Tak Intel si to pohnojil aj ked jeho spravanie, dojit zakaznikov ked je konkurencia impotentna, je tak nejak prirodzene (netvrdim ze spravne). Smolu maju ze neodhadli kedy a ci sa podari AMD znovu prebrat. Ale zasa tak tragicky by som to nevidel. Co sa tyka ARMu, tak to je stale o tom istom ako ARM zadupe x86 do zeme a kazdy rok kde nic tu nic. Tak isto by som sa krotil s tvrdeniami ake je skvele licencovat jadra ARMu kde komu. Ano trh je zaplaveny roznymi SoC s jadrami ARMu v snad vsetkych cenovych relaciach, na druhu stranu ale aj variantach a vykonoch a nieco ako jednoduche porovnanie ani neexistuje. Urcite by bolo "fasa" kupit x86-64 Mediatek s 25 jadrami ale realnym vykonom ako 4 jadrdovy i7.
Ty PR clanky pisou tykve vidici problem jen na jedne ci dvou urovnich. Toho uz sis mohl za ta dlouha leta v IT vsimnout.
Nejde vubec o architekturu procesoru. Jde o to co mas kolem. Cely ekosystem. Nejaky FW na bootovani se standartnim rozhranim ktere pouziva KAZDY vyrobce a ne ze to kazdy vyrobce vrti podle sebe. Pak nejaky SAS/FC/iSCSI controller na disky, nejaky out of band management a odladena distra. Sbernice kam muzu zapichnout nejaky otestovany HW pripadne dobre vybaveny board. Proste ekosystem treba kolem x86 architektury.
ad Xscale: Podle mě intel moc dobře věděl, proč to prodal marvellu. Ten SoC byl neskutečně slepovanej a zabugovanej a pro budoucí verze by ho nejspíš museli kompletně předělat od nuly. Otázka zda by to stihnul do té doby, než by vyšel třeba OMAP3 (vím je mnohem novější, ale řádově kvalitnější, tak extrapoluju ;-) ). Vtipné vlastnosti:
1) naprosto nepoužitelnej USB device řadič, který je v kolizi se standardem USB (a to je intel zakladatelem)
2) pomalej SD řadič, podivné ovládání ho zpomaluje na úroveň GPIO bitbangu
3) "Grafika" co se random zasekne v YUV módu a musí dojít k poweroff, nechápu co je na ní tak složitý, je to jen čítač adresy v RAM a nějaká sčítačka pro YUVRGB
4) videovstup o maximální šířce 2048 samplů, protože místo dalších bitů čítače tam radši dáme "reserved", ale že by někdo chtěl posílat raw samply z bayerovy masky to je už nenapadlo, takže je pak někdo limitovaný jen na 512 pixelů široký obrázek
5) Náhodná úmrtí SoC při přepínání frekvencí násobičky
6) Vlastní SIMD instrukce Intelu (víceméně MMX) okupující instrukční prostor standardního ARMovskýho VFP. Doteď nemá podporu autovektorizace v GCC.
... a to jsem v errata četl, že snad maj bug i v UARTu :-D
Kde ses dostal k dokumentaci?
Málem jsem na tom sice dělal projekt, ale nedošlo k tomu. Ono jenom získat NDAčko k dokumentaci by bylo na dva měsíce a příslib, že to s tím křápem budeme na 100% dělat (i když jsem neměl jistotu, že to půjde poslepovat a dostanu se ke všem GPIO). Jak to zákazník během přípravy projektu slyšel, vybral si ARM11@400MHz s volně dostupnou dokumentací a byl klid.
(Holt když mám porovnat několik platforem, tak nedostupná dokumentace = diskvalifikace)
Normálně jsou dokumenty na googlu: "Intel PXA27x Processor Family" a "Marvell PXA270M Processor Specification Update" jsou ve víc verzích, ty novější už od marvellu, ale nějaké výrazné rozdíly jsem nezaznamenal. Ale zase jestli jsi s ním měl dělat něco v roce tak 2004, tak to tehdy mohlo bejt jinak. Já si s tím začal hrál tak okolo roku 2013.
ad dokumentace = diskvalifikace : Jo to u mě taky, bez dokumentace vlastně ani nic dělat nemůžu.
Zdali pak se nekdo chytil poradne OpenSPARC? http://www.oracle.com/technetwork/systems/opensparc/index.html
Fujitsu to aspon jede porad dal http://www.fujitsu.com/global/products/computing/servers/unix/sparc-enterprise/technology/performance/processor.html
Hodne zajimava vetev je v https://en.wikipedia.org/wiki/Elbrus-8S a jeho novejsi verze 8SV
Z jineho soudku je zajimava eMIPS platforma https://www.microsoft.com/en-us/research/project/emips/?from=http%3A%2F%2Fresearch.microsoft.com%2Fen-us%2Fprojects%2Femips%2F , jen skoda te spatne dostupnosti HW https://www.microsoft.com/en-us/research/project/bee3/ :-)
Nechytil. Sun se taky malo tenkrat snazil ale muzou si za to OSS vyvojari sami. Dostali funkcni low level specku na procesor vcetne VHDL targetu a vsichni na to kaslali... Proste na tyhle low-level veci vetsina lidi neni. Uz jen sehnat nekoho do tymu na vyvoj compileru pro nove MCU je neskutecna drina. A to je o dve urovne vys.
Jako nadejny bych videl RISC-V hlavne diky velkym hracum kteri se ucastni. Tuhle vec proste nejde delat jako komunitni projekt. Jedna vec je doma ucastnit se vyvoje jadra operacniho systemu, vec druha je doma vyrabet cipy...
Já se vůbec kolikrát divím, jak mohl Intel takhle vyrůst s jeho přístupem. Oni se totiž takhle sebevraždili už dávno před x86.
Například I8080, NMOS, 2MHz max. Tři napájecí napětí 9+5V, -5V, +12V), dvoufázový hodiny s amplitudou 9V. Ke své činnosti potřeboval další dva brouky, generátor hodin a řadič sběrnice. Nemluvě o tom, že na všechno musely být obvody kolem.
O rok pozděj konkurenční Z80, taky NMOS, ale 2,5MHz (pozděj Z80A 4MHz a Z80B 6MHz), napájení prostě +5V, hodiny TTL. All in one v DIP40, včetně interrupt kontroléru se 128 zdroji a 128 prioritama a refreshem DRAM na čipu. Instrukční set binárně kompatibilní s I8080 (ve smyslu, že program kompilovaný pro I8080 běžel na Z80, ale nevyužil jeho schopnosti naplno) a rozšířený o index registry, druhou sadu registrů pro rychlejší přerušení a booleovský operace s bity.
Jo, a I8080 dělal v podstatě jenom Intel (i když třeba Tesla Bratislava měla klon MHB8080, nevím, jak moc byl licenčně čistý). Z80 měla několik alternativních zdrojů krytých ofiko licencí - Toshiba, Sharp,... Kdybych v té době měl vybírat CPU pro kompl s CP/M, byla by volba celkem jasná.
Nekdy lepsi nebo levnejsi reseni neznamena uspesnejsi reseni. Kdyz jsem videl jake sracky se nekde pouzivaji jenom kvuli tomu ze treba konkurence neni schopna garantovat dostatecnou produkci, nebo neni ochotna poskytnout bezplatne support pro technicke konzultace, atd. To vse ma vahu u rozhodovani a rozhodovani obvykle dela par lidi kteri do toho az tak nevidi.
To je pravda. Už jsem byl v situaci, kdy zákazník chtěl mlčenlivost o projektu a výrobce procesoru, co tam seděl jak zadek na hrnec, podmínil předání dokumentace detailama o projektu s tím, že to může použít okamžitě jako referenční projekt na webu a nesmím dokumentaci sdílet ani se zákazníkem nebo s kolegou, který měl na projektu spolupracovat. Tak se tam holt hodilo něco "o chlup horšího"...
Tím, kdo poskytuje horší řešení, ale za to s nepoužitelnou podporou, byla v praxi vždycky trojice Intel, Atmel a Marwell.
No nemusime jit daleko od firmy... Kdyz vidim s cim zapoli vyvojove oddeleni na toho prasopsa co mi bezi v kotli... A to nezminuju aferu s kondenzatorama do ktery jsme taky namoceni. Nejak nechapu co muze trvat 10 sekund na nacteni par kB zakladnich hodnot... Uz jen tech delayu kolik tam musi byt aby nelezl bordel...
Problem je ze proste jeste za 20 let budem mit skladove zasoby pasky s cipama na opravu nebo dovyrobu tech dementnich ridicich jednotek. Protoze proste ten vyrobce to vyrabi jak rohliky a nejspis i po 20ti letech delat bude. On je tam totiz jeste dalsi faktor. A to je ochrana investic do know how vyvojoveho tymu a odladene desky. Proste vyvoj nefunguje tak ze jeden den najmes nekoho na atmel a druhej den reknes ze tam vlastne das nejaky armko...
A to neni jeste automotive. Ridici jednotka v zakladni konfiguraci(bez nadrazeneho rizeni) stoji nejak kolem 5-6kkc. Ridici jednotky motoru do nekterych aut se u nas prodavaji i za 20-30tis kkc. To je marze panove...
Nazapomen, že 8080 byla první od Intelu. Všichni koukali jak opaření i Zilog. Že měla tři napájecí napětí, to souviselo s technologií, která byla použita, tehdy jediná možná.
Když se vzpamatovali, tak uvedly řadu 8bitů CPU. Intel odpověděl rovnou 16bitem 8086 a pak byla pecka jedna za druhou 80286,80386,486 .. Ostatní firmy byly vzadu. Tady byl Intel ještě vpředu a nastoupil cestu zvyšování taktu.
Jo, a čistě technicky, I8080 nebyla první, ale až po I8008, ta po I4004, ...
8086 museli licencovat, protože IBM chtěla second source, jinak by to do PC nedali. Takže z donucení museli dát licence AMD, Cyrixu,... A co se třeba 386ky týká, tak tu jsem od Intela ještě na vlastní oči neviděl, zato s AMD Am80386 měli stroje všichni okolo.
My meli original Intel 386/33Mhz v serveru, dokonce mel v patici i 387 koprocesor. par krat sme delali den otevrene bedny kde se lidi na to sli kouknout a po chyceni radiatoru si na to mohli i sahnout :-) Moc netopila, tehdy jeste ani chladice na procaku nebyly. Zbytek labu frcel na AMD386, ktere byly kupodivu mensi nez Intel a nektere kousky dokonce sly na 40Mhz.
Doma jsem měl nějakou dobu Cyrix 486SLC (16 bit. externí sběrnice, bylo ještě DLC s 32 bit.), což byla architekturou 386 s instrukční sadou rozšířenou o 486 instrukce a 1 kB L+ cache. Výkon jako 486 to rozhodně nemělo (hlavně ta SLC, nevím jak by si vedla DLC), ale i ten 1 kB cache udělal proti 386 docela divy, poměrem cena/výkon to nebylo zlé. Špatné to ale bylo tím, že to hřálo a s chladičem se nepočítalo, takže při přehřátí deska zatuhla. Ale člověk mohl na střední dělat ramena, že má 486, když borci měli 386 DX a 286 nebo XT ti ostatní :-).
Intel i386 jsem mel sizenou SX - tuto http://www.x86-guide.com/en/cpu/Intel-386SX-40-cpu-no3772.html, Am80286 byla predtim toto. Obe cpu byly hodne male potvory. Mensi nez zbytek cipsetu:)
Obe CPU stale vlastnim i s funkcni deskou. Otec tenkrat prodal auto, koupil v reichu pocitac a jezdil na babete:)
kurwa sere me jak sem starej. Proslo mi rukama vsechno...dokonce mam funkcní desku s 286. i386, amd 386....
jednou to hodim na aukro....stejne to jen na pude zabira plac
ale docela bych se vratil do takovýho 1993, když jsem jako íigr jel na ČZ175 na invex a pak obdivoval prvni LCD na kterým běžel jurský park...
....
"(i když třeba Tesla Bratislava měla klon MHB8080, nevím, jak moc byl licenčně čistý"
MHB8080 vyrabala Tesla Piestany (Tesla Bratislava vyrabala spotrebnu elektroniku, napriklad radia). Ziadna licencia tam nebola, vsetky "zapadne" cipy u nas boli skopirovane bez vedomia originalneho vyrobcu (na VS ma zaciatkom 90. rokov este ucili ludia co to kopirovali). Licenciu by kvoli embargu aj tak nebolo mozne ziskat. Vzhladom k tomu, ze tieto cipy boli urcene vyhradne pre "socialisticky trh", neexistencia licencie nebol problem.
Presne tak sa to kopirovalo. Schema sa nemusela skladat, ale z fotografii sa vyrabali masky na vyrobu.
Spominam si na prihodu jedneho prednasajúceho (neviem, ci to nebol doc. Vladimír Áč) - ked si dokladne prezeral fotky cipu vtedy novej 256k DRAM na vystave, tak mu povedali "to neskopirujete" a on nam povedal "nakoniec sme to skopirovali" (do vyroby sa ale nedostala, lebo po 1989 uz na trhu nemala sancu).
Hlavne tehdy to jeste pri te urovni integrace nevyzadovalo hi-end litografii. Nemuseli resit treba interferenci odrazenych fotonu a maska +- odpovidala tomu co se "otisklo" na druhe strane.
Dnes yohle samozrejme uz davno neni pri dnesni miniaturizaci pravda. Maska musi byt upravena/prepocitana a obraz na masce vlastne tak docela nepripomina to co se ve skutecnosti "otiskne" po prosviceni.
Dederoni vyvinuli (ci okopirovali) vlastny klon 80286 aj 1 megabit DRAM.. oboje pohltilo velku cast rozpoctu ich polovodicoveho priemyslu.. takze Tesla bola v tomto smere nic moc (ano, leptanie cipov vo vriacej koncentrovanej HNO3, aby sa dostali k samotnej litografii, to dokazali..).
Tipnem si, ze to bolo okopirovane, rovnako ako okopirovali Z80. Moj prvy pocitac, co som si postavil, bol zalozeny na vychodonemeckom UB880D (klon Z80). Faktom je, ze v DDR zacali vyrabat klon Z80 v 1980 (4 roky po originale), kym v Tesle MHB8080 az v roku 1982 (8 rokov po originale).
Vychodni Nemci boli v RVHP specializovani na kopirovanie zapadnych technologii, boli teda o nieco popredu. Najcastejsie to kopirovali od svojich "zapadnych bratov", tam nemali jazykovu barieru a spion bol tazko odhalitelny.
Na zapade sa uz ale vtedy zacala vyrabat 4mbit DRAM (prve vzorky boli okolo 1986), teda ani ta DDR 1Mbit pamat (ak mali mizernu vytaznost) nemala po "pade mura" sancu, pretoze Azia uz dokazala vyrabat 1Mbit s dobrou vytaznostou za nizke ceny.
Je zaujimave, ze prvu 4mbit DRAM na svete na trh uviedol europsky vyrobca - Siemens, vtedy sa este Europa stihala udrzat na spicke v mikroelektronike. Ak by socializmus vydrzal este 2-3 roky, tak by to sudruhovia z NDR urcite skopirovali tiez.
https://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1115_4-mbit-dram.htm
ukradli? a uz som dufal ze sa tu ziaden kopirovanie=kradnutie vyznavac neukaze
a odhliadnuc od toho, neviem preco by si svojmu nepriatelovi (berme ze bola studena vojna +/-) mal platit nejake licencne poplatky (a tym podporovat financne ten zapadny rezim) ked tu tech si vies sam rozobrat a zanalyzovat a postavit
Nejak mi ten clanek pripomina https://stratechery.com/2018/intel-and-the-danger-of-integration/
Mno nechci být rejpal, ale CEO i dozorčí rada o produktech ví zřejmě mnohem méně než na mnohem nižších postech jinde ve firmě :-). Takže oborem sice mají IT, aleprostě je to managerština jako kdekoliv jinde. Ne že by to nutně bylo špatně, ale je to svět sám o sobě, příště bude CEO řídit Pepsi nebo automobilku.
Ja bych to nechal presne, jak to je. Drzkoval jsem tu nad tou povolenou uzdou nekolikrat, tomuhle stylu nemam, co vytknout a rad si to prectu.
Prijde mi, ze Root ma (viz tahle diskuze) kvalitnejsi ctenarskou zakladnu, ktera jde vic do hloubky a vic slysi na konkretni podlozene argumenty, nez citove zabarvene "uvolnene" nazorove kousky. To tedy nepocitam zacatecniky, samozrejme - ale i ti k tomu pristupuji mnohem vic s respektem a s uvedomenim si, co jeste neznaji.
Consumerska cilovka DIITu je nesrovnatelna, co projde tam, ctenare tady moc nepotesi.
Najhoršie čo mohol Intel urobiť je to, že pri výmene procesoru je spravidla potrebná aj výmena základnej dosky. A to prosím nie že by to technicky nebolo možné, ale jednoducho Intel to výrobcom MB zakázal. Takže ak mám zakaždým s procesorom vymieňať aj MB (ktorá môže byť drahšia než samotné CPU), tak to rovno prejdem k AMD.
Intel chce vydelavat taky na cipsetech. Jeste kdyz se s novym procesorem meni socket, to bych chapal (i kdyz si nejsem jistej, jestli opravdu byly zmeny LGA1156->1155->1150->1151 tak nutne).
Jenze cipsety serie 100/200/300 (vsechny pro 1151), to je uz svinarna. Ty jsou prakticky stejne, pribyly tam jen 4 pcie-linky pro Optane. V procesorech se taky moc nezmenilo, presto jsou coffe-/kaby-/sky-lake vzajemne nekompatibilni...
Je to tak jsou to zmrdi.
K tomuhle přesně vede monopol. K umělému oje bání zákazníka nejen uměle vysokou cenou ale i nutností výměny desky při upgradu procesoru, nutností výměny procesoru při upgradu desky a nutnosti vyhodit procesor při poruše desky, protože desky na určitou generaci už za rok za dva nekoupíte a když jo tak nejhorší low-end za cenu Hi-end. No a ty low-end desky jsou k blití (2xRAM slot 1xPCI-e 16x, 1xPCI-e 1x a pro jistotu 200000 starejch PCI konektoru co kaž-dej určitě využije... )
No a proto mám doma (teď už postarší) FX-4100. Prostě socket AM2 (nebo AM2+?, z hlavy nevím) a co má stejný socket, to tam můžu narvat. A procák do libovolné desky s tou paticí. Ne proto, že bych měl v plánu upgrade, ale proto, že si můžu vybrat z víc desek (dělám vývoj HW) a nemusím se limitovat tím, že když třeba potřebuju klasický PCI slot, nemusím dělat kompromisy ohledně CPU, který do té desky nesedne o jednu nožičku.
Nevim kde je problem. Pokud kupuju kazdy 2 roky novej desktop na juhele hry tak je jasne ze na mne bude chtit vyrobce vydelat.
Ad vadna deska, vadny cpu.
Pokud kupujes produkcni zelezo tak vetsinou je support na bezne servery mezi 3-5ti lety. Prodlouzena podpora i dele. To platis za jejich deal na delsi vyrobu procesoru a nebo za skladovy zasoby. Takze nevim co resis a na co si stezujes. Dnes je znackovy server s podporou za hubicku. Doba obyc pecka kteremu se jen tak zaclo rikat server je ta tam a to i pro SMB pouziti.
Delsi doba nedava na levne x86 zelezo smysl. Nema to ani HW ktery je plne HA a ani se tomu nedaji beztrestne vymenit vsechny veci za behu. I relativne hiendove x86 servery musis shutdownout kdyz menis zakladni desku, protoze je na ni proste vsechno a neni to jen propojovaci backplane. Neexistuje ze si server treba rozdelis na vice fyzickych masin, neexistuje ze mas vice boardu ktere ti jen propojuje dle konfigurace backplane. Pokud menis na x86 blade tak porad ho musis cely shutdownout a OS/hypervisor ti nepremigruje jinam. Ta vec nemuze bezet 20 let a byt upgradovana za behu. Musis to vse resit na urovni hypervisoru coz je vetsinou pro bezne web/kancl/cmoud kraviny dostacujici. Ne uplne vsude je to mozne. Zejmena pro high performance aplikace a hard hard hard HA.
Tak ultra-HA veci si poresis prave na urovni hypervisoru/software. Kdyz uz neco takoveho resim, nebudu stejne mit jen "jednu bednu", ale vic ve vic lokacich atd.. Takze mit redundantni desky s procesory, pametmi, radici, atd neni zas tak treba, a co vim porad jdou koupit rackove servery s hotswap cpu/ram... ano bohuzel pokud odejde deska vetsinou to je konec... btw a i ty ziletky casto jdou "cele prelit" a bootnout z jine, takze vypadek je mi nimalni... teda pokud to predtim poresil SW...
S tímhle to je celkem hoňka, když se staví nová sestava pro lidi co tomu nerozumí a chtějí ušetřit. Stavěl jsem tři bedny a každá jiná a pokaždý na dlouho, protože všichni začnou křemíkem a ostatní se starej. Coffe má drahý desky - Kaby relativně v poho ale výkonem v době od vydání coffe se nevyplatí a skylake je jenom o něco horší kaby. Vysvětlování lidem proč to a né tohle a na konci debaty bylo dělej co umíš.
Plán Intelu: Co jádro tak jiná deska - podojíme ten systém ještě víc......
Cipy nejsou vsechno.
Zapomneli jste zpackanou koupi/prodej McAfee -> Intel Security ->McAfee. Cena byla umela nadhodnocena, McAfee se mocne prisala na hostitele, ale pod taktovkou Intelu se McAfee okamzite podarilo vsechny finance utratit. Pritom kyzeny cil, AV ochrana na urovni hw nezavisla na OS (uvnitr paskvilu nazvaneho management engine) se jaksi nikdy nerealizovala.
Naopak, byt koupili nejvetsi firmu zabyvajici se bezpecnosti s nejvetsim pokrytim a provazanosti produktu zamerenych na security, jejich management engine i procesory jsou naopak ukazkou, jak bezpecnost rozhodne vypadat nema.
Tech koupenych a zmrhanych investic do tretich firem bylo vice. Intel si uvedomuje, ze hw a CPU se stava komoditou, ale nejaka komplexnejsi software reseni s vyssi marzi a pridanou hodnotou proste nejenze neumi vyrabet, ale nezvlada ani jejich management, kdyz uz si je nakoupi zvenci.
Podobne aj Wind River, ale tam aspoň vykradol realtime-istov, a má z toho Clear Linux.. Aj keď práve Realtime komunita odhalila zákald Spectre, Meltdown,... TLBleed...
Wind River Acquires Hard Real-Time Linux Technology from FSMLabs
ALAMEDA, Calif. — February 20, 2007
https://www.windriver.com/news/press/pr.html?ID=4261
Intel to Acquire Wind River Systems for Approximately $884 Million
SANTA CLARA, Calif., June 4, 2009
https://www.windriver.com/news/press/pr.html?ID=6921
Intel sells Wind River to TPG
Terms of the deal weren't disclosed. Wind River gets more investment and Intel gets more focus. Intel bought Wind River in 2009 in a deal valued at $884 million.
April 3, 2018
https://www.zdnet.com/article/intel-sells-wind-river-to-tpg/
Last updated May 9, 2018 By Ambarish Kumar 3 Comments
Brief: Intel’s Clear Linux is not your everyday Linux distribution. It is created for a specific purpose and it excels in that.
https://itsfoss.com/clear-linux/
InfoWorld | Jan 23, 2017
Informed news analysis every weekday
6 key points about Intel's hot new Linux distro
Intel’s container-focused Linux distro for the cloud is packed with intriguing features. Here’s what you need to know
https://itsfoss.com/clear-linux/
rychlého, efektivního a ve všech ohledech lepšího než byly dosavadní procesory, ale daní za to je většina současných bezpečnostních chyb
Tohle je ve skutečnosti popis mnoha "moderních" technologií. Ano, je to způsob, jak na chvíli utéct od "zastaralých a pomalých" řešení, ale skoro pokaždé ten kostlivec vypadne ze skříně a je nutné to udělat pořádně.
Aneb těším se na to, až (nejen) CPU budou bez těchto berliček, HW bude skutečně dosahovat takového výkonu, jaký je potřeba (a nebude si na to jen hrát) a pojede to normálně.
Jediné možné urychlení je, že tam těch jader bude 64 a více a OS a programy se tomu přizpůsobí.
Ano, tohle je cesta, kterou vyhlížím už mnoho let. Opravdu hodně třeba i relativně slabých procesorů nebo jader. Aktuálně jsme se odrazili ode dna 4 jader díky AMD, takže není problém mít doma 16 jader ale to považuju jen za takové jemné pošimrání (každopádně díky AMD za to).
To bude ale zároveň konec některých programovacích jazyků, protože na toto nejsou koncepčně připraveny.
No a?
Nevidím to tak radikálně. Překvapivě u programovacích jazyků neplatí, že "vítěz bere vše". Bude spousta oblastí se specifickými potřebami, weby budou nadále psány v PHP a v browseru bude kralovat javascript případně webassembly.
Hardwarová efektivita navíc není často vůbec hlavním kritériem. Kolikrát je levnější tolerovat desítky procent neefektivity řešení a dokoupit hardware než zpožďovat čas dodání business featur a související příliv peněz.
A přidávat jádra taky dost dobře nejde, x86 je takový kolos, že to hezký není (mikrokód, který simuluje na RISCu čílená CISC, prediktory skoků, různý mapovací tabulky,...) . A nakonec to stejně padne na RAMce.
Za sebe, dělal bych multičip SoC s vysokou efektivitou (RAM a CPU v jednom pouzdře), s nativním RISCem. No a hyperrychlou sběrnici (PCI-e x16) na jejich propojení + sdílení periferií. Ono by se tím vyřešila škálovatelnost, teplo by nevznikalo jenom na jednom broukovi (lepší chlazení), žádný úniky v rámci jednoho křemíku, lepší propustnost RAMky, která to stejně brzdí... A do serveru jich nasekat třeba 64 podle potřeby.
Díky za článek
Osobně bych uvítal zmínku i o problémech s VIA chipsety v době Athlonu/Duronů. Vzpomínám na legendární VIA KT133 kdy díky chybné CRC kontrole bylo kopírování velkých souborů loterie. Via to tehdy vůbec nijak neřešila a reputace byla pryč.
Později přišli suprové nvidia nForce chipsety s kvalitním zvukem - jen aby je nvidia přestala vyrábět...a k dispozici byla opět jen VIA.
Tohle Intel uživatelé vůbec nemuseli řešit.
Ešte je jedna možnosť úspechu AMD ZEN, AMD sa zabezpečilo proti prípadnej ekonomickej vojne USA-Čína, keby americké firmy nemohli dodávať CPU do Číny
Podobne to robí aj Intel viď článok
(Ztráty pro Intel byly velké a velké ještě budou. Firma, zdá se, je v procesu prozřívání. První typy x86 procesorů nechává vyrábět čínskými partnery typu Spreadtrum)
Akur8t Zen a Atom
(Intel and Spreadtrum, a low-end SoC vendor based in Asia, kept Intel SoCs going into smartphones for the low-cost market. These chips contained Intel Atom x86 cores, graphics, Spreadtrum modems, and were built in Intel’s fabs.
https://www.anandtech.com/show/12592/intels-last-atom-in-smartphones-a-2018-benchmark )
by bol veľmi nerovný boj v PC
Hygon Dhyana: Chinese x86 Server CPUs Based On AMD Zen
Written by Michael Larabel in AMD on 9 June 2018
Chengdu Haiguang IC Design Co is a new x86 CPU vendor that is a joint venture between AMD and Haiguang Information Technology Co. This joint venture is aiming to make x86 CPUs for the Chinese server market. This deal was announced back in May and paid out $293 million to AMD for using their intellectual property.
The first Hygon CPU offerings is the "Dhyana" family that is based upon AMD technology and is derived from the AMD Family 17h "Zen" micro-architecture.
https://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=Hygon-Dhyana-AMD-China-CPUs
To boli časy
Bylaďte si svůj VIA northbridge
autor: Vylíčil Vladimír , publikováno 10.2.2003
Nastavení northbridge se děje po inicializaci CPU podle parametrů, jak je naprogramován a nastaven BIOS. Ideální situace by byla, pokud by výrobci základních desek umožňovali nastavit většinu registrů northbridge přímo v biosu.
Bohužel dnešní situace není zdaleka tak ideální, jak se na první pohled zdá.
BIOSy těchto desek umožňují nastavit více parametrů, především těch, které se týkají nastavení pamětí. Nastavení dalších registrů je však provedeno velmi povrchně a někdy úplně špatně (nastavení V-Link NB/SB, nastavení registrů týkající se PCI sběrnice,
https://pctuning.tyden.cz/navody/22-pretaktovaci-utlility/3666-vyladte_si_svuj_via_northbridge
Díky, krásná nostalgie. Všiml jsem si v textu zmínky desek Epox - myslím že to tehdy byl ethanol kvality? Naopak MSI byla bída.
Pobavil mě jeden z příspěvků v diskuzi pod článkem:
MSI KT400 POZOR!!! - Tom 24.4.2003 08:33:27 0.0.0.xxx 4042
I po upgrade Biosu pořád přetrvávají zcela nahodilé CRC chyby při práci s velkými soubory. Vyzkoušel jsem 3 různé HDD a chyba se vyskytuje stále. Deska drahá a úplně na CENZURA. Nekupovat!
Pamatuju, že jsem měl ECS K7S6A desku s chipsetem SiS 745. Za půl roku umřely dvě, doplatil jsem si při reklamaci za MSI KT3 Ultra2 (tuším) a vydržela asi osm let (do vytečení kondenzátorů). Uznávám, že druhé ECS desce mohla ke smrti pomoct bouřka. Athlon XP1700+ byl super procesor, ale desky v té době podle mě nestály za nic obecně
z otevrenych architektur, resp. otevrenych instrukcnich sad jede dnes nejvic RISC-V . Zkompilujete si vlastni procesor do FPGA a mate to co je ve zdrojacich.
Samozrejme zajimavejsi je si vyrobit vlastni cip, coz uz take neni uplne nedostrupne. Na 22nm u GloFo stoji 100 cipu 1mm^2 ve 100 kusech asi 50000 USD, coz pro korporatni sferu ci vetsi vyzkumne instituce je uz dostupne. Ovsem software za >1000000 USD na jejich navrh uz ne, takze naklady jsou spis na vyvoj nez na vyrobu.
FPGA oproti tomu umoznuji rekonfiguraci dle potreby, byt je spotreba cipu porad jeste 50* vetsi nez kdyby to bylo jako cip.
Na RISC-V instrukcni sadu prechazi Western Digital (1-2 miliardy jader rocne), nVidia (vsechny GPU, az 10 takovych management jader na cip) a dalsi mensi firmy.
Alespon od 5 tymu lze ziskat procesor ktery si zkompilujete (verilog, scala) do sveho projektu.
Lze koupit prvni vlastovky 32bitovych i 64bitovych verzi procesoru jako cip ve formatu Arduina nebo vetsi desky. Zatim to neni uplne odladene (treba power management).
Chysta se vyroba cipu na klikanych na web rozhrani na prani - pocty interfacu apod.
RISC-V je vlastne definice tri instrukcnich sad , ktere maji skoro totozny encoding instrukci, jen sirka operandu se lisi. RV32, RV64 a budouci RV128 s podruznou variantou RV32E (16 registru misto 32 pro embedded veci). No a je to krasne modularni. Muzete si udelat vlastni instrukce pro svuj akcelerator.
Vyrabi se uz i 8jadrova varianta (8+1) s nizkym prikonem pro akceleraci AI v malych zarizenich. Mech. format opet ala Arduino.
Co se tyce drivejsich open-source projektu, veci odvozene od Sparcu ci Poweru byly open v par generacich, naslednici jsou pry zase closed. Pak treba OpenRISC zase zacal jako 32bitovy a upgrade na 64bitovy se jim za 10 let moc nepodaril.
RISC-V na to jde zgruntu a pocita s instrukcnim dekoderem s variabilni sirkou slova (po 16 bitech). tedy 16 az snad 192 bitu na jednu instrukci, takze se z toho daji udelat i usporne embedded veci, nebo serverove s uspornym kodovanim instrukci, nebo i VLIW monstra s sirokym slovem.
No situace bude zajímavá hlavně až se v hodně blízké době začnou výrobci blížit fyzikální hranici toho, jak malou výrobní technologii vůbec umožňuje křemík. Co si tak pamatuji, tak by měla být někde kolem 2-4 nm.
Pak bude "král" ten, kdo přijde s něčím úplně revolučním založeném na úplně jiném materiálu a postupech. "Jednoduše" zmenšovat už zkrátka nebude možné.
do 15 let lze ocekavat masivni nastup kvantovych pocitacu do domacnosti a firem
ibm a intel v roce 2017 produkovali pocitace se 17 qubity
letos 2018 jiz produkuji s 50 qubity tj. 2 na 50 operaci za sekundu, zatim prodali dva pocitace jeden nasa jeden google
staci aby aplikace se naucili vyuzit moznosti paralelizace
zajimava prednaska
100% garamtuji, že masivní nástup kvantových počítačů do domácností do 30 let není možný.
1) Není hardware
2) Nejsou programovací jazyky(strojové, nižší a vyšší)
3) Už vidím, to nadšení všechno znovu programovat od nuly
Dokonce se domnívám, že to ani nezažijeme. Ba dokonce posledních 10 let to vnímám jenom jako marketingovou bublinu plnou zbožných přání a zcestných očekávání.
hlavne kdo chce mit doma kryogenni techniku ktera bude chladit ten qupocitac na 0.01 stupnu Klevina ci nizsi, a jeste masivni odpruzeni, aby vibrace nerusily vypocet plus elektromagneticka klec aby to nerusila interference z vln v eteru?
Vidim maximalne tezare kteri si mysli, ze kdyz spali kvantum energie ze to je "zisk"
Budu si skládat PC a rozhodně to nebude na něčem od AMD. Přijde mi, že kolem AMD je to jen takvá marketing masírka. Když se podívám na benchmarky a na spotřebu, tak to jsou procáky tak pro indy a chudé Čechy. Intel vyjde vždy líp, v dlouhodobém horizontu i cenově díky spotřebě.
Tak tohle jsou argumenty! Kurna to je snad kazdeho vec co si koupi? Stejne si nedal zadny dukaz krom domenek, ze je Intel lepsi nez AMD. Kazda znacka ma svou uzitnou hodnotu. A jak jsi prisel na to, ze to aplikace nedokaze vyuzit? Ty mas na PC spustenou jen jednu aplikaci? Co vim, tak treba chrome pro kazdou stranku vytvori proces (myslim dokonce ze vice), tak jsou jadra vice nez potreba. A to nemluvim o dalsi kupe procesu, ktere jen drzi windows v behu. Takze pro bezneho uzivatele jsou jadra stejne dulezita jako pro kohokoliv jineho. To je jen marketing Intelu ze malo jader staci a je dulezity vykon na jadro. Ale radsi vice jader bez HT a podobnych chyb. Ale tak to je problem i aktualniho AMD.
Intelu ujel vlak a proto jsou jeho procesory v 87 % superpocitacu v TOP500 (AMD 0 %) a jeho akceleratory jsou v 10 % (AMD 0 %).
Zdroj https://www.top500.org
V clanku je chyba? Intel Core / Core 2 povodne hyper-threading (HT) nemal (!!!)
"Vývojáři firmy z izraelské pobočky sice v podobě architektury Core (resp. Core 2) dali světu něco na svou dobu úžasného, rychlého, efektivního a ve všech ohledech lepšího než byly dosavadní procesory, ale daní za to je většina současných bezpečnostních chyb v CPU Intel, které jsou principiálního charakteru."
Az tak velmi by som na tu zlu "izraelsku pobocku" nenadaval, lebo sa pamatam ze dizajner core/core2 architektury bol proti HT "(aj ked momentalne neviem najst zdroj). Ocakaval som ze to sposobi nasledujuci 'tick-tock' ked jedna generacia bude mat HT a druha bude bez HT. Ale nestalo sa tak, a tak v nasledujucej generacii 'Nehalem' bol HT do procesorov Core 'prilepeny'. (Zdroj - https://en.wikipedia.org/wiki/Nehalem_(microarchitecture) a aj https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_Core_(microarchitecture) )
Mozno prave toto prilepenie HT do architektury kde povodne nebol sposobuje sucastne bezpecnostne problemy...
Len na overenie jeden Core2 DUO - bez HT:
https://ark.intel.com/products/36503/Intel-Core2-Duo-Processor-E7500-3M-Cache-2_93-GHz-1066-MHz-FSB
Ale zda sa ze Intel vypustil aj nejake novsie CPU bez HT (alebo s HT disabled):
https://ark.intel.com/products/80817/Intel-Core-i5-4460-Processor-6M-Cache-up-to-3_40-GHz
ARM
psal jsem kdysi na foru anandtechu dotaz pro jednoho z jejich "fellows" coz je proste lokalni reditel ci CTO (pro urcity segment). muj dotaz, jak maji zabezpecene zdrojaky svych CPU, jestli na nich delaji bezpecnostni audity a jak se brani proti infiltraci backdooru neodpovedel, prestoze to byla nejdulezitejsi otazka.
Asi si zas tam moc neveri. Nebo vi a nechteji, abychom my vedeli.
Od te doby muj zajem o ARM velmi pohasl. Protoze je to jen x86 v blede modrem, de facto misto 2 instrukcnich sad (x86/x86-64) maji 4 hlavni (thumb/thumb2/ARMv6-ARMv7/ARMv8). samozrejme s nekompatibilnim formatem instrukci.
Pocet stranek instrukcniho manualu je u ARM vetsi nez u intelu (neco kolem 5000 stran).
Jj, intel je na tom opravdu spatne, staci se podivat na cisla o hospodareni a porovnat je s konkurenci :-D Nejaky skandalek reditele a sekretarky na tom nic moc nezmeni. A par nejakych bugu? Ruku na srdce, kdo je nema. :-D Dalsi hloupy clanek s chybnymi zavery pana autora jezka.
Ostatně soudím, že to, co je charakteristické vývoje Intelu, to zabíjí US ekonomiku. Lidi si krátkodobého života v iluzích dovedou užít, ale dlouhodobě po vystřízlivění obvykle vědí, komu dát palec dolů a jak objevit kouzlo nezávislosti na superkorporacích a jejich více či méně monopolních produktech. Osobně vidím v ARM a koncepci kooperativních procesorů, clusterů a lidí stojících za nimi budoucnost lidstva. Z toho, o čem si myslímě, že to musíme (mít), lze v drtivé většině hledat a nalézat mnohem lepší alternativu nebo se snadno od zbytného obejít.