V baráku jsme kombinovali radiátory a podlahovky. Ideální řízení by bylo ovládáním ventilů v rozvaděčích, aby každý pokoj mohl mít nastavenou jinou cílovou teplotu, samozřejmě se spínáním kotle, když je potřeba někde přitopit. Pokud by se uměla reflektovat i vnější teplota, byla by to bomba.
Kéžby autor došel až sem :-). Zatím jsem rozumné řešení tohoto cíle nehledal, určitě existuje.
to je prave trosku orisek..
pokud je nastaven ekviterm, tak topna voda je zavisla na venkovni teplote a vyber krivky je podle pozadovane vnitrni teploty a pokud ma byt vnitrni teplota v kazdem pokoji jina tak uz to moc dobre nefunguje..
resp. referencni mistnost musi byt "nejteplejsi"..
Mně by se nejvíc líbilo zavrtat do každé řízené místnosti zásuvkovou krabici (tu hlubší), do ní dát 3,3V Arduino MiniPro s up-convertorem na 2 tužkovky (možná i bez něj), jednoduchým displejem a dvěma tlačítky Nahoru/Dolů. Přes RF by to komunikovalo s řídící deskou (klasické arduino), která by komunikovala přímo s hlavicemi, opět přes to samé RF. Deska by byla u routeru připojená přes 3.3V seriák, který stejně doma běží a je permanentně na netu. Samozřejmě OpenWRT/debian. Ten by jen arduinu předával změny nastavení/četl aktuální hodnoty a nabízel přes jednoduché webové rozhraní (php) ven do netu či do tabletu, který stejně už dnes visí v obýváku na zdi a ovládá se přes něj leccos dalšího.
Takže by ta arduina tvořila autonomní systém, monitorovací/konfigurační komunikace do sítě by byla doplňková.
Sny jsou pěkné, jen najít čas... Ale když se pořeší ty hlavice, to ostatní už není tak složité.
Nevim, mám rok starý elektrokotel, mam venkovni cidlo kvuli ekvitermni regulaci, a k zadnemu vyberu krivek nedochazi, jen se clovek nastavi dve hodnoty sklon a offset krivky ikdyz v podani toho kotle a toho co je v navodu je onou krivkou primka, co sem tak patral ma tohle vetsina kotlu, max a to dovoluje i ten muj mu mohu pres termostat rict kdy je den a noc a podle toho vybere hodnotu. Tedy lze mu nastavit 4 hodnoty 2 den a 2 noc.
Tolik k ekvitermni regulaci od 99% vyrobcu kotlu.
Já s jeho názorem plně souhlasím. Referenční místnost neexistuje, ekviterma má smysl maximálně pro nezateplený dvoupokoják v paneláku a termostat v jedné místnosti není regulace.
Smysl regulace je
- Vyrobit jenom tolik energie, kolik jí je právě potřeba
- Dostat ji jenom tam, kde je právě potřeba
- S vynaložením minima režie
- a s minimalizací údržby i opotřebení systému
Ne si hrát na to, že venku spadla teplota pod 15°C, tak natvrdo peru do baráku 20kW a násilím to prorvu s pomocí přetíženýho čerpadla skrz termostatický hlavice.
To říkám jako embeďák, který posledních pět let dělá na full time domácí automatizaci.
Já se obávám, že systémy centrálního vytápění budou trochu starší než těch pět let. Už před 100 lety se regulovalo. I bez teploměru v každé místnosti, bez dálkově ovládaných hlavic i bez mikrořadičů. A ti pánové s jejich jednoduchou regulací dosahovali zajímavých úspěchů.
Fakt, že dneska je technologie jinde a že místo úspory 40% dosahujeme úspory 60%, ještě neznamená, že by naši dědové byli úplně neschopní idioti. Ty technologie a postupy mohou být přežité, ale pořád to je funkční metoda regulace. Ověřeno stoletím faktur za energie. Blbost je tak akorát to montovat do nových baráků dnes. Ale ten argument je, že moderní řešení ukousne ještě další třetinu z nákladů, nikoliv že by ta "stará metoda" nešetřila vůbec.
Nejstarší metoda regulace byla modulace ohniště vhazováním polen. Regulátor - člověk si to vychytal tak, aby se nemusel moc lopotit v lese a cítil se v pohodě. Veškerý diferenciální rovnice se daly shrnout do "táto, přihoď do pece dvě polena, je tady kosa". Úspora se měřila v hodinách za rok.
Tu úsporu dědečků 40% bych chtěl vidět. U nás býval, když jsem byl děcko, jeden termostat v obýváku. Radiátory jely nastavený natvrdo (samotížka), takže někde kosa, jinde se větralo...
Až jsem nastoupil do práce, nechal jsem zatvrdlý ventily uřezat švajcem, hodit tam nový s hlavicema... A ejhle, 30% úspora, vrátilo se to ani ne za jednu zimu. Už se větralo/přetápělo jenom v místnosti s termostatem, pokud jinde byla kosa...
95% lidí se u tohohle zaseklo. Jedno starý bimetalový REGO, hlavice na radiátorech a myslí si, že mají doma regulaci... A když ukážu návštěvám, jak to funguje, první reakce je: "Proč tak složitě? Přece stačí hlavice na radiátoru, ne?"
Uhlí vychází mnohem hůř. S dopravou, skladováním, prací a nestabilní dodávkou tepla. Znám jenom jednoho člověka, který topí uhlím. Ale to je od nás 80km na sever. Furt nadává, že se uhlí blbě shání...
Plyn je hodně rozšířený. Lidi jsou pohodlní a připlatí si za komfort, pokud můžou. Tuhý paliva mají u nás jenom nezaměstnaný socky...
To bych byl opatrny na tyto soudy. Sice topim na dinosaury a slunicko a pouzitim tak vzacne suroviny jako uhli se mi vnitrne prici, na druhou stranu nekde to nejvyhodnejsi moznost. A neber to jako obhajobu ale racionalni rozhodnuti ke kteremu majitel objektu dochazi.
Pokud mas kam dat uhli, tak u zplynovaciho moderniho kotle staci naplnit nasypku a o ostatni se postara sam. U moderniho kotle na uhli mas problem poznat ze nekdo topi podle komina. Coudi trosku jen pri rozbehu. Navic se delaji kotle ruzne kombinovane stepka / pelety / uhli / koks kde palivo prepnes jen pres menitko.
Bohuzel je to pevne palivo takze musis resit veci jako nouzove dochlazovani a zalozni zdroj.
Souhlasim ze stare automaty a poloautomaty jeste bez zplynovani patri do srotu. Uz tam mely byt davno. Okamzite bych je vyhazel vsechny. Lidi si trikrat rozmysli dat do noveho kotle pilinovou petku s olejem. Nehlede na to ze hnusne coudi a nechavaj po sobe hromady popela.
Uhli je narozdil od dreva pomerne energeticky vydatne a tak se nemusi tolik doplnovat.
Mnozstvi popela jak uz jsem neni takovy problem u zplynovaku. Hlavne pokud je mozno ho vyuzit jinym zpusobem;)
Plyn stale neni tak rozsireny jak si myslis. A lidi ho kvuli cene uz ani moc nechcou. A to jak potrubim tak i zasobniky. To je typicky zkresleny pohled prazaku a stredocechu, kteri vzdy meli historicky vydobytky moderni civilizace jako telefon,plyn,mobilni sit za humny.
Takze hromade lidem na vesnici proste plyn chybi a nebo maji natolik energeticky narocnou nemovitost ze je pro ne i velmi drahy. Srovnej si i mnozstvi dreva ktere bys potreboval skladovat/zpracovat/doplnovat vs uhli.
Zapište si končně za uši, že ekviterma je nekompatibilní s následujícíma věcma:
- S podlahovkou, protože venku se stihne ochladit klidně o 10°C a podlahovka vyleze jenom o desetinku.
- S několika prostory v domě s jinou tepelnou ztrátou, protože reguluje jeden a pro další je málo, nebo naopak moc tepla. Jedna cimra v pohodě, v jiné mrznete nebo neregulujete.
- S kombinací podlahovka + radiátory, protože každý se chová jinak
- S pasivním domem, protože tam na vytopení místnosti stačí i zapnutý PC a o vnitřních poměrech venkovní čidlo nemá páru.
Včera jsem shodou okolností mluvil s topenářem a ten tvrdil, že víc ekviterm odpojuje, než připojuje. Proč asi?
To není zas tak složité. Pro vás je podstatná ta část měření místností a řízení ventilů. Zbytek zvládne kotel s ekvitermní regulací, kdy obecně platí, že topná voda je maximem z potřebných topných vod všech připojených těles - proto je samozřejmě vhodné mít všechna tělesa spočtena dobře, aby kvůli jednomu poddimenzovanému radiátoru nemusela být topná voda moc vysoká.
Nevím o žádném, ale takhle daleko jsem tu regulaci nezamýšlel, protože to by znamenalo nahradit proporcionální řízení kotle vlastním, což je docela problém (spínání zapnuto/vypnuto nepovažuju za regulaci). Neboli v rámci zjednodušení předpokládám přetopení topné vody v úsporném režimu o několik stupňů.
Mám několikastupňovou regulaci. Začíná v kotli, který zapnu bezpotenciálovým kontaktem. Podle rozdílu tlaku vody na vstupu a výstupu se plynule reguluje výkon čerpadla (a tím i průtok), elektronika kotle podle toho moduluje výkon. Šetří to navíc i elektriku pro čerpadlo... Teplota na výstupu kotle je nastavená natvrdo na 35°C. Kotel ví, že pro x l/min. má nastavit y kW.
Druhá část je samostatný řízení podlahovky, viz výše (dvě čidla/místnost - podlaha a vzduch)
Třetí část jsou místnosti, bez podlahovky, kde se pomocí PWM regulují MT4ky...
Má to 2 háčky:
1. Kotel s regulovatelným čerpadlem je pořád trochu exotický jev - soudruzi projektanti kotlů tuto technologii zřejmě ještě dostatečně nezvládli (máme rok 2015).
2. Obvykle se reguluje teplotou teplonosné látky za konstantních průtoků (v rámci možností), aby se nerozesraly hydrodynamické poměry v soustavě, vy regulujete konstantní teplotou a změnou průtoků. Chápu to správně?
Málokde.
Ve většině případů i u mně na chatě je to prostě topí/netopí )teče/neteče) s pevně danou teplotou ze směšováku - levné na pořízení.
u velkých ploch teď kamarád testuje konstantní průtok + skokovou změnu teploty vody (u podlah) - nejprve teplejší na šokovou dodávku energie, pak normální.
U radiátorů plynule reguluje teplotu vody už všude - podle potřeby kolik energie se musí dodat.
Obvykle se u kondenzáku reguluje teplota na výstupu, ale ne průtok. Čerpadlo je zapnutý natvrdo. Ale když je tam víc větví, který se zavírají, tak se ten průtok docela měnía fakt to dělá hokej, prototože najednou teče trubkou 70% toho, co před pěti minutama... Tohle řešení zaručuje, že když si radiátor v ložinci čekne o 5l/min., dostane 5l/min. a nemusí řešit, že mu tam rve čerpadlo 8l/min.
Takže to Wilo Yonos ECO nakonec vyhrálo... ;) Zjednodušuje to ten zbytek. A informace o průtoku dostává i kotel...
Ten přínos je pouze v tom čerpadlu s regulovaným průtokem (to jste vyměnil v kotli za původní???), i tak pořád platí, že jestliže nemáte uspořádání těles do hvězdy, ty na stejných větvích si rozesírají tlaky (i když ne tolik, jako když má čerpadlo konstantní výkon). Tou nevýhodou je ona pevná teplota média, tím způsobíte veliké výkyvy v rychlostech vody tělesy. Ekvitermní křivka by zde klidně mohla zůstat pro omezení výkonu soustavy shora, zbytek doregulovat ventily.
Ekviterma určitě nesmyslem není. Bez ohledu na nízké ztráty či tepelné zisky VŽDY platí, že ztráta obálkou domu je přímo úměrná rozdílu vnitřní a vnější teploty. Takže ekviterma sice není nutná, ale je zkombinovatelná, čímž se dosahuje menších hydrodynamických výkyvů.
Kombík je co? Kotel s bojlerem nebo s 2 okruhy?
Kombík je kombinace podlahovky v jedné části domu a radiátorů v druhé...
Hydrodynamiku neřeším ekvitermou, ale modulací čerpadel a plynulou regulací průtoku na ventilech.
Jediný přínos ekvitermy u mě by byl v tom, že když je teplo, nebudu trubkama honit vodu 40°C, ale jenom 32°C. To není až taková úspora, pro podlahovku nemá smysl a u části s radiátorama je to jenom o pár desetin procenta na účinnosti kondenzáku kolem poledne. Návratnot by byla řádově několik let. Takže možná někomu šetří, ale u mě je to technický i ekonomický nesmysl.
O co méně regulujete teplotu vody, o to více musíte hydrodynamiku a její výkyvy. Obecně platí pravidlo, že ventil by měl regulovat v celém rozsahu (autorita ventilu?), pak je regulace nejpřesnější, nejplynulejší a nejstabilnější. Když šmrdláte v přechodných obdobích na 10 % rozsahu skoro uzavřeného ventilu a v zimě na 10 % rozsahu skoro otevřeného ventilu, je to nepřesné. Takže za mě ekviterma pro omezení maximálního výkonu soustavy ano, ale to už je váš boj.
Mimochodem ekvitermu má hodně dnešních kotlů v sobě, v případě regulace Arduinem a jinými samodomy není problémem si ji dopočítat.
Kondenzak mi reguluje i otacky cerpadla, obeh kolektoru a i plynule plamen podle momentalni teploty v celem rozsahu. Takze na zacatku se rozjede jak lokomotiva ale pak jde pomalicku dolu i s otackama (dle diagnostiky). Jeste jsem vypozoroval ze ani pomocne natapeni TUV nejede vzdy na plny knedlik ale v zavislosti na teplote zasobniku. Nevim kde soudruzi z francie udelali chybu ze to delaji, ale proti tem kotlum z doby kamenne ktere spinaji jen rady horaku je to notny pokrok.
Taky mám nastaveno 38°C natvrdo a nijak jsem nepozoroval potřebu kotle nějak přidávat. Z kotle jsem vykopal původní čerpadlo a narval tam ALPHA2 v dynamickém režimu. Ekviterm mi taky přijde jako ptákovina, neboť by to byla téměř přímka, prostorovka je taky nesmysl z důvodu rozměrů naší chaloupky. Zóny mám rozděleny na sever/jih a kotel místo propagovaných 130W bere jen cca 27W elektrických a plyn šel taky ještě dolů, ale to jen tak pro info
Vypadate, ze se tim upravdu zivite, tak si dovolim vyzvidat.
"Chci od kotle x l/min vody o teplotě y°C bez ohledu"
Z toho mi vychazi, ze jednotlive vetve podlahovky podle potreby skrtite.
A ze ta teplota "y" je vzdy dostatecna, to s ni pravdu nehybete, at je venku +15 nebo -15 st.C.?
Kdyz jsem se tim ja zivil, tak jsem mel zakazku, kde to hydraulicky bylo tak, ze se michala teplota, ale prutok podlahou byl konstantni. (Ale neslo o rodinny domek.)
Nebo tu vetu spatne chapu a mistnosti si nerika nejen o "x", ale i o "y"? Kotel potom topi na nejvetsi "y" a cerpadlo dava soucet "x"?
To neříkáte přesně. Ani aktuální ztrátu místnosti neznáte (to by bylo supr), ale dovozujete ji z její teploty.
V případě, že spočitatelná tepelná ztráta tvoří většinu, ekviterma stačí (jak jste psal o nezateplených bytech/domech) a návratnost složitější regulace je malá, jestliže máte prostory, kde má na vnitřní teplotu vliv každý prd obyvatele, pak ekviterma stačit nebude.