Tento článek se zabývá pouze dopolední částí programu IDF 2010. Informace z odpolední části naleznete v druhém článku, který vyšel na Zdrojáku.
Adam Fendrych: Pro koho děláte web?
Konferenci Internet Developer Fórum zahájil svou přednáškou Adam Fendrych z projektu Dobrý web. Zabýval se často opomíjeným tématem, jakým je User Experience. Tím by se měl zabývat každý vývojářský tým, který chce vytvářet weby pro lidi.
Adam Fendrych zahájil svou přednášku otázkou z jejího názvu: ‚Pro koho děláte web?‘ Odpověď na otázku není vůbec složitá: je to uživatel. Uvědomit si to, ale není takovou samozřejmostí, jakou by mělo být,
zahájil svou přednášku Adam Fendrych. O úspěchu webu podle něj nerozhoduje vývojář ani jeho nadřízený, ale především uživatel. Toho nevidíte a zřejmě se s ním ani nikdy nepotkáte.
Velmi často řídí vývoj interních webových služeb manažer, který vývoj financuje, ale není schopen kvalifikovaně rozhodovat o podobě webu. Velmi často se pak u špatného webu argumentuje způsobem: mně se to takhle líbí, nebo: ukazoval jsem to ženě. Některé firmy argumentují tím, že si uživatelé stejně zvyknou. Takto je možné k věci přistupovat jedině v případě, že nemáte konkurenci a uživatelé musejí nakupovat u vás.
Na internetu je ale podle Fendrycha velmi snadné poskytovatele změnit. Uživatelům je obvykle jedno, kdo jim službu nabízí. Pokud se jim váš web nelíbí, mohou velmi jednoduše stisknout tlačítko zpět a hledat dál.
Podle Fendrycha není možné vytvořit univerzální design. Cílem by nemělo být dělat design vyhovující všem. Naopak je třeba se zaměřit na určitou skupinu uživatelů.
Důležité je, aby vaši uživatelé našli informace pohodlně a rychle. Abyste ale byli schopni své uživatele správně oslovit, musíte nejprve znát jejich potřeby. Jakýkoliv způsob komunikace s uživateli je přínosný. Vždy je lepší mít jakékoliv informace o uživatelích než žádné.
Způsobů, jak komunikovat s uživateli je celá řada. Firma s kamennou pobočkou se může přímo svých uživatelů zeptat, jak jim webové služby vyhovují a co je třeba změnit.
Stejně tak je možné využít i zákaznickou linku, různé průzkumy, analytické nástroje či ankety. Ankety jsou z technického hlediska nejjednodušší.
Adam Fendrych upozornil na to, že je důležité myslet na to, kdo v takových anketách odpovídají. Obvykle to jsou uživatelé z obou stran Gaussovy křivky spokojenosti – ti nespokojení si chtějí zanadávat, ti spokojení vám chtějí pomoci. Největší masa, která vás nejvíce zajímá, bývá anketami velmi těžko zasažitelná.
Tito uživatelé se s vámi ‚nechtějí kamarádit‘, chtějí své informace nebo zboží a odcházejí. S tím se nedá nic dělat, jen je třeba s tím počítat při vyhodnocování anket.
Své uživatele byste při návrhu webového rozhraní měli zařadit do cílových skupin. Jsou to informace jako věk, pohlaví, sociální skupina, vzdělání, zkušenost s počítačem a další informace. Pohlaví je důležité, ale ne proto, že by se uživatelé chovali na internetu jinak. Spíše je důležité z hlediska jejich preferencí, zájmů a motivací.
Důležité je také sledovat zkušenosti uživatelů. Méně zkušení uživatelé pracují pomaleji, jsou nejistí a je třeba, aby odezva webu byla taková, jakou očekávali.
Zkušení uživatelé naopak zkoušejí první zajímavý odkaz, který jim přijde pod ruku. Je to časově výhodnější, je lepší proklikat více odkazů než dlouze přemýšlet, který by mohl být ten správný.
Řada webových vývojářů se snaží připravit web pro různé uživatele tím, že jej rozdělí do samostatných sekcí. To je jednoduché, lákavé, ale také nebezpečné.
Segmentace webu nutí uživatele, aby se sami zařadili do některé z kategorií a navštívili ji. Musíte zajistit, aby se uživatel bezpečně zařadil do některé skupiny.
Jako příklad byl uveden web jednoho z mobilních operátorů, který hned na úvodní straně vyžaduje rozhodnutí uživatele, zda jej zajímají informace osobního či firemního charakteru. Chci nový telefon pro osobní použití, ale zároveň mám živnostenský list a pracuji ve firmě. Je ale malá nebo velká? Těžko říct, spadám do více různých kategorií a protože se nemohu rozhodnout, odcházím jinam.
Adam Fendrych se zabýval také personálními otázkami při vývoji webu. Běžně se na vývoji podílejí grafik, kodér, programátor a designér. Kdo z nich má ale provádět testování rozhraní? Odpověď je jasná: nikdo. Touto otázkou by se měli zabývat samostatní specialisté.
Jak vytvořit ideální webové rozhraní? Základem je během vývoje testovat. Sám od sebe dokonalý design nikdo nenavrhne. Vždy jsou návrhy ovlivněny osobou designéra.
Podle Fendrycha jsou velmi často odhady chování uživatelů chybné. Pokud hádáte na základě svého vlastního úsudku, máte 75% šanci, že se spletete. Přesně proto je třeba každou svou domněnku ověřit.
Daniel Steigerwald: Třídy, dědičnost a OOP v Javascriptu
Javascript byl dlouho brán jako jazyk pro jednoduché weby. Nebyl určen pro programátory, ale jen pro kodéry.
Podle Daniela Steigerwalda se až v posledních pěti letech s použitím AJAXu ukazuje, že je Javascript velmi dobře navrženým jazykem. Až teď vznikají dobré knížky a dobré články a Javascript se správně používá.
Steigerwald se na začátku své přednášky zabýval často pokládanou otázkou ‚proč by člověk měl programovat v JS objektově, když se jedná o funkcionální jazyk‘. To je špatně položená otázka. Ten jazyk umí obojí, je možné v něm kombinovat oba přístupy.
Pokud člověk ale ví, jak v JS programovat, může v něm programovat velmi efektivně a moderně. To je velmi překvapivé vzhledem k tomu, že byl vytvořen před dvanácti lety a jeho autor nikdy nepředpokládal, že jej někdo bude používat ve velkých projektech.
Dále se Steigerwald zabýval především chybnými postupy, které někteří programátoři z historických důvodů používají. Bohužel za to můžou ‚blbé‘ články, které vznikly v prvních letech používání Javascriptu.
Konkrétně se jednalo o dědičnosti a zapouzdření. Mnoho vývojářů se snaží o zapouzdření, což je v dynamickém jazyce naprosto zbytečné. Takový jazyk nemůže být z principu bezpečný.
Daniel Steigerwald se také zabýval pojmem ‚třída‘, který je v souvislosti s Javascriptem velmi často kritizován. V akademických okruzích je samozřejmě tento pojem chybný, ale mezi námi vývojáři je to naprosto vžitý a běžně používaný pojem, který nám usnadňuje komunikaci.
Autor zmínil především svůj seriál na Zdrojáku, pod kterým se o pojem ‚třída‘ vedly velké slovní souboje.
David Grudl: Nette, RIA, UX, ajaxe to rýmuje?
Poslední dopolední přednášku začal David Grudl, který je známý především svým PHP frameworkem Nette. Vývojářům hodně zjednodušuje práci HTML5, které je ale pořád v plenkách.
Grudl se tedy zabýval aktuálními technologiemi, které je možné využít už dnes. HTML5 se začne používat až s příchodem Internet Exploreru 9.
Na začátku se zabýval tím, kdy je vlastně přínosné používání RIA aplikací. Nejlepší je AJAX v aplikacích nepoužívat vůbec. Uživatelé jsou zvyklí na určité chování webů a to s RIA narušíte.
Podle Grudla je třeba použití RIA aplikací velmi zvažovat a nasadit tyto funkce jen v případě, kdy má opravdu své opodstatnění. Zmíněn byl například YouTube, kde je k dispozici tlačítko ‚Líbí se mi‘, které je vytvořeno pomocí AJAXu a nezpůsobuje znovunačtení stránky s videem. Takové chování je dnes naprosto obvyklé a uživatelé očekávají, že jim podobné tlačítko nebude načítat novou stránku.
David Grudl ve své přednášce také zvažoval, zda musí aplikace fungovat i bez podpory JS v prohlížeči. Kdybychom tu byli před třemi lety, tak bych vám tvrdil, že stránka musí za všech okolností fungovat i bez Javascriptu. Dnes už to tak zásadní není.
Většinu uživatelů podle něj nezajímá funkčnost bez JS. V případě GMailu je to irelevantní, běžný e-shop by asi bez JS fungovat měl.
Dále se jednalo spíše o workshop, na kterém Grudl předvedl, jak lze jednoduše pomocí Nette frameworku a jQuery vytvořit jednoduchou aplikaci využívající pro komunikaci se serverem AJAX.
Tento článek se zabývá pouze dopolední částí programu IDF 2010. Informace z odpolední části naleznete v druhém článku, který vyšel na Zdrojáku.
(Fotografie Ivana Dvorská, Internet Info, s.r.o.)
ČLÁNKY DO MAILU