Tak to urcite, roky cekam, az budu moct zakaznikum ten CentOS nejak vymluvit, RHEL to stejne nebyl, a oni platit rozhodne nechtej. Ted kdyz mi konecne RedHat s CentOS "managery" nabidli skvelou sanci, jak to vsechno zmigrovat na mnou preferovany Debian, vahat nebudu.
A kdyby snad zakosi meli tendence hrat si na developery, vysvetlim jim, ze se to kdykoliv v budoucnu muze zase zmenit, a tudiz to za to opravdu nestoji.
Ta pitomost s tim, ze ve firme muzete pouzivat 16 kusu registrovanych na 1 zamestnance, to je za mne posledni rana z milosti. Jasne, a az mi Ferda odejde ve zlem, tak budu mit 16 nelegalnich instalaci, nebo budu nutit jinyho Lojzu, at si udela registraci ... na marketing oddeleni RH se nekdo asi pomatl, ne ?
Každá nabídka má své výhody a nevýhody. Pokud Vás uspokojí Debian, pak RHEL (ani původní CentOS) nepotřebujete - což bude asi případ velké části uživatelů. Že se musí registrovat jediná osoba, je sice nevýhoda, ale podle mě nesrovnatelně malá proti tomu, co se Vám nabízí. A jsme zpět u toho, jestli vůbec oceníte to, o čem RHEL je.
Mně parametry této nabídky přijdou velkorysé.
Tak tu část věty "něco se zaručeně rozbije (a ne 1 věc)" bych nahradil spíš za "něco se může rozbít (i víc věcí)". Mi se při upgradu rozbilo "něco" jen v Ubuntu (to mi bylo fuk, nebyl to server) a pak v CentOS (na serveru, ale měl jsem snapshot, takže OK). Debian se mi nerozbil nikdy. Na Archu (na desktopu) se mi za 6 let, nebo jak dlouho ho používám, rozbil při upgradu jednou driver na grafiku - ovšem jsem si za to mohl sám, používal jsem amdgpu na Radeonu 7770 s kterým fungoval jen neoficiálně (stačilo přidat nějaké parametry kernelu).
on ten CentOS je poměrně solidní distribuce. Debian jsem dlouhé roky upřednostňoval a použival, ale v poslední době mi prostě nevyhovuje, bug tracker je jeden z nejhorších co znám, má nepořádek v balíčkách a jejich závislostech, spousty balíčků je neudržovaných a to je to jak minové pole (zase se mohou chlubit, že jich mají 30 tis), problémy s přechodem na systemd už je jen třešnička na dortu, stejně jako staré kernely a dlouhotrvající aplikování patchů. A Jonathan Carter vidí největší problém v marketingu a o tom, že se o nich nemluví.
Debian dlouhodobě připomíná sopku, která činností zasypala sama sebe. Dříve to byl etalon vynikající serverové distribuce. Dnes aby člověk studoval rodokmen každého balíku a usuzoval, jaké zlo si tím do systému přinese.
Je mi jasné, že pro takové to "domácí žvýkání" je uživatelům milejší distribuce, která má dobrý výběr v repozitářích. Jenže to domácí žvýkání bylo vždy až na druhém místě, za snahou vytvořit opravdu dobrý systém. Teď, jako by se priority otočily.
Když k tomu přidáte, že se debian "předemokratizoval" do stavu, kdy není s to pevně rozhodnout žádnou otázku kolem svého budoucího směřování, opravdu to vypadá jako cesta do pekel.
RHEL nabízí malý počet balíčků s důrazem na kvalitu než kvantitu. Každý zákazník totiž může zvednout telefon, napsat case nebo BZ a vývojáři se tomu budou v rámci plánů věnovat. Kdyby měl RHEL 30 tisíc balíčků tak Red Hat musí zaměstnat 100 tisíc lidí a nedávalo by to smysl - proč mít v distribuci čtyři poštovní servery?
Debian to je ale zcela jiné prostředí, kde nedává smysl prohlásit: "podle našeho výzkumu většina zákazníků bude spokojena s MTA Postfix". Prostě přijde někdo a přidá si vlastní balík, sám si ho spravuje, přidá se někdo další, a nebo taky ne. A to je dobře, Debian má svoje místo stejně jako RHEL nebo CentOS a jiné klony.
Cesta do pekel je asi trošku extrém, rozhodování v open-source komunitách je holt těžká věc.
No dobře, tak cesta do pekel ne, ale určitý úpadek tu je. Debian funguje na stejných tezích, jako před lety, ale prostředí se změnilo. Místo tří MTA je jich třicet. Balíků je násobek, ale je i násobek těch špatně udržovaných. Není však patřičný násobek lidí, kteří by se věnovali tomu, aby to fungovalo správně jako celek.
Moje kritika k Debianu je, že málo reflektuje tuto změnu. Principy, které byly účinné kdysi, dnes už efektivitu ztrácejí. Není podle mě nic neotevřeného nebo nedemokratického na tom definovat pravidla pro danou distribuci. Do RHEL si také můžete doinstalovat kde co, ale distribuce zaručuje, že to, co vybrali i podporují a věnuje se tomu. U Debianu, dnes, div abych si nedělal rešerši každého balíku a nevyhodnocoval pokaždé, jestli mu můžu věřit dnes i do budoucna.
Pokud s tím něco Debian neudělá (a rychle), tak ze svého piedestalu spadne mezi hromadu dalších distribucí. Podle mě by byla škoda dopracovat se do stavu, že Linux bude RHEL vs. ti ostatní bez rozdílu. Debianu může "zatopit" i CentOS Stream, protože cílí přesně tam, kde dřív byl Debian - tedy na uživatele, kteří si přejí přiměřené vedení distribuce a k tomu svobodomyslnost ve stavění svého systému.
11. 2. 2021, 09:36 editováno autorem komentáře
Možná se až moc staráte o blaho druhých a měl byste se víc starat o blaho své.
Pokud vám Debian nevyhovuje, tak jej nepoužívejte, nevidím smysl tlačit jej do kopie RHELu. Tenhle typ diskuse je v IT celkem běžný, každý druhý programátor vykřikuje, jak by měly vypadat programovací jazyky, které on nepoužívá, ale jaký smysl by mělo mít 30 kopií Javy jaksi nevysvětlí. Ty ostatní jazyky vznikají, protože někomu Java nevyhovuje a podobně je to s Debianem. A pokud se ukáže, že se něco změnilo a už to tolik lidí nezaujme, tak to prostě zanikne. Pláč nad neefektivitou je jenom povzdech komunistických plánovačů a všichni víme, kam to vedlo. Neefektivní je naopak centrální plánování a potlačování iniciativy, i když to z krátkodobého pohledu může vypadat jinak.
11. 2. 2021, 12:49 editováno autorem komentáře
Tenhle typ diskuse je v IT celkem běžný, každý druhý programátor vykřikuje, jak by měly vypadat programovací jazyky, které on nepoužívá, ale jaký smysl by mělo mít 30 kopií Javy jaksi nevysvětlí.
Jenže já nic takového nevykřikuji. Poznamenávám, že zatímco se změnila doba, tak se jen málo změnily principy sestavování distribuce. Tj. ta distribuce sice funguje podle (skoro) stejných pravidel jako tehdy, ale neplní už tak dobře cíl, který byl tehdy vytýčen.
Pláč nad neefektivitou je jenom povzdech komunistických plánovačů a všichni víme, kam to vedlo. Neefektivní je naopak centrální plánování a potlačování iniciativy, i když to z krátkodobého pohledu může vypadat jinak.
Myslím, že si zaměňujete centrální plánování a jasnou vizi. Pokud tu vizi máte, dál můžete fungovat svobodně a jen její naplňování. Stejně tak tu vizi můžete postupně precizovat.
Z dlouhodobého hlediska mám spíš obavu, že tu bude Linux (obecně) jako hračka, pak několik vysoce specializovaných projektů, ale hlavní část vyzobe nějaký žralok, který řídit to, co chce. Aktuálními žraloky jsou Google (Android) a RedHat (RHEL). Divide et impera.
Přesně, můžete využít Tower namísto AWX, stejně jako jsou dostupné další části celé platformy (Cloud, Hub). A to do 16 hostů v inventory, subskripce je platná po dobu platnosti Development subskripce.
Někomu může 16 hostů připadat málo, ale pro malá nasazení nebo "vývojové" laby je to dostatečné. Rozumím, že někomu může vyhovovat Trial subskripce (100 hostů), ale ta má zas omezenou dobu trvání.
Akorát bacha na to, že to není 16 strojů, ale instancí. Tj. maximálně jeden fyzický stroj, na kterém může běžet až 16 VMs. Viz FAQ
Nie vsade sa da tymto nahradit CentOS. Ja pouzivam napr. automaticku instalaciu cez http://boot.salstar.sk/, tam viem natiahnut vmlinuz/initrd a k tomu prikadzujem kickstart instalaciu. RHEL tam ale pridat neviem, pretoze nema verejne instalacky. ISO image mi nepomoze, z toho neviem vytiahnut co potrebujem a neviem mu potom podhodit kickstart. Alebo existuje nejaky http server, kde sa viem prihlasit svojim redhat kontom a budem mat pristup k podobnemu stromu, ako ma Fedora/CentOS?
a tohle https://access.redhat.com/documentation/en-us/red_hat_enterprise_linux/8/html/performing_an_advanced_rhel_installation/performing_an_automated_installation_using_kickstart by nepomohlo ? Je tam popis jak ke kickstart souboru tak například k network instalaci pomocí PXE
To je ale pre mna velmi vseobecny postup. Kickstart subor mam, nastartoval ipxe viem. Problem je, ze na spustenie kickstart potrebujem subory z DVD iso redhatu, ktore musia byt dostupne priamo. Takze ich musim nakopirovat niekde na web. Asi by sa ale Red Hat nepotesil, keby som jeho binarky distribuoval na verejnom servri. Moja sluzba je verejna, takze nejake uzavrete http mi sice pomoze, ale inemu nie. Proste oproti CentOS je to komplikacia. Jedine rieseni by bolo pri instalacii vypytat URL s rozbalenou instalackou RHEL, to je ale komplikovane.
Skus pozriet na tu stranku http://boot.salstar.sk/ a mozno pochopis, ze tam viem nabootovat vela roznych distribucii Linuxu (aj nelinuxu). Vela z nich vie aj kickstart alebo inu automatizovanu instalaciu (Fedora, CentOS, ine RH-based ale aj Ubuntu a dokonca Debian). Je tam kazda distribucia, ktoru som nasiel a vie network boot z oficialnych zdrojov. Vie natiahnut sice aj iso image, ale tam su moznosti velmi obmedzeny tym ISO a niektore ISO ani nenastartuju kvoli chybe (GParted ju napr. opravil). Tie, ktore ale distribuuju bootovacku ako zipovany iso a podobne ale natiahnut neviem, pretoze iPXE nevie rozbalovat subory. Niektore mam rozbalene na svojom FTP servri, ale to len niektore zaujimave. RHEL tam ale neviem zaradit hlavne z licencnych dovodov, kedze ani nie je moznost tie stiahnute ISO rozbalit.
Jenomže "příčetný" admin neinstaluje desítky různých distribucí, instaluje jednu. Takže jak jsem již psal na RHEL zapoměňte to není pro vás. Chcete mít všechno online a poskytujete služby nainstalovat si cokoliv z jednoho image a mermomocí tam chcete zařadit komerční RHEL a to nejde. Popravdě mě nenapadá "příčetný" admin který by tohle chtěl využít. Navíc mi to celé připadá spíš jako reklama na ten váš server a image.
Kernel a init RAM disk pro PXE boot byl vždy na CD/DVD v adresáři images/pxeboot. Kouknul jsem zběžně do DVD RHELu 8.0 a je na svém místě, stačí to připojit a vykopírovat na TFTP. Je také u Fedory ve stejném adresáři, dokonce i u netinst CD. Mimochodem, ten proces je kompletně zdokumentován:
Repozitář s PXE soubory, tzv. RHEL kickstart tree, Red Hat vždy zveřejňoval. Akorát je dostupný pouze přes HTTPS X509 klientský certifikát, ten máte jen s předplatným přes subscription-manager (musíte znát URL) nebo přes Katello/Satellite. To bohužel s předplatným zdarma nefunguje.
Takže pro váš případ (ručně nastavený kickstart) můžete dál bez problémů fungovat.
Edit: Koukám na další komentáře, vy to chcete vystavit na internetu. No tak to je proti podmínkám.
11. 2. 2021, 08:47 editováno autorem komentáře
Tak to dost pochybujem, ze mozem tie subory len tak skopirovat na verejny FTP/HTTP server. Nebrani tomu licencia, aby som sucasti tych CD distribuoval? Ako som uz pisal, ide o verejnu sluzbu, takze vyzdielanie bez pristupu pre vsetkych nepomoze. Minimalne clovek s tou free subscripciou by mal mat pristup.
X509 certifikat mi zrejme tiez nepomoze, iPXE to tusim nevie. Vie len http auth. Ale ak to zdarma nefunguje, tak to aj tak nie je alternativa.
Mirek má asi na mysli Simple Content Access, to jsem myslel že stále jede v opt-in programu: https://access.redhat.com/articles/simple-content-access
Nechal bych to tam, na SCA musíš mít převedený účet a u vývojářského účtu to tak být vůbec nemusí, alespoň ne prozatím.