Intel vydal Security Report 2021
Shrnující bezpečnostní zpráva Intelu za rok 2021 je na světě. Dozvídáme se z ní například, že celých 93 % ze zjištěných bezpečnostních problémů v produktech Intelu bylo řešeno díky přímým investicím samotného Intelu, přičemž na polovinu z celkových 226 CVE přišli interně sami jeho zaměstnanci a ze zbytku celých 86 % bylo nahlášeno vnějšími výzkumníky skrze firemní Bug Bounty Program. Obecně pak Intel uvádí ve všech oblastech růst svého podílu, tedy nepřímo vyjadřuje to, že sami v roce 2021 o něco lépe nacházeli a řešili chyby ve firemních produktech.
Intel také shrnuje statistiky za jednotlivé kategorie. Suverénně vedou GPU, kde bylo řešeno 52 chyb, následují svorně s 34 chybami síťové produkty a software, procesory jako takové pak přispěly 22 chybami. Z hlediska závažnosti (dle CVSS skóre) šlo převážně o středně závažné chyby (147 chyb), s vysokou závažností jich bylo 52 a kritických jen 2 kousky. Zbytek (25) je nízká závažnost.
Intel se též srovnává s AMD, kde celkově je to mezi CPU a GPU týkajících se CVE 67:58 ve prospěch AMD, Intel ale dodává, že se jim nepodařilo vypátrat jediné CVE, na které by AMD přišla interně, vše mají být externí zjištění. U Intelu těch externích bylo jen 25. V případě zájmu doporučujeme prostudovat tuto detailní 37stránkovou zprávu Intelu.
GStreamer 1.20 nejen s vylepšeními mp4/mkv a podporou FFmpeg 5.0
Multimediální balík GStreamer povýšil na verzi 1.20. S ní přichází přechod vývoje na jediný Git repozitář na GitLabu, včetně všech modulů. Z novinek tu pak máme podporu dekódování WebM Alpha, možnost dílčích úprav kódovacích profilů specificky pro jednotlivé aplikace, vícevláknovou konverzi a mixování videa, podporu SMPTE 2022–1 2-D Forward Error Correction, podporu průchodu VP8 / VP9 / H.265 videa v encodebin a transcodebin, podporu subsnímků (subframe) v dekodéru videa, automatické nakládání s packet-loss / data corruption / keyframe request u přenosů RTP / WebRTC / RTSP.
Muxery formátů Matroška a MP4 nyní podporují změny profilů, levelů a rozlišení za běhu pro streamy ve formátech H.264 a H.265. Podporována je konverze barevného prostoru videa přes CUDA, dále u Nvidie NVMM pro OpenGL elementy. Nechybí mnoho vylepšení podpory WebRTC, je zde nová implementace pluginu VA-API (s více dekodéry), lepší podpora Rust pluginů, podpora sestavení oproti FFmpeg 5.0, Linux Stateless CODEC pro MPEG-2 a VP9 a na Windows podpora dekódování AV1 a MPEG-2 pomocí Direct3D11/DXVA. A také spousta nových pluginů, vlastností či vylepšení výkonu a různé opravy chyb. Podrobností v poznámkách k této verzi.
Blender ohlašuje Project Heist
Vývoj Blenderu jde mílovými kroky vpřed a nezpomalí ani letos. Autoři ohlašují další kinematografický projekt, tentokrát jménem Heist. Ve zprávě o jeho oznámení najdeme malé filosofování o tom, jak vybalancovat vyprávění příběhu a vynikající technické provedení. Blender Studio zkrátka povyrostlo a je na čase zkusit zase posunout hranice a o tom bude Project Heist (jde o pracovní název).
Cílem je herní kinematografií inspirovaný projekt s perfektní vizuální stránkou a zhruba dvouminutovým akčním dějem. Tým Blenderu i kreativci pracující na příběhu tak budou posouvat hranice, z čehož bude jako obvykle benefitovat Blender jako takový. Projekt bude režírovat Hjalti Hjalmarsson, produkci zajistí Blender studio a o produkční design se postará Andy Goralczyk. Předběžný odhad je, že práce zaberou 7 měsíců.
Linux / Mesa dostane podporu API 3Dfx Glide
Ne, není 1. dubna. Společnost 3Dfx je už 20 let mrtvá (zbytky tehdy odkoupila Nvidia) a karty jako Voodoo Graphics, Voodoo 2 či Voodoo 3 jsou jen nostalgickou vzpomínkou čtyřicátníků či padesátníků na dávno minulé mládí strávené hraním prvních 3D akcelerovaných her, povětšinou běžících právě s API 3Dfx Glide.
Do projektu Mesa ale míří merge request od vývojáře Linka Mauveho. Ten připravil podporu API 3Dfx Glide tak, aby fungovalo na moderních GPU skrze standardní ovaldače Mesa / Gallium3D. API přitom implementuje v Rustu a prozatím je otestováno na GPU Intel a AMD.
Jde samozřejmě o velmi specifickou, až by se dalo říci obskurní záležitost, jíž implementace v Rustu dává ještě zajímavější punc. Připomeňme, že API Glide bylo spíše doménou her pro Windows, a to do přechodu herního světa na zejména Direct3D (zhruba od verze DirectX 5.0 měl Microsoft vyhráno), případně nesmíme zapomenout na Johna Carmacka a jeho podporu OpenGL (kvůli které a hrám série Quake tehdy 3Dfx vytvořila překladovou vrstvu OpenGL-Glide).
Může však výhledově jít o důležitý projekt pro hraní „starých dobrých 3Dfx her“ z konce 90. let na Linuxu v rámci Wine / Proton (tedy například na Steam Decku).
Intel Celeron G6900 s různými linuxovými distribucemi
Nejlevnější člen rodiny Intel Alder Lake, tedy dvoujádrový Celeron G6900, může být zajímavým modelem pro upgrade starších PC i díky tomu, že v cenovce zhruba 1400 Kč skrývá i integrované GPU UHD Graphics 710 (základní desky s čipsetem H610 pak začínají zhruba od 2200 Kč). Phoronix mu věnoval již jeden test a nyní přidává své obvyklé porovnání výkonu na různých distribucích Linuxu.
Srovnání se účastnily Ubuntu 22.04 (ve vývojové verzi z 26. ledna), FEdora 35, Manjaro 21.2.2, openSUSE Tumbleweed a v neposlední řadě vlastní Intelův Clear Linux 35750.
Překvapení se nekoná, velké optimalizace Clear Linuxu nemohou s low-end CPU s omezenou funkcionalitou padnout na příliš úrodnou půdu, takže ač celkově je výkon v Clear Linuxu na tomto Celeronu nejvyšší, už Ubuntu jako druhé v pořadí dosahuje asi 96 % výkonu a i zbývající distribuce v testu se liší od Ubuntu jen minimálně. Pro levný Celeron tedy lze říci, že lze sáhnout po prakticky libovolné distribuci.
ČLÁNKY DO MAILU