Tak on ten protokol a jeho vlastnosti byly vymýšleny s tím, že nasazení bude nějakou dobu trvat — a ono to trvalo dokonce výrazně déle, třeba Windows se pořádně IPv6 naučily až po 15 letech a stejně dodnes neumí RDNSS. (Automatické IPv6 sítě nastavené pomocí prefix delegation? Pokud tam jsou klienti s Windows, tak zapomeňte. A s Windows Phone zapomeňte na IPv6 úplně.) Za tu dobu se některé podmínky nepředpokládaně změnily (IPSec vznikl šest let před TLS a nebýt tak pomalého rozšiřování IPv6, dost možná by TLS nevzniklo nikdy) a jiné naopak ne (koho by v devadesátých letech napadlo, že se jednočipy budou i za dvacet let připojovat do internetu?). Na to dopadlo IPv6 ještě docela dobře. Ostatně jakákoliv náhrada by velmi pravděpodobně během předpokládané doby nasazování v horizontu deset a více let začala trpět podobnými problémy.
Smysl dvou IPček je ve spojení se SLAAC patrný: vezmu dva počítače, spojím je kabelem a díky linkové IP adrese spojení mezi nimi funguje okamžitě (a díky mDNS ani nemusím ty IP adresy znát). Když tam potom časem připojím router, veškerá lokální spojení by měla fungovat dále a to moc jinak než další IP adresou vyřešit nejde. Stejně tak lokální spojení neovlivní to, když router odeberu nebo když se celá síť přečísluje. Pro mobilní sítě (mám teď na mysli sítě, které se pohybují) a multihoming poměrně zásadní věc.
Každý tunel je hack. A zrovna třeba 6to4 mi přijde jako poměrně geniální nápad — žádný broker, žádné zásahy do DNS, žádná registrace kdekoliv a funguje to (jen je potřeba dát pozor na MTU). Jako největší problém mi pak přijde chybějící podobný nápad pro tunelování IPv4 na IPv6-only sítích. Ale protože Windows mají dodnes problémy fungovat na IPv6-only sítích a MacOS X je plně podporuje až od Lionu, tak to zatím stejně není na pořadu dne.
Mobilním operátorům se nechce do IPv6, protože to znamená druhé PPP spojení. Ale to by znamenalo s jakýmkoliv protokolem.