Vlákno názorů k článku Jak dostat lidi na web či blog v době postvyhledávací od Lukas1500 - Otázkou je: proč dostat lidi na web či...
-
Otázkou je: proč dostat lidi na web či blog? Chci jim prodat nějakou službu? Chci se podělit o nějaký názor? Chci jim prodat informace? Chci prodat jejich čas, strávený na mém webu? Z toho pak vyplývá vhodná strategie.
Pamatuji dobu, kdy součástí webových stránek bývala stránka s odkazy na další weby. Objevily se webové katalogy, funkce vyhledávání v katalozích a pak indexování webových stránek a fulltextové vyhledávání. Weby si lidé psali v HTML, nebo pomocí různých editorů a redakčních systémů. Pak se všemožné organizace začaly tlačit do role prostředníka v komunikaci. Máme mít své stránky na Facebooku nebo podobných platformách, máme komunikovat přes jejich aplikace, svá data si ukládat do jejich úložišť, k práci používat jejích online aplikace. Zkrátka co nejvíce využívat jejich služby. Je to jednoduché, "moderní" a "dělají to tak všichni".
Jsem rád, že všichni to tak nedělají a že stále existují jiné, méně centralizované způsoby sdílení informací v Internetu.
-
Záleží, jestli člověk má potřebu něco sdělovat světu či určitému okruhu lidí. Pak řeší, jak ten obsah v dnešní přesycené době k nim dostat. Cesta Jirky Eischmanna odpovídá jeho zaměření a potenciálnímu okruhu zájemců. Kdyby mu šlo o milióny followerů, jede na IG / YT / TT v angličtině a ne česky na blogu. Ostatně koukněte nad někdejší duo Mára + Březina. První má dle mého názoru porvchnější / třpytkovitější / kolotočářštější obsah a má necelých 200k sledujících na YT. Druhý to má "serióznější" a ač má venku dvakrát tolik videí, má jen necelých 50k sledujících na YT. Tady se prostě všichni pereme o pozornost lidí v TOTÁLNĚ přetížené době, takže nemyslím si, že je až tak důležité to, co Jirka Eischmann zde píše. Ta primární žába na prameni je denní kognitivní kapacita současného člověka.
-
No, nevim. Ale i tak potřebuješ přeprat ty ostatní, aby se ten přetížený člověk dostal právě k tobě.
Přes Google obvykle vyhledávám nějaké specializované informace, které nejsou mainstreamové a tudíž ta rychlost, se kterou tu informaci najdu, je solidní. Blbé je vyhledávání mainstreamových informací, protože obsah je zaplevelen šmejdy, o nichž už tu byla řeč (přebírači informací odjinud obvykle zahlcené reklamou). Mám na to ten názor, že ty šmejdi googlu platí, proto je upřednostňuje nahoru.
Ale v podstatě nejvíc času na netu v tradičním vyhledávači netrávim, ale u někoho koncového, kdo ty informace spolu se zábavou (diskuze) nabízí. Z hlediska mého zájmu o počítače a technologie je to teda diit, hwcooling, root, lupa. Většinu času pak strávim na youtube nebo odysee a tam je vlastně vyhledávání pořád dost podstatné. Takže možná se uživatelé jen přesouvají od textového obsahu k video obsahu a hledají na vestavěném vyhledávači videa?
Vlastně se Google stal sekundární. Na Youtube na něco koukám a řeknou tam něco, čemu nerozumim nebo se o tom chci dozvědět víc a teprve potom jdu do google vyhledávače pro další informace.
Dobrá zpráva pro Google je, že je Youtube jeho, takže jsem jeho platformu neopustil.
Špatná zpráva pro ostatní je, že zaspali a konkurenci Youtube nenabízí. Je až vtipné, že největším konkurentem Youtube se začíná stávat Odysee od LBRY, což jsou lidi snad úplně z opačného spektra než lidi z Google. :-) -
"Tady se prostě všichni pereme o pozornost lidí"
To ano. Ale proč? Chceme se podělit o svůj názor a čekáme pochopení ostatních? Chceme udělat lidem radost, že jim předáme nějakou užitečnou znalost? Chceme sami poradit? Chceme prozkoumat, co si o tom myslí ostatní?Proč chtít tisíce shlédnutí či lajků? Abychom dosáhli pocitu uznání a užitečnosti pro společnost? Či soutěžíme s ostatními o sledovanost? Nebo je to snad přivýdělek?
Je to zajímavá oblast, ale člověk do toho nesmí spadnout a ztrácet tam příliš svého času, aby nedopadl jak ve filmu Akumulátor :-) S ohledem na algoritmy, které nás v těchto platformách mají udržet co nejdéle mě napadá ještě jiný film: Upír z Ferratu :-)
-
Jo. Ale u webu v HTML editoru musí člověk znát HTML. V době, kdy polovina lidí navštěvuje web přes mobil navíc musí znát hodně dobře CSS a něco z javascriptu nebo nějaký framework jako bootstrap.
Dál je problém, kde tu stránku hostovat, registrovat doménu, nějak to dát dohromady. Zabere to čas.
Pokud má člověk hospodu, pronajímá chatku, chce někde uveřejnit otvítací dobu masny, tak je facebook bezkonkurečně nejlepší platforma - zvládne to sám a nemusí platit desítky tisíc za ajťáka a stovky za údržbu domény a hostingu. -
Přiznávám, že se v tom neorientuju, ale deset tisíc je dnes pár člověkodní práce a přece jen už hospoda může mít slušný design stránek, jídelníček, denní menu, seznam akcí, fotogalerii, malou databázi na jídelníčky, ...
Jo, asi wordpress šablona s fotkami/pdfkem jídelníčku vzájemně prolinkovaná s googlem, kde jsou kontantaky a otvírací doba bude něco mezi, ale myslím si, že webhosting už každý živnostník nedá, možná zná někoho, kdo pomůže -
Je ti jasné, že tu skvělou "stránku na FB" si dnes nikdo bez FB účtu ani neprohlédne? Sociální sítě se uzavřely a bez přihlášení nikoho nepustí ani read-only.
Takže já - bez FB účtu - si neprohlédnu menu v hospodě, nepronajmu si chatku, ani nezjistím otevírací dobu masny.
Stejně se chová i Instagram. yXko.
Takhle privatizace internetu pod jednu firmu, to je větší hnus než kdysi stránky "internet explorer only".
-
"Takhle privatizace internetu pod jednu firmu, to je větší hnus než kdysi stránky "internet explorer only"."
Souhlas! Nevím, jestli už jsou všechny Facebookové stránky jen pro členy, nicméně já tuhle VIP "hru" nehraju a jestli si nenajdu potřebné informace bez účtu na FB nebo zdlouhavého odmítání cookies, tak taková firma pro mne na internetu neexistuje.
Přistoupit na takové podmínky jednou, to znamená přistoupit na něco podobného dalšího příště. V zájmu firmy je, aby se o ní dozvědělo co nejvíc lidí, takže si má podle toho udělat svoji prezentaci.
ČLÁNKY DO MAILU