Názory k článku Inteligentní internetový termostat se sítí digitálních teplotních čidel

těším se na pokračování, určitě vděčný námět jak ty různé malé desky využít. Zajímalo by mne jak rozumně řídit termohlavice na ústředním topení, vše ostatní si dovedu představit, ale levný bezdrátový otevřený způsob jak řídit hlavice jsem nenašel...

Ja jsem si ted doma rozbehal doma neco podobneho zatim na DHT22, zatim to staci nepotrebuji merit a mit okamzitou odezvu vterinove prodlevy staci, ale bezdratove ovladani by me take zajimalo...i bezdratove mereni teploty. Na hlavice bych se asi vykaslal, v dnesni dobe tydenni programovatelna stoji 500, samozrejme by se mi libilo je ovladat a zobrazovat z nich teplotu ale nehce se mi do toho, byly by to velke zasahy do hlavic bez nejisteho uspechu. Conrad.cz ma v nabidce bezdratovy system i s moznosti pripojeni do ethernetu ale nelibi se mi uzavrenost.

Týdenní programovatelná je při tomhle typu řízení na prd, mnohem lepší je termostatická, když už teda né dálkově ovládaná.

Tydeni programovatelna funguje stejne jako termostaticka ne? S tim rozdilem ze si nakonfiguruji ze od 14:00-22:00 bude topit na 20°C a od 22:00-14:00 bude vypla. Programovatelnou bych chtel kupit na podzim, zatim mam obycejne termostaticke uz v dost zalostnem stavu, ale odhaduji ze to tak funguje. Mame trochu pruznejsi pracovni dobu tak by se obcas hodilo na dalku do toho zasahnout a zapnout vytapeni drive, a jelikoz jsme napojeni na centralni rozvod topeni resim proto jen hlavice.

Také jsem se na to koukal. Existuje OpenTRV http://sourceforge.net/p/opentrv/wiki/Home/ , používají i tu hlavici od Conrada, jsou tam popisy komunikačního protokolu přes RF.

Baterie prý v tom vydrží několik let, toho bych se nebál.

Ještě je třeba si dát pozor na hlučnost hlavice. U některých si lidé stěžují, že je v noci v ložnici slyšet a ruší to. Dokonce šlo nějak o dva následné modely, první OK, druhý novější hlučný. Chce si to ty weby pročíst.

Hezky! To by určitě stálo za zveřejnění, ocenil bych to!

Velmi podobne to mam udelane i ja. Vyhodou NRF24L01+ bylo, ze jsem mohl udelat "ad-hoc" sit, takze data ze vzdalenejsi strany domu (severni roh, sklep) se predavaji pres dalsi 2 nody v siti. Sice mi chvilku trvalo nez se mi podarilo rozfungovat "vyhledavaci a routovaci" protokol, ale ted jde cokoliv presunout kamkoliv a kupodivu to funguje :)

Moc zajímavé, nemáš k tomu prosím nějaký link? Díky

Toto by ma urcite zaujimalo!

Zajímavé to určitě je, otázkou je, zda není jednodušší to pořešit dle tohoto příspěvku.

Strčit výkonový odpor do klasické hlavice a ovlivňovat ji zahříváním.
Bezdrát je na domácí automatizaci k ničemu, nebudeš přece obíhat dům s baterkama.

Dle zkušeností majitelů na OpenTRV ty baterky vydrží i několik let. Problém s dodatečným umístěním řízených hlavic je právě s chybějícím kabelem. To zahřívání je elegantní řešení, ale žere příliš energie pro bateriové napájení. Elektricky řízené mají servo, tedy žere jen při změně polohy, k čemuž dochází velice sporadicky.

Při regulaci topení dochází ke změně na ventilu mnohokrát denně, podle slunečního osvětlení i podle změn počtu osob v místnosti a v neposlední řadě i při plánovaném snížení teploty v noci. Právě proto se to automatické řízení dělá, protože lidem se nechce furt chodit manipulovat s ventilem. Kolik to vydrží na baterku je proto otázkou.

Přečti si zkušenosti na netu, bezdrátové hlavice se používají už řadu let. Píšou, že jim kvalitní AA vydrží několik roků. I kdyby to byl jen rok, v těch pár řízených hlavicích to není problém vyměnit. Věřím, že se to v úspoře za topení zaplatí.

Mrkni na Honeywell MT4. S odporovým topením z výroby, spotřeba 3W. Absolutně tichý.

Používám verzi na 24V, připojený na výstup s tranzistorem (kvůli PWM). Kabely mám napojený v krabičkách LK80 pod topením, pospojovaný v podlahových lištách,...

No sláva.
Než jsem článek začal číst, bál jsem se, že už zase někdo chce řídit topení pomocí scriptů v Pythonu, běžících nad OS se sdílením času na 32 bitovém stroji se 4 CPU a 1GB RAM.

Toho se také bojím. Já ty skripty pouštím na 64bit CPU a 16GB RAM. A doufám, že autor to bude mít podobně, než aby se sral s webserverem a síťovým stackem na 8bit MCU a pak čekal na zobrazení grafu minuty. Když už na ten frotend potřebuje výkon tak na to řízení nepotřebuje mikrokontrolér (jako zálohu používám obyčejný prostorový termostat). Mimchodem ten můj server nereguluje jen topení, taky na něm běží pár virtuálů, NAS, DVB-T, XBMC, disklees desktopy, prostě to co normální moderní domácnost potřebuje.

Normální domácnost nemá doma trvale běžící server a i NAS se zapíná jen dle potřeby, kvůli elektrice.

Nejsme ve sporu, já píšu o moderní domácnosti.

Moderní domácnost má domácí automatizaci postavenu kolem ARM, HTTP ani spotřeba pak není problém. Není to jenom topení, ale i svícení, žaluzie, větrání a další.

Já měl na mysli to, že jsem se lekl, že půjde o další bastl s Raspberry Pi....
Ale budiž. Za regulaci běžící na nespolehlivém serveru s OS, kde milisekunda chvílema skoro není žádná míra, bych vás vyrazil, že byste se zastavil někde v Praze na hlavním nádraží.
Naštěstí to zálohujete tím termostatem a čas tady v tom případě potřebujete jenom v sekundách... :-) Tak OK... doma je to jedno.

Ano, na PATa.

Divil byste se, v kolika velkych budovach bezi regulace teploty na Windows XP Embedded a rozhodne tam neni nic jako realtime. Dokud neregulujete paru, tak to v sekundach staci. A i ten ventil s parou se da, protoze nekde za nim je havarijni termostat, ktery ten ventil zavre a vy ho muzete zase pomalicku zkouset otevrit, protoze paru musite poustet pomalu.

Dokonce uz jsem videl windowsy regulovat teplotu formy v automobilovem prumyslu. Tam take stacilo merit a regulovat sekundach.

A jestli poridim RPi za tisicovku nebo Arduino za petistovku a na RPi mam databazi, web, ntp a kdovico jeste, tak bych ja osobne zvolil RPi. Ale nechci se kvuli tomu hadat. Vzhledem k tomu, ze autor ma server jinde, tak chapu, ze pouzil Arduino.

Dle mého názoru s Arduinem moc parády neuděláte, ale má jednu velkou výhodu - je to tak jednoduché, že se tam nemá co posrat, kdežto na Raspi běží nepoměrně komplikovanější systém s potenciálně mnoha chybami. Takže možná kombinace jedno či více „realtimeových“ Arduin (ne nutně za 500) a jedno zpracující Raspi není úplně od věci. Mimoto spotřeba (zvlášť při potřebě více desek) je taky menší.

Ale pro takovéhle konstrukce se místo klasického Arduina, hodí spíš něco jako Arduino Nano a to vám soudruzi z Číny pošlou už za nějakých 65,- Kč.

To už si jich za cenu RPi pořídíte pěknou řádku.

Proc bych mel mel mit podlahove cidlo u "vodniho" podlahoveho vytapeni? Me zajima teplota v mistnosti..

A teplota v místnosti se odvíjí na základě teploty odvrácené strany měsíce nebo té podlahy?

od toho mam teplotu na vratce

V případě, že se teplota vratky shoduje s teplotou podlahy, pak je to v pořádku, ale z jednoduché úvahy, že podlaha se nemůže ohřát, neprotéká-li jí teplejší voda, než je ona sama, vyplývá, že se tyto 2 teploty vůbec nemusejí shodovat.

Tak ten byl dobrej.
1) Abych změřil na vratce teplotu podlahy, musí protíkat voda. Takže čerpadlo s odběrem 20-50W zapnutý 24/7 :Q
2) Když se zavře některá větev, není info o teplotě. Jak systém pozná, že už má topit?
3) Když čerpadlo hrne vodu do zavřených okruhů, tak špatně chadí. Wilo začne hučet, Grundfos se roznou po čase zasekne bez výstrahy.
4) Když se omezuje průtok za čerpadlem, tak se urychluje koroze čerpadla a uvilňují se částice do topné vody. Buďtoto časem zabije kotel, nebo systém není bezobslužný, protože po dvou letech se mění četpadlo a jednou týdně se čistí spiro filtr.

Takže jo, váš systém vám dal šach mat. Gratuluju.

U vodního podlahového vytápění mně zajímá teplota vracející se vody, protože ta mi řekne, jestli už se podlaha ohřála. Rvát horkou vodu do zahřáté podlahy, která ještě neohřála vzduch v místnosti je poněkud marnotratné, proto se taky na vodní podlahovku dávají hlavice, které jsou řízené teplotou vracející se vody a obvykle jsou v krabici někde ve zdi. U elektrického je pak čidlo nezbytnost.

cili nepotrebuju u vodni podlahovky cidlo v podlaze.. od toho mam teplotu vratky..
elektrika je jasna..

Teplota vracející se vody vám akorát řekne, o kolik se voda v podlaze ochladila, ne jaká je teplota podlahy. Proto, jak píše Pavel1TU, chci-li změřit teplotu podlahy, musím ji („No nekecej...!“) změřit v podlaze, ne někde v p*deli!

a na co potrebuju teplotu podlahy?

Teplota v místnosti následuje teplotu podlahy až se zpožděním, což je pro regulaci problém.

no to je vlastnost podlahoveho vytapeni, ale pro me je dulezite zda mi je teplo (v prostoru) a ne jakou teplotou me hreje podlaha do boty..

Regulaci nezajímá, jak vám ohřívá brka, ale kolik díky (rádoby) povrchové teplotě vyzařuje. Cílem regulace je dostat do rovnováhy tepelnou ztrátu místnosti a vyzařovaný výkon podlahy.

Nejsem žádný specialista, podlahové mám jen jedno - doma. Na radu topenáře jsem k nástěnnému termostatu přivedl husí krk dole ohnutý do betonu, na konci zavřený, před zalitím podlahy, prý že se tam pak čidlo strčí. Jenže to není až tak jednoduché, aby zajelo až do konce husího krku. Když jsem se snažil protahovací strunou tam to čidlo zasunout (s tím, že strunu pak uštípnu a nechám tam, není jak ji bez čidla zpět vytáhnout, nezajelo až do konce a pořád ukazuje okolo 17 stupňů, očividně je ještě ve zdi.

Tak jsem termostat (klasika od ABB do vypínačového rámečku) nechal jen na vzduchové čidlo a šlape to úplně v pohodě, i když na podlahu svítí jižní slunce stěnou francouzských oken.

Paráda, díky. Máš nějaký konkrétní typ na tu čínu?

a odpoved na dotaz k cemu je dobre mit u vodni podlahovky cidlo v podlaze?

Co to je za generalni kravinu? Pokud mam kotel v nizkoteplotnim rezimu tak nemusim mit zadny smesovak!!! Momentalne po testu kotle revizakem (jinak natapi jen castecne TUV(zbytek kolektory) protoze dum se ohreje nyni sam) je teplota topne vody 25 stupnu jakyhokoliv smesovaku. A tim se v pohode vytopi dum pokud je zima.

Má i radiátory.

Taky jedu na 40. Podlahovku řeší http://www.ivarcs.cz/cz/misici-sestavy s mírným tuningem ohledně řízení průtoku smyčkama a trochu vytuněným čerpadýlkem...

Uvedenou konfiguraci proste nelze na samotizi vybudovat efektivne. Zda-li vubec. Je to nesmysl u kombinace vysoke a nizke teploty a vysokeho odporu horizontalne polozenych trubek na podlahovku. Sam pisete ze mate smesovak. Ten je z te samotize? Jaka je efektivita takoveho vytapeni? Chapal bych to kdyby vam v radiatorech jelo medium s vyssi teplotou varu a mel jste treba atomovy reaktor...
Jak vam funguje natapeni z akumulacni nadrze samotizi tj. bez obehoveho cerpadla? Nemate tam nahodou nekde lokalni anomalii fyzikalnich velicin?

Termohlavice jsou pouze plynule oteviratelne bud regulovane pouze perem/kapalinou dle okolni teploty,elektro­nicky se snimacem teploty nebo kombinace termomechanika+o­teviraci/uzavi­raci elektronika. Pak posledni uz nejsou termohlavice ale klasicke nezavisle ventily ovladane dle teploty s elektronikou.
Nemate na mysli taky klasicke dvoupolohove ventily ovladane elektricky - tzv. aktuatory z nejakeho nadrazeneho ridiciho systemu?

Jetli vam to vsechno funguje dohromadyvjak popisujete, tak mam neodvratny pocit ze je nekde chyba v matrixu.

Uz jen lpeni na samotizi u takoveho systemu znamena nocni muru topenare. Zrovna u te regulace radiatoru je diky rychlemu nabehu dobre mit plynulou regulaci. U podlahovky naopak je to diky dlouhemu nabehu naprosty nesmysl a staci dvoupolohove ventily.

Ano, láká to k embeded designu každého, kdo má s prominutím do p...e díru. A lidi, kteří se embeded designem zabývají profesionálně a mají to naživobytí, mají pak problém svou práci prodat, jelikož každý franta se zmíněným otvorem to přece udělá levněji. Ale to, že to pak pravděpodobně podpálí barák, někoho přizabije nebo stejně po vyhoření amatérského zfušovaného bastlu to ve výsledku bude stát víc. A člověk, který dělá profesionální vývoj, například takový živnostník s 30 lety praxe v oboru, pak akorát utře nos.

Ad PI regulace:

Ze je v necem naprogramovana PI regulace, znamena pouze to, ze ten, kdo to vyrabel, tusil, co PI regulace je, tak ji pouzil. Ale bohuzel to neznamena, ze ji pouzil spravne.

V tom je asi nejvetsi vyhoda vsech domacky ubastlenych regulaci, jako je zde v clanku. Ze si to dotycny udela, tak jak potrebuje on sam ve svem dome a ne tak, jak si usmyslel nekdo na druhem konci sveta. Bohuzel i kdyz je v domacim bastleni cena za material vyrazne nizsi nez v pripade nakoupeneho hotoveho reseni, tak cena za cas tomu venovany je astronomicka.

Podlahove topeni ma cca dobu nabehu 1 hodina. Normalni klasicky velky litinovy radiator tak max 15 minut. Deskove radiky za par minut hrejou:) Podle charakteru topidla se pak urcuje i teplota topne vody. Nejvyssi deskovy radik - kvuli salave charakteristice a minimalni akumulaci. Klasicky radiator nizsi teplota - ma nejakou akumulaci a nejnizsi nejlepe nizkoteplotni system podlahovka.
Dulezite vstupni charakteristiky se dozvite z vaseho topenarskeho projektu. Dobu nabehu si muzete spocitat. Sve take ovlivni nastaveni kotle a jestli topne medium neni nekde po ceste dohrato/chlazeno - v mem pripade horni patro smerem na jich. Nekdy je to o tolik(hlavne jaro) ze nakopnuti vnitrniho cerpadla kotle zvedne rucky na kontrolnich teplomerech okruhu jeste nez dojde k zazehu. Nepodcenovat slunicko:).

Sálavá složka malých otopných těles je proti konvekční zcela okrajová a začne se výrazněji projevovat až nad 90 °C povrchové teploty tělesa, takže kvůli jejímu zvýšení určitě nikdo nebude projektovat tato tělesa na vysokou teplotu, zvlášť v době, kdy kvůli kondenzačním kotlům a solárním systémům je třeba topit co nejchladnější vodou.

Ale jo, přijde mi to docela zajímavé :) . Jsem zvědavý na další postup.

to je prave trosku orisek..
pokud je nastaven ekviterm, tak topna voda je zavisla na venkovni teplote a vyber krivky je podle pozadovane vnitrni teploty a pokud ma byt vnitrni teplota v kazdem pokoji jina tak uz to moc dobre nefunguje..

resp. referencni mistnost musi byt "nejteplejsi"..

Mně by se nejvíc líbilo zavrtat do každé řízené místnosti zásuvkovou krabici (tu hlubší), do ní dát 3,3V Arduino MiniPro s up-convertorem na 2 tužkovky (možná i bez něj), jednoduchým displejem a dvěma tlačítky Nahoru/Dolů. Přes RF by to komunikovalo s řídící deskou (klasické arduino), která by komunikovala přímo s hlavicemi, opět přes to samé RF. Deska by byla u routeru připojená přes 3.3V seriák, který stejně doma běží a je permanentně na netu. Samozřejmě OpenWRT/debian. Ten by jen arduinu předával změny nastavení/četl aktuální hodnoty a nabízel přes jednoduché webové rozhraní (php) ven do netu či do tabletu, který stejně už dnes visí v obýváku na zdi a ovládá se přes něj leccos dalšího.

Takže by ta arduina tvořila autonomní systém, monitorovací/kon­figurační komunikace do sítě by byla doplňková.

Sny jsou pěkné, jen najít čas... Ale když se pořeší ty hlavice, to ostatní už není tak složité.

Nevim, mám rok starý elektrokotel, mam venkovni cidlo kvuli ekvitermni regulaci, a k zadnemu vyberu krivek nedochazi, jen se clovek nastavi dve hodnoty sklon a offset krivky ikdyz v podani toho kotle a toho co je v navodu je onou krivkou primka, co sem tak patral ma tohle vetsina kotlu, max a to dovoluje i ten muj mu mohu pres termostat rict kdy je den a noc a podle toho vybere hodnotu. Tedy lze mu nastavit 4 hodnoty 2 den a 2 noc.
Tolik k ekvitermni regulaci od 99% vyrobcu kotlu.

Jak někde čtu „referenční místnost“, tak nemá smysl číst dál. Vytápění budovy NEMÁ žádnou referenční místnost, protože teplota v každé místnosti se chová jinak, žádná místnost není nejteplejší!!! Kdyby mně tohle řekl projektant, tak ho chytnu za p*del a jel by, že to neviděl.

koukam, ze nemate ani nejmensi zkusenost s ekvitermni regulaci a s domaci automatizaci

Proč myslíte? Podložte to argumenty.

Na to nepotřebuješ žádné zkušenosti, abys věděl že topit v ložnici podle teploměru v obýváku je nesmysl největší. Základ inteligentní regulace topení je mít teploměr v každém pokoji zároveň s dálkově řízenými hlavicemi.

Já s jeho názorem plně souhlasím. Referenční místnost neexistuje, ekviterma má smysl maximálně pro nezateplený dvoupokoják v paneláku a termostat v jedné místnosti není regulace.

Smysl regulace je
- Vyrobit jenom tolik energie, kolik jí je právě potřeba
- Dostat ji jenom tam, kde je právě potřeba
- S vynaložením minima režie
- a s minimalizací údržby i opotřebení systému

Ne si hrát na to, že venku spadla teplota pod 15°C, tak natvrdo peru do baráku 20kW a násilím to prorvu s pomocí přetíženýho čerpadla skrz termostatický hlavice.

To říkám jako embeďák, který posledních pět let dělá na full time domácí automatizaci.

Zapište si končně za uši, že ekviterma je nekompatibilní s následujícíma věcma:
- S podlahovkou, protože venku se stihne ochladit klidně o 10°C a podlahovka vyleze jenom o desetinku.
- S několika prostory v domě s jinou tepelnou ztrátou, protože reguluje jeden a pro další je málo, nebo naopak moc tepla. Jedna cimra v pohodě, v jiné mrznete nebo neregulujete.
- S kombinací podlahovka + radiátory, protože každý se chová jinak
- S pasivním domem, protože tam na vytopení místnosti stačí i zapnutý PC a o vnitřních poměrech venkovní čidlo nemá páru.

Včera jsem shodou okolností mluvil s topenářem a ten tvrdil, že víc ekviterm odpojuje, než připojuje. Proč asi?

To není zas tak složité. Pro vás je podstatná ta část měření místností a řízení ventilů. Zbytek zvládne kotel s ekvitermní regulací, kdy obecně platí, že topná voda je maximem z potřebných topných vod všech připojených těles - proto je samozřejmě vhodné mít všechna tělesa spočtena dobře, aby kvůli jednomu poddimenzovanému radiátoru nemusela být topná voda moc vysoká.

ktery kotel/termostat umi posouvat ekvitermni krivku sam podle pozadovanych teplot v mistnostech?

Nevím o žádném, ale takhle daleko jsem tu regulaci nezamýšlel, protože to by znamenalo nahradit proporcionální řízení kotle vlastním, což je docela problém (spínání zapnuto/vypnuto nepovažuju za regulaci). Neboli v rámci zjednodušení předpokládám přetopení topné vody v úsporném režimu o několik stupňů.

Mám několikastupňovou regulaci. Začíná v kotli, který zapnu bezpotenciálovým kontaktem. Podle rozdílu tlaku vody na vstupu a výstupu se plynule reguluje výkon čerpadla (a tím i průtok), elektronika kotle podle toho moduluje výkon. Šetří to navíc i elektriku pro čerpadlo... Teplota na výstupu kotle je nastavená natvrdo na 35°C. Kotel ví, že pro x l/min. má nastavit y kW.

Druhá část je samostatný řízení podlahovky, viz výše (dvě čidla/místnost - podlaha a vzduch)

Třetí část jsou místnosti, bez podlahovky, kde se pomocí PWM regulují MT4ky...

Jo, a na ekvitermu jenou pro vždy zapomeňte!!!

Chci od kotle x l/min vody o teplotě y°C bez ohledu na vítr, mraky, roční období a podobný nesmysly. Každá místnost ví, jakou má aktuální ztrátu a o kolik si říct, tak proč si to komplikovat věštěním...

Vypadate, ze se tim upravdu zivite, tak si dovolim vyzvidat.

"Chci od kotle x l/min vody o teplotě y°C bez ohledu"

Z toho mi vychazi, ze jednotlive vetve podlahovky podle potreby skrtite.
A ze ta teplota "y" je vzdy dostatecna, to s ni pravdu nehybete, at je venku +15 nebo -15 st.C.?

Kdyz jsem se tim ja zivil, tak jsem mel zakazku, kde to hydraulicky bylo tak, ze se michala teplota, ale prutok podlahou byl konstantni. (Ale neslo o rodinny domek.)

Nebo tu vetu spatne chapu a mistnosti si nerika nejen o "x", ale i o "y"? Kotel potom topi na nejvetsi "y" a cerpadlo dava soucet "x"?

To neříkáte přesně. Ani aktuální ztrátu místnosti neznáte (to by bylo supr), ale dovozujete ji z její teploty.
V případě, že spočitatelná tepelná ztráta tvoří většinu, ekviterma stačí (jak jste psal o nezateplených bytech/domech) a návratnost složitější regulace je malá, jestliže máte prostory, kde má na vnitřní teplotu vliv každý prd obyvatele, pak ekviterma stačit nebude.

Děkuji za pěkný článek.

U těch termistorů bych rád upozornil na stránku http://www.thinksrs.com/downloads/programs/Therm%20Calc/NTCCalibrator/NTCcalculator.htm

kde je možno vypočítat dle Steinhart-Hart konstanty A,B,C, ty pak dosadit to vzorce a funguje to.

Pěkné, jak z toho zbíráš data a do čeho je ukládáš ?

Dik, za odpoved, trosku sem ji cekal.

vpravo nahore? :) jinak diky za pekny clanek

Přátelé,
koukám že jsem na správném místě ve správný čas. V baráku se budou za nedlouho měnit klasické kohouty za regulační ventily, mohli byste mi doporučit konkrétní rozumný ovladatelný ventil, že bych ho od nich rovnou nechal namontovat (předpokládám, že na to musí být vypuštěné topení).

díky
Georgius

Máte na mysli ventily na radiátorech??? Na to se používají obyčejné, blbé radiátorové ventily. Na ty se dá pak naprcnout primitivní kohout, termostatická hlavice, eletrická termostatická hlavice či servopohon. Hlavně bych doporučil vybrat nějaký se standardním závitem 30x1,5 a nevymýšlet kraviny s různými hybridními připojeními hlavic.

Sám se vývojem něčeho podobného zabývám (radiátory v několika místnostech), jsem velmi zvědavý na jiný pohled na věc.
Pro zajímavost:
Už třetí sezonu používám rádiem řízené hlavice ELV ( = Conrad) FHT8V, a to stále s původními AA bateriemi (na léto je odstavuji).
Tyto hlavice řídí jednoduchý rádiový modul (RFM22B + Atmega328 na mém PCB made in china, rádiový protokol byl revezně zinženýrován a je volně na webu, moje implementace také).
Teploty se hlásí rádiem (NRF24L01+, Atmega328, 2xAA baterie, pro komunikaci použit protokol http://www.mysensors.org/).
Celé to řídí (čili čte a zaznamenývá teploty a posílá příkazy hlavicím) Raspberry Pi s použitím software FHEM.
Velmi se těším na pokračování Vašeho článku.

Supr, velice zajímavý příspěvek. Ty hlavice (když to někdo nechce dělat drátově) jsou klíčovou součástí, zbytek je už jen otázkou SW.

Tlustoch: velmi zaujimave, mate toto vase riesenie niekde blizsie opisane a dostupne na webe?

Ty hlavice FHT8V nemají snímač teploty?

Dobrý den, je Vaše řešení někde na netu popsáno? Děkuji

Když už to tu propíráme - neřešili jste někdo vlastní regulaci openthermového kotle?

Také by mne zajímalo.

Parádní článek, parádní téma. Mohla by to být skvělá série.
Jen mi tam trošku chybí nějaká charakteristika soustavy dodávající teplo do systému, tedy nějakého toho domu. Hodila by se přechodová, ale i impulsní charakteristika by mohla být zajímavá. Třeba čas a výkyv teploty pro každou místnost, nebo aspoň stranu domu, když už je to tam nakousnuto, tak asi to má význam. Sice budou asi šílené minimálně co se času týče podle co autor píše o dasavadních zkušenostech s topením, ale pro dynamickou regulaci a nějakou tu predikci budou NEZBYTNÉ. A hodila by se taky statická charakteristika soustavy dodávající teplo, výkon vs. nějaké otáčky nebo co to má. Určitě se kotel bude při různých zátěžích chovat jinak. Minimálně na minimu a maximu.
Držím palce a těším se na další díl ;-)

Dobrý den, děkuji za odpověď.
Přechodovou charakteristiku jsem měl na mysli toho kotle a topení s betonem, ne domu ale i to může být, prostě nějakého dynamického celku / systému.
Ona přechodová charakteristika je odezva systému (s tomto případě kotle, trubek a betonu) na jednotkový skok, tedy nějaký určitý vstup (začátek topení) a ten se nechá běžet neměný a sleduje se co to udělá s měřenou veličinou než se někde ustálí a tím se zjistí odezva (reakce) systému na nějaký vstup a pak se dle toho reguluje vstup. Prakticky jste to lehce naťukl v " ... sepne kotel a ten začne ohřívat vodu v podlaze. A pak trvá dlouhou dobu, než se ty tuny betonu v podlaze vodou ohřejí a pak než prohřejí podlahovou krytinu a konečně začnou od podlahy pomalu ohřívat vzduch. Dřív než ve čtyři hodiny odpoledne se teplota vzduchu v místnostech nezačne zvedat."
Impulsní charakteristika zase popisuje odezvu soustavy / systému na počáteční nekonečně velký impuls (tedy v reálu dned na max a stop ) a sleduje se reakce systému (zde zase teploty v domě).
Není třeba laboratoře, tohle může být klidně úplně experimentální záležitost a krásně ukazuje odezvy systému, ostatně ten graf co je u toho čidla je přechodová charakteristika, ale jen pro to čidlo. Ta fialová křivka pro kolektor krásně ukazuje v čase jeho teplotu po nějakém (nevím jestli teda konstantním) zatížení. A podle jejího tvaru se dá odhadnout co je to za typ systému, dělat modelace a zahájit odpovídající způsob regulace.
Ne že bych to v článku musel vidět, ale tak jak jste to začal hezky od základu a popisem systému, do práce takového záběru by se to určitě hodilo - přechodová a impulsní charakteristika jsou základními způsoby popisu systému co se týče reálného měření a následné tvorby matematického modelu. Chci říci, že v úlohách automatizace je to obvyklý a hojně užívaný popis reálných systému a jejich reakcí na vstupy z okolí.
V tomto případě co píšete o koli to bude jasná dvoupolohová regulace - sepni / vypni. Ovšem do toho prediktoru by bylo dynamiku systému dobré znát aby bylo možno predikovat kdy vypnout a nechat dojít, jak se teplota ustaluje.
Trošku jsem se rozepsal, už končím ;-) a přeji zdar a sílu

NUII zrejme studoval neco podobneho jako ja a mozna si dokonce opravdu na nekterych zakazkach nasel cas nejakou prechodovou nebo impulsni charakteristiku zmerit. Kdyz clovek nejaky takovy graf ma, tak je hned chytrejsi a lepe navrhne regulator. Jenze obvykle takovy graf k dispozici neni. Respektive zavidim kolegum, kteri maji cas na takove pokusy.

Počítat musíš i s každou žárovkou, pardon tepelným zdrojem. U nás termohlavice reagují i na to, když si někdo myje ruce v horké vodě. Ale hlavice od Conrada nebrat, mají moooc vysokou citlivost - docela překmitávají

Prakticka otazka - jaky zvolit kabel a konektory/svorky pro domaci rozvod 1-wire sbernice? Doporucili byste neco?

Asi bych pouzil nejakou 4-pinovou kroucenou dvojlinku (drat) pro rozvody (1-wire data, 1-wire zem, napajeni, zem), v miste, kde bych chtel dat teplotni cidlo, bych rozvod prerusil a napojil cidlo s pripravenou koncovkou pomoci dvou 2x4 svorkovnic (uplink a downlink). Pokud by se pouzily nejake miniaturni svorkovnice (a ne bezne elektrikarske dimenzovane na 250 V), tak by to ani nemuselo byt moc obludne. Mate nekdo nejaky elegantnejsi navrh?

Vzhledem k tomu, že jde o CMOS s malým odběrem, tak na víc jak 2-3m bych to nepouštěl. Asi bych použil Energy Bus (http://ebus.webhop.org/twiki/bin/view.pl/EBus/WebHome) nebo něco podobnýho. Na 1-wire bych se hodně bál rušení a MaR musí být spolehlivá.

Fyzická vrstva a MAC: http://ebus.webhop.org/twiki/pub/EBus/EBusDoku/Spec_Prot_12_V1_3_1_E.pdf
Aplikační vrstva:
http://ebus.webhop.org/twiki/pub/EBus/EBusDoku/Spec_Prot_7_V1_6_1_E.pdf

1-wire sběrnice s pull-up a terminátorem funguje na 100 metrů, vyzkoušeno, UTP kabel stačí Cat 3, konektory 4-pinové na telefonní sluchátka.

Pokud na sběrnici bude cokoliv s větším odběrem, pak s 1-wire ani nezačínej. Na domácí automatizaci je nejvhodnější čtyřdrát napájení + RS485, na každém uzlu malý MCU třeba AVR. Důvodem jsou úbytky napětí na GND, které po dosažení 0,7-0,8 V znemožní komunikaci na 1-wire a řeší se to blbě.

kroucený je v pohodě i na 300m a 20 čidel, ale problém jsou odbočky k jednotlivým DS1820, pokud jsou delší, dochází k odrazům. Pokud chceš jistotu, je RS485 ideální volba. Jednoduché a robustní

Až na jednu drobnost, RS485 potřebuje master nebo token ring. Pokud padne master, padne všechno, v token ringu musí být řešená porucha jednoho nebo několika uzlů s pomocí timeoutů.

Není nad datagram poslaný po CANu...

Nebo uLan (nad RS485), ja osobne s nim zkusenosti nemam, ale ridi nejake rodinne domy >15 let a mnoho zemedelskych provozu (to k te domovni automatizaci, jinak je taky docela popularni v labech). Nic jsem s tim (zatim) nedelal, ale podpora je celkem dobra, od PMD-85 po aktualni widle.

> UTP kabel stačí Cat 3, konektory 4-pinové na telefonní sluchátka

Je pravda, ze RJ11 by byla asi dobra volba, ale je otazka, zda jsou snadno k sehnani protikusy, ktere by se daly snadno a pevne uchytit k pigtailu vedouciho od senzoru.

> Pokud na sběrnici bude cokoliv s větším odběrem, pak s 1-wire ani nezačínej. Na domácí automatizaci je nejvhodnější čtyřdrát napájení + RS485

1-wire bus bych pouzil jen na existujici jednosoucastkove senzory od Dallasu.

Kazdopadne ma puvodni otazka je uplne stejna, at uz na datovych pinech bude 1-wire nebo RS485.

Kabel ponecháte stejný, UTP Cat 3, případně podle odběru na VCC.

Konektory zde:
http://www.ges.cz/cz/meb-4-4-GES06615317.html
http://www.ges.cz/cz/mebp-4-4s-GES06600730.html
http://www.ges.cz/cz/mp-4-4-GES06600688.html

Jedno měření s vyčtením dat trvá asi sekundu. Během měření se čidlo mírně ohřeje a následně hlásí o něco víc. Je to taková malá alchymie.

Dal by sa ten cislicovy filter nejako presne specifikovat? Alebo je to jednoducho algoritmus, ktory z urceneho poctu nameranych hodnot za sebou urobi priemer a tym sa dosiahne presnejsi vysledok, aj ked teda meranie bude samozrejme pomalsie?

Princip zde http://www.atmel.com/images/doc8003.pdf
Bohužel je to na DS18B20 nepoužitelné, protože měřením teploty se zahřívá.

To ze sa meranim zahrieva by nevadilo, pretoze vacsinou je meranie robene nepretrzite a teda sa po malej chvili teplota ustali a rozdiel medzi skutocnou teplotou a meranou je takmer konstantny. Ten rozdiel je aj tak taky maly (mozno desatiny °C), ze vacsinou je to akceptovatelna chyba.
Ale vratil by som sa k cislicovemu filtru. Mam doma do 20 tychto cidiel rozmiestnenych po dome, ktore tiez komunikuju s arduinom a ked som ich chvilu sledoval, tak sa mi nezdalo, ze by tato metoda bola pouzitelna a ak ano, tak len s velmi pomalymi odozvami.
Napr. cidlo s rozlisenim 12bit zobrazuje rozdiely 0,0625°C. Cize, ak by som chcel dajme tomu vediet teplotu na stotinu presne, stacilo by mi zobrat 6 merani a spriemerovat. Cize napr. 10.0625. 10.0625, 10.125, 10.0625, 10.125, 10.0625 a mam priemernu teplotu 10.08°C.
Ide o to, ze cidlo pocas merania zobrazovalo stabilne jednu a tu istu teplotu a len ked sa malo chylit ku zmene, tak zacalo oscilovat okolo novej hodnoty. To znamena, ze priklad, ktory som uviedol v predchadzajucej vete v reale nefunguje.

hlavně vzhledem k ceně. Sám používám PIC řady 16, pro které jsem rozchodil i TCP-IP stack, o kterém Microchip tvrdí, že s 16 kovou řadou nefunguje :) Komunikace s MCU pak probíhá přes ICMP pakety, vzhledem k jednoduchosti (není potřeba TCP, resp. UDP vrstva).

Skvela blbost. Takze mate nejaky radoby-TCP/IP, komunikujete zamerne skrz pakety, ktere k tomu nejsou urceny, a usetril jste rozdil v cene MCU, kterej bude patrne na zlomku ceny RJ45 konektoru. Pokud to TCP/IP provozujete na necem jinem, nez Ethernetu, pak se podelte o zkusenost, to by mozna byla jedina zajimava slozka projektu ;-)

Microchip TCP-IP stack je volně stažitelná a hlavně řádně zdokumentovaná knihovna. Viz http://ww1.microchip.com/downloads/en/AppNotes/00833b.pdf
Její hlavní účel je PIC řady 18 připojit na ethernet (např. pomocí ENC28J60). Je na Vás jak "vysoko" s komunikační vrstvou půjdete. Já zůstal u ICMP, protože každý krok výše (např. UDP) znamená více zabrané paměti dat a programu v MCU. Čili nemám žádný TCP/IP jak píšete, ale pouze IP, které je nezbytné pro ICMP :).

Jinak TCP/IP provozujeme ještě v zaměstnání na infinibanu, ale to je jiná story, která sem nepatří :)

Složitost a náročnost UDP (bez podpory skládání datagramu z více paketů), je úplně stejně náročná jako ICMP. UDP paket umí poslat a naroutovat každý blbec, ICMP ne.

nerozumím,

tyto dva zdroje vám umožní s ICMP jednoduše téměř libovolně posílat krátké zprávy. Hmm no asi nejsem blbec :)

http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Control_Message_Protocol
http://cboard.cprogramming.com/networking-device-communication/41635-ping-program.html

Chtel jsem predevsim rict, ze v dobe ARMu za 25Kc/ks v maloobchode (no ok, pro konkretni typ jsem si zkusenosti s IP nezjistoval) je ponekud podivne machrit, ze na mensim PICu neco sotva funguje,... ze vam to dela radost, to z nejakych obskurnich duvodu i chapu -- jak rika guru, nektere HW/SW pociny jsou jako stavba lodicky v lahvi (tolik casu a pritom takova blbost).

Infiniband je urcite zajimavej, ale veru zrejme mimo tema.

Ze je API pro ICMP mene samozrejmy napric prostredim klientu, to je zrejme (treba nevim, jak bych z MATLABu vyslal ICMP paket, prvni blbej priklad, kterej me napad).

ICMP hoďte ze skály. Složitost UDP (bez podpory pro datagramy složené z více paketů) je naprosto stejná jako ICMP, rozdíl je v tom že UDP paket umí vyslat kde kdo, ICMP ani náhodou ne.

pokud vyšlu ICMP nebo UDP, resp SNMP packet je čistě softwarová věc. Chápu, že někteří admini (a opravdu nejste sám) s tím mají problém. Jenomže tady jde o čas SW vývojáře. Nemám nejmenší problém přejít na SNMP, který je nad UDP, pokud mi to někdo naimplementuje. Sám řeším mnoho dalších problémů a nahrazovat plně funkční věc jinou funkční věcí jenom proto že se to někomu nelíbí....

Pro to se v praxi pouziva jedno rceni ktere se myslim sem hodi: "To zas vymyslel nejakej inzenyr..." Tak dlouho premyslel jak to udelat jednoduse az vymyslel paskvil jez neprosel diskusi s nekym s praxe.

Ad absurdum by se daly posilat jen etherneti framy a u prechodu na ciste ip by sedela nejaka gateway. Koneckoncu SNMP over Ethernet ma specku jeste z doby kamenne.
Eliminuje se tak nutnost IP stacku a vsech problemu s tim souvisejicich. Vsak ethernet neni dnes uplne vyjimecny ani ve svete WAN a koneckoncu se daji ethernet framy protunelit

No nevím, asi žiju v jiným světě. Operovat s teplotama v rozlišení min. 10b (aby to za něco stálo) vyžaduje min. 16b sběrnici, pro násobení 32b. Nebo to honit s pomocí SW, což zse sebere FLASH a zpomaluje. U nějaké potvory s pár kB do 20MHz to můžou být pěkný procenta výkonu...

Od doby, co mám nakoupenou zásobu 50MHz ARM7TDMI s 64kB RAM, 256kB FLASH, USB HOST, MAC, 2xSPI, 1x I2C, 64GPIO, 3x UART, DMA, RTC a osmi 32b čítačama na pár let za 70Kč kus, touhle vaší nemocí netrpím... :) Jenom dodat PHY pro LAN a je to.

Mohu jen potvrdit. Nezapomenu (je tomu asi 6 let) jak jsme se po návratu z víkendu, kdy bylo podlahové vytápění kompletně vypnuto a venku -12°C, nestačili divit jak pomalu teplota narůstá. Z 13 °C na 23 to trvalo asi den. Žádný termostat jsme tenkrát v novostavbě neměli, a tak mě celá událost inspirovala ke stavbě zařízení, které bude umět na dálku kotel ovládat a číst z něj informace, které se zobrazují pomocí LED, či displejů.

Potvrzuju pomaly nabeh podlahovky. A to jel kotel jeste v nezamrznem rezimu. Takovy hazarder jako nechat topeni uzavrene nejsem(muze dojit k okrajovym namrazam a tudiz i havarii topeni nejsem). Den a pul urcite natopeni trvalo.

O zabavu monitoringu jsem se pripravil kdyz mi technik rekl ze to kotel uz umi, ale ze si za nastaveni web server modulu a vyvedeni kablu rekne nechutnou castku. Bylo nutne ukrast ve firme specifikaci udelat si to sam. Stejne tak jake bylo moje prekvapeni ze novejsi specky OpenThermu nejsou vubec open a tudiz propojeni s ridicim PLC bude jaksi orisek. Bylo nutne poridit docela drahe mezikonvertitko na KNX, jez bylo porad levnejsi nez oficialni reseni od vyrobce lokomotiv.

Pochopitelně jsem také přemýšlel, jak s uvedeným zařízením (o příspěvek výše) zautomatizovat četnost spínání kotle. Pokud má člověk doma nějaké trvale zapnuté PC (resp. tenkrát se jednalo o AP ASUS WL500GP s Oleg’s firmware) a zařízení, které je schopné po ethernetu pomocí ICMP packetů ovládat kotel, již nic jiného nepotřebuje a vystačí si s údaji o předpovědi počasí. Dopadlo to tak, že dodnes teplotní čidla pro ovládání kotle nepoužívám. Namísto toho cron jednou za den stáhne z yr.no teploty pro danou lokalitu, uloží do DB. Další skript pak na základě aktuální teploty v DB přenastaví jiný řádek v cronu, který spouští N krát za den program pro zapálení/zhasnutí kotle.
Kromě nějakých HW problémů (deska pro ovládání kotle byla donedávna neskutečný bastl) a jedním incidentem změny formátu stránky serveru s předpovědí tento systém funguje dodnes. Když přišlo jaro, ani jsem nemusel celý systém v cronu vypínat. Prostě předpovědi jsou takové, že kotel buď nesepne vůbec, nebo jednou za den.

Vadi to i elektrice, v principu je zdroj bud regulovatelnej - pak je vhodny ho regulovat (elektrika, plyn ...) nebo neregulovatelnej (uhli, peletky, ...) a pak je dobry aby jel na maximalni vykon a vygenerovanou energii nekde skladovat. Ale i u tech regulovatelnych zdroju existuje prevazne nejaka optimalni provozni hladina, kdy je pomer spotreby a vyroby nejlepsi.

Pribuznej ma v baraku akumulacni nadrze a kotel na uhli. Jeden den v tydnu to nalozi "co to de" a zbytek tydne mu (pokud neni -30) staci to, co se naakumujuje.

U těch elektrických je to pravda, ale tak nějak ne úplná. Jim ani tak nevadí to zapínání a vypínání, jako spíše jakékoliv změny teplot. Zapínání a vypínání je nejběžnější, ale nikoliv jediná, příčina změny teploty. Proto se doporučuje regulovatelný elektrický kotel, kde regulace je o tom, jak moc topí, nikoliv o tom, jak často topí.

Optimální provozní hladina je spíše o efektivitě. Pro životnost je výhodné naopak moc neregulovat a držet nepřetržitě stálou teplotu. Klidně pak můžete mít "PWM", které vám kotel vypne a zapne 200x za hodinu, hlavně když se teplota v kotli (včetně teploty v elektronice, rozvodech atd.) nehýbe o víc jak o zlomek stupně. Tato vlastnost je pro elektřinu poměrně unikátní - nemá žádnou optimální teplotu hoření, poměr paliva apod. Co jí vadí jsou přechodové jevy a proudové rázy. Když už tam něco odejde, tak je to věc, co se prostě mockrát ohřála a zase vystydla.

To jsem nenapsal. V mém případě vypínací impuls posílám každou 2. hodinu. Pak dle předpovědi je určováno na které dvouhodinovky bude sepnuto.

U plynu uz to davno neni pravda. Tohle plati u opravdu hodne levnych kotlu ktere nezvladaji plynulou regulaci v celem rozsahu ale treba az od 20%-40%. Staricke kotle neumi ani to a pouze jen stav zapnout/vypnout. Pak co clovek usetri na kotli, to da za nahradni dily. Zapalovani je to nejlevnejsi na cele oprave, ale cyklem teplo/chladnuti je postizen horak,komora a vymenik. To neni levna oprava. Hlavne u kotlu na ktere neni poradna servisni podpora.
Nove kotle zvladaji regulaci horaku po stupnich 0.5% v rozsahu prutoku plynu 0.5-100%. A vyuziva se toho v pripade nutnosti udrzeni teploty. Takovy kotel se treba zapne jen jednou nebo dvakrat denne, ale jede pul dne na minimalni vykon. Technicky je to implementovane tak, ze horak zvladne i velmi male prutoky plynu a na ventilu je servo ktere tim vrti tak jemneji nez hospodynka u sporaku;)
Elektronika obsluhuje kotel tak aby eliminovala opotrebeni dilu (hadejte v ktere zemi se pise ten SW;). Pomalu se zvysuje snizuje/vykon v souladu s rychlosti prutoku topneho media aby cely system nedostaval takove tepelne soky.

BTW:Jen doufam ze wawkami nemyslite tu puvodni priseru ktera ma uz na svedomi hromadu zivotu ale nejaky maly prutokac se vstupem vzduchu mimo mistnost. Vzdycky kdyz nekde vidim puvodni wavky tak si rikam kdy je nekdo serizoval a proc uz nejsou na srotaku.

Modulace kotle od půl procenta? Nadhoďte prosím nějaké takové kotle.

mnohem zajímavější aplikací čidel DS18B20 je monitorování rackových skříní v klimatizovaných serverovnách. Na dva vodiče je možné připojit desítky čidel. Otázka je jak to udělat, aby výsledná síť čidel byla robustní, vlhkuvzdorná a lehce namontovatelná. Můj nápad s 2 pinovým IDC konektorem (v TME položka N1602) postrádá nějaký kryt pro zvýšení odolnosti.