Snažím se prokousat tím divným jazykem zákona a metodického pokynu - vychází mi, že se má blokovat jen a pouze 1xbet.com. Tedy žádná verze domény třetího řádu.
Čili vlk se nažere a koza www.1xbet.com zůstane celá.
V zákoně je napsáno „internetová stránka“ (nikoli např. adresa, doména nebo doménové jméno) a nic víc. To už je pak na každém, jak si svoje rozhodnutí dokáže obhájit před soudem. Například já si myslím, že 1xbet.com a www.1xbet.com je stejné stránka, tudíž je nutné blokovat obě adresy. Co hůř, například 1xbet8.com je také ta stejná stránka.
Vítejte v ČR.
Pokud by 1xbet.com byl cname www.1xbet.com tak ok je to to same. Ale pokud je to obracene tak neni napsano ze ma vas blokovaci script vyzkouset ty a ty moznosti a pripadne blokovat dalsi.
Ja to z "Metodickeho pokynu ..." pochopil tak, ze blokovana internetova stranka bude popsana pouze domenou 1.a 2. radu, tudiz tam spadaji i subdomeny.
Kdyz jsem se dival napr. na t-mobile, tak ti to opravu blokuji na vsechny subdomeny (tedy i www.1xbet.com).
Můžu se zeptat, na základě čeho v metodickém pokynu jste to tak pochopil? To, že je to v tom pokynu napsané úplně, ehm, hloupě, a píše se tam jen o doménách prvního a druhého řádu, podle mne pořád ještě nijak neopravňuje k tomu vašemu výkladu. Ale ten váš výklad by mne zajímal, protože je dost možná, že to tak autoři pokynu opravdu mysleli… Ale doménové jméno je celý název, nevím, jak by někdo dospěl k tomu, že doménové jméno tvoří jenom doména prvního a druhého řádu a další subdomény už nejsou součástí doménového jména.
Vzhledem k tomu, že -internetová- webová stránka je reprezentována pomocí URL, kterého je doménové jméno jen jednou z mnoha součástí, skutečně by se dala vykládat vůle ministerstva tak, že chce zablokovat jakékoli URL, jejíž doménová část obsahuje jna seznamu uvedenou část doménového jména.
Ostatně, v případě URL cest a dotazů – které samy rozlišují různě webové stránky v rámci jednoho doménového jména – blokujeme také všechny varianty, ale to spíše z technických důvodů, neboť takové věci se v DNS zablokovat nedají.
Na druhou stranu, o subdoménách není nikde v zákoně ani metodice řeč a jejich automatické blokování může mít nedozírné následky. Stačí aby se na seznamu objevilo co.uk
nebo třeba co.cz
a cz.cc
.
Vím, že zákon mluví o blokaci internetových stránek, a metodický pokyn najednou o blokaci doménových názvů – ale do toho nechci šťourat, ještě by si někdo vzpomněl, že se mají blokovat opravdu internetové stránky.
Šlo mi o to, na základě čeho v tom metodickém pokynu je možné to vykládat tak, že když je na seznamu uvedena adresa example.com
, mají se blokovat i všechny subdomény.
Zajímavé by také bylo, kdyby někdo použil pro hostování webu třeba Amazon S3.
Politici rozhodují o něčem, o čem nemají ani ponětí, jsou na stejné úrovni "seznamářů", tedy internet je éčko a hotovo. Nerozlišují pojmy stránky, IP adresa, doména. Celý zákon je postaven na neznalosti a tmářství lidí, kteří o problematice nic neví. Proč o něčem takovém rozhodují? To je stejné, jako by do práce zkušeného stolaře kafral hostinský. Když nic nevím, držím hubu a sklapnu.
Nedávno psal článek na téma státního filtrování Internetu sám Paul Vixie, mimo jiné autor konceptu RPZ zón. Dochází v něm k závěru, že aby bylo takové filtrování účinné, musí občané vědět, že stát s nimi hraje férovou hru a na blokování mají společný zájem. Dokud budou občané vnímat stát jako svého protivníka, který chce proti jejich vůli něco blokovat, budou taková blokování obcházet, až se zcela minou účinkem.
Bohužel ale neodpovídáš na moji otázku. Někdo chce malé daně, někdo velké, diktuje většina a vždycky bude někdo bit. Většina lidí nesází na 1xbet.com a ani neví, co to je. Babiše s jeho pitomým zákonem a Sobotku, který se tvářil jako jeho šéf, volí nadpoloviční většina lidí, tudíž je asi v pořádku těm pár lidem, které ta stránka snad oslovila, zakázat úplně přístup, možná by dokonce mohli zaplatit pokutu za nezákonné obcházení státního ústředního DNS. O jakém konsensu se tu bavíme?
Ale děkuju, že jsi mi aspoň odpověděl slovy. 5 oveček dalo palec dolů a ani nijak konkrétně nezabečely.
To je daň za demokracii, většina rozhoduje o menšině, i kdyby ta většina byla jen těsná a navíc úplně blbá. Problém vlády je potom to, že bez základních znalostí odborné problematiky je ochotná rozhodovat v odborných otázkách, aniž by se nějakého odborníka vůbec zeptala. Ale nevidím žádné rozumné řešení. Můžeme volit piráty a budeme super IT stát, ale sesype se nám něco jinýho, zemědělství, školství... to je totiž lidská povaha, že když se někdo dostane k moci, je automaticky nejchytřejší a nenechá si v ničem poradit.
Jasně, s tím souhlasím. Akorát že mě šlo o něco jiného. Politika není boj Dobra se Zlem. Je možné udělat rozhodnutí, které je dobré nebo špatné podle nějakých dopředu dohodnutých kritérií. Když třeba řeknu, že chci něco levně, umím si srovnat ceny a když jsem koupil za dvojnásobek nejnižší ceny, můžu si nadávat, že jsem se napálil. Možná ale ta cena je na úkor něčeho jiného a chtěl jsem to tak a rozhodl se správně (opět - v rámci původní představy).
No a teď u státu - každý jednotlivý občan má svoje představy a vždycky bude někdo nespokojený, tudíž prohrál a stát nebo nějaká ideologie mu chce vzít ještě i důstojnost, vymýt mu mozek a přesvědčit ho, že má za to děkovat! To už se fakt blíží totalitě. Dobro a zlo je v lidech a ne ve státu. Stát toho někdy dělá málo a někdy moc, ale nikdy nemá monopol na pravdu, o té se hlasovat nedá.
uf... neumím si představit, že jste takový ignorant abyste myslel vážně
"většina rozhoduje o menšině"
tak zaprvé, u nás je aktuálně "vládnoucí trojkoalice", která dostala v součtu cca 45% platných hlasů... z více jak 10 milionů obyvatel je volilo 2,25 milionů obyvatel... tot k té většině
abstrahujme od toho do jaké míry se jejich vládnutí odchyluje od slibů a sloganů a programů, kterými získali voliče (jako volič, který nevolil ani jednu z těch stran nemůžu posoudit, do jaké míry plní to proč dostali hlas).... a zaměřme se na to co VÁS vede k přesvědčení, že většina lidí je pro cenzuru.
Protože realita je taková, že naprostá minorita rozhoduje o všech. Protože máme zastupitelskou demokracii. Většina si tak maximálně může vybrat mezi negarantované sliby od někoho
- kdo se již v historii ukázal jako nedůvěryhodný, nebo
- kdo neměl možnost ukázat že je nedůvěryhodný, protože neměl prostor své sliby plnit...
- nebo někoho kdo je úplně nový a slibuje že bude lepší než ti před ním.
Protože se nevymezilo do čeho může a nesmí stát občanům šahat tak to vypadá, že mohou šahat do všeho. Ten problém vy ale nevidíte v tom že šahají do všeho, ale v tom, že to dělají neodborně... tady se s Vámi opět neshodnu, protože to také nefunguje přesně z toho důvodu který neuměle používáte proti pirátům.
Rozumné řešení by bylo, kdyby se politici nesnažili maximalizovat vliv státu na obyvatele, ale zaměřili se na plnění základních funkcí právního státu, (mezi něž nepovažuji "dělat blaho").
z více jak 10 milionů obyvatel je volilo 2,25 milionů obyvatel... tot k té většině
- Volebni pravo u nas ma cca 8,5mil. lidi
- Kdo nechodi k volbam, vzdava se prava ovlivnovat spolecne zalezitosti ve prospech jinych, jejichz hlas nabyva na sile tim vice, cim lidi nevoli. Lide kteri k volbam nechodi se tak rozhodli dobrovolne a predpokladam ze vyse uvedene meli na vedomi.
"Kromě toho, že získávání seznamu rozumně nelze automatizovat, to až tak složité není. "
To je divne. Vzdyt ministerstvo prece jasne deklarovalo, ze seznam budou publikovat "ve formatu PDF se strojove citelnou textovou vrstvou". :-D To je tak, kdyz o necem rozhoduje nekdo, kdo tomu nerozumi ...
Nesplnilo. Mají tam vloženou jen textovou vrstvu, nikoli strojově čitelnou textovou vrstvu. Ona ostatně „strojově čitelná textová vrstva v PDF“ je nesmysl – textová vrstva v PDF slouží k tomu, aby to, co je zobrazené v PDF, bylo pod tím dostupné i v textové formě. Jenže i v té textové formě to pořád je uspořádané pro zobrazení, ne pro strojové zpracování.
Ciste teoreticky, kdyz jsem nejakej mensi ISP a prideluju klientum NS od google (8.8.8.8, ....), tak se tim blokovanim musim nebo nemusim zabyvat?
A kdyz to vemu z pohledu klientu Cesnetu, kde drtiva vetsina organizaci pripojenych pres Cesnet (vysoke skoly, statni a vedecke urady, ...) pouzivaji ve svych sitich svoje DNS servery a tyto instituce, pokud tomu spravne rozumim, blokace tohoto typu delat nemusi (nejsou ISP; drtiva vetsina techto organizaci ma svoje rekurzini NS), tak mozna prave koncovych klientu techto siti se tyto blokace dotknou nejmene ...nebo se pletu?
> Ciste teoreticky, kdyz jsem nejakej mensi ISP a prideluju klientum NS od google (8.8.8.8, ....), tak se tim blokovanim musim nebo nemusim zabyvat?
Musíš, protože Google asi podle nějakých praštěných českých zákonů blokovat nebude.
> nejsou ISP
To nikdo neví, viz https://www.root.cz/clanky/blokovani-hazardu-jak-mel-spravne-vypadat-zakon/
Čistě pro informaci jsem se ptal u nás ve škole a z odpovědi mi také nepřišlo, že by si byli nějak jistí.
Jenže ISP dělá ten zásah na základě zákona, který to požaduje, ten má pak přednost před neutrlalitou v tomto případě. Takže na souzení je leda to, jaký zásah je ještě dostačující pro naplnění loterijního zákona a co už ne (metodický pokyn MF je závazný pro zaměstance ministerstva, nikoliv pro ISP, ale případný soud bude přihlížet k tomu pokynu).
Za prvé, M. to nijak neobhajoval, pouze napsal, že speciální zákon o blokaci internetových her má přednost před obecným zákonem, který by řešil síťovou neutralitu.
Vy máte pocit, že blokování hazardních webů je prakticky to samé, jako zákaz VPN v Číně? Tahle relativizace je nesrovnatelně horší, než nějaké blokování webů…
Nemám pocit, že by to M. obhajoval, ale zrovna v tu dobu mi na mysl nepřišlo lepší slovní spojení...
Vy nemáte pocit / strach, že tento zákon mohl dát nebezpečný „precedens“ k pokusům o blokaci jiného obsahu?
Nebo tu moc, že se prakticky na stránkách MFČR může, byť omylem, objevit i jiná stránka, které to může způsobit problémy? Asi jsem paranoidní a možná i přeháním, každopádně mám zkušennost, že jakmile se státnímu aparátu dá jakákoliv nová pravomoc, bude dříve nebo později zneužita i proti „nevinným“...
Vy nemáte pocit / strach, že tento zákon mohl dát nebezpečný „precedens“ k pokusům o blokaci jiného obsahu?
Já mám pocit, že mluvit o nějakém zákonu jako o „precedentu“ jiného zákona je pěkná hloupost. Pokud bude někdo chtít prosazovat blokaci jiného obsahu, bude ji prostě prosazovat, a je úplně jedno, zda tady je nebo není nějaký jiný zákon. Každý zákon určuje nějakou míru, omezí jeden druh svobody a jiný zvětší. Je potřeba hledat průsečík, kde je ta kombinace nejlepší pro společnost. To neznamená, že jakákoli změna zákona znamená, že se bude legislativa dál a rychleji posouvat tímhle směrem a že se nikdy neposune směrem opačným. Když se v ČR snížila rychlost v obcích ze 60 na 50, také bylo možné argumentovat tím, že je to nebezpečný precedent a teď už se bude rychlost na silnicích jen zmenšovat atd. Vidíte, a přitom se později zvedla rychlost na dálnicích ze 110 na 130 a pak i na rychlostních silnicích. A zase nikdo neargumentoval tím, že když se teď zvedá rychlost na dálnicích na 130, že se za chvíli povolí jezdit 130 i v obcích.
Prostě je to jedna konkrétní úprava, a je potřeba posuzovat a hodnotit tu konkrétní úpravu – ne nějaké jiné, které by teoreticky mohly přijít.
Nebo tu moc, že se prakticky na stránkách MFČR může, byť omylem, objevit i jiná stránka, které to může způsobit problémy?
Že se o tom rozhoduje jen ve správním řízení, nikoli v soudním řízení, to mi vadí. A hlavně si myslím, že efekt celé té slavné blokace pro stát je mizivý, zejména v porovnání s vynaloženými náklady.
Příklad s rychlostními limity na silnicích není právě vhodný. Silniční provoz je regulován mnoha způsoby velmi dlouho. Změna rychlostních limitů nezaváděla nic nového, pouze korigovala už existující; navrch ještě tak, aby byla pravidla silničního provozu v ČR podobnější těm ve zbytku Evropy. Tento zákon zavádí do českého práva zcela nový princip, který skutečně může sloužit jako odrazový můstek pro další podobné vynálezy.
Pane J, vase pravne bezvedomie hranici s hlupostou. V telekomunikacnom zakone je to na to aby vam napriklad provider nemohol vkladat do 'streamu' svoje reklamy. Ak by tak robil porusoval by zakon. Ak iny zakon prikazuje nieco tam vkladat neznamena ze ten prvy by porusil. Nemoze tam nieco vkladat 'svojvolne'. Pokial mu to iny zakon prikazuje musi splnit AJ ten.
2Palo: Tvoje pravni bezvedomi je zcela zjevny, v pravu VZDY existuje nadrizena a podrizena norma, a pokud jsou v rozporu, coz je bohuzel zcela bezna vec, pak se VZDY uplatni norma nadrizena....
Podle tvy demence kdyz si schvalim vyhlasku ze ze te muzu popravit, tak je to vporadku ... a vyhlasku si muzu schvalit treba jako obec.
Síťová neutralita? To je přece nezvýhodňování jedné služby na úkor druhé, většinou za nějakou provizi nebo v rámci "společné reklamní akce" - ISP a provozovatel služby nalákají na tu službu zákazníky.
Tady ISPíka nezajímá, kdo leze na nějakou loterii a kolik z toho ta loterijní společnost má. Nevkládá tam na přání Sazky latenci 2s pro Tipsport. Nenabízí rychlejší připojení na konkrétní sázkovou hru. Neblokuje a neomezuj komunikaci se zakázaným serverem. Jenom na základě příkazu shora upravuje DNS odpovědi...
cituji wiki "Net neutrality is the principle that Internet service providers and governments regulating the Internet must treat all data on the Internet the same, not discriminating or charging differentially by user, content, website, platform, application, type of attached equipment, or mode of communication"
ISP se musí ke všem přenášeným datům chovat stejně a nikoliv je filtrovat, upředňostňovat nebo měnit, toť obecné povědomí. V českém právním prostředí ta definice není ale takhle konkrétní, primárně to řeší zákon č. 127/2005 Sb. a konkrétní výklad mu dává poté ČTU, v záložkách mám jeho pár let staré doporučení http://www.ctu.cz/cs/download/obecna_pravidla_a_doporuceni_pro_vyuzivani_rizeni_datoveho_provozu_19122013.pdf
Pokud ISP provozuje dns a úpravu udělá jako je to v článku tak ok. Pokud ale po cestě mění přenášená data je to zásah, který odporuje telekomunikačnímu zákonu.
Ale takovýchto debat tu už bylo, a stejně zákon platí. A zákonů co jsou proti sobě tu máme požehnaně, takže je spíše otázka co na to jednoho dne soud. Do té doby se rozmůže dnsec.
Zabývat se tím musíte. Máte povinnost blokovat přístup k tomu webu, jak to technicky zařídíte je na vás. Ministerstvo pouze vydalo metodický pokyn a je velice pravděpodobné, že když někdo bude postupovat podle něj, bude to považováno za splnění povinností daných zákonem.
Blokace musí dělat všichni, kdo nějakým způsobem umožňují přístup k internetu, tedy i ty vysoké školy. V zákoně je to záměrně formulováno obecně, aby se to nevztahovalo jenom na ISP. Podle mne se to vztahuje úplně na všechny subjekty, které někomu jinému zpřístupní internet, tedy třeba i na firmy, které ho poskytují zaměstnancům. Akorát se předpokládá, že i samotné firmy jsou připojené přes nějakého ISP, který tu blokaci řeší. Ale jakmile někdo provozuje v síti vlastní DNS resolver, který obchází resolver ISP, musí to řešit (pokud to jeho ISP neřeší jinak).
Klasické Jéčko, čím méně o tom ví, tím více nadává. Zákon definuje, kdo má blokovat – kupodivu to definuje přímo v tom paragrafu o blokování, je to § 82 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách – odkaz je mimochodem hned na začátku článku. Vy jste možná „myslel“ to, že v zákoně není definováno, kdo je „poskytovatel připojení k internetu“. Jenže to je naprosto normální, 99,9 % věcí v legislativě není definováno, a těch pár věcí, které definovány jsou, jsou zase definovány pomocí termínů, které jinde definovány nejsou. Ono to totiž ani jinak není možné, nemůžete vybudovat systém tvrzení „z ničeho“, tak že by každé jednotlivé tvrzení odkazovalo pouze na tvrzení, která už byla dokázána dříve. Zákony jsou určeny pro lidi a průměrně inteligentní člověk si dokáže představit, co to asi tak je „poskytovatel připojení k internetu“.
Typickej blb jirsak.
JIrsaku ty debile. Zakon VZDY musi definovat, koho se tyka. Pokud to nedefinuje, tak se netyka NIKOHO a plati to tak ve VSECH zakonech. Napriklad kdo je to spotrebitel zakon pomerne jasne rika. Stejne tak telco zakon rika, kdo je provozovatelem verejne telekomunikacni site ... atd atd ...
To samozrejme kreten kterej vi lautr hovno jako TY nemuze tusit. Pojem poskytovatel pripojeni k internetu proste NEEXISTUJE a tudiz do nej nespada VUBEC NIKDO.
Navic ten TELCO zakon, kterej definuje KDO je onim provozovateleme verejne telco site, zcela jasne deklaruje, ze takovy provozovatel NESMI zadnym zpusobem zasahovat do telco spojeni.
Opet, blb jako TY vubec nema paru o tom, jak zakony funguji. Je provozovatel hospody poskytovetel pripojeni k internetu? Zcela zjevne JE. Protoze to rek kreten jirsak ...
Děkuji za pochvalu. Urážka od „j“, to je vyznamenání.
Ten zákon 186/2016 Sb, který jste nečetl, v § 82, který jste nečetl, říká, koho se týká: „Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky jsou povinni…“ Kdo je povinen? „Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky.“ Definuje zákon, koho se to týká? Ano, definuje.
Vy jste asi chtěl napsat, že zákon nedefinuje, kdo je „poskytovatel připojení k internetu na území České republiky“. Ano, nedefinuje. Už jsem vám to vysvětloval v předchozím komentáři, že to platí pro velkou část legislativy, protože všechno definovat nejde. Očekává se, že zákon bude číst někdo, kdo aspoň trochu rozumí česky. Takže zákon sice definuje, že „spotřebitel“ je „každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná“. Ale to je stejná definice, jako „poskytovatel připojení k internetu na území České republiky“. Už se nikde nedozvíte, kdo je to „každý člověk“, nenajdete v zákoně definici termínu „mimo rámec [činnosti/výkonu]“, co je to „samostatný výkon povolání“.
V případě telekomunikačního zákona a zákona o hazardních hrách je telekomunikační zákon zákonem obecným, zatímco zákon o hazardních hrách je zákone speciálním – a platí, že zákon speciální má přednost před zákonem obecným.
Cituji:
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, totiž v rámci § 40 a služeb připojení k veřejné komunikační síti rozeznává mezi připojením, kterým se rozumí zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě a přístupem, kterým se rozumí provozování koncového bodu sítě. Pokud bychom tedy pro interpretaci zákona o hazardních hrách použili terminologii zákona o elektronických komunikacích, který připojení k Internetu jakožto veřejné telekomunikační síti upravuje, znamenalo by to, že povinnost blokování přístupu je ukládána tomu, kdo zřizuje internetovou přípojku jakožto jednorázovou činnost, nikoliv tomu, kdo pravidelně (často na základě měsíčních plateb) zajišťuje připojení k celosvětové počítačové síti.
Jenže obecně přijímaná definice je jiná. A co má platit? To, co se říká v hovorové mluvě, nebo v zákoně který se týká přímo tohoto okruhu činnosti?
Výklad zákona podává soud ... čili za pár let a pár miliónech pokut se možná dozvíme pravdu.
Ještě bychom se mohli hádat o internetu s malým a o Internetu s velkým.
To, co se říká v hovorové mluvě, nebo v zákoně který se týká přímo tohoto okruhu činnosti?
Ale v tom zákoně je „připojení k veřejné komunikační síti“, zatímco v zákoně o hazardu je „poskytovatel připojení k internetu“. To je každé něco jiného, a věřte, že je to tak záměrně – aby nebylo nutné řešit, že k internetu připojuje škola, obec nebo spolek, kteří nejsou telkooperátorem ve smyslu telekomunikačního zákona.
A sama příručka pro úředníky říká:
Poskytovateli připojení k internetu se rozumí ty subjekty, které jsou dle zákona
č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, oprávněny podnikat
v elektronických komunikacích, a to poskytovat službu přístupu k internetu.
Jsou to školy? Obce? Spolky?
Ten metodický pokyn ovšem pokračuje: „Rovněž se za poskytovatele připojení k internetu
považují ty subjekty, které služby přístupu k internetu fakticky poskytují, ale bez příslušného
oprávnění.“ Poskytovat službu přístupu k internetu ještě nemusí být podnikání. Přístup k internetu poskytují třeba školy, obce, spolky, a podnikání to není.
Přístup k internetu v tom případě poskytují v tomto smyslu i provozovatelé hospod a barů s free WiFi, přepravní společnosti ve svých vlacích a autobusech, poskytuji ho vlastně i já, protože mám domů zaveden internet. "Fakticky" totiž připojení k internetu poskytuje kdokoliv, kdo vám dá drát připojený do příslušné infrastruktury. Tento způsob definice poskytovatele připojení k internetu mi tedy přijde velmi nešťastný. Hospodský odvedle si vlastní DNS resolver s příslušnými filtrovacími pravidly asi nenainstaluje.
No a není to tak? Čím se liší, jestli se připojíte k internetu na domácí WiFi, v hospodě nebo ve vlaku? Proč to jednou je poskytnutí přístupu k internetu a podruhé není?
Tím, že si hospodský odvedle nenainstaluje vlastní DNS resolver, má vyřešeno – protože tím pádem bude používat resolver od svého poskytovatele internetu, který to zařídí za něj.
A pokud "můj" ISP nevyvine dle toho zákona "dostatečnou snahu" blokaci provést, kdo bude odpovědný za to, že se přes mojí přípojku někdo dostane na některý z těch nepovolených webů? Já, můj ISP, ten od koho nakupuje můj ISP konektivitu? Pokud vím, nikde se neuvádí, že subjekt v "downstreamu" může předpokládát, že za něj "upstream" blokovací povinnost vyřeší.
A není v tom MF blábolu, že když nemám vlastní sadu DNS filtrujících resolverů a vyuřívám jiné, že mám mít s danou stranou smluvně ošetřeno, že blokuje místo mě? Takže tím špatným při nefunkčnosti jsem stále já, pokud defualtně nedáám svým ovečkm blokující resolvery (ať vlastní nebo cizí). :-(
To není odpověď na můj dotaz. Já se ptal, kdy mohu spoléhat na to, že odpovědnost za blokování má subjekt, který mi poskytuje připojení k internetu a kdy už tu odpovědnost mám já. Vy naznačujete, že majitel hospody bude v očích zákona z obliga zatímo třeba Telefónica O2 už ne. Mezi těmito dvěma extrémy je ale dost široká zóna (regionální ISP, velkokapacitní hotely, univerzity, sítě hobbyistů, ...) a mne zajímá, kde je ta hranice mezi "blokují to ti nade mnou" a "raději to budu blokovat sám".
mne zajímá, kde je ta hranice mezi "blokují to ti nade mnou" a "raději to budu blokovat sám".
Je to triviální, myslím, že už jsem to psal. Hranice prochází mezi „uživatelům nastavuji DNS resolvery, buď vlastní nebo externí“ a „nevím, co je DNS resolver“ (takže uživatelům nastavuji ten, který mně nastavil můj ISP).
A co situace "vím, co je DNS resolver a uměl bych ho nastavit, ale můj ISP mi dodal nějak předkonfigurovaný hardware, který DNS resolving už řeší"? Jak prokážete, že víte či nevíte, co je DNS resolver? Kdo určí, že jste měl či nemusel vědět, co je DNS resolver a podle toho jednat? Když tedy na routříku pro domácnost s pěti lidmi nahodím OpenWRT a vlastní neblokující resolver, dopouštím správního deliktu? Pokud jsem univerzita připojující stovky až tisíce lidí, ale používám resolvery svého ISP, jsem OK?
Ptal jste se, jak to poznat v praxi. To s nějakým prokazováním nemá nic společného. Nikdo po vás ani nebude chtít prokázat, zda víte či nevíte, co je DNS resolver.
Domácnost se velmi často považuje jednu dále nedělitelnou jednotku, nebývá zvykem tvrdit, že si jednotliví členové navzájem poskytují nějaké služby. Univerzita připojující stovky až tisíce lidí by už snad mohla mít nějakého síťaře, který bude schopen ověřit, zda resolvery ISP doménu blokují.
No a když budeme číst tedy metodický pokyn dál:
Jedná se tak o subjekty, které se mohou dopouštět správního deliktu dle ustanovení § 118 odst. 1 písm. a)
zákona o elektronických komunikacích tím, že podnikají v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8
tohoto zákona.
Takže nepodnikající subjekty se implementací pokynů tohoto zákona přiznají k tomu, že páchají sprdel. Zase jsme u toho ... jsou to školy? obce? restaurace? spolky?
Stále se totiž bavíme o podnikání v elektronických komunikacích ... Nejenom my, i zákon a metodický pokyn.
Takže nepodnikající subjekty se implementací pokynů tohoto zákona přiznají k tomu, že páchají sprdel.
Nikde není řečeno, že poskytovat přístup k internetu nelze jinak, než jako podnikatelskou činnost. Copak když obec zpřístupní internet přes WiFi na lampě nebo v tramvaji,znamená to, že podniká jako poskytovatel internetu?
Zase jsme u toho ... jsou to školy? obce? restaurace? spolky?
Ano, pokud poskytují přístup k internetu, pak jsou poskytovateli přístupu k internetu.
Stále se totiž bavíme o podnikání v elektronických komunikacích ... Nejenom my, i zákon a metodický pokyn.
Ne, zákon o podnikání nepíše. Jen metodický pokyn – a když je v rozporu metodický pokyn a zákon, má samozřejmě přednost zákon. Což neznamená, že je úplně špatně, když metodický pokyn, který má vykládat zákon, je s tím zákonem v rozporu.
kluci, závažnou interpretaci zákonů může provádět pouze soud. Snažíte se na to jít moc logicky a očividně bez právního vzdělání, rozmotat to klubko je někdy pekelně těžké a po pár faux pas už raději o tom ani nepřemýšlím a spoléhám na interpretaci právníků a oficiální stanoviska úřadů, avšak si zákony rád přečtu, stejně jako vy.
K samotným textům ve Sbírce se také váže ustálená praxe, nezávazné precedenty zejména ÚS, NS a NSS, to jistě víte. Slovíčkařit o samotných vytržených textech z paragrafů je diskuze o ničem a nikam nevede, jen se tady budete dohadovat a nikdy se neshodnete.
Ciste teoreticky, kdyz jsem nejakej mensi ISP a prideluju klientum NS od google (8.8.8.8, ....), tak se tim blokovanim musim nebo nemusim zabyvat?
Máte-li na to odvahu, můžete zákon zkusit ignorovat s tím, že provozování vlastní DNS infrastruktury by vám přineslo nepřiměřené náklady, které po vás není možné požadovat. Zákon měl v sobě až do července paragraf 128 s textem:
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Tento paragraf byl sice 1. července 2017 novelou zrušen, ale naštěstí jde jen o technickou změnu – obdobný totiž existuje v novém zákoně 250/2016 Sb. o přestupcích.
Pokud na to odvahu nemáte, doporučuji zprovoznit vlastní DNS servery, vybavit je blokováním a zajistit, aby přinejmenším v zařízení, kam nemají zákazníci přístup, byly používány tyto. Pokud je to zařízení předkonfigurované od ISP, kam má přístup i zákazník, asi to není třeba řešit, protože těžko někdo prokáže, že si tam čtyři osmičky nenastavil zákazník sám.
A kdyz to vemu z pohledu klientu Cesnetu, kde drtiva vetsina organizaci pripojenych pres Cesnet (vysoke skoly, statni a vedecke urady, ...) pouzivaji ve svych sitich svoje DNS servery a tyto instituce, pokud tomu spravne rozumim, blokace tohoto typu delat nemusi (nejsou ISP; drtiva vetsina techto organizaci ma svoje rekurzini NS), tak mozna prave koncovych klientu techto siti se tyto blokace dotknou nejmene ...nebo se pletu?
Ano, nejspíš to bude přesně tak.
Pozor na DNSSEC. Pokud by byla doména 1xbet.com podepsána, tak se ta RPZ konfigurace normálně neuplatní a bude se to chovat, jako by doména nebyla zablokovaná. Do konfigurace BINDu lze přidat volba break-dnssec yes
, pak podepsané záznamy blokované libovolně politikou RPZ vrací jako NXDOMAIN.
Proto jsme považovali přesměrování na nějaké vysvětlující stránky za zbytečné (funguje jen pro nepodepsané domény) a rovnou na 1xbet.com
uplatňujeme chování NXDOMAIN.
BIND ještě dovoluje přidat vlastní bod důvěry, ale to by vyřešilo jen validaci na rekurzivním resolveru. Těžko tento bod důvěry zkonfigurujete u uživatelů tohoto resolveru (u těch, kteří také validují).
Není pravda, že "pokud by byla doména 1xbet.com podepsána, tak se ta RPZ konfigurace normálně neuplatní":
$ dig blokovane.internetovehazardnihry.cz @ns.ces.net +short blokovane.internetovehazardnihry.cz.poker.cesnet.cz. poker.cesnet.cz. 78.128.216.33
Pravidla RPZ se neuplatní pouze v případě, že klient požaduje DNSSEC podpisy:
$ dig blokovane.internetovehazardnihry.cz @ns.ces.net +short +dnssec 104.18.52.38 104.18.53.38 A 13 3 300 20170802130346 20170731110346 35273 internetovehazardnihry.cz. Y4QXobLvx+qghOZWqHXckWYIs+i918nNeVcGoj6q+PhG89tDWU67DC0t pXYc69ewZnpHAWYqREN60Qp2xL5r2A==
Důvod je zřejmý – pokud klient požaduje DNSSEC data, pak je asi schopen je i validovat a nejspíš má i schopnost dobrat se validní odpovědi jinou cestou, proto nemá velký smysl takové DNS odpovědi upravovat. Volba break-dnssec yes;
naopak může být nebezpečná, protože validující resolver může do resolveru neustále tlouci v domnění, že mu snad na 1000. pokus vrátí správnou odpověď.
Nemusí to být ničí chyba, Univerzita nemusí být povinným subjektem.
I u sdružení CESNET je situace komplikovaná, protože neposkytuje veřejně dostupnou službu přístupu k síti Internet. Text metodického pokynu s takovou situací moc nepočítá a navzájem si protiřečí. Sdružení podalo dotaz přímo na Ministerstvo a z odpovědi na tento dotaz plyne, že podle názoru Ministerstva sdružení CESNET povinným subjektem je.
Stejně to je zákon na dvě věci. Používám googlí DNS a ta blokovaná stránka mi samozřejmě funguje. Myslím že součástí toho zákona mělo být minimálně to, že poskytovatel bude bránit používání jiného resolveru než toho svého s filtrem, případně k sobě všechny požadavky přesměrovávat. Takhle to bude účinné jen proti úplným počítačovým analfabetům.
Myslím že součástí toho zákona mělo být minimálně to, že poskytovatel bude bránit používání jiného resolveru než toho svého s filtrem, případně k sobě všechny požadavky přesměrovávat.
No nazdar. To si vážně myslíte? Já osobně si myslím, že takový zákon vůbec nemá existovat natož, aby v něm bylo toto! Nepřeji si, aby do mé komunikace lezl kdokoli (a stát už vůbec ne), jen proto, že si myslí, že někdo jiný porušuje (nesmyslný) zákon.
Tak je zakazane hrat neschvalane hry alebo nie? Proti tomuto zakonu nikto nebojuje. Ale ked sa zacne vymahat tak zrazu vsetkym vadi ako sa to vymaha, navyse primitivne ze sa to da lahko obist. Ale neviem preco nikoho nenapadlo porozmyslat ci nahodou nie je nieco zle s povodnym zakonom. A ak je v poriadku tak na co to vyplakavate?
Já bych kvůli nim zavedl i povinnost poskytovat veškerý šifrovaný obsah paralelně i nešifrovaně, aby mohli dokázat, že nic neskrývají. Obsah poskytovaný pouze v šifrované podobě by potom museli ISP cenzurovat, případně provozovat řádně monitorovanou proxy, která jim to rozšifruje a dodá "v čisté poctivé podobě".
Geniální. Pane ministře, když už děláte takovou hloupost, nedělejte ji tak hloupým způsobem. Takže až se u ISP rozbijou DNS resolvery, tak mi to (opět) rozbije internet?
>Takhle to bude účinné jen proti úplným počítačovým analfabetům.
Vždycky bude možnost tu blokaci obejít, třeba už jenom díky tomu, že fakt velký firmě nedělá problém si co dva-tři dny registrovat doménu. Počítačový pokročilý si koupí nějakou proxy (nebo vezme TOR), počítačový expert VPN spojení na VPSce někde v [doplit dle libosti]... Zakážeme proxy, VPN, TOR?
Někteří lidé mě opravdu děsí...
Fakt velka firma si muze koupit cele ministerstvo financi. Zas tak velky rozpocet nas bananistan nema. Ale proc by to delala. Urednikovi zase koupime z fondu ztrat ferari a je hotovo. Pokud bude nejaky prusvih, tak se vysetrovatelum rekne at si toho pripadu nevsimaji.
Nase firma ma privatni okruh na druhou stranu evropy a odtamtud teprve poskytuje konektivitu. A resi tu domenu? Neresi. Proc by taky resila kdyz odpovedna osoba ma nejakou CR na haku a ta pokuta je pro ni smesna.
Hele konecne zajimavej post - jakej je ten predepsanej zpusob jak sukat zenu?
Ja zenu sukam mnoha zpusoby, pomale pokazde jinak a jinde, samozrejme mame par oblibenych zpusobu ktere si zopakujeme temer kazdy suk ale je to jen cas toho suku a zbytek suku je proste dle chuti. A ze tech chuti mame.
Jsou zakazany "pouze" VPN sluzby, ktere pres upozorneni dovoluji pristup k statem zakazanym zdrojum. Pouzivani VPN, typicky v ruskem komercnim prostredi, zustava neomezene.
Krome toho ten jejich zakon obsahuje moznosti, ktere byly nedavno povoleny kuprikladu ceskym tajnym sluzbam. Takze neni treba chodit na vychod, mnohe mame sami doma. At si rusove delaji u sebe co chteji, to je jejich vec, mne spise vadi tyhle praktiky na ceskem internetu.
Tak to v tom máte jasno více, než samotní rusové, se kterými jsem o tom mluvil, protože to ovlivňuje náš byznys v Rusku, takže mě to zajímá.
To jaké se schvalují zákony u nás je samozřejmě ještě důležitější, protože to kromě byznysu ovlivňuje i naše životy a jsem rád, že jsem členem politické strany, tedy Pirátů, kteří proti tomu aktivně vystupujeme.
Zavisi, kdy jste se s nimi bavil. Explicitni vyrok o tom, ze klasicke firemni VPN pod to nespadaji, padl zrovna v minulem tydnu - bylo to nekde na RIA.
Je hezke vedet, ze aspon jedna strana - Pirati - vedi proc jsou proti takovymhle vecem. Jen se trochu obavam situace, ze o tom nepresvedcite zbytek politickych dinosauru az budete v Parlamentu.
Na https://blacklist.salamek.cz maji funkcni parsovani pdf, jen nemaji hotove overovani podpisu
+1, podrobnosti zde: http://www.abclinuxu.cz/blog/salamovo/2017/7/czech-blacklist-info-page-api
Funkční parsování PDF, které umí spolehlivě parsovat jenom ta PDF, která už byla dříve zveřejněná, je k ničemu. Potřeba by bylo umět parsovat i PDF, která se mohou objevit v budoucnosti, a to nikdo nenapíše, když není vůbec nijak specifikován formát dat. Je velmi odvážné (a to je ještě mírně řečeno) tvrdit o něčem, že je to funkční parsování, když k dispozici nemáte žádnou specifikaci a máte jenom jeden jediný vzorek.
Proto je to celý web, který předpokládám bude spravovaný lidmi. Vzhledem k tomu, že na implementaci mají poskytovatelé vždycky asi 14 dní, tak mezi tím někdo stihne upravit parser / přidat tam ten job ručně.
Tím nechci tvrdit, že je tenhle přístup správně, samozřejmě, že to už mělo být ve strojově čitelném formátu. Ale momentálně je to dobrý nástroj, který ušetří opruz těm, kdo se tím nechtějí moc zabývat.
Není jednodušší ten záznam při změně prostě zkopírovat ručně, než to stejně ručně kontrolovat a pak případně upravovat parser? Já vím, že chyba je primárně na straně MF, ale připadá mi, že je zbytečné řešit nějaký parser, na který se stejně nedá spolehnout. Spíš bych řešil jenom údržbu toho seznamu ve strojově čitelném formátu.
Ale on ten parser nejspíš bude fungovat tak, že někdo vloží soubor a texťák, co má být na výstupu. Soubor se zahashuje, hash se použije jako klíč v DB a přidá se ten text.
Uživatel nahraje soubor, spočítá se hash, jeho hodnota se zkusí najít v databázi. Buďto tam je a vrátí to text, nebo není a vrátí to chybu...
No ted uz aspon vim co to dela:
$ host 1xbet.com
1xbet.com is an alias for 1xbet.com.poker.cesnet.cz.
1xbet.com.poker.cesnet.cz is an alias for poker.cesnet.cz.
poker.cesnet.cz has address 78.128.216.33
poker.cesnet.cz has IPv6 address 2001:718:ff05:202::33
Pekna finta, ale porad nevim k cemu je to v tomto konkretnim pripade dobre. Napada mne sledovani statistik na DNS serveru cesnetu, nebo tak neco ? Ale kdyz se dotazy cachuji, tak ta statistika asi nebude nic moc.
Kdyby jenom to, ale takhle vypadá jejich informační stránka...
http://imageshack.com/a/img922/4991/p49ZAs.png
Tomu nerozumím. České banky dostávají z MF blacklist zahraničních bankovních účtů, na které nesmějí převádět peníze? A co platba kartou? PayPal, Bitcoin...?
Myslím, že se o tom uvažovalo, ale nakonec pro naprostou bezzubost se od toho upustilo. Ne snad, že by blokace na úrovni DNS providera byla kdovíjak zubatá. Ale ono asi ani tak moc nejde o to, aby blokace skutečně fungovala, hlavně když se to dá voličům prezentovat jako úspěch v boji z nezákonným hazardem.
Ano, současně se seznamem blokovaných webů je i seznam blokovaných účtů, které zase musí banky respektovat. I v tom PDFku MF je jeden účet uveden.
A u bank je to ještě složitější, dostávají seznam účtů (který je neveřejný a banky nevědí z jakého titulu a proč jsou na synamu a jsou na něm i účty sázkovek), kde sice neprovádí blokaci, ale mají informační povinnost, pokud někdo provádí platkby na/z něj.
Takže berme to tak, že kdo neumí obejít blokaci DNS, tak ať fakt nehraje, protože pak by třeba mohl dostat nápad si nechat případnou výhru poslat do ČR...
Blokování znamená vytvoření aparátu na kontrolu a postih, a až se hoši etablují a třikrát obmění a zakotví tam pár šikovných aprátčíků, tak se postarají, aby se blokovalo co nejvíc. Plicie si vytvoří pár "specialistů", v jejichž zájmu bude mít pořád práci a politici si vždycky najdou něco, co by bylo třeba blokovat. Ve výsledku se bude blokovat a kontrolovat víc a víc, protože se s tím jednou začalo.
Ahoj vespolek,
dovolim si prihodit do mlyna další způsob blokovani ...
Na linuxovy routerech lze uzit
$iptables -A FORWARD -p udp --dport 53 -m string --algo bm --icase --hex-string '|05|1xbet|03|com|00|' -j DROP -m comment --comment "1xbet.com"
kde $iptables = iptables a ip6tables
experimentalne overeno, ze pravidlo funguje a je ucinne i pro cizi DNS servery, je-li na routeru umistenem mezi zákazníkem a internetem. Samozrejme je velmi osklive dotaz zahodit, ale je to funkcni. Pro maly pocet filtrovanych domen je to ok, při vyssim poctu pravidel nejspis poleze nahoru vyrazne i zatez CPU.
Podobne lze vyuzit na mikrotikovem firewallu podminku "content"
/ip firewall filter
chain=forward action=jump jump-target=DNScenzura protocol=udp dst-port=53 log=no log-prefix=""
chain=DNScenzura action=reject reject-with=icmp-port-unreachable content=\051xbet\03com\00 log=yes log-prefix="DNS blokovano - 1xbet.com"
U mikrotiku jsem neprisel na to, jak zaridit nerozlisovani malych a velkym pismen - nastesti všechny mnou testovane prohlizece (narozdil treba od Windows pingu) DNS dotaz volaji s malymi pismeny.
Třeba tohle (dobře, trochu brutalni) reseni nekomu pomuze.
Pobavilo me UPC se svoji blokovaci strankou, bohuzel nemeli koule to tam nechat:
https://web.archive.org/web/20170802130929/https://blocked.dkm.cz/
Dobrý den,
nevím co dělám špatně, ale když dám dig rpz.cesnet.cz axfr @nsa.cesnet.cz, tak mi to vrátí:
;; Connection to 2001:718:1:101::144:228#53(2001:718:1:101::144:228) for rpz.cesnet.cz failed: network unreachable.
Což chápu tak, že AAAA záznam má přednost, ale nemám IPv6 konektivitu, takže se tam nedostanu.
Když ale použiji:
dig rpz.cesnet.cz axfr @nsa.cesnet.cz -4
Tak dostanu:
; <<>> DiG 9.9.4-RedHat-9.9.4-18.el7 <<>> rpz.cesnet.cz axfr @nsa.cesnet.cz -4
;; global options: +cmd
;; connection timed out; no servers could be reached
Když jsem to zkoušel z https://hackertarget.com/zone-transfer/ tak zone transfer prošel v pořádku.
Děkuji za reakce Ston3