Ze současných budovatelských survivalů mě daleko víc zaujal Don't Starve. Taky podporuje Linux, ale má mnohem temnější příběh (přesněji při srovnání s touto hrou: má příběh), který můžete, ale nemusíte hrát, herní svět je velmi komplexní a propracovaný a má opravdu zajímavé grafické i zvukové zpracování. Na druhou stranu by někomu mohlo vadit, že tam snadno (a často trvale) zemřete a ve výchozím nastavení se po pár hodinách hraní stane velmi, velmi obtížná.
Na pustém ostrově ztroskotají dva muži a jedna žena.
Po týdnu nespoutaných sexuálních radovánek prohlásí žena: "Už mám těch prasáren dost, zabiju se."
Přiložila pistoli ke spánku a zastřelila se.
Uběhl týden a jeden z těch mužů prohlásil: "Už mám dost těch prasáren, zakopeme ji."
Tělo mrtvé ženy tedy zakopali do země.
Uběhl další týden a jeden z mužů dostal opět nápad: "Už mám těch prasáren dost, vykopeme ji..."
Docela dobrý (i když nedomyšlený) byl blahé paměti Deus od Silmarils (kdysi dostupný přes GOG, nyní už ho ale nenabízí).
V něm jste byli v roli agenta vysláni na divokou planetu, kde jste měli za úkol dopadnout zloduchy. Museli jste shánět jídlo, pití, občas se vyspat a když se vám něco stalo, mohli jste se léčit pomocí bohaté lékárničky, i když bylo jednodušší nahrát starší pozici.
Extrémem byly možnosti přijít o oko (vyklovli vám ho draví ptáci), nebo amputovat si končetiny (to v případě nezvládnuté otravy). Já hru nedohrál, nakazil jsem se malárií, kterou jsem nebyl schopný vyléčit a chvíli po tom, co mi došel poslední chinin, jsem zemřel.