Vlákno názorů k článku Instalace programů v linuxových distribucích od DoubleR - "Když se jednou utvrdíte v tom, že funkce...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 20. 7. 2008 1:14

    DoubleR (neregistrovaný)
    "Když se jednou utvrdíte v tom, že funkce vašeho operačního systému vám nepostačují, začnete hledat způsob, jak do systému dostat nový program." Co to je?

    Někdo tu zřejmě nechápe funkce operačního systému! Autor by si měl uvědomit, co je operační systém a jaké má funkce a co je aplikační software, u něhož by měly být funkce jasné - snad každý ví, co program má dělat a proč ho instaluje. Instalace kompilací zdrojového kódu je naprosto běžnou záležitostí a dělá to každý, kdo chce po GNU/Linuxu nějaký výkon.

    "Před takovými dvaceti lety to bylo naprosto běžné, dnes se to používá ve výjimečných případech, případně jej využívají linuxoví fandové."

    Jestli se nepletu, píše se rok 2008, podle autora se tedy kompilovalo v roce 1988. Klobouk dolů, Linus přišel s jádrem až v roce 1991, tedy celé 3 roky po tom, co náš autor už vesele kompiloval!

    ---

    Funkce operačního systému jsou v podstatě funkce, zajišťované přímo jádrem. Při troše shovívavosti k tomu můžeme přidat funkce, zajišťované pomocí ovládačů. Cokoli dalšího je záležitostí aplikačního software, tedy toho, čemu autor říká "programy". Z funkcí operačního systému toho uživatel užívá málo (i když je toho zdánlivě přehršel), stejně tak uživatel velmi málo pracuje s operačním systémem (i když je třeba odezva na stisknutí klávesy projevem funkcí OS). Nepracujeme většinou s OS, ale s aplikačním SW, tedy s programy.

    Nepleťme si software, které je na instalačním médiu s operačním systémem. I na tom instalačním CD nebo DVD je totiž většinou aplikační software. Svým datovým objemem je vlastní OS téměř drobeček a k ničemu by nám ani nebyl. To, na co si běžný uživatel může sáhnout (kliknout), opravdu není operační systém.
  • 20. 7. 2008 1:38

    wanthalf (neregistrovaný)
    Aniž bych chtěl obhajovat autora a jeho poněkud matoucí terminologii i rétoriku, přece jen bych poznamenal i k tomuto druhému extrému:

    1) Termín "funkce" má jistě svůj jasný význam v matematice i v programování, nicméně zde ho autor používá v kontextu obecném, tedy uplně jiném a velmi volném (možná až příliš své-volném, to souhlasím). Nicméně snad není třeba mnoho důvtipu. aby člověk pochopil, že o funkcích systémového jádra tu není ani řeč. Aplikační software je něco, co z hlediska uživatele také splňuje nějakou funkci - ať už napsání dopisu nebo vypálení CD. Vzhledem k tomu, že se různé OS (případně různé distribuce) dodávají s různým aplikačním softwarem v default instalaci, je pro nezasvěceného uživatele (tedy čtenáře, pro kterého byl tento článek psán) hranice mezi OS a aplikačním softwarem patrně už dávno zcela nejasná a myslím, že účel těchto článků není tyto lidi do těchto věcí zasvěcovat. (A popravdě řečeno: s neustálým přesunováním systémových služeb z jádra do userspace se tato hranice poněkud stírá i pro lidi zasvěcené.)

    2) Programovaní a kompilace tady byla dávno dávno před OS Linux. Možná že neměla vždy podoby tzv. "svaté trojce" (to je taky pitomej pojem), ale to ostatně taky nemá uplně vždy ani dnes. Nejsem zase tak starý, abych věděl zda tahle kombinace je přínosem autotools nebo něčeho podobného staršího, nicméně třeba GNU tady před dvaceti lety už bylo, i když asi málo kdo z nás ho tehdy už používal.
  • 20. 7. 2008 2:43

    DoubleR (neregistrovaný)
    Tomu opravdu nerozumím, vypadá to, jakoby komentátor komentáře chtěl komentovat za každou cenu. Pojem "systémové jádro" neznám a nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal. Ono je také nějaké "nesystémové"? Nebylo by lepší psát o "jádru operačního systému" - to si totiž nikdo nesplete, i kdyby byl tak natvrdlý, jako já. Asi by proto nebylo od věci si ještě jednou (nebo třeba i 5x) přečíst článek a komentář, který jsem si s neomaleností sobě vlastní dovolil připojit.

    Ad 1) Nejde tu o pojem "funkce", ale o pojem "funkce operačního systému". Je-li řeč o nezasvěceném uživateli, nevidícím hranici mezi OS a aplikačním software, nelze předpokládat, že mu "funkce jeho operačního systému nepostačují". Myslím, že uživatel se znalostmi na takové úrovni si nezaslouží být maten nesmyslnými tvrzeními. Nebo ten, kdo chce hrát piškvorky si příslušný program doplňuje "do systému" a 5 křížků v lajně se stává "funkcí OS"? Nebylo by náhodou logičtější, vhodnější a i jednodušší prostě říci, že si uživatel chce nainstalovat program a nemotat do toho nějaké funkce?

    Ad 2) Článek nese název "Instalace programů v linuxových distribucích" - poukaz na to, že "Programovaní a kompilace tady byla dávno dávno před OS Linux" je tedy zcela mimo mísu, pokud samozřejmě nechceme materii rozpatlat a skončit tím, jak fungoval starověký Abacus. Stejně tak nebyla řeč o GNU (by RMS anno 1984), ale o Linuxu - předpokládám, že by jinak autor opravdu psal o GNU :-)

    No nic, nechci tu provokovat flamewar. Každopádně díky za výklad toho, co chtěl básník tím či oním říci - Mareček sice nejsem, ale pero podám ochotně...
  • 20. 7. 2008 16:13

    anonymní
    "Tomu opravdu nerozumím, vypadá to, jakoby komentátor komentáře chtěl komentovat za každou cenu. Pojem "systémové jádro" neznám a nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal. Ono je také nějaké "nesystémové"?"

    A tady někdo slovíčkaří za každou cenu. Samozrejmě že je i nesystémové jádro. Například když dělám architekturu programu, tak základní čast programu se názývá "programové jádro", případně "aplikační jádro". A najdeme snadno mnoho jiných jader, stačí jen přemýšlet a nebýt fouňa.

    ad 1) Problém je v slovíčkaření. Vsadím se, že všichni chápou, o čem autor mluví, a co chtěl říct. K nedorozumění tu zcela určitě nedošlo. Ač nepoužil přesný termín, přesto základní funkce řeči a písma - to jest dorozumět se, pochopit a komunikovat - zde je prerfektně splněna. Ač souhlasím, že to nebylo řešeno autorem přesně, utlouct slovíčkařením by se nemělo přehánět.
  • 20. 7. 2008 9:17

    cotumas (neregistrovaný)
    Hosi, udelejte si jasno nasledujicim zpusobem:
    Prostudujte zacatky vyp. techniky, zvlaste co se tyce stroju ze 1950-tych letech a ze zacatku 1960-tych letech (casto nemely ani OS v dnesnim slova smyslu), a co se tehdy povazoval za aplikacni soft.
    Pak sledujte, kdy v dejinach nastupuje pouziti OS, tak jak ho dnes zname.
    Zamyslete se nad tim, proc R. M. Stallman potrpi na tom, aby se jejich GNU povazoval za op.sys.
    Nebite se zbytecne.
    Jinak vnimani DoubleR je mi blizsi, ale to je subjektivni.
    Dekuji
  • 20. 7. 2008 12:46

    456 (neregistrovaný)
    Trochu vice peclivosti pri pouzivani odbornych terminu by autorovi clanku jiste neuskodilo, ale kdyz uz ho kritizujete, tak mam nekolik dotazu:

    1. Odkud jste prevzal Vami uvadenou definici funkci operacniho systemu? (Cituji: Funkce operačního systému jsou v podstatě funkce, zajišťované přímo jádrem. Při troše shovívavosti k tomu můžeme přidat funkce, zajišťované pomocí ovládačů. Cokoli dalšího je záležitostí aplikačního software, tedy toho, čemu autor říká "programy".)

    2. Prikazy operacniho systemu MS-DOS se delily na externi a interni. Externi prikazy tohoto operacniho systemu se z programatorskeho hlediska v podstate nicim nelisily od beznych (non-GUI) aplikaci. Jak tento fakt koresponduje s Vasim tvrzenim (cituji:) "To, na co si běžný uživatel může sáhnout (kliknout), opravdu není operační systém."?
  • 20. 7. 2008 14:34

    DoubleR (neregistrovaný)
    Předně bych chtěl zdůraznit, že nekritizuji autora, ale článek. Kritizování autorů je docela ohavný nešvar, který může leckoho znechutit a odradit od psaní, což určitě nechceme.

    Ad 1) Linux dokumentační projekt, 3. vydání, str. 13-18. Abych byl úplně konkrétní, na str. 14 nahoře je obrázek, z kterého je to snad jasné. Povšimněte si, velmi prosím, také věty: "Proces init může, ale také nemusí realizovat zavedení systému X Window". Z textu rovněž bude jasné, že v těch nejhrubějších obrysech to platí nejen pro PC/Intel.

    Ad 2) Příkazy a funkce jsou dvě rozdílné věci. Některé funkce probíhají bez účasti uživatele, jiné lze vyvolat interním příkazem (externí příkazy už mají na starosti programy, které tu nazýváme aplikačním software). Máme-li na mysli začínajícího uživatele, který se nevyzná v příkazové řádce, tak ten si na většinu věcí bez aplikačního software opravdu nesáhne. GUI samozřejmě nemám na mysli...
  • 20. 7. 2008 13:01

    webx (neregistrovaný)
    Dovolím si přidat jeden možný úhel pohledu na problematiku názvosloví a raději i za použití příkladu.

    Vezměmež něco, čemu se běžně říká operační systém (aby to bylo názornější, tak budeme uvažovat operační systém s grafickým rozhranním) GNU/Linux + Gnome. Ovšem ve své podstatě se jedná o program. Ano ... operační systém je jenom program.

    Uživatel si nainstaluje OpenOffice a spustí ho. Co se stane. Program, který už běží v počítači do paměti natáhne další program a spustí ho. Čili program spouští další program, nebo možná podprogram. Myslím, že o OpenOfficech můžeme klidně mluvit jako o podprogramu, protože na počítači bez programu, který názýváme operačním systémem prostě a jednoduše nepoběží.

    Tudíž podle mého názoru je jedno, jestli se mluví o samostatných programech (které ve spoustě případů ani samostatné nejsou, protože právě bez jiného programu už přítomného v paměti se vám je nepodaří spustit), nebo o funkcích operačního systému.
  • 20. 7. 2008 14:08

    MoB (neregistrovaný)
    Tohle je nesmysl... já bych řekl, že autor prostě ve formulaci "nepostačují funkce operačního systému" ujel.
  • 22. 7. 2008 12:30

    webx (neregistrovaný)
    Proč by to měl být nesmysl? Kde je hranice toho, co je operační systém a co je ho funkce? Funkce operačního systému nezobrazují okna? Jak třeba může být OpenOffice Writer nebo MS Word program, když bez Linuxu nebo Windows nepojede?
  • 23. 7. 2008 15:26

    benzin (neregistrovaný)
    Operační systém je sada programů (software) sloužících především k tomu, aby byly aplikačním programům transparentním způsobem zpřístupněny prostředky (hardware) počítače, aby vytvářel potřebné operační prostředí pro chod aplikací. Operační systém patří mezi tzv. systémový software. Mezi jeho základní funkce patří rozdělení systémových prostředků aplikacím. Systémovými prostředky je míněn nejen hardware (operační paměť, disk, periferní zařízení), ale také strojový čas a přístup ke komunikačním tokům , dále pak systémové prostředky nehmotné povahy (například sada fontů).
    wiz wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Prijde mi tato definice docela presna. Operacni system proste poskytuje ostatnim aplikacim pristup k prostredkum. Proto DOS, nebyl plnohodnotym operacnim systemem, ale pouze diskovym operacnim systemem. Protoze poskytoval pristup opuze k diskovym prostredkum a vetsinu ostatnich prostredku si aplikacni programy museli zajistit samy. OpenOffice jiste neni systomovy prostredek.