Historie vývoje počítačových her (5.část - textovky společnosti Level 9)

8. 12. 2011

Doba čtení: 16 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se již potřetí vrátíme do osmdesátých let minulého století, což je časové období, v němž byly vydány pravděpodobně nejslavnější série klasických textových her. Dnes se budeme zabývat především „textovkami“ vytvořenými společností Level 9.

Obsah

1. Level 9 Computing: úspěšný konkurent Infocomu i Adventure International

2. Úspěch technologie A-code

3. Seznam her vyprodukovaných společností Level 9 Computing

4. Trilogie „Jewels of Darkness“ (Middle Earth trilogy)

5. Trilogie „Silicon Dreams“

6. Trilogie „Time and Magik“

7. Vektorová grafika ve hrách společnosti Level 9 Computing

8. Malá obrazová galerie

9. Odkazy na Internetu

1. Level 9 Computing: úspěšný konkurent Infocomu i Adventure International

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme se zaměřili na dvě důležité společnosti, které se od konce sedmdesátých let minulého století až do zhruba poloviny osmdesátých let orientovaly především na tvorbu klasických textových her – „textovek“ (anglicky se tyto hry označují zkratkou IF, neboli Interactive Fiction). Jednalo se o firmu Adventure International (AI) založenou v roce 1978 Scottem Adamsem a taktéž o společnost Infocom, která byla založena v roce 1979 Davem Leblingem, Marcem Blankem, Albertem Vezzou a Joelem Berezem. Nesmíme však zapomenout ani na třetí vývojářskou firmu, jejíž textovky dnes nepochybně patří do zlatého fondu textových her. Tato společnost se jmenovala Level 9 Computing a založena byla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století třemi bratry: Mikem Austinem, Nickem Austinem a Petem Austinem.

Obrázek 1: Průběh načítání trilogie Jewels of Darkness do operační paměti osmibitového domácího počítače ZX Spectrum.

Historický vývoj společnosti Level 9 Computing se v některých ohledech podobá relativně rychlému vzestupu a posléze pozvolnému úpadku, který v menší či větší míře postihl i oba výše zmíněné konkurenty – firmu Infocom i Adventure International. Tento úpadek byl mj. způsoben i postupným rozšiřováním výkonnějších šestnáctibitových počítačů, na nichž bylo možné provozovat i animované hry typu „adventure“ ovládané pomocí myši (popř. kombinací klávesnice a myši). Tyto hry byly komerčně úspěšnější než klasické textovky i než textovky se statickými vektorovými a posléze i bitmapovými obrázky. Tímto tématem se však budeme podrobněji zabývat až později; nyní se vraťme na začátek osmdesátých let minulého století, kdy hráčskému světu kralovaly herní automaty, první generace herních konzolí a především pak osmibitové domácí počítače. Historie společnosti Level 9 Computing však kupodivu začíná jinde – na sálovém počítači (mainframu).

Obrázek 2: Čistě textová varianta hry Colossal Adventure spuštěná na osmibitovém domácím počítači ZX Spectrum.

2. Úspěch technologie A-code

Pete Austin, jeden z pozdějších zakladatelů společnosti Level 9 Computing, totiž na mainframu, na němž v té době pracoval, objevil textovku Colossal Cave Adventure a byl touto hrou nadšen, podobně jako Scott Adams (zakladatel Adventure International). Pete se ovšem rozhodl k poměrně odvážnému a technicky složitému kroku – převodu této hry na domácí počítač vybavený pouhými šestnácti kilobajty operační paměti. Aby bylo vůbec možné do takto malého objemu operační paměti vložit jak textový parser, tak i popisy jednotlivých místností a předmětů (nehledě na vlastní logiku hry), musel Pete vytvořit vlastní interpret nazvaný A-code, který obsahoval mj. i rutiny pro komprimaci textu (uvádí se, že komprimace dosahovala zhruba 50 %). Nezávisle na minule popsaném virtuálním stroji Z-machine tedy vznikl další virtuální stroj určený pro spouštění textovek, díky jehož existenci mohla nově vzniklá firma Level 9 Computing poměrně rychle portovat své textovky na mnoho různých počítačových platforem.

Obrázek 3: Textovka Knight Orc v čistě textovém provedení (tj. bez statických obrázků). Na tomto screenshotu je zobrazena varianta této hry určená pro osmibitové počítače Atari.

Interpret A-code a v něm vytvořená nová „šestnáctikilobajtová“ varianta hry Colossal Cave Adventure se staly prvním komerčním programem prodávaným pod logem firmy Level 9 Computing. Nejprve byly dostupné varianty pro počítač BBC a Nascom, ale v roce 1983 již byla hra nabízena pro všechny důležité typy domácích osmibitových počítačů: Atari (400, 800, 800XL, …), Commodore C64 a samozřejmě taktéž (jak se na firmu pocházející z Velké Británie sluší) i pro ZX Spectrum. Z uvedeného roku prodeje hry je zřejmé, že firma Level 9 byla za konkurencí sice poněkud pozadu, nicméně díky existenci interpretru A-code portovaného na různé v té době používané počítačové architektury bylo možné další textovky vytvářet poměrně rychle, takže mezi roky 1983 až 1991 vzniklo více než dvacet her. Většinou se jednalo o čisté textovky, později o textovky doplněné statickými vektorovými obrázky; jen několikrát firma experimentovala například s hrami, kde hráč volil pouze jednu z několika možností (popravdě řečeno se jednalo o poněkud nudné tituly).

Obrázek 4: Jedna z variant hry Colossal Adventure, tentokrát pro počítač ZX Spectrum.

3. Seznam her vyprodukovaných společností Level 9 Computing

V tabulce zobrazené pod tímto odstavcem jsou vypsány všechny hry společnosti Level 9 Computing, které vznikly mezi roky 1983 až 1991. U každé hry je kromě data vydání (uveden je rok, kdy hra začala být nabízena pro všechny významné platformy) napsáno i to, do jaké trilogie hra patří. U hry nepatřící do žádné trilogie je tento sloupec pochopitelně prázdný. Některé tituly byly sice vydány pod hlavičkou jiné společnosti (například Virgin Games apod.), ovšem stále se jedná o hry vytvořené s využitím stejných technologií (například virtuálního stroje A-code), jako je tomu u her vydaných přímo pod značkou Level 9:

#	Název hry	Rok vydání	Trilogie
1	Colossal Adventure	1983	Jewels of Darkness/Middle Earth trilogy
2	Adventure Quest	1983	Jewels of Darkness/Middle Earth trilogy
3	Dungeon Adventure	1983	Jewels of Darkness/Middle Earth trilogy
4	Snowball	1983	Silicon Dreams
5	Lords of Time	1983	Time and Magik
6	Return to Eden	1984	Silicon Dreams
7	Emerald Isle	1985
8	Red Moon	1985	Time and Magik
9	The Worm in Paradise	1985	Silicon Dreams
10	The Secret Diary of Adrian Mole	1985
11	The Archers	1985
12	The Saga of Erik the Viking	1985
13	The Price of Magik	1986	Time and Magik
14	Knight Orc	1987
15	The Growing Pains of Adrian Mole	1987
16	Gnome Ranger	1987
17	Lancelot	1988
18	Ingrid's Back: Gnome Ranger 2	1988
19	Scapeghost	1989
20	Champion of the Raj	1991
21	It Came from the Desert	1991

Obrázek 5: Screenshot z textovky Price of Magik ve variantě pro osmibitové počítače Atari.

4. Trilogie „Jewels of Darkness“ (Middle Earth trilogy)

Mezi patrně nejznámější hry vytvořené společností Level 9 Computing patří trojice trilogií :-). Jedná se především o trilogii nazvanou Jewels of Darkness, dále pak o trilogii Silicon Dreams a konečně o tři hry s podobným prostředím, které patří do trilogie Time and Magik. Do trilogie Jewels of Darkness, která byla taktéž nazývána Middle Earth trilogy, byla zařazena první textovka od Level 9 – již zmíněná varianta hry Colossal Cave Adventure, která byla přejmenována na Colossal Adventure. Druhou hrou patřící do této trilogie je Adventure Quest a hrou třetí pak Dungeon Adventure. Tyto textovky, které hráče přenáší do podobného herního prostředí inspirovaného severskou mytologií (a knihami o Středozemi), byly zpočátku vydány samostatně, ovšem později došlo k doplnění všech tří „adventur“ o statické vektorové obrázky a všechny tři hry začaly být vydávány společně (je zajímavé, že například varianta pro osmibitové počítače Atari se prodávala na jediné disketě, protože jak texty, tak i vektorové obrázky byly ukládány v komprimované podobě).

Obrázek 6: Úvodní nabídka herní trilogie „Jewels of Darkness“. Screenshot byl pořízen v emulátoru osmibitového počítače Atari.

Všechny tři hry z trilogie Jewels of Darkness obsahovaly přibližně dvě stovky lokací, takže se v dobových reklamách (a na přebalech kazet či disket s těmito hrami) můžeme často setkat se sloganem „Over 200 locations“. Vzhledem k tomu, že původní verze Colossal Cave Adventure měla pouze 130 lokací, muselo dojít k rozšíření hry. Především se změnil její závěr a taktéž přesné umístění některých předmětů (jídla atd.) bylo odlišné. Z toho taktéž vyplývalo, že se konečné skóre počítalo jinak než u originální hry. Postupně se taktéž měnily obaly, v nichž byly kazety či diskety dodávány. Obal sám o sobě není příliš zajímavý (i když se může jednat o sběratelskou záležitost), důležité však bylo, že novější hry firmy Level 9 Computing obsahovaly několikastránkový sešitek s nepřímou nápovědou, kterou bylo možné použít u některých hádanek. Zpočátku tato nápověda nebyla ke hrám dodávána: každé balení obsahovalo pouze kartičku, na kterou uživatel mohl napsat jeden dotaz, který tvůrci hry zodpověděli. To však bylo časově velmi náročné, proto se později objevily rozsáhlejší systémy nápovědy.

Obrázek 7: Načítání hry Colossal Adventure na počítači ZX Spectrum. Na rozdíl od screenshotu číslo 1 se zde načítá varianta obsahující sice méně textu s popisy lokací, ale zato se statickými vektorovými obrázky.

5. Trilogie „Silicon Dreams“

Zcela jiné herní prostředí na uživatele čekalo v trojici textovek patřících do trilogie Silicon Dreams. První hrou, jež byla později zařazena do této trilogie, byla textovka nazvaná poněkud záhadně Snowball. Na rozdíl od trilogie Jewels of Darkness, v níž se děj odehrává v blíže neurčeném čase ve fantasy světě, se v případě textovky Snowball ocitá hráčovo alter ego v roce 2304, a to v roli tajného agenta, který se nachází na kosmické lodi nazvané Snowball 9, kterou má chránit (ostatně číslovka 9 se ve hrách firmy Level 9 Computing objevuje velmi často, stejně jako odkaz na zaklínadlo „xyzzy“ převzaté z původní hry Adventure). Vraťme se ještě na chvíli ke hře Snowball. Hráčovo alter ego se probouzí ve tmě na kosmické lodi, kterou je možné prakticky celou projít, přičemž pro přesun mezi jednotlivými patry lze využít výtahy. Podobně jako u dalších textovek se i Snowball dočkal varianty s vektorovými obrázky.

Obrázek 8: Úvodní nabídka herní trilogie „Silicon Dreams“. Screenshot byl pořízen v emulátoru osmibitového počítače Atari.

Firma Level 9 Computing se do fiktivního herního světa hry Snowball ještě dvakrát vrátila. Druhou hrou v pozdější trilogii se stala textovka Return to Eden z roku 1984. Tato hra má poměrně komplikovaný příběh s politickým podtextem a několika odkazy na Bibli. Třetí hrou z trilogie Silicon Dreams je textovka The Worm in Paradise, jejíž děj je za dějem hry Return to Eden posunut o sto let do budoucnosti. Opět se jedná o hru s politickým podtextem, která je i na zvyklosti, které vládly v osmdesátých letech minulého století, velmi těžká.

6. Trilogie „Time and Magik“

Třetí trilogie textovek společnosti Level 9 Computing se jmenuje Time and Magik. První hrou zařazenou do této trilogie byla textovka Lords of Time z roku 1983, která byla následována hrou Red Moon z roku 1985. Jednalo se o první hru využívající některé nové technologie vyvinuté bratry Austinovými. Používal se především nový virtuální stroj podporující multitasking (více si o něm řekneme v následující kapitole), nový parser rozpoznávající složitější příkazy a taktéž vylepšený způsob komprimace textů s rychlejším dekomprimačním algoritmem. Tato hra taktéž měla možná nejlepší atmosféru ze všech her vydaných společností Level 9 Computing. Pokud jste tedy ještě nehráli žádnou textovku od této firmy, doporučuji začít právě u hry Red Moon. Volné pokračování této hry dostalo název The Price of Magik (1986). Po vydání této hry nastal v dalším vývoji společnosti Level 9 Computing určitý zlom, protože byly nejprve znovu vydány všechny tři zmíněné trilogie (pro všechny významné platformy) a posléze se firma soustředila na vývoj nového virtuálního stroje pro psaní her. Jednalo se o systém KAOS, k němuž se ještě někdy v tomto seriálu vrátíme.

Obrázek 9: Hra Price of Magik.

7. Vektorová grafika ve hrách společnosti Level 9 Computing

Na většině screenshotů, které jsou zařazeny do tohoto článku, můžeme vidět různé textovky vydané společností Level 9 Computing běžící na emulátoru osmibitového počítače Atari 800XL, popř. ZX Spectrum. Jednalo se sice o počítače s poměrně malou kapacitou operační paměti (u Atari 64 kB, u ZX Spectra 48 kB, včetně video paměti), ovšem ze screenshotů je patrné, že hry nabízely kromě textových popisů jednotlivých lokací i náhled na tyto lokace. Aby bylo možné do pouhých 48 či 64 kilobajtů paměti „namačkat“ jak virtuální stroj, tak i textové popisy zhruba 200 lokací i s obrázky, musela firma Level 9 Computing (i některé další společnosti vyrábějící textovky s obrázky) použít namísto rastrových (bitmapových) obrázků kresby uložené ve formě vektorů, přesněji řečeno formou sekvence příkazů zpracovávaných renderovací částí virtuálního stroje. Nová podoba virtuálního stroje navíc podporovala multitasking umožňující, aby se současně prováděly tři operace: vykreslování obrázku, dekomprimace a zobrazování popisu lokace a čekání na uživatelský vstup. V praxi se tedy nemuselo čekat, až se scéna (relativně pomalu) překreslí, což byl v dobách osmibitových počítačů nebývalý luxus (kéž by byl podobný princip dodržován i v moderních operačních systémech a aplikacích!).

Obrázek 10: Úvodní obrázek ze hry Adventure Quest patřící do trilogie Jewels of Darkness.

Kresby byly vytvořeny ručně a prováděla se u nich taktéž ruční optimalizace takovým způsobem, aby počet kreslicích příkazů byl co nejmenší. I když mohly být kreslicí příkazy shodné (či alespoň velmi podobné) pro několik typů počítačů, byl způsob vykreslení omezen možnostmi grafického subsystému každého počítače. To například znamenalo, že na osmibitových počítačích Atari bylo možné použít čtyři barvy vybírané z palety 128 barev a každý pixel mohl být vybarven libovolnou barvou, nezávisle na okolních pixelech. Horizontální rozlišení bylo rovno 160 pixelům. Naproti tomu u počítače ZX Spectrum bylo sice horizontální rozlišení vyšší (256 pixelů), stejně jako počet barev (8/16), ovšem barvová paleta byla fixní a navíc bylo možné v bloku 8×8 pixelů použít pouze dvě barvy. Tato omezení grafického subsystému ZX Spectra sice u některých her a programů příliš nevadila, ale v případě volně kreslené vektorové grafiky se kvalita obrázků zhoršovala.

8. Malá obrazová galerie

Na následujících obrázcích jsou zobrazeny screenshoty z některých vybraných textovek společnosti Level 9 Computing. Aby si čtenář tohoto článku udělal představu o tom, do jaké míry se statické vektorové obrázky i popis jednotlivých lokací lišily na různých platformách, je každý screenshot vyhotoven dvakrát – poprvé na osmibitovém počítači ZX Spectrum, podruhé na počítači Atari 800XL. Všechny obrázky jsou zvětšeny na dvojnásobek původní velikosti, a to bez použití filtrů. To jinými slovy znamená, že každý původní pixel je na obrázcích nahrazen čtverečkem o velikosti 2×2 pixely: