Tak tento program bol celkom vydarený. Urobil som na ňom jednu diplomovku, bolo v nej plno obrázkov. Neskôr som si napísal grafický viewer Desktopu v m$ qbasic, aby som si mohol pozerať moje "výtvory" aj v m$dos, fungoval dosť dobre a bol celkom rýchly, ale dnes už ani neviem kde skončil. Možno by sa našiel v archíve mojich známych, viem že sa im páčil a využívali ho tiež.
Nostalgicky jsem zatlačil slzu, když jsem si vzpomněl, že ve vlastnoručně upraveném Taswordu two jsem vlastně napsal a vytiskl celou diplomku.
Bylo to v roce 1990 a už jsem měl k dispozici i PC kompatibilní - to ovšem ještě bez použitelného editoru. :-) Takže staré dobré ZX Spectrum s 80 kB RAM a klávesnicí, vykuchanou z vraku Sharpu MZ-800 muselo poskytnout své služby.
V paměti mně uvízla tato hláška:
Tasword Two. Translation by Spectrum assoc. Brno.
Není tady někdo s informacemi o Spectrum assoc. Brno? :-)
Zkus se zeptat na OldCompu - to je asi největší komunitní server o osmibitech v ČR ( http://www.oldcomp.cz )...
Soucítím s tebou. Já v tom samým páchal v 1988/89 laborky na fyziku na VUT/FE/ASŘ. Soudruch asistent, co mu teď už nějak nemůžu přijít na jméno, na to dost koukal... Sakra paměť, strejda říkal, že ten asistent byl starej, už když tam študoval on; pamatuju si, že "ten drát MUSÍ přijít na PLUS měřáku, a nikoho nezajímá, že to je ve střídavým obvodu, ale na jméno si nevzpomenu :-D
Tak to jsi mel luxusni nastroj. Ja tady probiral stare diplomky prave z 1990 a nejake ty roky kolem a i tehdy to mnoho lidi muselo psat na psacim stroji, coz je silenej opruz a ani kvalita nic moc (pismenka pekna, "sazba z vysky", ale proste psaci stroj slouzici uz treti generaci ta pismenka nesazi do jedne lajny no :-)
Tisklo, a dokonce i barevně :-) Měl jsem kopíráky tří barev (tuším černá, modrá a červená) a více průchodů (tj tisk A4 asi půl hodiny), když se podařilo optimálně natáhnout papír, udělalo své.
BTW, tiskknul jsem na tom i seminárku, nějakých 80 stran.
A ano, konektory pro Atari byl problém, velký problém.
Tak tady na mne dychla nostalgie:) Cheopse jsem zacinal psat od nuly asi v 16cti letech, samozrejme celeho v Assembleru. Puvodne tiskl jen na BT-100, pak jsem dosetril par korun a z druhe ruky koupil originalni Atari tiskarnu, Takze jsme dodelaval "driver" i pro ni. Ovsem jako nejvetsi vychytavku jsem tehdy povazoval, ze jsem zvladl na BT-100 obousmerny tisk, coz zvysilo rychlost tisku skoro dvojnasnobne :) A tak, ktery editor tehdy umoznoval dva obrazky a 40 K textu ? ;)
Bohuzel, tehdy to byla doba pro nadsence.. Ale i tak, naucil jsme se na tom hodne, a ze zakladu tohohle HardCore programovani ziju doted :) Trepa pri pseni driveru pro Kernel :)
Tak pozde ale prece gratuluju k moc vydarenemu dilku! Ja Cheopse pouzival dlouho a prave s BT-100. Ve skole (prumce) nedokazali poznat, ze to neni z T602 :-) , na grafy jsem mel nejaky program v BASICu, co pocital aproximaxi snad 10 minut...
Ale je fakt, ze jsem si musel BT-100 dost vyladit, protoze oboustranny tisk nebyl presny pri nastaveni vyssi rychlosti pohybu voziku - proste se to nestacilo dostatecne presne zastavit, nekdy dokonce narazil na mechanickou zarazku - byl to krasnej kus HW pro bastlire.
OT to me nenapadlo, ze jsi to zacal psat uz v 16ti. Vzdycky jsem si rikal, ze je to SW od profika, co uz ma spoustu zkusenosti z mnohaleteho vyvoje, takze opet palec nahoru.
To já když vidím Cheps Writer tak si okamžitě vzpomenu na Pomstu šíleného ataristy a nebo Ataristův protiútok, zvláště pak na scénky s panem autorem Cheops Writeru.
Celkem by mne zajímalo kam se poděl textový editor Po Stromě Leze Sýr, co si pamatuju tak byl hodně, ale hodně podobný Cheps Writeru, ale napsal ho Viktor Lošťák - pro ataristi legenda...
Hm, use google before asking questions: http://cygnus.speccy.cz/download/utility/dtext.zip
:-)
Třeba na to ještě přijde řeč, ale nejraději jsem používal Pagefox (https://www.c64-wiki.de/index.php/Pagefox) a pak samozřejmě geoWrite.
GEOS pro C64 jsem používal z disket, často to muselo během práce něco z diskety donačíst, RAMky bylo málo, z pásky by se to používalo asi dost neprakticky. Vlastně dnes mi to přijde jako šílený nápad něco takového dělat pro počítač s tak malou RAM, ale prostě taková byla doba. Ono si to dokonce umělo na diskety odkládat data :)
GEOS jsem používal jen jako uživatel, neprogramoval jsem pro to nic, ale našel jsem teď pěknou stránku, která se důkladně GEOSu pro C64 věnuje: http://lyonlabs.org/commodore/onrequest/geos.html . Pobavila mě kapitola "A word about resources", tohle když si člověk uvědomí je z dnešního pohledu prostě něco neskutečného, neprakticého, ale zároveň krásného, že se do toho ty borci pustili a uživatelé to opravdu používali :)
Nakonec jsem zůstal u tasswordu2 a dodělal si výstup na souřadnicový zapisovač XY. Několik asistentů jsem musel přemlouvat, že i na tomto přístroji jde "psát" semestrální projekt a odevzdat ho :-) noc proti Writeru nebo Universum's Desktopu, ale ten první neuměl nic, a ten druhý byl tak na laserovku, i na jehličkovce to vypadalo strašně, ne tak na XY :-)
Jsem rad ze je na screenshotech alespon naznaceno, ze ZX Specrum a jeho klony umely i diakritiku.
Uz si ani nepamatuju, jak dlouho trvalo naklapat zmeny v uzivatelske grafice (alespon myslim, ze se to tak jmenovalo), aby se dalo psat s diakritikou. Stejne byla omezena tusim ze jen na 10 znaku diakritiky, takze si clovek musel vybirat dulezite znaky.
BTW: Ano vim, ze diakritiku nepouzivam a existuje pro to logicky duvod, ktery ostatnim logicky neprijde a tak vas s nim nebudu zatezovat.
Těch uživatelsky definovatelných znaků je myslím jednadvacet, A-U.
Navíc se dal dvěma pouky předefinovat celý znakový generátor na vlastní, takže "zbytečné" znaky šlo nahradit vlastními s diakritikou a mohla tam být kompletní čeština. Data znaků mohla být třeba v REM nultého řádku...
Tak decentne.. pozdeji to prepisoval do Latexu ale prislo mu to slozite. Proste byl na to zvykly, a uz se mu (za mesic by mu bylo 79) nechtelo ucit neco jineho. I kdyz se samozrejme typografum Chiwriter nelibil, ta metoda zadavani rovnic a indexu (posouvanim pozice na radku) byla dost elegantni.
Já jsem v roce 89 napsal diplomku v D-Writeru na Spektráči. Byl to počeštěný nějaký cizí editor. Měl jsem taky starou tiskárnu pro C64. Podle kopie nějakého jugoslávského časopisu jsem udělal interface na sériovou sběrnici C64. Stačily akorát 4 OC hradla na port 8255. Ovladač pro ten editor jsem napsal sám. Tisklo to i česky. Jeden řádek v grafice háčky a čárky a další pod to textově text.
Plánoval jsem napsat i ovladač pro používání disketovky z C64 na Spectru.
Ale to už přišla revoluce.