ReiserFS používám a od doby, co to jde s Hansem z kopce, tak s každým vydáním jádra sleduji, jestli se tam něco mění. A patche jsou, sice se to asi nějak nevyvíjí, ale chyby se opravují, což mi tedy docela stačí. Nemám to nijak podložené, ale tempo údržby se asi nebude lišit od ext3.
Reiser4 je mrtvý, to je jasné.
Na rotující disky asi vystačíme s tím co máme (ReiserFS, jfs, xfs, ext4), na SSD bude potřeba nová generace FS optimalizovaná na jejich vlastnosti.
Je dobry k tomu abyste pri pristim vypadku proudu nestravil nekolik kafe-pauz tim ze budete cekat az konecne system doskenuje disky aby zjistil zda v nich neni chyb (ext3 je sakra rychlejsi pri danem skenu nez ext2). No a taky samozrejme k tomu aby byla silne snizena sance na zanechani systemu v nekonzistentnim stavu (napr. prave pri vypadku proudu).
Scan reiser disku trva o mnoho dele nez ext3. Alespon z mych zkusenosti. A obnovovat z nej ztracena data je take beh na dlouhou trat. Uz jsem presel z reiser zpet na ext.
Ale zajimalo by me, jake vlastnosti nabizi reiser4 a nema je ext4?
je to vlastnost kterou nenabizi zadny existujici filesystem protoze obcas je nepredvidatelne pomaly, obcas nepredvidatelne rychly a prumerne propustnost operaci velmi kolisa a jakekoliv benchmarky jsou naprosto zbytecne, protoze zalezi na rozlozeni dat mnohem vic nez si jsou lide ochotni pripustit.
reiser4 prave tohle zkousel odstranit tak, aby mel vsechny operace predvidatelne rychle.
a tvrdit, ze je kvalitnich zurnalovacich systemu dostatek je nehorazna drzost. kvalitni neni ani jeden. dostacujicich je nekolik a je treba volit kompromis podle toho co pozaduji a co jeste dokazi ozelet.
Uživatelka si přála zůstat v limbu (neregistrovaný)
Komprese souboru, šifrování souboru, menší spotřeba místa (slack space), alespoň proti ext3 (dost znatelná), nemám důvod věřit, že by s tím v ext4 příliš pohnuli.
A vůbec, co je to za blbost, že se ext4 dostává do produkčního stavu?! Nemá ani finalizovanej formát dat, o testování a opravení chyb ani nemluvě! Reiser4 už se používá několik let.
No právě na desktop je žurnálovací fs výhodný, tam je výpadek napájení pravděpodobnější než na serveru který má obvykle napájení zálohováno. A koho u desktopu by bavilo čekat řádově minuty až desítky minut až proběhne fsck a konečně to nabootuje.
Proc tady porad mluvime jen o vypadku napajeni? Je tezke si priznat, ze i Linux obcas zbuchne? Muzete to hodit klidne an spatne drivery a HW, pokud vam to usnadni priznat obcasne pady...;-) Me to obcas spadne, treba mam z posledni doby velmi spatne zkusenosti se stabilitou CentOS 5.1 i FedoreCore 9, systemy pravidelne tuhnou.
Mne nedavno zatuhla PS3, ale to proto ze jsem napsal svuj vlastni kod v assembleru (test SPU) a spustil ho pod rootem. Data na disku na Reiser4 zustala naproto v poradku, nastesti.
Jak to souvisi? Primocare. Pokud Vam system vytuhne (stejne jako kdyz dojde k neplananemu vypadku napajeni) tak se po rebootu provadi kontrola disku. Pokud nemate journal, budete si muset chvili pockat... Toto vlakno se tyka ext2, ktery journal nema, problemy ext4 se resi jinde ;-)
Všem díky za odpovědi, jen dodám, že už mám doma asi 5 let UPSku, takže bezpečnost mě až tak moc nezajímá (samozřejmě, že se to může hodit po totálním zátuhu). U staré ext2 zůstávám mimo jiné kvůli možnosti namontování v oknech (to mi ale fungovalo správně i s ext3) a kvůli prý bezproblémovému undelete (to jsem naštěstí ale zatím použít nemusel). Pro mne by byl takový žurnálovací fs zajímavý, kdyby se dalo v nouzi nějak dostat ke starší verzi souboru, to ale asi možné není, nebo jo? A ještě něco by mě zajímalo - nemá žurnálovací fs větší režii co se týče místa na disku?
Tož zase to bude taková napůl hromadná odpověď - UPSka je APC RS 800 a akumulátory jsem právě před pár týdny měnil (i přesto, že několika minutový výpadek stále v stíhaly). A dodám jednu lehce off-topic zkušenost. Jsem rád, že jsem poslechl rady kamaráda a koupil "neoriginální" baterky v GESu. V té UPSce jsou totiž úplně obyčejné standardizovnané akumulátory s konkrétními rozměry a vlastnostmi, které mají v každém takovémhle kšeftu. Prostě nebyl problém koupit identické akumulátory, co už tam byly - BP-12V/7,2Ah-L CSB a místo originálního packu zaplatit skoro půlku (za to jsem musel zapojit o 4 konektory navíc, ty aku jsou tam dvě zapojené na 24V). Takže mám za 830 Kč zase na cca 5 let od podobných příhod pokoj.
Proc? Protoze nehody se stavaji. Dnes se mi osobne povedlo podruhe si nohou vykopnout napajeci kabel ... a predevcirem mi vypadl notebook z postele tak nestastne, ze vypadla ven baterie (pokousel jsem se ho totiz v letu chytit za cudlik, ktery ji drzi zavrenou). Pak jsem vdecny, ze k pripojeni 'dirty' souboroveho systemu staci jen obnovit zurnal misto nekolika minut fsckani ...
Tvrzeni "kvalitních žurnálovacích souborových systémů dostatek" je opravdu trochu prehnane dle meho nazoru.
XFS je pomaly a uz zastaraly,
JFS je jeste pomalejsi
ZFS se do linux. jadra nedostal a asi jen tak nedostane (bohuzel, trapny konec kvuli licenci)
... a zbyva nam uz jen ReiserFS 3.6 a Ext3. Slovy DVA. To nepovazuji za dostatek. Pro me pouziti Ext3 neni dostatecne rychly a Reiser se na velkych polich mountuje i nekolik minut. Z meho pohledu tu z nouze zbyl par.
Jedinou nadeji jeste muzu vkladat do Ext4, kteremu to jeste nejaky rok potrva, nez bude opravdu stabilni a nebo snad doufat v ZFS?
Ext4 taky nepude odpoved - je stale zpetne kompatibilni s ext2, ktery pri svem navrhu s zurnalovanim naprosto nepocital, takze jeho neduhy se potahnou dale, cim drive se na cele ext4 zapomene, tim drive budeme mit poradny fs
z wikipedie - The ext4 filesystem is backward compatible with ext3, making it possible to mount an ext3 filesystem as ext4 (using the “ext4dev” filesystem type, “ext4” after final release).
ba dokonce - The ext4 file system is forward compatible with ext3, that is, it can be mounted as an ext3 partition (using “ext3” as the filesystem type when mounting). However, if the ext4 partition uses extents (a major new feature of ext4), then the ability to mount the file system as ext3 is lost.
Mel jsem dva stejne stroje, jeden s reiserfs, druhy s xfs, parsovaly se na nem xml soubory a ukladaly na nekolik stovek mensich, na reiseru to bylo uzasne rychle, xfs bylo pomalejsi (cely proces trval dele) a navic produkoval vetsi zatez. Pouzival jsem docela dlouho reiserfs, ale bohuzel byl jsem nucen prejit na xfs (i kdyz ma vetsi naroky) protoze reiserfs nebyl schopen se vyporadat s nekolika set tisici polozkami v adresari - proste se zhroutil a obnova trvala dosti dlouho. Dalsi nevyhoda reiseru je jeho dlouha doba pri mountovani. Nexci zadny flame, ale spise mi vice vyhovoval reiserfs nez xfs.
Aha, takze tvuj post chapu tak, jako ze "ReiserFS je rychlejsi nez XFS, ale obcas padne na hubu ;-)". To radeji zvolim XFS a obetuju trochu vykonu, ale neprijdu o data :-)
Ja mam s XFS super zkusenosti, je to velmi robusni system, az na jedno neprijemne chovani - pri nekorektnim rebootu mel obcas sklony vynulovat nektere otevrene soubory... ext3 je vuci tomu mnohem vice odolnejsi. Ciste subjektivni zkusenosti :-)
To s vynulovanim potvrzuji, je to vlastnost, ale na zabiti :(. Dle vyjadreni autoru to ma byt na serveru s poradnou UPSkou a pri vypadku radne odmountovat. Tim u me skoncil, a jedu na osvedcenem ext3 pro dulezita data, a obcas reiserFS pro home.
xfs je dobry spis na fileservery, nez na desktopy. pouzivam dlouho, celkem bez problemu. akorat mi vadilo, kdyz se v nem vyskytoval takovy hloupy race..
xfs jde docela dost vyladit. jde o upravu nekterych konstant ve zdrojacich. ty co jsem pred par lety upravoval by spis vyhovovaly historickym hdd. jak je to ted nevim, protoze uz nemam potrebu dostavat z fs maximalni vykon.
Si delate srandu, ze? Ladit zdrojaky FS... Ladit vykon FS zmenou zdrojaku ma smysl pro velkou firmu, treba Google, ktera ma tisice serveru, ale proc by to mel delat radovy uzivatel? Pokud je treba ladit vykon XFS ve zdrojacich, je neco spatne; pokud jste vyvojar a mate sanci zmeny predat dal, tak si ladte, ale pro ostatni je to jen ztrata casu... Nez bych ladil, radsi pouziji jine reseni.
proste se zhroutil a obnova trvala dosti dlouho. Dalsi nevyhoda reiseru je jeho dlouha doba pri mountovani
Takže klasický PEBKAC... Zhroucení vůbec nesouviselo s tím, že to byl reiserfs, a dlouhá doba mountování je rovněž nesmysl, protože jste nejspíš měl zapnutý fsck, to je klasická chyba. Jinak by se to mountovalo "okamžitě". Nebo jste mountoval vřádech tisíců mountů za den, aby se to nějak projevilo? :) Ale hlavně že vám tyto poznatky pomohly udělat si představu o reiserfs haha :-)
A zkoušel jsi ten ext3 vytunit ? Takovéhle řeči tamten fs je pomalejší než tenhle se občas vyskytujou ale když ten daný fs vytuníš zjistíš, že je skoro na fs nezáleží, rychlost se dá vyladit na všech skoro stejná. Jde jen o to optimalizovat default nastavení.
Zkousel sem OpenSolaris, ktery ma ZFS jako default. A ten system je ukrutne pomaly, srovnam-li s Linuxem na stejmem stroji (P3, 1GHz, 1GB ram). Jednim z vysvetleni je, ze ZFS je pomaly, protoze ma velkou rezii. Ma nekdo podobny nazor, ze ZFS je narocny na vykon CPU? Anebo je OpenSolaris (x86) spatne optimaliovany a je pomaly jako celek a ZFS je srovnatelny s ostatnimy FS?
S reiserfs mam bohuzel jen spatne zkusenosti. 4 roky provozu na desktopu, velke problemy pri zaplneni disku na 100% (kazdemu doporucuju mit radeji nastavenou quotu), pri vypadku proudu nelze nabootovat, musim vzdy pustit livecd a mount a umount toho oddilu, pak to teprv jde. Ty same problemy jsem mel na starem notebooku. Ted uz mam radeji ext3 a jsem naprosto spokojen. Vykon subjektivne nerozeznam, ale spolehlivost k nezaplaceni.
mam doma stroj, cely ne reiseru. uz nekolik let. vypadky proudu jsou u nas doma pravidlem, mame cely byt na jednom 10A jistici (kazdy si urcite dokaze predstavit, co se stane kdyz je zapla napr. rychlovarna konvice a k tomu se pusti pracka, nebo vysavac). proud nam tedy vypadne min. jedou za tyden. tuktuk, reiser paradne drzi.
ps: ups poridim v lete
Mám s ReiserFS také špatnou zkušenost - instalace SLES 9. Po každém výpadku proudu se musím projít 3 patra domu, nabootovat z LiveCD a opravit FS - takové chování bych čekal od ext2 a ne od moderního FS. Výhoda žurnálovacího systému by měla být, že se z výpadku proudu zotaví rychle a hlavně sám, bez zásahu uživatele. Tyto kritéria bohužel ReiserFS v SLES 9 nesplňuje.
Tohle je chyba Grubu, nikoli ReiserFS. Taky jsem se s tím setkal. Mně pomohlo vyhodit z konfiguráku Grubu volby, které na disk něco zapisovaly (např. změna defaultního nastavení po bootu).
tak to rebooty mi na reiseru nikdy nedelaly problemy, jak na desktopu tak i na serveru. Vzdy stroj normalne nabehl udelal se fsck (sice trosku dlouhy a nekdy 2x) a bylo
No neviem.
Ja pouzivam reiser aj v praci aj doma uz cca 6 rokov a nemal som nikdy ziadny problem.
A to fungujeme 24x7 v praci, a reiser vzdy v pohode aj pri vypadkoch.
Ked to porovnam s ext3 ktoru mame v praci na dvoch nodoch na Redhatoch ES4,tak ten za 2 roky uz dva krat skolaboval pri vypadku napatia. ( UPS samozrejme mame ). Tiez som doma skusal ext3, tak ze som kopik pocas kopirovania vytrhaval zo zasuvky. Pri takychto pokusoch ext3 zvycajne skolabovala na druhy alebo treti krat. Ked som toto skusal s Reiserom tak sa mi ho nepodarilo zhodit ani ne desiaty krat. Takze tak k reiseru, je pravda ak nikdo nebude pokracovat vyvojom tak asi budem musiet prejst na nejaky iny fs.
Mam podobne zkusenosti. Pozoruji jak jde ReiserFS k sipku a neni ho cim nahradit (XFS jsem mel chut roskopat po tom, kdyz jsem mel vynulovane soubory, EXT3 je i podle mych zkusenosti mene odolny proti hnusnemu zachazeni.
Pridavam sa aj ja reiserfs 5 rokov bez problemov. Skusal som aj ine ale napr z JFS (mi zmizli subory),ext2 (pri vypadku hroza), ext3 (kolegovy zmizli subory), ntfs (pod linuxom radsej nie,winodws moc nepouzivam). Niekedy som robil aj benchmark na rychlost cca 2 roky dozadu. Skusal som ext2,ext3,xfs,jfs a reiserfs pri zapise jedneho suboru(konkretne pomocou dd). Vyhralo ext2 druhy reiserFS a treti ext3. Ale medzi druhym a tretim bol rozdiel par sekund(meral som cas za ktory sa zapisu). Reiser ma trosku vacsie problemy pri zapise vela malych suborov naraz pri defaultnom nastaveni ale da sa to pomocou mountu dost zoptimalizovat (tusim noatime a este daco pridat).
Ja mam tiez podobne skusenosti. Raiser davam uplne vsade (server/desktop). System je naozaj o poznanie rychlejsi. Jedine miesto pre EXT-X je u nas na boot particii. Ta je mala a rychlo sa opravi.
Pokud jedete 24x7 - proc u vas muze nastat situace, ze oba zdroje serveru prijdou o napajeni?
Chybu bych hledal v designu hw serverovny... (zejmena diesel agregat a dostatecna baterkarna chybi... ;)
A netreba se vymlouvat, ze toto je jen pro enterprise reseni. ;)
Taky jeste muze byt problem ze chybi kabel mezi UPS a PC (monitoring), pripadne ze upsd proces je spatne nastaveny anebo nefunguje vzdy spravne (bug).Osetrit koretne stavy behem vypadku napajeni neni vubec snadne...
Mam ReiserFS na desktopu vic nez dva roky (jako /). Delam s tim nejruznejsi kejkle ale s FS zatim zadny problem nebyl. Obcas neco programuju a kopirovani adresaru se zdrojovkama mi na ReiserFS prijde nejrychlejsi. Naopak ext3, na kterem mam /var uz jsem jednou po vypadku krisil. ReiserFS na tomto stroji asi zustane (dozije).
ReiserFS pouzivam cca 5-6 let co jsem presel na Gentoo, nepamatuji si ze by mi ReiserFS 3.6 nekdy vysypal data. V praci jsem presel / a /home na Reiser4 a pokud se pamatuji, tak po jednom zatuhnuti (mam zato, ze se mi v lete kousnul jeden HD vedrem), rebootu a nasledne oprave jsem to mel pekne vysypany - adresar plny ciselnych souboru. Vratil jsem se zpet na ReiserFS 3.6. To uz si vysypu FS sam, kdyz jsem RAID1 & RAID0 s LVM2 a ReiserFS, tak jsem omylem zparoval HD z RAIDu z domova s HD z prace, kazdy disk mel jeste jinou kapacitu :-)
Ci me zacaly cvakat hlavy a HD se odporoucel do dejin, nez ze bych prichazel o data diky RaiserFS 3.6. Mohu potvrdit, ze kdyz jsem prechazel ze EXT3, tak prace ReiserFS mi subjektivne prisela vyrazne rychlejsi (bezne kopirovani dat v /home). Je pravdou, ze mountovani svazku, ktery diky LVM na trech discich cca TB trva pripojeni ReiserFS cca vteriny az desitky vterin, coz viditelne prodluzuje boot na desktopu. Jinak kdyz obcas neco ladim jako prechod na nove zelezo a hledam ten spravny jaderny driver pro radic disku, aby Linux behal bez LiveCD, nebavi me cekat na reboot, kdyz jich mam pred sebou jeste spousty, pomoci Magicke klavesy SysRq syncnu disky, remountim do R/O modu a provadim teply reboot, s nejakyma odmountovanim svazku se neparu + obcas taky vypadne proud, takze se k FS nechom zcela hezky a ReiserFS drzi.
Ja mam presne opacne zkusenosti. RaiserFS pouzivam uz par let a tohle se mi nestalo, i pri vypnuti "natvrdo" nabehne system, po nezbytnych opravach, normalne. ext3 jsem pouzival drive a po problemech (myslim, ze i nefunkcni system) jsem presel na ReiserFS (a na nekterych discich na xfs). Ale nevim, jestli to ma nejakou vypovidajici hodnotu obecne, v mem pripade prechod vyresil problemy, ve Vasem opacny postup zase Vase...
PResne to iste sa i mne stalo a est poznam jedenho cloveka to iste zaplnis disk na 100% a reiserFS skolabuje, preto mam XFS je pomalsi len pri malych suboroch ael inak pri velkych ovela rychlejsi na pracu s videom je super.
pridavam jeden hlas ke spatnym zkusenostem
zkusili jsme pro jednu vicemene embeded aplikaci pouzit reiserfs, tehdy snad verzi 2. Libila se nam totiz idea, ze je odolny proti vypnuti. Jojo, to ze je odolny proti vypnuti jsme poznali velmi rychle. Nejenom ze jsme ztratili zakaznika, ztratili jsme i zprostredkovatele, system se nam po 2 tydnech vratil zpatky s koruptnutym systemem (uz po dvou reinstalacich). Tak jsme udelali nekolik testu a zjistili jsme, ze file system je opravdu odolny proti vypadkum = meta data se neztrati, adresarove struktury zustanou neposkozene, ale obsahu files se to bohuzel netykalo. Obsah files byl totalne zmeneny i presto, ze file mel spravnou delku i datum.
Od te doby reiserfs neverim i presto ze tohle byla jedna ze starsich verzi (nekdy kolem 2001).
AFAIK presne takto se chovaji vsechny linuxove zurnalove file systemy. (ext3 s data=journal asi moc lidi nepouziva, a ani to neresi problem s transakcemi na vice souborech..)
Promiňte, ale na základě zkušenosti z roku 2001 dáváte špatný hlas něčemu, co celkem slušně běhá o sedm let později, navíc ve vyšší verzi, než kterou kritizujete. Sice chápu Vaši špatnou zkušenost, přesto v roce 2001 nebyl ReiserFS považován za naprosto stabilní systém. To je podobné jako donekonečna opakovat, že "Windows často padají", ačkoli to dnes již není pravda (pokud navíc připočtete jejich složitost; ten tam je rok 1995).
Nelze nabootovat? Ale lze nabootovat livecd a pak oddíl namountovat? V tom případě nevidím problém v ReiserFS, nýbrž v distribuci, která situaci špatně řeší. Problém by byl v ReiserFS, kdyby to namountovat vůbec nešlo.
Na notebooku mám ReiserFS snad odjakživa. Když jsem srovnával výkony jiných systémů, zvítězil díky rychlosti načítání malých souborů a adresářů, které obsahují tisíce souborů (maildir, adresář "download" a porno kolekce :-D )
Má někdo zkušenosti s tím btrfs ? Já ho zkoušel vypadá dosti zajímavě, akorát je to zatím stále dosti v stádiu vývoje. Až bude odladěn do použitelna, mám pocit že bude vlastnostma dosti přesahovat ostatní filesystémy používané na linuxu.
1. Mountovani reiserfs je ZNACNE zrychleno v novejsich verzich jadra. Moje 350GB partition (zaplnena ze 70%) se mountuje za 0.013 s. Drive (napr. na 2.6.18) to byly radove sekundy.
2. Na Namesys meli vystavene FAQ, kde se psalo, ze ve fstab by mel radek s reiserfs oddilem koncit ..0 0. Jinak se na nekterych distribucich (starsi ubuntu napr.) naprosto nesmyslne poustel pri kazdem startu fsck, a doba startu se zbytecne prodluzovala i o desitky sekund.
(Moje osobni [samozrejme subjektivni] zkusenost za poslednich par let je takova, ze jsem zatim s reiserfs nemel zadny problem. Pokud se pocitac vyresetuje (parkrat jsem to zkousel i umyslne a opakovane pri vetsim mnozstvi zapisovych operaci), pri dalsim mountu se prehraje za par sekund zurnal a to je vse.)
jak to tak pozoruju, tak situace neni vubec ruzova. pri svych linux-like zacatcich (1998) jsem pouzival ext2 potom presel na ext3. chvili to mel na 1 produkcnim serveru, ale neuspokojovalo me to. takze jsem hledal a zkousel. narazil na reiserfs (tusim rok 2002-2003) a pouzival. od te doby jej davam vsude. nikde me zatim nevypekl.
(samozrejme uznavam jeho neduhy: dlouhy mount, dlouhy check, pri obrovskem mnozstvi file dlouhe odezvy, prip. zhrouceni, pri nahodnem vypadku obcas nenabootuje [stava se velmi vyjimecne / asi aura ohledne hw], pri 100% zaplneni dlouhe odezvy)
az ted! reiserfs doziva.
pokud fs odumre. co dal? co doporucujete, prip. ktere fs budete pouzivat/propagovat?:
- na desktop (normalni user obcas 100% zaplneni disku / zde reiserfs opravdu nestiha a ma delsi odezvy)
- na server
- normalni zatez (par adresaru/souboru/hostingy)
- velka zatez (parsovani souboru, mnoho souboru)
pokukuju po xfs/jfs, ale jeste jsem jej netestoval - nebyl cas/potreba. docela by se mi libil nejaky prispevek uzivatele, co s temi 2ma systemy ma min. 3letou praxi aktivniho/produkcniho provozu.
najde se nekdo?
prip. nekdo kdo je zarytym zastancem ext3 a vidi ho v ruzovych brylych, zda by mohl komentovat ruzne vytunene reseni, jako ze to nastavil tak a tak a bylo to v tomto lepsi/horsi.
Tiež sa chystám nasledujúcu distribuciu nahodit na jfs, ale komplet /. Už vyše roka si čítam čo to o fs a moj subjektivny nazor je, ze jfs oproti xfs ma navrch pri vypadku prudu.
Pokud v podniku nasazujete software, o kterem jeho dodavatel tvdi, ze ho uz dale podporovat nebude, pak nijak. V opacnem pripade hodne.
Duvody, proc openSUSE a Novell prestali podporovat JFS, se daji najit na Internetu. JFS vyvinula IBM, ktera s Novellem intenzivne spolupracuje. Kdyby ji na budoucnosti JFS na Linuxu zalezelo, tak uz davno na Novell zatlacila.
Novell (dve l na konci) vyviji SLES pro systemy IBM (mimo jine i zSeries). Urcite to nedela zadarmo. Pokud by IBM chtela JFS prosadit na Linuxu, tak by jeho podporu Novell neukoncil. Ledaze by tam byly nejake zakulisni tahanice, o kterych nevim.
Mam jfs na raide uz cca 4-5 rokov, zvolil som ho vtedy podla testov/reviews ako rozumny kompromis medzi spracovanim velkych a malych suborov (xfs; reiserfs). Masina pocas tych rokov dostala vselijake hardwarove rany pod pas (odidene disky[kludne aj 2 naraz v raid5-problemy s konektormi], zdroj, procesor[!], velke mnozstvo vypadkov prudu [pobyt na intraku]). Ostatne (systemove) particie, na ktorych bol striedavo reiserfs a ext3, to nie vzdy predychali.
Jedine, co prezilo _vzdy a vsetko_, bol prave jfs oddiel.
Problemom moze byt pre niekoho rychlost (pri naplneni oddielu doplna to ide s rychlostou zapisu velkych suborov dost prudko dole), pri praci cez 100MBit ethernet (stroj je primarne ako storage/file server) to ale nie je vobec poznat.
Ja pouzim na desktop v Linuxe ZFS cez FUSE a ziadny problem(treba ale svn verziu). Doteraz som pouzival tiez ReiserFS kvoli vypadkom elektriky. Ext3 ma sklamal tym, ze parkrat odisiel.
Ja pisu jinde, mam dlouholete vyborne zkusenosti s ext3. Dalsi system ktery dlouhodobe pouzivam je xfs, ale tam se mi jiz stalo, ze pri zatuhnuti stroje byli otevrene soubory vynulovany. reiserfs3 jsem pouzil pouze parkrat a jednou byl nenavratne poskozen cely oddil.
Souhlas ! ext3 případně optimalizovaný etx3 je velmi dobrá spolehlivá volba. Jedinou potíž jsem s ním měl v tom, že nemá dynamickou alokaci nodů (v praxi to ale asi vadí málokomu).
Mi statická alokace inodů nesmírně vadí filozoficky - buď zbytečně zabírají místo, nebo dojdou. To je feudalismus. Na druhou stranu, statický layout se hodí, když se opravuje poškozený oddíl, to zas chápu.
ext4 má taky statickou prealokaci inodů? Kdyby ne, bylo by to super, ale obávám se, že ano.
Můžu se zeptat, kdy ti naposledy došli inody? Když si to spočítám, tak mkfs.ext3 default na cca 300GB oddíl:
307663800kB/39075840 = 8kB na jeden soubor. Aby jsi to zaplnil, potřebuješ těch 40 milionů souborů. Když pominu, že pro takto malé soubory lze nastavit mkfs lépe, tak mnohem lepší řešení je umístit takové množství záznamů do DB, která (podle dostupných testů na netu), si s takto malými bloby umí poradit daleko rychleji, než FS.
Chápu, že není úplně moderní mít statickou tabulku čehokoliv, ale v případě FS to není až taková katastrofa. To bych si na ext3 našel jiné vady na kráse.
No tak mě se to stalo na 40 GB disku na ext3. Je fakt, že souborů tam bylo opravdu mnoho... Proto jsem migroval na RaiserFS s tím jsem moc spokojen nebyl tak pak na JFS, XFS a nakonec zpět na ext3. Ať si kdo chce co chce říká ten je pro mě best, stačilo při vytváření filesystému vytvořit více nodů než je default.
Mě spíš zaujala závislost celé komunity na osudu jedince, i když se jedná o autora systému. Docela by mě zajímaly možné scénáře budoucnosti linuxového jádra, pokud nebude k dispozici Linus (a to zcela jistě jednou nastane). Vím že je to odlišné od souborového systému, že za tím stojí hodně velkých společností, ale dá se vůbec odhadnout, kdo se toho ujme?
To je pravda. Obecně platí, že produktu, o který je zájem a který má vývojový potenciál, se vždycky někdo ujme. Obávám se však, že právě ReiserFS do této skupiny nepatří. Svojí jedinečnou šanci už propásl (údajně hlavně díky Reiserově aroganci kterou naštval většinu vývojářů jádra - a docela bych tomu věřil), nových a nadějných FS se vyrojilo jako psů a přerostlého (a možná i poněkud přezrálého) bumbrdlíčka Reiser4 už snad propagoval pouze jeho autor. Je škoda kdysi tak nadějného projektu ale obávám se,že dnes už je v pozici stárnoucího sportovce, který na zlato nedosáhl a navíc ztratil trenéra. Jenže všechny trenéry už zajímají mladší a nadějnější soupeři...
Uživatelka si přála zůstat v limbu (neregistrovaný)
Hm, oni k tomu FS asi mají někteří lidé averzi (nebo proti autorovi). Jinak si moc neumím vysvětlit, proč reiser4 léta zůstává mimo jádro, i když je prakticky použitelný. Někdo ho asi drží venku, protože z jeho phledu není užitečný (omezená perspektiva), někoho zase možná otravovalo, že byl lepší něž jeho děcko...
Na kvalitu programu by to svalovat neměli, linux jako SW zdaleka nemá všechny části dost kvalitní na to, aby nad r4 mohl ohrnovat nos. Toť můj názor, ani nemusíte reagovat, nesouhlas se očekává.
Pokud si vzpominam, Hans to u komunity nemel moc dobre. Mel velke problemy vubec svuj FS do jadra dostat, prestoze to byl prvni FS s jurnalovanim. Teprve po stabilizaci ext3 se mu nakonec podarilo jeho FS do Linuxu dostat. Pro mnoho lidi byl reiserfs s nejakeho duvodu neprijatelny, a pokud si prectete diskusi, tak tomu tak stale je... ;-) Osobne by jsem Hanse s komunitou nespojoval, spise se jednalo o jeho projekt (pro ktery si zajistil sponzorovani), ktery uvolnil k pouziti komunite.
Velkou nevyhodou ext2/ext3 je pevny poced inod, kdyz dojdou, ma clovek proste smulu. Doufam, ze to v ext4 opravi. Ext2/ext3 standardne dela adresare jako linearni seznam bez indexu (da se to nastavit i jinak), takze na velkych adresarich to je docela problem.
ReiserFS ma velkou vyhodu v zachazeni s malymi soubory - jejich slucovanim se setri misto a zrychluji diskove operace. Dale je pekne, ze je to cele resene stromem. Skoda, ze tyhle dve featury nemaji vsechny linuxove FS.
Problemem ReiserFS je pomerne komplikovany kod (cca 4x vetsi zdrojaky nez Ext2), ale v porovnani s obludnosti Reiser4 to je jeste male. Reiser4 ma nekolik zajimavych napadu, ktere by stalo za to implementovat (napriklad pluginy), ale jako projekt to je asi mrtve.
JFS byl sveho casu na Linuxu nestabilni, od te doby ho nejspis odladili, ale nevim, co by mel nabidnout extra.
ZFS mi prijde jako paskvil kombinujici vlastnosti FS a LVM (na Linuxu by to melo byt oddelene), navic pod divnou licenci.
Takze na vyber opravdu moc neni. Na root FS pouzivam zpravidla ReiserFS, na disky s velkymi soubory Ext3 (ten davam take tam, kde je potreba velka spolehlivost - se zapnutym zurnalovanim dat je sice pomaly, ale spolehlivy, a pripadna obnova poskozeneho disku se tam dela prece jen nejlepe).
Mozna by stalo za to vzit nejlepsi vlastnosti Ext4 a Reiser4 (plus pridat moznost zmeny velikosti FS za behu), a napsat nejaky jednoduchy moderni filesystem od nuly.
"ZFS mi prijde jako paskvil kombinujici vlastnosti FS a LVM (na Linuxu by to melo byt oddelene), navic pod divnou licenci."
Ano, ZFS je pod divnou licenciou. Ale za to, ze je nieco kombinacia volume managera a suboroveho systemu (aj ked iba na prvy uzivatelsky pohlad), tak to nazyvat paskvilom je dost odvazne tvrdenie. Osobne dufam v jeho skory port do Linuxu, nakolko v dnesnej dobe uz aj na beznych strojoch na domace pouzitie je viac diskov vcelku bezna vec a praca so ZFS ako ho poznam na Solarise je skratka jedna basen.
Proc mi to prijde jako paskvil?
- diskovy manager v ZFS nemuzu nahradit napr. LVM nebo RAIDem
- diskovy manager ze ZFS nemuzu pouzit pod jiny filesystem (bez loopbacku)
- mam tam diskovy manager, i kdyz chci FS pouzit na celou partisnu, a nepotrebuju ho
- je to proti Unixove filosofii, ze by system mel byt slozeny z jednoduchych nezavislych nastroju
Chapu, ze je obcas vhodne, aby FS a diskovy manager spolupracovaly, ale melo by se to resit nadefinovanim jednotneho API, ne provazovanim jednotlivych DM a FS.
Co se ostatnich aspektu tyce, krom te licence je ZFS zajimavy filesystem.
Mercedes je paskvil, pac:
- kola mercedesu nemuzu nahradit kolama trabantu
- kola od mercedesu nemuzu pouzit pod sveho trabanta
- mam tam klimatizaci, i kdyz ji pri pouziti v zime nepotrebuju
- je to proti kutilske filozofii, ze by se melo dat auto poskladat z nezavislych dilu
Ahoj,
taky se pridam s troskou do mlyna a mozna mi to i nekdo vysvetli: experimentoval jsem s ruznymi FS na DVD-RAM, coby zalohovacim mediem. Mam takovou tu mechaniku, co basti oboustranna media i s cartridge. A vsude doporucovany UDF se chova pri vetsim mnozstvi souboru (typicky fotky cca 3MiB) docela osklive vuci mechanice. Navic tok dat pri zapisu (iostat) neni nijak moc slavny, cca 60-80% papirovych hodnot rychlosti pro dane medium a znacne kolisa. Navic umount trva i nekolik minut (sync).
Jen tak z legrace jsme zkusil Reiser4. Byl jsem docela v soku. Umount je otazka max 5 sekund. Rychlost zapisu dostahuje temer max. teoretickych hodnot. Zadne brutalni seekovani na disku... Proste pohoda
Schvalne to nekdo zkuste... Chapu, ze to nejak souvisi s organizaci dat na disku. Ale to chovani me dostalo.
Takze uz treba jen kvuli tomuhle bych byl rad, kdyby Reiser4 pokracoval. Skoda, ze moje schopnosti na to nestaci. To s Hansem je osobni selhani cloveka a s FS atd. nema zhola co docineni.
Ja jsem nakonec "vymeknul" a z duvodu moznych problemu v budoucnu zvolil nakonec pro zalohy UDF. Na pracovnim mediu mam ale reiser4. Rikal jsem si, ze to bude v budoucnu cist mozna nekdo jiny, nez ja a s Reiser4 by si nemusel poradit :-)
Mimochodem, jake mate s Reiser4 zkusenosti?
Zkusenosti? Same dobre, nikdy se mi neslozil (tedy, jednou, ale to byl vadny disk), dokonce ani pri 100% zaplneni neztratil data, ackoliv to jsem musel dat --build-fs pri fsck a fsck bezel z single modu.
Velmi rychly, spolehlivy a usporny.
Asi tak. Kdybych jenom trochu umel programovat, tak se toho ujmu. Kdyz jsem se svou pasivni znalosti Cecka naposledy koukal do zdrojaku, tak nevypadaly moc neprehledne nebo slozite (tedy, na to, ze to psal Hans a ze je to dost slozity FS sam o sobe to docela slo).