Nebudu nijak přehánět, když napíšu, že Celestia patří mezi naprostou špičku v oblasti astronomického software. Nenabízí možná tolik profesionálních funkcí jako minule popisovaný XEphem, ale vizuálně je naprosto nedostižný. Hodí se nejen jako nástroj, ale taky ve chvíli, kdy chcete ukázat známým nějaké vizuální orgie.
O co jde?
Celestii nejlépe vystihuje pojmenování „simulátor vesmíru”. Na rozdíl od odstatních programů totiž nabízí ucelený pohled na více než 100 000 objektů v celé naší galaxii, přičemž je možno mezi těmito tělesy volně cestovat. Program vám nabízí naprostou svobodu v pohybu ve čtyřrozměrném prostoru.
Balíček opět jistě najdete ve své distribuci, případně v přidružených repozitářích. Jeho velikost se liší podle toho, co obsahuje. Existuje totiž několik úrovní kvality textur a dalších informací. Nemusíte se ovšem bát nějakých gigabajtů, počítejte s 10 MB. Celestia existuje i pro MS Windows a stáhnout ji můžete třeba ze Slunečnice.
Spouštíme
Po jednoduchém spuštění (stačí napsat do konzole celestia) se vám objeví základní okno, ve kterém budete trávit většinu práce s programem. Na úvod se vám ukáže malý přelet od Slunce k Zemi. V tu chvíli můžete začít.
Naše drahá matička Zem.
Už na první pohled je zřejmé, že Celestia používá k zobrazení knihovnu QT. Není ovšem nijak spojena s prostředím KDE, a tak se nemusíte bát ani závislostí ani dlouhého spouštění. Kvůli velkým nárokům na grafiku je ovšem naprosto povinná grafická karta s pořádnou akcelerací.
Základní funkce
Celestia je silně klikací a k jejímu používání budete potřebovat hlavně myš. Největší část okna zabírá samotný výhled do vesmíru. Pomocí levého tlačítka myši si můžete pomyslnou kameru otočit libovolným směrěm. Pozice při tom zůstává zachována. Jednoduchým klepnutím (čili bez pohybu myši) můžete vybírat vesmírný objekt, se kterým chcete pracovat.
Pravé tlačítko vás otáčí kolem aktuálně zvoleného objektu. Opět pomocí klepnutí můžete vyvolat menu k objektu, na který zrovna míříte. V menu najdete kromě informací také možnost příslušný objekt vybrat, vycentrovat (čili jej dostat do středu obrazovky), přiletět k němu a další.
Kolečko pak slouží k plynulému přibližování/oddalování od aktuálního objektu. Pokud vás nebaví dlouho rolovat, použijte raději klávesy Home a End. Rychlejší je ale vybrat v menu „Goto“ a nechat počítač, aby vás přiblížil automaticky. Je to minimálně hodně efektní a připadáte si při tom jako ve StarTreku.
Změna zobrazení
Samotné poletování po galaxii by asi bylo pro astronomický software docela málo. Samozřejmě to není zdaleka vše, co Celestia umí. Základem je vyznačení drah jednotlivých planet (klávesa O), spojení souhvězdí (klávesa /), zobrazení názvů objektů (klávesa N) a další.
Orbity planet sluneční soustavy.
A propos, zobrazení souhvězdí. Celestii obecně můžete použít jako učební pomůcku a velmi dobře se na ní ukazují třeba zrovna souhvězdí. Můžete velmi snadno předvést, že souhvězdí je jen výmysl lidí a že jednotlivé hvězdy nemají nic společného, kromě toho, že na naší obloze nám připomínají některé tvary. Stačí zapnout spojnice mezi hvězdami, označit některou z hvězd třeba ve Velkém voze a pak se kolem ní otočit.
Velký vůz při pohledu ze sluneční soustavy …
… a o pár světelných let vedle.
Jeden obecný tip: Když se v galaxii ztratíte, stačí stisknout klávesy H a G. První z ních vybere Slunce, ať jste kdekoliv, a druhá vás k němu dovede. Věřte mi, že se vám to bude hodit docela často.
Práce s časem
Je docela obvyklé, že se v podobných programech nemusíte omezit jen na aktuální situaci, ale můžete si posouvat čas a libovolně si upravovat jeho parametry. S pomocí kláves JKL můžete zpomalovat, obracet nebo zrychlovat tok času. Opět se hodí ve chvíli, kdy si chcete promítnout nějakou situaci z budoucnosti.
Atlas objektů
Součástí programu je také atlas objektů, který vám jednak zobrazí spoustu důležitých informací, ale zároveň vám zjednoduší hledání v celé ohromné galaxii. Kromě hvězd a těch několika planet jsou totiž k dispozici také další přírodní i umělé objekty. V Celestii najdete například Halleyovu kometu nebo mezinárodní stanici ISS. Kdybyste je ovšem měli hledat ručně, uklikáte se a kdo ví, jestli byste je nakonec našli. K tomu slouží přehledně rozdělený atlas.
ISS spočívající nad Zemí.
K samotnému oknu se dostaneme buďto klavesovou zkratkou (Alt+C) nebo jej najdeme v menu „Navigation“ pod položkou „Celestial Browser“. Objekty jsou zde řazeny do přehledného stromu, obvykle podle těles, ke kterým náleží. ISS tak najdete pod položkami Slunce a Země. Pravým tlačítkem si můžete vyvolat menu a objekt přímo označit nebo k němu automaticky docestovat.
Atlas objektů z Celestie.
Další možnosti
Pokud vám základní Celestia nestačí, můžete navštívit web CelestiaMotherlode.net, na kterém najdete spoustu doplňků. Pravděpodobně se vám budou hodit texturamy ve vysokém rozlišení, ale řekl bych, že nepohrdnete ani databází umělých družic Země a dalších objektů, jejichž dráhy si můžete nechat vykreslit. Velmi zajímavá je také sekce povrchů planet, které se díky bump mapingu promění z hladkých koulí na pěkně hrbolaté objekty. Počítejte ovšem s vyšším zatížením grafické karty.
Milovníky sci-fi potěší také přítomnost lodí ze StarTreku, Babylonu 5 a StarWars. Je vidět, že komunita kolem Celestie je hodně rozsáhlá, pracovitá a veselá.
Kromě vesmírných schopností umožňuje Celestia například ukládání oblíbených pohledů nebo rozdělení obrazovky na více částí, ve kterých se můžete pohybovat zcela nezávisle a porovnávat třeba několik pohledů na jeden problém. Bude to zatmění vidět líp z Egypta, Itálie nebo Rumunska?
Slovo na konci
I když se astronomii systematicky nevěnujete, určitě Celestii vyzkoušejte. Hodí se vám jako demonstrační program schopností dnešních počítačů a ukáže vám místa, kam se dosud nikdo nevydal.
No řekněte – není ta naše galaxie hezká?
