Obsah
1. Historie vývoje textových editorů: textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním (2)
2. Tuzemské textové procesory po roce 1990
1. Historie vývoje textových editorů: textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním (2)
V předchozí části seriálu o historii vývoje textových editorů a textových procesorů jsme se zabývali popisem textových procesorů s grafickým uživatelským rozhraním, které vznikly v osmdesátých letech minulého století, konkrétně mezi roky 1984 a 1990. Toto z hlediska vývoje osobních mikropočítačů velmi významné období nebylo v žádném případě vybráno náhodně, protože jak jeho začátek, tak i konec jsou poměrně přesně vymezeny několika událostmi.
Obrázek 1: Jednoduchý textový procesor nazvaný Microsoft Write ve variantě pro osobní mikropočítače Atari ST.
Na začátku se jednalo o uvedení hned tří konkurenčních mikropočítačových architektur na trh: Atari ST, Amiga a Macintosh. Právě na těchto tří cenově dostupných platformách se používaly systémy s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním, které tak začalo zdárně konkurovat textovému rozhraní používaném v profesionálních textových procesorech i tabulkových procesorech na IBM PC (až na několik výjimek).
Obrázek 2: Textový procesor Microsoft Word verze 1.0 ve variantě pro Apple Macintosh.
A konec tohoto období je taktéž charakteristický – bylo jím totiž uvedení systému Microsoft Windows 3.0 na trh (předchozí verze Windows není zapotřebí brát příliš vážně, minimálně z pohledu použitelných textových procesorů). Právě příchod Microsoft Windows 3.0 a o dva roky později Windows 3.1, kde se objevila podpora TrueType fontů umožňujících relativně snadnou implementaci WYSIWYG na systémové úrovni, ukázal směr dalšího vývoje platformy „Wintel“ a tím pádem i směřování dalšího rozvoje textových procesorů (se všemi přednostmi a mnoha zápory).
Obrázek 3: MacWrite aneb jeden z prvních WYSIWYG textových editorů dostupných na osobních mikropočítačích.
2. Tuzemské textové procesory po roce 1990
Zajímavý je taktéž vývoj tuzemských textových editorů a textových procesorů, zejména na začátku devadesátých let minulého století, tj. v situaci, kdy se ještě na platformě IBM PC masivně používaly aplikace pro operační systém DOS. Tuzemský trh s textovými procesory se totiž hned v několika ohledech odlišoval od stavu v USA a západní Evropě; ať již se jednalo o mnohdy zcela nedostatečnou podporu češtiny v zahraničních textových procesorech (s výjimkou WordPerfectu a pozdějších verzí Wordu for DOS), tak i o to, že bez přeloženého manuálu a nápovědy bylo ovládání zahraničních textových procesorů minimálně složité (nyní se bavíme zejména o masovém nasazení počítačů v kancelářích a úřadech, kde byla znalost světového jazyka na začátku devadesátých let spíše výjimečná). Není tedy divu, že se v tuzemsku objevily „lokální“ aplikace perfektně zvládající problematiku „nabodeníček“ i lokální specifika (jednopísmenné předložky atd.), které byly mnohem populárnější, než textové procesory pocházející ze zahraničí.
Obrázek 4: Další typická aplikace z osmdesátých let minulého století: 1st Word Plus. Grafické uživatelské rozhraní tohoto programu využívalo možnosti nadstavby GEM nad TOSem.
O nejpopulárnějším tuzemském textovém procesoru používaném v tomto období jsme se již zmínili minule. Jednalo se o aplikaci Text602, v níž se díky použití grafického režimu podařilo kompletně vyřešit problém s nabodeníčky a kromě toho byla v tomto editoru podporována například i azbuka. Jak několik čtenářů správně podotklo v diskusi pod předchozím článkem, byl Text602 populární i díky tomu, že se choval podobně jako (polointeligentní) psací stroj s neproporcionálním písmem. Díky tomu se v Text602 daly v případě nouze tvořit i tabulky („kreslením“ příslušných znaků do dokumentu) či vytvářet složitější formuláře. Dokonce se s určitou dávkou trpělivosti a štěstí (nedostatečná funkce undo) mohla vytvářet dvousloupcová sazba (ideálně za použití zdrojového dokumentu, cílového dokumentu a několika maker).
Obrázek 5: 1st Word Plus – parametry pravítka, kterým se mj. volí i styl odstavce.
3. Souborový formát Text602
Rychlé rozšíření textového procesoru Text602 do škol, úřadů i firem mělo za následek mj. i to, že souborový formát (jedná se o soubory s koncovkou .602, i když mnoho uživatelů používalo i koncovku .TXT) používaný touto aplikací začal být podporován i několika dalšími textovými procesory, dokonce včetně některých verzí české verze Wordu pro Windows. Přibližně deset let tak byl formát Text602 jakýmsi nepsaným standardem, kterým mezi sebou komunikovaly jak úřady, tak i komerční firmy, což vlastně z dnešního pohledu není špatné, protože tyto soubory lze velmi jednoduše zpracovat i dnes (ostatně napsat například konvertor z Text602 do HTML včetně tabulek je otázkou několika desítek minut).
Obrázek 6: Textový procesor Text602 zobrazený kartou CGA, tj. v rozlišení 640×200 pixelů monochromaticky.
Samotný formát textových dokumentů je poměrně jednoduchý, což například usnadňuje převod starších dokumentů do HTML nebo TeXu (jak bylo zmíněno výše). Vlastní text je zapisován přesně v takovém tvaru a kódování, jak byl zapsán uživatelem. Mezi tento text se vkládají řídicí znaky pro změnu typu písma (například znak s ASCII kódem 02 zapíná a popř. vypíná tučné písmo) a taktéž znak nahrazující konec řádku uvnitř odstavce (tento znak je editorem vytvářen při automatickém formátování odstavce, aby se odlišil od skutečného ENTERu). Kromě řídicích znaků se mohou v souboru nacházet i řádky začínající zavináčem, za nímž je zapsána dvojice znaků následovaná mezerou a případnými parametry. Na těchto řádcích jsou uloženy parametry editace, například délka strany (@PL), pozice tabelačních zarážek (@TB), pravý okraj (@RM). Samotný textový editor ignoruje parametry, které nezná, což mj. znamená, že bylo poměrně snadné formát rozšiřovat, což se stalo minimálně jednou s příchodem verze 3.1, která podporovala – i když dosti diskutabilním způsobem – styly odstavce.
Obrázek 7: Textový procesor Text602 spuštěný na počítači s monochromatickou grafickou kartou Hercules. Tato kombinace byla v tuzemských podmínkách poměrně častá, zejména před větším rozšířením grafických karet VGA.
Pro zajímavost (a také jako minidávka nostalgie) následuje ukázka začátku textového dokumentu ve formátu Text602, kde jsou nastaveny všechny důležité parametry, podle kterých se dokument formátuje:
@CT 0 @LM 1 @RM 65 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T---- @PL 60 @MT 1 @MB 3 @PO 17 @PN 1 @OP @LH 6 @LH 6
Samotný text může být uložen v kódování bratří Kamenických (zpočátku sice neoficiální, o to však populárnější kódová stránka), PC-Latin 2 (CP852) nebo KOI8-CS, i když se údaj o použitém kódování kupodivu v parametrech dokumentu nikde neobjevuje (což je přitom snadno řešitelný problém).
Obrázek 8: Nejlepší rozlišení i největší počet barev pro textový editor Text602 nabízela grafická karta VGA – 640×480 pixelů v šestnácti barvách (editor však ve skutečnosti využíval jen podmnožinu této barvové palety).
4. PragoText
V tuzemsku vzniklo i několik textových procesorů využívajících textové režimy nabízené grafickými kartami osobních mikropočítačů IBM PC. Vzhledem k tomu, že toto téma zcela přesně neodpovídá titulku článku :-), bude jejich popis jen velmi stručný. Jedním z těchto editorů je PragoText, který se – podobně jako Text602 – stylizoval do podoby inteligentnějšího psacího stroje. Jedná se tedy o aplikaci tvořící mezistupeň mezi textovými editory (orientovanými na zpracování jednotlivých textových řádků) a plnohodnotnými textovými procesory (v nichž se pracuje s celými odstavci, přičemž konce řádků uvnitř odstavce jsou „měkké“). To mj. znamená, že se odstavce musely po úpravách ručně přeformátovat a editor nepodporoval ani další pokročilejší funkce, jakými jsou tvorba seznamů, rejstříků, obsahu apod.
Obrázek 9: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).
Mezi zajímavost patří fakt, že v PragoTextu byl implementován i generátor politických proslovů, který je podle všeho po několika úpravách (změna slovníku) používán dodnes :-)
Obrázek 10: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).
Obrázek 11: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).
5. Cyril
Zajímavým počinem je textový procesor Cyril, který, podobně jako výše zmíněný PragoText, využívá textové režimy osobních mikropočítačů IBM PC. Ze screenshotu je patrné, že se i v textovém režimu podařilo vytvořit poměrně komfortní uživatelské rozhraní s menu, okny, dialogy a nápovědou (pravděpodobně byla použita knihovna TurboVision společnosti Borland). I tento program (který je některými uživateli používán dodnes!) dokázal pracovat s větším množstvím dokumentů současně, podporoval práci s bloky, přeformátování odstavců, vkládání tabulek vytvořených „ASCII artem“, práci s makry atd.
Obrázek 12: Slovenský textový procesor Cyril (zlobil import textu s nabodeníčky, tak jsem použil jen anglický text).
6. ESO
Dalším tuzemským textovým procesorem využívajícím grafické režimy počítačů IBM PC byla aplikace ESO, později též nabízená pod názvem ESO Plus. Jednalo se o textový procesor, který v sobě sdružoval některé vlastnosti svého největšího rivala Text602 a taktéž v některých oborech populárního zahraničního textového procesoru ChiWriter, jenž se mj. pyšnil na svou dobu velmi dobrou podporou tvorby matematických a chemických vzorců. Sice se nejednalo o žádného vážného konkurenta TeXu, ale alespoň základní podpora pro zápis vzorců s indexy, mocninami, zlomky a odmocninami, se v době teprve se rozvíjející počítačové typografie hodila. Textový procesor ESO taktéž, podobně jako ChiWriter, podporoval vytváření vzorců, což například Text602 neumožňoval, resp. bylo nutné složitější vzorce ručně skládat z běžných znaků, horních a dolních indexů, popř. znaků umístěných na samostatné klávesnici symbolů.
Obrázek 13: Pracovní plocha textového procesoru ESO.
Navíc ESO (Plus) oproti procesoru Text602 podporoval i práci s více fonty současně. Všechny fonty byly bitmapové a každý font byl uložen v samostatném souboru, který se při startu editoru načítal do operační paměti, což zejména na starších počítačích, popř. na počítačích vybavených pouze disketovými jednotkami a nikoli pevným diskem, bylo poměrně zdlouhavé. Zatímco Text602 umožňoval souběžnou práci s maximálně dvěma dokumenty, bylo možné v textovém procesoru ESO otevřít až šest dokumentů současně. Každé okno s dokumentem mělo po pravé straně umístěn sloupec, v němž se pomocí malých ikon zobrazovaly základní informace o stavu textu na daném textovém řádku, podobně jako tomu bylo u zmíněného ChiWriteru.
Obrázek 14: Menu textového procesoru ESO je řešeno pomocí klasických pull-down menu, namísto pop-up menu u Text602 (ve verzi 1.0 až 3.0).
Práce s textem, tj. jeho editace, se podobala způsobu editace v Text602 – ani jeden z těchto textových procesorů nepoužíval ideu „nekonečného řádku“, který by se v průběhu editace automaticky formátoval do odstavce. Namísto toho se při přidání textu na řádek zbytek textu prostě odsunul doprava, při vymazání textu naopak přisunul zprava a odstavec bylo nutné buď ručně nebo poloautomaticky přeformátovat. V tomto ohledu se oba zmíněné tuzemské textové procesory dosti zásadním způsobem odlišovaly jak od Wordu, tak i od WordStaru či WordPerfectu. Procesor ESO nebyl po komerční stránce tak úspěšný jako Text602, i když byl mezi těmito editory poměrně značný cenový rozdíl: ESO za cca 2900 Kčs, Text602 za 3900 Kčs.
Obrázek 15: On-line nápověda k textovému procesoru ESO.
Obrázek 16: Ukázka pseudografických znaků v dokumentu připravovaným v textovém procesoru ESO.
Obrázek 17: Souběžná editace dvou dokumentů.
Obrázek 18: Změna barev pozadí a popředí je praktický shodná se způsobem změny barev v textovém procesoru Text602.
7. MAT
Třetím tuzemským textovým procesorem vybaveným vlastním grafickým uživatelským rozhraním, o němž se v tomto článku zmíníme, je textový procesor MAT. Jedná se o aplikaci, která je, podobně jako výše zmíněné textové procesory Text602 a ESO (Plus), založena na používání neproporcionálních fontů, což je jednodušší jak z implementačního hlediska (snadné přeformátování dokumentu i jeho zobrazení), tak i z důvodu rychlejšího tisku, především na jehličkových tiskárnách.
Obrázek 19: Grafické uživatelské rozhraní MATu bylo (s ohledem na dobu vzniku) doslova „vymazlené“.
Zatímco oba konkurenční textové procesory sice dokázaly pracovat s více textovými dokumenty současně (dvěma u Text602 a šesti u ESA), ale obrazovku bylo možné rozdělit pouze horizontálně, podporoval textový procesor MAT plnohodnotné grafické uživatelské rozhraní s možností umístění každého dokumentu do samostatného okna, jejichž pozice a velikost byla prakticky libovolná. Taktéž mnohdy nepříliš přehledná víceúrovňová menu Text602 a ESA byla u MATu nahrazena několika dialogy. I díky tomu se jedná, společně s Klasikem a InWordem o jeden z mála tuzemských textových procesorů, kde mělo použití myši skutečný smysl (mj. i díky možnosti „vyklikat“ si znaky z druhé znakové sady).
Obrázek 20: Výběr grafického režimu, v němž MAT pracuje.
Textový procesor MAT kromě běžné práce s dokumentem (editace textu, vyhledávání textu, přenos či kopie bloků) taktéž obsahoval možnost automaticky generovat obsah a rejstřík, popř. přečíslovat kapitoly, takže bylo možné relativně jednoduše pracovat i s rozsáhlejšími strukturovanými dokumenty (dokonce byla možná kontrola výskytu vdov a sirotků). Text v odstavci sice nebyl chápán jako „nekonečný řádek“, ovšem na rychlejších počítačích bylo možné nastavit automatické přeformátování celého odstavce při změně pozice kurzoru (rychlejším počítačem je zde myšleno alespoň PC AT 16 MHz s 1MB RAM :-).
Obrázek 21: Editace dokumentu. Ve spodní části pracovní plochy jsou zobrazeny znaky umístěné v základní a rozšířené znakové sadě. Tyto znaky se daly do dokumentu „naklikat“ pomocí myši, tj. jedná se o obdobu „Mapy znaků“.
Podobně jako u mnoha dalších textových procesorů byla i v MATu podporovaná takzvaná funkce mail merge, tj. postupné doplňování dopředu vyznačených polí v dokumentu údaji získanými z databázového nebo z dalšího textového souboru. Tímto způsobem bylo možné vyřešit tisk obálek, vysvědčení, jednodušších faktur atd. MAT podporoval i vkládání obrázků do dokumentů; sice se muselo jednat o monochromatické bitmapové obrázky navíc uložené ve speciálním formátu, ovšem například pro přidání firemního loga do hlavičky dokumentu či pro vložení grafu byla tato funkce použitelná.
Obrázek 22: Odlišné barevné schéma, import předchozí části tohoto seriálu do MATu a zobrazení statistických informací o dokumentu.
8. Editace vzorců v MATu
Kromě oken s editovanými dokumenty se na pozadí pracovní plochy MATu nacházela i dvojice speciálních oken, která obsahovala základní a rozšířenou znakovou sadu (resp. uživatelský font). Šlo o obdobu mapy znaků známé ze současných operačních systémů, jejíž výhodou bylo snadné vložení libovolného znaku do editovaného dokumentu pomocí myši, aniž by bylo nutné přepínat rozložení znaků na klávesnici a hledat, kde se daný symbol vlastně na klávesnici nachází.
Obrázek 23: Práce se vzorci. Nahoře je zobrazen náhled vzorce, dole text zapsaný uživatelem.
S rozšířenou znakovou sadou částečně souvisí i podpora pro tvorbu vzorců, které byly v MATu skládány právě z neproporcionálních znaků. Pro tvorbu vzorců byl vyhrazen zvláštní formulář, do jehož spodní části se zapsala textová reprezentace vzorce ve formátu, který připomínal jednodušší TeX a následně se v horní části formuláře vzorec vygeneroval. Vzorec se následně vložil do textu jako běžný blok, s nímž bylo možné zacházet stejným způsobem, jako s ostatními bloky (vzorec se vlastně rozpadl na jednotlivé znaky „ASCII artu“). Opět je nutné poznamenat: nejedná se sice o žádný TeX, ale například pro přípravu protokolů do školy byla tato vlastnost MATu takřka nedocenitelná.
Obrázek 24: Složené zlomky nedělají MATu větší problém…
K editoru byl dodáván dokonce i grafický program pro přípravu vlastních fontů. Ty byly bitmapové, což znamenalo, že se v tomto grafickém editoru mohly vytvořit znaky pro obrazovku, devítijehličkovou tiskárnu, 24jehličkovou tiskárnu a většinou i pro tiskárnu laserovou.
Obrázek 25: …stejně jako „vysoké“ závorky.
9. Odkazy na Internetu
- MacWrite
http://web.archive.org/web/20061016011720/http://www.mac512.com/macwrite.htm - ATARI'S FIRST-RATE „FREEWARE“
http://www.atarimagazines.com/v5n2/Freeware.html - GEM 1st Word Plus
http://www.computinghistory.org.uk/det/9833/GEM-1st-Word-Plus/ - 1st Word Plus (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/1st_Word/1st_Word_Plus - Atari ST
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_st - Atari Museum
http://www.atarimuseum.com/ - Atari ST and TT
http://www.atarimuseum.com/computers/16BITS/a1632bit.html - The ST Computer Line
http://www.atarimuseum.com/computers/16bits/stmenu/atarist.htm - Atari MEGA STE
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_MEGA_STE - Blitter
http://en.wikipedia.org/wiki/Blitter - S Pragotextem je aspoň sranda (Martin Maniš)
http://www.lege.cz/archiv/man010.htm - Dva MATy aneb recenze jako roláž
http://www.lege.cz/archiv/man029.htm - Poněkud drahá konverzní utilita
http://www.lege.cz/archiv/man002.htm - Charles Simonyi
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Simonyi - Rowland Hanson
https://en.wikipedia.org/wiki/Rowland_Hanson - Robert Metcalfe Twitter
http://twitter.com/BobMetcalfe - Robert Metcalfe (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Metcalfe - Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
http://www.oddlytogether.com/post/482689886/microsoft-has-lost-its-way-part-1 - We look at the word-processing software's history
http://www.pcadvisor.co.uk/news/index.cfm?newsid=106226 - Microsoft Word
http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Word - MS Word 5.5 for DOS download
http://download.microsoft.com/download/word97win/Wd55_be/97/WIN98/EN-US/Wd55_ben.exe - Microsoft Word for DOS – Today's Free File
http://downloadsquad.switched.com/2005/11/25/free-file/ - MacWrite (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/MacWrite - Nota Bene
http://www.notabene.com/ - What is xyWrite?
http://yesss.freeshell.org/x/_xywhat.htm - the Xy files
http://www.salon.com/21st/feature/1998/08/25feature.html/ - Xywrite.com
http://www.xywrite.com/ - Whatever became of XyQuest?
http://yesss.freeshell.org/x/_xyq.htm - W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
http://www.wordplace.com/ap/ - Wang 1220
http://www.wang1200.org/ - Wang Laboratories
http://en.wikipedia.org/wiki/Wang_Labs - Wang OIS Emulator
http://www.cass.net/~jdonoghu/oisemul.html - Data General
http://en.wikipedia.org/wiki/Data_General - Data General Nova
http://www.knowledgerush.com/kr/encyclopedia/Data_General_Nova/ - Orem, Utah
http://en.wikipedia.org/wiki/Orem - Apple II series
http://en.wikipedia.org/wiki/Apple_II_series - Apple III
http://en.wikipedia.org/wiki/Apple_III - Apple museum
http://applemuseum.bott.org/ - Apple II
http://applemuseum.bott.org/sections/computers/aII.html - A Brief History of Word Processing
http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html - XyWrite (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite - File manager
http://en.wikipedia.org/wiki/File_manager - PathMinder
http://en.wikipedia.org/wiki/PathMinder - Orthodox File Managers
http://www.softpanorama.org/OFM/index.shtml - Hřích mládí: Textový editor PragoText
http://www.svobodat.com/pragotext/index.html - VisiCalc Executable for the IBM PC
http://www.bricklin.com/history/vcexecutable.htm - Support/peripheral/other chips – 6800 family
http://www.cpu-world.com/Support/6800.html - Motorola 6845
http://en.wikipedia.org/wiki/Motorola_6845 - The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
http://www.tinyvga.com/6845 - IBM Monochrome Display Adapter
http://en.wikipedia.org/wiki/Monochrome_Display_Adapter - Color Graphics Adapter
http://en.wikipedia.org/wiki/Color_Graphics_Adapter - Wikipedia CZ: Sběrnice:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sb%C4%9Brnice - Wikipedia EN: Industry Standard Architecture:
http://en.wikipedia.org/wiki/Industry_Standard_Architecture - Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
http://www.digibarn.com/collections/software/microsoft/windows10/page01.htm - Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
http://www.charlespetzold.com/etc/Windows1/index.html - Visi On (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Visi_On - VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
http://www.digibarn.com/collections/software/VisiOn/index.html - Obrazem: Operační systémy od roku 1981
http://digitalne.centrum.cz/obrazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/undefined/undefined/?pid=6150 - VisiCorp Visi On
http://toastytech.com/guis/vision.html - A Guided Tour of Visi On
http://www.guidebookgallery.org/articles/aguidedtourofvision - A Brief History of Computing
http://trillian.randomstuff.org.uk/~stephen/history/8086.html - Intel 8086
http://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8086 - Graphical user interface (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Graphical_user_interface - The Real History of the GUI
http://articles.sitepoint.com/article/real-history-gui - History of the graphical user interface
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_graphical_user_interface - Mainframe Museum ‚Where we started‘
http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm - IBM Mainframe album
http://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/mainframe/mainframe_album.html - Mainframe computer
http://en.wikipedia.org/wiki/Mainframe_computer - IBM mainframe
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_mainframe - IBM 700/7000 series
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM700/7000_series - IBM System/360
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360 - IBM System/370
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/370 - Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
http://www.computermuseum.li/Testpage/Datamatic-1000.html - Wang 1200
http://www.wang1200.org/ - Wang Laboratories
http://en.wikipedia.org/wiki/Wang_Labs - Wang OIS Emulator
http://www.cass.net/~jdonoghu/oisemul.html - SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
http://www.atarimagazines.com/compute/gazette/198705-speedscript.html - It may be time to put XyWrite out to pasture
http://www.startribune.com/business/57780787.html - WordPerfect
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?WordPerfect - XyPro
http://yesss.freeshell.org/x/_xypro.html - XEDIT na TextEditors.org
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?XEDIT - XEDIT pro Windows (klon)
http://digilander.libero.it/ambusy/computer.html - XEDIT commands
http://digilander.libero.it/ambusy/PcXeditHlp.html - XEDIT User's Guide
http://www-05.ibm.com/e-business/linkweb/publications/servlet/pbi.wss?SSN=15ITR0004123323009&PAG=X03&SELPBL=SC24–5972–00&REF=DLD# - 3270 Data Stream Programming
http://www.tommysprinkle.com/mvs/P3270/ - IBM 3270
https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_3270 - Block-oriented terminal
https://en.wikipedia.org/wiki/Block-oriented_terminal - Klávesnice 3270
http://www.seasip.info/VintagePC/ibm_6110344.html - Klávesnice IBM
http://www.9999hp.net/keyboard/temp/ - REXX (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/REXX - Vladimir Zabrodsky REXX Page
http://dhost.info/zabrodskyvlada/ - Rexx tutorials
http://www.rexxinfo.org/html/rexxinfo1.html - A Quick Rexx Tutorial
http://www.informit.com/articles/article.aspx?p=461086&seqNum=1 - Emacs timeline
http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html - EINE (Emacs Wiki)
http://www.emacswiki.org/emacs/EINE - EINE (Texteditors.org)
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE - ZWEI (Emacs Wiki)
http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI - ZWEI (Texteditors.org)
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI - Zmacs (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs - Zmacs (Texteditors.org)
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs - TecoEmacs (Emacs Wiki)
http://www.emacswiki.org/emacs/TecoEmacs - Micro Emacs
http://www.emacswiki.org/emacs/MicroEmacs - Micro Emacs (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/MicroEMACS - EmacsHistory
http://www.emacswiki.org/emacs/EmacsHistory - Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
http://www.finseth.com/emacs.html - George R. R. Martin writes with a DOS word processor
http://www.cnet.com/news/george-r-r-martin-writes-with-a-dos-word-processor/#! - Apple Writer
http://apple2history.org/history/ah18/#08 - COMPUTER PROGRAMMING by Paul Lutus
http://www.atariarchives.org/deli/cottage_computer_programming.php - Verze textového editoru D-Text
http://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Verze_textového_editoru_D-Text - The Writer (World of Spectrum)
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0008989 - Tasword Two (World of Spectrum)
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0008856 - SpeedScript source code
http://www.atariarchives.org/speedscript/ch3.php - SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
http://www.atariarchives.org/speedscript/ch1.php - Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
http://www.atari8.cz/calp/data/misc_cap/index.php - Čížek V.3 (oskenovaný návod)
http://www.atari8.cz/calp/data/br_man_ciz/ - Editor O26 (příkazy)
http://www.museumwaalsdorp.nl/computer/comp789_o26.html - Editor O26 (stránka na texteditors.org)
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26 - Editor O26 (text editor, Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/O26_%28text_editor%29 - Textové editory pro mainframy
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily - IDA
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor - qed
http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed - qed (description)
http://www.qef.com/html/toolsdesc.html#qed - Text editor (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Text_editor - Line editor (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Line_editor - The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
http://www.guckes.net/vi/ - www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
http://www.vim.org/ - Články o Vimu na Root.cz:
http://www.root.cz/n/vim/clanky/ - Vim sedm – první část
http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/ - vim2elvis (1.část)
http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/ - vim2elvis (2.část)
http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/ - History of the Text Editor
http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html - Interview with Bill Joy
http://web.cecs.pdx.edu/~kirkenda/joy84.html - Hex Editors for Lin/unix
http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/ - bvi Home Page
http://bvi.sourceforge.net/ - bvi (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi - vim (man page)
http://www.linux-tutorial.info/modules.php?name=ManPage&sec=1&manpage=vim - An incomplete history of the QED Text Editor
http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html - QED Text Editor
http://ned.rubyforge.org/doc/qedman.html
ČLÁNKY DO MAILU