Vlákno názorů k článku Hry vytvořené ve slavném studiu Lucasfilm games od Michal Tauchman - Opět senzační článek. Ve své době, kdy byl...

Opět senzační článek. Ve své době, kdy byl Atari 800 u nás v kurzu (tedy +/- kolem deseti) jsem ale tato hry bohužel nedokázal ocenit. Ballblazer jsem hrával chvíli a bral to jen jako variantu fotbalu.

Rescue on Fractalus mne již chytl o něco více, ale tam jsem měl jiný problém, vždycky jsem se staženým pozadím čekal na moment, kdy přiběhne astronaut k lodi. Protože buď se ozvalo úlevné zaťukání na dveře lodi, a já mohl otevřít trosečníkovi, nebo vyskočil emzák a já z toho měl pak těžké spaní, opravdu nepříjemné Překvapení :-) Ovládání hry bylo velmi promyšlené a rychle se dostalo do ruky, grafika je excelentní, a spousta detailů - jako že zesláblý pilot ťuká opakovaně na dveře, ale postupně mu docházejí síly, intervaly se prodlužují, až padne do mdlob a je konec. Ještě mne napadá, já to hrával vždy na ČB Merkuru, ale nebyl ještě běžící pilot rozeznatelný od nepřítele barvou?

Koronis Rift jsem neznal (byť ten název je mi povědomý, takže jsem jej slyšel), budu muset vyndat Atari z poličky a vyzkoušet.

Eidolon mi přišel tenkrát hrozně zajímavý, ale taky jsem ho nechápal, nebo jsem neměl trpělivost, a moc času jsem nad ním nestrávil. Nedokážu si to dnes vybavit, proč mne vlastně nechytl.

Asi bych to měl napravit, protože technické zpracování a to, co dokázali dostat z 6502 a ostatních čipů je obdivuhodné.

P.S. V úvodu screenshot ze hry Cavelord - ta hra sice nemá 3D engine, ale stejně mne neskutečně bavila tenkrát i dnes. :-) A nebyl jsem sám, stálo to i někomu k přeložení do češtiny. Jen ta obtížnost byla nekompromisní.

Díky.

Emzáka jde "uvařit" silovým polem, ale první setkání s ním tedy stálo za to :-)

Jinak ty barvy - myslím, že ve vyšších levelech už to nešlo rozpoznat pilot/emzák podle barvy, ale musím znovu vyzkoušet.

Aha, tak to bylo odvislé od levelu. No jo, na Merkuru to bylo jedno, tam se jiný odstín nedal rozpoznat :-)

Já ho likvidoval urychleným startem lodi, na silové pole si nepamatuji...

Jinak co se vlastně stalo, když člověk otevřel dveře předčasně, a pustil emzáka dovnitř? Co si matně pamatuji, tak se šlo zachránit tím, že člověk spustil urychleně návrat na mateřskou loď. Ale už nevím, co se stalo, když zůstal na planetě se „zeleným“ pasažérem uvnitř.

Jinak Cavelord byla technicky skvělá hra, stejně jako Schreckeinstein (taky od Petera Finzela), ale bylo tam šíleně moc náhodných smrtí - prostě průlet přes blesky byl jen otázkou náhody, protože někdy udeřily dva za sebou, potom dlouho nic atd. atd.

Většinou jsme došli i do druhé jeskyně, ale dohrát se nám to s bráchou snad ani nepodařilo, takže to už přes 20 let visí na našem TODO listu :-)

PS: "nekompromisní" je skvělé slovo pro tyto klasické hry, které se s hráčem nepáraly.

Cavelord si nepamatuji jako extra obtížnou. Těžkou ano, ale přiměřeně, aby plnění úkolů bylo výzvou a ne jen procházením. Blesky před udeřením varovaly a i "líhnutí" nepřátelských kachen bylo zvukově anotováno. Nebyla tam možnost přepnutí zvuku SFX/Hudba? Velmi se mi líbila epičnost a i možnost hry pro 2 hráče i když paradoxně těžší. :)

Mě se taky prostředí a příběh líbil, ještě tomu dám šanci (v emulátoru jednodušší díky možnosti ukládat stav hry - já vím, hnusné cheaty).

Zvukově to bylo oznámeno, ale mám pocit, že výsledek přišel dost brzy, že člověk neměl moc času zareagovat. Podobně kachny, které lítaly jak zběsilé v nějakém pseudonáhodném odrážení, v úzkém prostoru nebylo lehké se vyhnout či je trefit střelou.

Ale možná mám jen reflexy zvící tuleně :-.)

Taky to mám tak. Cavelord jsem nikdy neprošel, ale kus cesty jsem se dostal. Ta náhodnost je opravdu krutá, ale stejně mne to bavilo a baví, rád bych to někdy viděl celé.

Běžící emzák má hlavu zelenou, takže na barevném obrazu jde poznat. Obvykle jsem použil koncovku, když už bylo naloženo dostatek pilotů, a přibíhal ten zelený, jednoduše odstartovat.