírat čtyři tečky nacházející se v podzemním bludišti. O této hře se znovu zmiňuji i dnes a to především z toho důvodu, že jedním z protivníků hráče je zde i mravenečník, který v určitý okamžik přijde k bludišti a svým dlouhým jazykem se snaží „vyhmátnout“ hráče. Ve hře nazvané Ardy the Aardvark, která pochází z roku 1983, je situace přesně opačná, protože zde hráč ovládá mravenečníka hledajícího v podzemním bludišti různé pochoutky, zejména pak všudypřítomné nazelenalé hromádky (mravenčí larvy???). Hladového mravenečníka se snaží zastavit několik protivníků, například housenek, pavouků apod.
Obrázek 9: Ardy the Aardvark: úvodní obrazovka.
Podobně jako je tomu v původním Pac-Manovi, je možné na většinu protivníků nějakým způsobem vyzrát a obrátit tak role. V pravém a levém dolním rohu bludiště se nachází jakési blíže nerozeznatelné předměty a pokud do nich mravenečník ťukne svým jazykem, většina nepřátel ihned zmizí. Druhou možností, jak se zbavit například housenek, je jejich sežrání – hráč se však musí naučit, jakým způsobem lze jednotlivé typy protivníků zničit (u každého je nutné přijít na vhodnou strategii). Poměrně užitečné je využití tlačítka (fire) na joysticku: to slouží k rychlému „zatažení“ jazyka (někdy ne však dostatečně rychlému). Zajímavý je způsob měření času, protože se namísto obligátních stopek v horní části obrazovky posouvá měsíc. Celkově je možné tuto hru hodnotit jako velmi dobré znovupoužití základních myšlenek Pac-Mana.
Obrázek 10: Ardy the Aardvark: první bludiště obsahuje mnoho cestiček a proto je jeho dohrání poměrně jednoduché.
Obrázek 11: Ardy the Aardvark: pochoutky.
Obrázek 12: Ardy the Aardvark: druhé bludiště.
Obrázek 13: Ardy the Aardvark: cesta druhým bludištěm je již komplikovanější.
4. Shamus: Case II
V minulém díle tohoto seriálu jsme se mj. zmínili i o hře nazvané Shamus, kterou vydala společnost Synapse Software a za jejímž vývojem stojí poměrně známý programátor(ka) William Mataga. Tato hra představuje jakési spojení her Adventure a Berzerk. Ve hře Shamus se hráč ocitá v rozsáhlém bludišti rozděleném do několika sektorů, mezi nimiž se nachází dveře. Ty je možné otevřít s využitím stejnobarevného klíče, které lze v bludišti najít. Podobně jako v Berzerku, i zde se setkáme se smrtícími stěnami, střílejícími i nestřílejícími nepřáteli (kteří se mohou navzájem zabít) a taktéž obdobou Evil Otta. Hra Shamus se dočkala pokračování nazvaného jednoduše Shamus: Case II. V tomto pokračování již najdeme prvky skákaček (platformovek), což byla relativní novinka, která navíc do značné míry změnila způsob ovládání hry. Například již nebylo možné tvořit půdorysná bludiště apod. Zajímavé je, že i z hlediska grafického ztvárnění je, alespoň podle mého názoru, původní Shamus propracovanější, než jeho pokračování (což je kupodivu případ i pokračování mnoha dalších her osmibitové éry).
Obrázek 14: Shamus: Case II – úvodní obrazovka.
Obrázek 15: Shamus: Case II – první část bludiště, již zde můžeme vidět, že se zde objevují prvky skákačky (platformovky).
Obrázek 16: Shamus: Case II – další část bludiště.
Obrázek 17: Shamus: Case II – v levém horním rohu se objevuje obdoba Evil Otta známého ze hry Berzerk.
5. Cavelord
Čtvrtá hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, se jmenuje Cavelord. Jedná se o bludišťovku inspirovanou hrou Adventure (resp. přesněji řečeno hrami odvozenými od Adventure), v níž je úkolem hráče najít kousky panovníkovy koruny. Od všech doposud popsaných her se Cavelord odlišuje zejména tím, že herní svět – poměrně rozsáhlé bludiště rozdělené na dvě části – plynule scrolluje všemi směry tak, aby se postavička hráče nacházela přibližně ve středu obrazovky (to samozřejmě neplatí pro okraje bludiště). Právě díky všesměrovému scrollingu je dojem z této hry zcela odlišný při porovnání s jinak velmi podobně laděnou hrou Shamus (režim s přepínáním obrazovek) či Tutankham (scrolling, ale bludiště má odlišné měřítko v porovnání s velikostí hráče). Ve hře Cavelord je navíc celý herní svět velmi pěkně prokreslen (s ohledem na použití pouze osmi barev) a navíc i animován: v jeskyni lze nalézt vodopády, pohyblivé rostliny, malé sopky, v určitých místech se objevují blesky atd.
Obrázek 18: Cavelord – úvodní obrazovka (existovala i počeštěná varianta).
Obrázek 19: Cavelord – návštěva u panovníka s modrým obličejem :-).
Obrázek 20: Cavelord – pravý horní roh první části bludiště.
Obrázek 21: Cavelord – malá sopka, podzemní vodopády a další části herního světa.
Obrázek 22: Cavelord – průchod do druhé části bludiště.
Obrázek 23: Cavelord – druhá část bludiště.
6. Sabre Wulf
Již několikrát jsme se v tomto seriálu setkali se hrami vytvořenými společností Ultimate Play the Game. Tato firma se již v první polovině osmdesátých let minulého století začala soustředit na vývoj her určených pro osmibitové domácí počítače ZX Spectrum a na tomto poli se jí podařilo přijít hned s několika přelomovými hrami. Mezi klasické dvourozměrné bludišťovky je možné zařadit zejména hru Atic Atac z roku 1983 (bludiště je zde poměrně pravidelné) a především pak známou a po grafické stránce pěkně provedenou hru Sabre Wulf pocházející z roku 1984. Ve hře Sabre Wulf se znovu objevuje hrdina Sabreman, s nímž se hráči mohli seznámit již ve hře Underwurlde. Zatímco však v Underwurlde je hráč i herní svět viděn z boku, je ve hře Sabre Wulf použito půdorysně zobrazené bludiště tvořící celý herní svět. O několik měsíců později navíc firma Ultimate Play the Game přišla s revolučním herním enginem nazvaným Filmation engine, na němž byla postavena v pořadí třetí hra se Sabremanem: Knight Lore.
Obrázek 24: Sabre Wulf – jedna z úspěšných her firmy Ultimate Play the Game využívající všech vlastností grafického režimu počítačů ZX Spectrum a tím pádem i Didaktiků).
Obrázek 25: Sabre Wulf – mapa bludiště.
7. Starquake
Jednou z nejznámějších klasických bludišťovek, které vznikly v dobách kralování osmibitových domácích mikropočítačů, je hra nazvaná Starquake. Autory této hry jsou Stephen Crow a Nick Strange. Za zmínku stojí především tvorba Stephena Crowa, který se ve svých hrách nechal inspirovat tituly vydanými výše zmíněnou společnosti Ultimate Play the Game. Určitou inspiraci hrou Underwurlde můžeme nalézt i ve hře Starquake. Hráč zde ovládá entitu nazvanou BLOB a jeho úkolem je nalézt devět předmětů náhodně rozmístěných v obrovském podzemí. Celý herní svět se skládá z téměř neuvěřitelného počtu 512 místností; přitom si musíme uvědomit, že celý kód hry, grafika, hudba, obrazová paměť a samozřejmě i oněch 512 místností se muselo vejít do pouhých 48 kilobajtů RAM (konkrétně na Atari má binární obraz hry velikost pouze 39090 bajtů!).
Obrázek 26: Úvodní obrazovka známé multiplatformní hry Starquake, která měla neuvěřitelných 512 místností a přitom ji bylo možné hrát i na ZX Spectru s 48 kilobajty operační paměti.
Uprostřed podzemí planety je vybudován reaktor, který se nachází v nestabilním stavu a hrozí výbuchem. Aby se mu zabránilo, je nutné nalézt devět konkrétních předmětů, které jsou náhodně vybrány a navíc ještě náhodně rozmístěny ve zmíněných 512 místnostech. Kromě toho se zde nachází očíslované čipy, univerzální čip a klíč – tyto předměty lze použít pro průchod dveřmi, které jsou zabudovány v různých částech planety. Kromě toho lze zrychleně cestovat i s využitím teleportů, ovšem je nutné znát kódy cílových stanic (tyto kódy se navíc odlišovaly podle toho, na jakou platformu byla hra portována, takže například na Atari byly některé kódy odlišné od kódů pro ZX Spectrum). Zajímavé bylo taktéž použití dvou módů pohybu – hráč buď mohl chodit, padat či se pokusit o skoky s využitím jakýchsi trysek nebo mohl nastoupit na „platformu“ a létat – ovšem například do teleportů se muselo vejít bez létací platformy. I přes značnou složitost (typicky se používaly POKE na zvýšení životů ze 4 na 99 apod.) a rozsáhlost se podle mého názoru jedná o přelomovou hru, a to zejména po grafické stránce.
Obrázek 27: Prostředí hry Starquake na ZX Spectru.
Obrázek 28: Starquake na Atari: úvodní obrazovka.
Obrázek 29: Starquake na Atari: začátek hry.
Obrázek 30: Starquake na Atari: vstup do jednoho z teleportů.
Obrázek 31: Starquake na Atari: výtah.
Obrázek 32: Starquake na Atari: přibližně uprostřed herního světa.
Obrázek 33: Starquake na Atari: podobné rostliny se objevují na několika místech.
Obrázek 34: Starquake na Atari: dveře na čip.
Obrázek 35: Starquake na Atari: pokus o projití dveřmi.
Obrázek 36: Starquake na Atari: obrazovka, kde je ukázán stav reaktoru v centru planety.
Obrázek 37: Starquake na Atari: spodní patra planety.
Obrázek 38: Starquake na Atari: spodní patra planety.
Obrázek 39: Starquake na Atari: spodní patra planety.
8. Bludiště
Prozatím jsme se seznámili především s bludišťovkami, které byly vyvinuty buď ve formě video automatu, nebo se jednalo o komerční hry vydané jak na osmibitové herní konzole, tak i na zahraniční osmibitové domácí počítače. Nesmíme ovšem zapomenout ani na domácí programátorskou scénu, která sice byla „díky“ centrálnímu plánování vývoje několika navzájem nekompatibilních počítačů rozdrobena, to však nijak nesnižovalo schopnosti našich vývojářů her (kteří navíc tvořili hry pro radost z vývoje a ne kvůli zisku). Asi nejlepší hry pro tuzemské počítače vznikly pro PMD 85.
Obrázek 40: Úvodní obrazovka hry Bludiště.
V porovnání s ostatními domácími osmibitovými počítači, a to i těmi ze západu, byl grafický režim počítače PMD 85 poměrně kvalitní (žádné obrovské „kostičky“, ale na možnosti televizních přijímačů velmi jemné rozlišení), ovšem většina úspěšných západních počítačů podporovala barevný výstup na televizor a některé z těchto počítačů i množství grafických efektů (přerušení generované na každém obrazovém řádku, horizontální a vertikální scrolling, sprity atd.) realizovaných na zákaznických čipech, mezi něž patřil ANTIC a GTIA u Atari, VIC-II u Commodore C64 atd.
Obrázek 41: Herní prostředí hry Bludiště aneb Dungeon Master verze 0.1 :-)
Nicméně i bez obvodové podpory těchto pokročilejších technik byly některé PMDčkové hry velmi kvalitní, například hra Hlípa dokonce svým nápadem i zpracováním značně přesahovala mnoho západních komerčních(!) her, což je zajímavé především z toho důvodu, že v tuzemsku hry vznikaly takřka na koleně, mnohdy bez adekvátního vybavení (chyběly zásuvné moduly s assemblery a debuggery, disketové jednotky atd.).
Obrázek 42: Podle tohoto obrázku si Bludiště pamatuje hodně uživatelů PMDčka.
Mnoho tuzemských her bylo inspirováno některým zahraničním originálem, takže na PMDčku vznikly poměrně zdařilé kopie her Space Invaders (klasika všech klasik), Manic Miner (Spectristům zajisté netřeba představovat), Pampuch (obdoba Pac-Mana, který v té době obýval vozy s herními automaty), Galaxia, Willy Walker (původně Jet Set Willy) či Flappy (logická hra, která se podobá Boulder Dashovi). Hra Bludiště velmi pravděpodobně vznikla nezávisle na zahraniční tvorbě. Její princip je jednoduchý – hráč musí v bludišti najít klíč a vrátit se zpět na původní místo, což je „příběh“ vyjádřený v jedné větě hned na úvodní obrazovce. Bludiště je zobrazeno jako drátový model (!) a na pomoc hráči přichází zejména kompas. Pravděpodobně nejznámější obrazovka této hry se zobrazí ve chvíli ztráty života – viz též screenshot číslo 42.
9. Odkazy na Internetu
- Sabre Wulf
http://en.wikipedia.org/wiki/Sabre_Wulf - Starquake
http://www.mobygames.com/game/starquake - Map of Starquake
http://maps.speccy.cz/map.php?id=Starquake - Berzerk, Frenzy a podobné hry
http://www.hardcoregaming101.net/berzerkfrenzy/berzerkfrenzy.htm - Frenzy (World of Spectrum)
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0004193 - Hungry Horace (World of Spectrum)
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0002390 - Berzerk Variants
http://www.mobygames.com/game-group/berzerk-variants/ - Cavelord (Wikipedia):
http://en.wikipedia.org/wiki/Cavelord - K-Razy Shoot Out
http://www.atarimania.com/game-atari-400–800-xl-xe-k-razy-shoot-out_6759.html - K-Razy Shoot Out (fandal.cz)
http://a8.fandal.cz/detail.php?files_id=2166 - K-Razy Antiks (fandal.cz)
http://a8.fandal.cz/detail.php?files_id=2178 - Twomaze (Frank Ostrowski)
http://a8.fandal.cz/detail.php?files_id=3254 - Shamus (fandal.cz)
http://a8.fandal.cz/detail.php?files_id=2987 - Nibbler
http://a8.fandal.cz/detail.php?files_id=2496 - The History of Mazes and Labyrinths
http://amazeingart.com/maze-faqs/ancient-mazes.html - Video Game History Wiki: Maze Games
http://videogamehistory.wikia.com/wiki/Category:Maze_Games - List of maze video games
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_maze_video_games - Classics and Clones: Retro-gaming on the iPhone: The Early 70s
http://nodpad.com/2010/01/04/classic-and-clones-retro-gaming-on-the-iphone-the-early-70s/ - Maze War
http://www.giantbomb.com/maze-war/3030–23137/ - Maze War (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Maze_war - Atari 2600 Video Game Critic
http://videogamecritic.com/2600.htm - The Video Game Critic's Atari 2600 Reviews A
http://videogamecritic.net/2600aa.htm - Classic gaming: Atari 2600 – Bezerk
http://classicgaming.gamespy.com/View.php?view=GameMuseum.Detail&id=13 - Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
http://retro.ign.com/articles/903/903024p1.html - Top 100 Games Hits (past week) Atari 2600 VCS
http://www.atarimania.com/top-atari-atari-2600-vcs-_G2_7.html - Visitor Top 25 Total Downloads
http://www.atarimania.com/pgemainsoft.awp?type=G&system=2 - Atari 2600 FAQ
http://www.atariage.com/2600/faq/index.html - Atari 2600 Consoles and Clones
http://www.atariage.com/2600/archives/consoles.html - Atari 2600 Programming (odkazy)
http://www.atariage.com/2600/programming/index.html - Design case history: the Atari Video Computer System
http://www.atariage.com/2600/archives/design_case.html?SystemID=2600 - Atari 2600 (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_2600 - Schémata zapojení Atari 2600 (překresleno)
http://www.atariage.com/2600/archives/schematics_pal/index.html - Schémata zapojení Atari 2600 (skeny původních schémat)
http://www.vintagegamingandmore.com/atari-2600-schematics - Adventure for the Atari 2600 Video Game Console by Warren Robinett
http://www.warrenrobinett.com/adventure/index.html - Mapa hry Adventure
http://www.warrenrobinett.com/adventure/adv-map1.gif - 6+ Nostalgic Emulators For Vintage Video Gaming Enthusiasts (1972–1980)
http://www.makeuseof.com/tag/6-nostalgic-emulators-vintage-video-gaming-enthusiasts-19721980/ - History of video game consoles (second generation): Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_video_game_consoles_(second_generation)
ČLÁNKY DO MAILU
