Vlákno názorů k článku Jak funguje předplatné k Red Hat Enterprise Linuxu zdarma od mad - Tak to urcite, roky cekam, az budu moct...
-
Tak to urcite, roky cekam, az budu moct zakaznikum ten CentOS nejak vymluvit, RHEL to stejne nebyl, a oni platit rozhodne nechtej. Ted kdyz mi konecne RedHat s CentOS "managery" nabidli skvelou sanci, jak to vsechno zmigrovat na mnou preferovany Debian, vahat nebudu.
A kdyby snad zakosi meli tendence hrat si na developery, vysvetlim jim, ze se to kdykoliv v budoucnu muze zase zmenit, a tudiz to za to opravdu nestoji.
Ta pitomost s tim, ze ve firme muzete pouzivat 16 kusu registrovanych na 1 zamestnance, to je za mne posledni rana z milosti. Jasne, a az mi Ferda odejde ve zlem, tak budu mit 16 nelegalnich instalaci, nebo budu nutit jinyho Lojzu, at si udela registraci ... na marketing oddeleni RH se nekdo asi pomatl, ne ?
-
Každá nabídka má své výhody a nevýhody. Pokud Vás uspokojí Debian, pak RHEL (ani původní CentOS) nepotřebujete - což bude asi případ velké části uživatelů. Že se musí registrovat jediná osoba, je sice nevýhoda, ale podle mě nesrovnatelně malá proti tomu, co se Vám nabízí. A jsme zpět u toho, jestli vůbec oceníte to, o čem RHEL je.
Mně parametry této nabídky přijdou velkorysé.
-
Tak tu část věty "něco se zaručeně rozbije (a ne 1 věc)" bych nahradil spíš za "něco se může rozbít (i víc věcí)". Mi se při upgradu rozbilo "něco" jen v Ubuntu (to mi bylo fuk, nebyl to server) a pak v CentOS (na serveru, ale měl jsem snapshot, takže OK). Debian se mi nerozbil nikdy. Na Archu (na desktopu) se mi za 6 let, nebo jak dlouho ho používám, rozbil při upgradu jednou driver na grafiku - ovšem jsem si za to mohl sám, používal jsem amdgpu na Radeonu 7770 s kterým fungoval jen neoficiálně (stačilo přidat nějaké parametry kernelu).
-
on ten CentOS je poměrně solidní distribuce. Debian jsem dlouhé roky upřednostňoval a použival, ale v poslední době mi prostě nevyhovuje, bug tracker je jeden z nejhorších co znám, má nepořádek v balíčkách a jejich závislostech, spousty balíčků je neudržovaných a to je to jak minové pole (zase se mohou chlubit, že jich mají 30 tis), problémy s přechodem na systemd už je jen třešnička na dortu, stejně jako staré kernely a dlouhotrvající aplikování patchů. A Jonathan Carter vidí největší problém v marketingu a o tom, že se o nich nemluví.
-
Debian dlouhodobě připomíná sopku, která činností zasypala sama sebe. Dříve to byl etalon vynikající serverové distribuce. Dnes aby člověk studoval rodokmen každého balíku a usuzoval, jaké zlo si tím do systému přinese.
Je mi jasné, že pro takové to "domácí žvýkání" je uživatelům milejší distribuce, která má dobrý výběr v repozitářích. Jenže to domácí žvýkání bylo vždy až na druhém místě, za snahou vytvořit opravdu dobrý systém. Teď, jako by se priority otočily.
Když k tomu přidáte, že se debian "předemokratizoval" do stavu, kdy není s to pevně rozhodnout žádnou otázku kolem svého budoucího směřování, opravdu to vypadá jako cesta do pekel.
-
RHEL nabízí malý počet balíčků s důrazem na kvalitu než kvantitu. Každý zákazník totiž může zvednout telefon, napsat case nebo BZ a vývojáři se tomu budou v rámci plánů věnovat. Kdyby měl RHEL 30 tisíc balíčků tak Red Hat musí zaměstnat 100 tisíc lidí a nedávalo by to smysl - proč mít v distribuci čtyři poštovní servery?
Debian to je ale zcela jiné prostředí, kde nedává smysl prohlásit: "podle našeho výzkumu většina zákazníků bude spokojena s MTA Postfix". Prostě přijde někdo a přidá si vlastní balík, sám si ho spravuje, přidá se někdo další, a nebo taky ne. A to je dobře, Debian má svoje místo stejně jako RHEL nebo CentOS a jiné klony.
Cesta do pekel je asi trošku extrém, rozhodování v open-source komunitách je holt těžká věc.
-
No dobře, tak cesta do pekel ne, ale určitý úpadek tu je. Debian funguje na stejných tezích, jako před lety, ale prostředí se změnilo. Místo tří MTA je jich třicet. Balíků je násobek, ale je i násobek těch špatně udržovaných. Není však patřičný násobek lidí, kteří by se věnovali tomu, aby to fungovalo správně jako celek.
Moje kritika k Debianu je, že málo reflektuje tuto změnu. Principy, které byly účinné kdysi, dnes už efektivitu ztrácejí. Není podle mě nic neotevřeného nebo nedemokratického na tom definovat pravidla pro danou distribuci. Do RHEL si také můžete doinstalovat kde co, ale distribuce zaručuje, že to, co vybrali i podporují a věnuje se tomu. U Debianu, dnes, div abych si nedělal rešerši každého balíku a nevyhodnocoval pokaždé, jestli mu můžu věřit dnes i do budoucna.
Pokud s tím něco Debian neudělá (a rychle), tak ze svého piedestalu spadne mezi hromadu dalších distribucí. Podle mě by byla škoda dopracovat se do stavu, že Linux bude RHEL vs. ti ostatní bez rozdílu. Debianu může "zatopit" i CentOS Stream, protože cílí přesně tam, kde dřív byl Debian - tedy na uživatele, kteří si přejí přiměřené vedení distribuce a k tomu svobodomyslnost ve stavění svého systému.
11. 2. 2021, 09:36 editováno autorem komentáře
-
Možná se až moc staráte o blaho druhých a měl byste se víc starat o blaho své.
Pokud vám Debian nevyhovuje, tak jej nepoužívejte, nevidím smysl tlačit jej do kopie RHELu. Tenhle typ diskuse je v IT celkem běžný, každý druhý programátor vykřikuje, jak by měly vypadat programovací jazyky, které on nepoužívá, ale jaký smysl by mělo mít 30 kopií Javy jaksi nevysvětlí. Ty ostatní jazyky vznikají, protože někomu Java nevyhovuje a podobně je to s Debianem. A pokud se ukáže, že se něco změnilo a už to tolik lidí nezaujme, tak to prostě zanikne. Pláč nad neefektivitou je jenom povzdech komunistických plánovačů a všichni víme, kam to vedlo. Neefektivní je naopak centrální plánování a potlačování iniciativy, i když to z krátkodobého pohledu může vypadat jinak.11. 2. 2021, 12:49 editováno autorem komentáře
-
Tenhle typ diskuse je v IT celkem běžný, každý druhý programátor vykřikuje, jak by měly vypadat programovací jazyky, které on nepoužívá, ale jaký smysl by mělo mít 30 kopií Javy jaksi nevysvětlí.
Jenže já nic takového nevykřikuji. Poznamenávám, že zatímco se změnila doba, tak se jen málo změnily principy sestavování distribuce. Tj. ta distribuce sice funguje podle (skoro) stejných pravidel jako tehdy, ale neplní už tak dobře cíl, který byl tehdy vytýčen.
Pláč nad neefektivitou je jenom povzdech komunistických plánovačů a všichni víme, kam to vedlo. Neefektivní je naopak centrální plánování a potlačování iniciativy, i když to z krátkodobého pohledu může vypadat jinak.
Myslím, že si zaměňujete centrální plánování a jasnou vizi. Pokud tu vizi máte, dál můžete fungovat svobodně a jen její naplňování. Stejně tak tu vizi můžete postupně precizovat.
Z dlouhodobého hlediska mám spíš obavu, že tu bude Linux (obecně) jako hračka, pak několik vysoce specializovaných projektů, ale hlavní část vyzobe nějaký žralok, který řídit to, co chce. Aktuálními žraloky jsou Google (Android) a RedHat (RHEL). Divide et impera.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelNedám si dnes po obědě viržinko. Neplačte, sami jste si to zavinili!
ČLÁNKY DO MAILU