Cituji:
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, totiž v rámci § 40 a služeb připojení k veřejné komunikační síti rozeznává mezi připojením, kterým se rozumí zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě a přístupem, kterým se rozumí provozování koncového bodu sítě. Pokud bychom tedy pro interpretaci zákona o hazardních hrách použili terminologii zákona o elektronických komunikacích, který připojení k Internetu jakožto veřejné telekomunikační síti upravuje, znamenalo by to, že povinnost blokování přístupu je ukládána tomu, kdo zřizuje internetovou přípojku jakožto jednorázovou činnost, nikoliv tomu, kdo pravidelně (často na základě měsíčních plateb) zajišťuje připojení k celosvětové počítačové síti.
Jenže obecně přijímaná definice je jiná. A co má platit? To, co se říká v hovorové mluvě, nebo v zákoně který se týká přímo tohoto okruhu činnosti?
Výklad zákona podává soud ... čili za pár let a pár miliónech pokut se možná dozvíme pravdu.
Ještě bychom se mohli hádat o internetu s malým a o Internetu s velkým.