Názory k článku IBM a sedm trpaslíků (osmá část)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelMuzu se zeptat, jestli jste jeste programy museli psat na formulare a potom vyderovat na stitky? Vim, ze napriklad na VUT Brno se takto delaly (kdysi davno :-) projekty v Pascalu a zabava byla, kdyz se nekomu derne stitky rozsypaly nebo se pri derovani udelala nejaka chybka - samozrejme tesne pred terminem odevzdani :-)
-
phr (neregistrovaný)
Ne, my jsme používali "úžasné" zbrojovácké dálnopisy tuším T100 nebo tak nějak. Byly na pětistopou !!! děrnou pásku a četly i zapisovaly kadencí asi tak jako samopal nebo šicí stroj. Když se v děrovně sešlo víc lidí, byl tam docela slušný randál. A když potom přišla obálka s páskou zpátky prázdná, jenom s poznámkou "páska prolétla snímačem" nebo "chlupatá páska" byli jsme štěstím bez sebe.
Když jsem se později dostal do děrovny štítku, bylo to OK, protože pomocí do zásoby vyděrovaných a zkopírovaných štítků se dal program docela dobře "editovat" prostým seřazením štítků.
Takže každá nevýhoda se dá obrátit ve výhodu. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Diky moc za informace.
S T100, coz byla tusim konstrukce licencovana Siemensem jsem se taky setkal a to pomerne nedavno na telefonni siti CD.
Trosku me prekvapuje, ze se pro programovani pouzivala petistopa paska (namisto sedmistope s ASCII kodovanim), vzdycky jsem si myslel, ze ta petistopa je hlavne urcena pro teletype prenosy, protoze pri programovani je dost neprijemne neustale prepinani mezi obema sadami znaku (registry).
Takze dalsi zajimava informace - jeste jednou diky.
-
-
echo (neregistrovaný)
ČLÁNKY DO MAILU