Názory k článku Jak jsem instaloval a testoval FreeBSD 5.2

ja robim s OpenBSD, ale asi takto:

ad 1: klavesnica, staci sa pohrat s mapingom. Na i386 obcas/niekedy nefunguje

ad 2: bash ma byt v local, nie v bin (nie je defaultovy)

ad 3: root by bash mat nemal, preco? ako root som sa naposledy prihlasil tak pred rokom

ad 4: MC je shit, preto napr. nie je v portoch OpenBSD

ad 5: vi na vacsinu staci, ak nie je to v portoch. Kompilovat sa nemusi ak je k dispozicii balicek s pozadovanymi vlastnostami (flawours) - co vacsinou je

ad 6: kompilovat sa ma, je to lepsie, clovek si to nastavi ako chce a moze si pozriet patche ake boli aplikovane a to v diff forme

ad 7: netvrdim ze to je lepsie ako Linux, ale ja som s tym spokojnejsi. Kazdy tyzden nove jadro nemusim.

t.

1) Jasne, taky jsem to jen poznamenal a nekritizoval (respektive nic v tom clanku nebyla kritika).

2) No prave se tady stretava filozofie s praxi. Pokud bude v /usr/local/bin, nebudou problemy, pokud po bootu nastane problem s fsck a bude pripojeny pouze root RO a ja mam bash jako root shell.

3) A ja myslel, ze pristup "OS vi co je pro uzivatele dobre" uplatnuje jenom Microsoft... Proste ja chci mit root shell bash.

4) Vicemene souhlasim, ale treba pro prohlizeni stromove struktury je idealni.

5) vi je vylozene nouzovka (asi jako treba joe). Na normalni praci je podstatne lepsi vim (syntax highlighting, ...)

6) No to je fajn, ale kdyz aktualizuji treba 30 serveru, tak to kompilovat na kazdem...

7) Ja to nove jadro kazdy tyden taky nemusim :-)

2) pokud neni shell dostupny, dostanete vyzvu kde si muzete zvolit libovolny jiny shell, ze ktereho provedete fsck a mount /usr a pak si muzete spustit bash. jinak bash neni soucast zakladniho systemu (base), je to software treti strany a jako takovy se instaluje do /usr/local. pekny shell ktery je soucasti systemu je treba /bin/tcsh. vase prekvapeni plne chapu, vsichni kteri prechazeji z Linuxu jsou prekvapeni, protoze jsou zvykli na /bin/bash.

Pokud muzu (v tom rezimu) alespon nejak pracovat, pak je to OK a je to ciste otazka filozofie :)

No, prusvih je, kdyz pak dostanete sadu skriptu z linuxu a vsude je natvrdo #!/bin/bash :))

ln -s /usr/bin/bash /bin/bash
a je to ne? Vy tu resite takovy bejkarny....

ovela horsie je, ked je v nich /bin/sh ale pouzivaju bash syntax...

IMHO: Je treba mit na pameti, ze root login shell pouzivaji i neinteraktivni veci, (napr. spoustene z cronu), ktere v me praxi casto byly scripty s bash nekompatibilni. Dokonce i nektere binarky pustene z bash coreuji (bash ma na nekterych systemech problemy s loudovanim nekterych knihoven). Takze ma zkusenost je, ze root by mel mit co nejkompatibilnejsi shell a kdyz mu ho nekdo zmeni, lamu za to prsty! ;-)
O.

Z cronu spoustite jen one-linery, kde by nic takoveho nemelo vadit (teda: pokud jo, proc ne /bin/sh, proc /bin/csh?). Ostatni skripty maji mit na zacatku #!/shell/pod/kterym/mam/bezet, takze tam se rootuv shell neprojevi.

-Yenya

Skripty neco nejak maji mit? :-) Tos' me pobavil. :-) Jak to reknes lidem, kteri je psali cca pred 10-ti lety? Ano, bylo by hezke smet vse prepsat od zacatku, zel zejmena na zivych strojich nesmime menit nic, co nesouvisi s nasim projektem. Nedto vsechny skripty prepsat a otestovat by byla prace - troufam si odhadnout - cca na 1 clovekorok (~1Mil Kc). To jiste za nahradu logovaciho shellu nestoji.
Navic co ma clovek pak odpovedet na otazku vedeni - proc jste to menili, kdyz to fungovalo od 1995? Clovek akorat vypada jako blbec, ze stoural do veci, po kterych mu nic neni a kterym prokazatelne ani nerozumi, kdyz to pak nejelo. :-( Navic je pak krome vedeni a zakaznika nasrana i manzelka, pac to clovek jede nekam resit misto oslavy narozenin, dovolene...

root nie je v systéma nato aby niečo robil ale len nato aby niečo upravil/nastavil/zachránil/na-od-instaloval... .

bash nie je spätne kompaktibilné, ani medzi platformami UNIX-ov. Klasický BORN shell je preto taký aký je aby bol na všetkých systémoch rovnaký. Aj ped 10 rokmi aj o 10 rokov ... Nie preto sa nemení že by to nevedel niekto preprogramovať a doplniť ale chvalabohu sa ešte nenašiel taký iniciatívny blbec.

Mám jeden šikovný skriptík na admin systému, ktorý som napísal a odladil na BSD 2.9 ( skúsim hádať koľko Vás vie čo to je ?? ) . Bez toho aby som zmenil jediné písmenko to fungovalo vo všetkých SCO, BSD, Linux, FreeBSD, OSF 1, HP UX aj AIX !!

A ešte doplnok. Ak máte napísať a odladiť script na sledovanie systému, ktorý má bežať na COMPAQ/DIGITAL UNIXE aj Linuxe ako to urobíte ??

riešenie: script napíšem a odladím v sh na FreeBSD a potom mi funguje OK !!

instalace mne docela pripomina slacka... ale to asi bude tim, ze nic jednodusiho uz se asi vymyslet neda

co se tyce toho vim - asi to bude chtet poupravovat .vimrc stylem "set nocompatible",... bylo o tom napsanych docela dost clanku, mj. na root.cz

Ehm, myslíte, že vi (nikoli vim!) učiníte nekompatibilní samo se sebou a kompatibilní s vim pomocí "set nocompatible"? :-))

To je divne, ze zrovna slackwarista povazuje VIM za defaultni VI-cko. Kde zustal Vas slavnej elVIs ?

Ve FreeBSD je i moznost instalovat z binarnich balicku. Ja osobne nemam s zadnym unixovym systemem mnoho administratorskych zkusenost, takze nevim jestli to jde i jinak. Ale co si pamatuji, tak staci nainstalovat port portupgrade. Ten pak umoznuje instalovat i primo binarni balicky a v pripadne nepritomnosti binarniho balicku automaticky instalovat ze zdrojaku.

Osobne je kolekce portu to, co mi u Linuxovych distribuci chybi. Ale slysel jsem, ze Gentoo obsahuje neco podobneho.

Zpusob instalace ze zdrojaku je, si myslim, take lepsi. Precejenom u takoveho molochu jako je treba KDE se hodi kazde procento rychlosti navic pri optimalizaci pro konkretni procesor, kterou binarky nikdy nemuzou mit.

Co myslite kolekci portu?

Ad instalace ze zdrojaku - viz vyse. Priznam se, ze s procesorovym vykonem jsem nikdy nemel vaznejsi problemy, vzdycky slo spis o pamet/disk/propustnost sbernice/site.

Kolekce portu == obsah /usr/ports

Instalovat binarni balicek lze nejsnadnejsi pomoci

pkg_add -r bash

(pro vasi hodnotu bash)

Kolekce portu == obsah /usr/ports

Instalovat binarni balicek lze nejsnadnejsi pomoci

pkg_add -r bash

(pro vasi hodnotu bash)

Pozor, nejsnadnejsi instalace z balicku je prave pres /stand/sysinstall (program, ve kterem probehla i instalace). Je treba zvolit "configure"->"packages". Pokud date instalaci ze site, pak se nakou chvili nacita seznam aktualnich balicku, coz muze trvat. Z CD je to idealni, ale nevim, jestli u nas nekdo distribuuje kompletni 5CD/1DVD set.

Potom se vam ukazi vsechny dostupne predkompilovane balicky, pohodlne si vyberete, automaticky se vyberou zavislosti, a pak uz se jen stahuji balicky a instaluji (program pouziva zmineny pkg_add). Je to asi nejrychlejsi cesta a vrele doporucuji. Preci jenom treba prave u KDE trva kompilace (pokud je instalujete komplet se vsemi nastroji) zatracene dlouho.

Uvedeny zpusob ma bohuzel jednu nevyhodu (nebo aspon mel, kdyuz jsem ho naposledy pouzival). Zavislosti ma pres presne verze balicku. Pokud mate tedy jen o neco starsi verzi neceho co instalovany program potrebuje, ale ktera by stacila pri instalaci ze zdrojaku (/usr/ports), tak ze treba nainstaluje znovu. V portech jsou zavislosti obvykle vazany na existence souboru, takze se tam tohle nedeje.
Jeste existuje velmi dobry nastroj na praci s predkompilovanymi balicky v prostredi KDE, ovsem to uz je tam clovek musi mit :) a balik kdeadmin.

Podle me je asi nejmin bolestne reseni: pocatecni instalace softwaru z "packages" ve /stand/sysinstall, a dalsi software pak instalovat v /usr/ports.

A nemuze to byt prave tou Fedorou? Ja jsem ji sice nikdy nevidel, takze kritizuju neco co neznam, ale RedHat (a SuSe)me presvedcil, ze lze delat distry cimdalhure a Fedora by nemela nabizet nic navic.
Mam za to, ze kdyz clovek pouziva systemy stavene na to aby se v nich vsechno prekompilovalo, tenhle problem odpadne. Kdyz to udelam na MDK,RH,SuSe,LX... muzu pocitat s tim, ze mi to tvurce nedaruje (paralela s M$).
Gentoo, Slackware, Sourcemage, vsechna BSD a jiste spousta dalsich jsou celkem slusne pripravene na kompilaci vlastnich veci, ktere jsou taky celkem slusne pripravene (problem se obcas obevi, ale vetsinou brzy zmizi). Kdyz do toho zacnete cpat vlastni zdrojaky s divnym(i) Makefile(y), je to jina, Makefile Rulez a nic se s tim neudela, lec myslim, ze je to dobre. Nekdy programator vi, proc je dany kod nutno optimalizovat nejvyse pro to ci ono ale mel by to napsat do dokumentace.

Zde bych měl malou připomínku: Instalátor vytvořil čtyři partitions, pro root, /tmp, /usr a /var. Já osobně mám ale s podobným dělením disku špatné zkušenosti, neboť přináší více problémů než užitku.


Hmmm... Zamyslel jste se nekdy nad tim, co muze z hlediska zabezpeceni prinest oddeleni partition ? Asi ne...
Co treba tohle:
/dev/wd0a on / type ffs (local, softdep)
/dev/wd0h on /home type ffs (local, nodev, nosuid, softdep)
/dev/wd0d on /tmp type ffs (local, nodev, nosuid, softdep)
/dev/wd0e on /usr type ffs (local, nodev, softdep)
/dev/wd0i on /usr/src type ffs (local, nodev, nosuid, softdep)
/dev/wd0g on /var type ffs (local, nodev, nosuid, softdep)

Vsimate si tech options jako nodev, nosuid ? To jen tak na okraj, na co se taky muzou hodit samostatne oddily.

Co se tyka instalace - jak casto instalujete system ? OpenBSD ma mnohem vic strohou instalacni proceduru, ale nainstaluju ho i poslepu, protoze je to velice primocare, narozdil od jinych veci.
Celkem mi prijde, ze jste nektere veci nepochopil (bash v /usr/local/bin...), mozna by to taky chtelo ten system tak rok dva pouzivat a administrovat, nez se clovek pusti do srovnani.

Tak tak, Linux is Posix, BSD is BSD :-)) ale co se tyce mne, tak kazdy ma svoje pro i proti...

jinak *BSD jsou pritulny pro kazdyho, kdo se s tim chce pokusit prokousat a ne pro toho, kdo hleda rozdily treba oproti Fedore, protoze ta ma krasne hladoucky pismenka, ne?

hmm, z vaseho komentare mam skoro dojem ze v *BSD hladoucka pismenka nemate a jenom z Vas mluvi zavist :)
a prestoze nemuzu primo nesouhlasit s priznivci BSD systemu, kteri tvrdi ze jsou v tom ci onom lepsi, tak si stejne myslim ze linux se vyviji mnohem rychleji, a prestoze BSD je v necem lepsi, situace za rok, nebo mozna i za par mesicu muze byt uplne jina. viz rozdily kernel 2.4 vs 2.6.

O tom pochybuji, ze se to zmeni, neb *BSD ma jinou filosofii nez Linux, ale o tom JISTE vite pane Nikolo, viz LGPL a GPL, VSE jiste vite a Vas blaf, to je amaterizmus. Kdybyste byl alespon znaly LGPL / GPL, tak takovou hovadinu, kterou jste zde napsal nemuzete VYPUSTIT z ust, ci z klavesnice.

Ja utikam SMANKOTE,.... vzdyt Vy srovnavate HRUSKY (Linux) s JABKAMA (*BSD).

Ja jen doufam, ze jste aspon cetl GPL a LGPL a jaky je zasadni rozdil......

SMANKOTEEEEEEEEEEEEEEEEE............... qwéíwčíéwer uuaaaaa To zase byl prispevek jako "vrata".

Zde to srsi opravdu zkusenostmi Linuxaru, kterym tece mliko po brade a skocili z Widli primo do Linuxu a neznaji jak historii GPL, LGPL, tak POCHYBUJI, ze by dokazali aspon vykladat o historii NetBSD tak na 15 minut v kuse na UROVNI.

Smankote, znate doufam aspon AtheOS at Vam to mliko po brade netece nesrovnavate hrusky s jabkama..... tak jako linux / *BSB a "menici se situaci" do ktere Vy vubec nevidite, jak jste ukazal svym "hlodem" (prispevkem).

az se trochu uklidnite, paklize to zvladnete, tak muzete zkusit napsat, cim jsem ve svem prispevku projevil takovou neznalost GPL/LGPL. jak s tim souvisi AtheOS mi taky neni jasne, a nijak se nestydim za to ze jsem ho zatim nezkousel, prestoze o nem vim, a neco jsem o nem take precetl. ale rozhodne jeho znalost nepovazuji (zrejme na rozdil od Vas) za zakladni kamen vzdelani a - jak Vy rikate - podminku pro zbaveni se "mlika na brade". a ohledne rychlosti vyvoje jsem mel na mysli treba napr rychlost, jakou pribyvaji nove vlastnosti atd. jak je na tom napr freeBSD ve srovnani s linuxem co se podpory hardware tyce? s kolika souborovymi systemy umi pracovat? ja NETVRDIM ze v tom je nutne horsi, ale minimalne z toho co obcas ctu v konferencich, jsem ziskal dojem jaky jsem zde uz prezentoval. a zkuste prosim sve prispevky psat trochu normalnim stylem, z vasich vylevu typu "SMANKOTEEEEEEEEEEEEEEEEE............... qwéíwčíéwer" mam dojem ze mliko na brade tu ma spise nekdo jiny :)

No,

obcas jsem psal prispevky do konferenci, kdyz jsem se vratil ve ctyri rano z hospody, ale takovouhle uroven doufam nemely nikdy... navic tohle bylo psano asi v sedm vecer, takze alkohol to zrejme nezavinil :-)))

Konfigurací a chováním začíná nechutně připomínat windows. Některé osvědčené ruční postupy tam přestávají fungovat. Tenhle humus už bych přestal nazývat Linuxem. Je to ostuda. Zlatej Mandrake a Debian. A co se týče BSDček, tak v poslední době začínají být opravdu našlapaný. Chybky samozřejmě mají, ale na druhou stranu už jsou tam věci, které z nich dle mě dělají systém, který má nad Linuxem navrch. A je jen otázka času, kdy se lépe uchytí a vývoj se rozvine. Tím pádem se dopilujou drobnosti, které člověku můžou občas znepříjemnit život. Oproti Linuxu je v root adresáři daleko větší pořádek v rozdělení do podadresářů. Prostě nad tím asi někdo více přemýšlel. BSDčka jsou zatím čistounké a nezkažené systémy. Jen se bojím, že časem dopadnou jako Fedora.

[1] Kazde normalni BFU (v tom dobrem slova smyslu) vi, ze binarni balicek muze nainstalovat napr.:

ksh% export PKG_PATH=<ftp_server>
ksh% pkg_add <jmeno_balicku>

[2] Kdo je uplny zacatecnik (take v tom dobrem slova smyslu), tak si pusti

ksh% /stand/sysinstall

a prislusny balicek si vybere z menu.

[3] Jenom lama, jako je autor tohohle clanku, se ani nepodiva do manualu, nainstaluje default a blbe kritizuje.

presne, obzvlast pokud je k dispozici (jak je u *bsd dobrym zvykem) handbook - http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/index.html

A ze je ten odkaz na handbook i primo v clanku jste si nevsiml?

tak to se omlouvam.
ovsem z toho co jste v clanku psal to na me zapusobilo jako byste ho necetl => nevedel o nem. Napr v kapitole Installing Applications: Packages and Ports (http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/ports.html) je prvne popsana instalace binarnich balicku a kompilace z portu az po ni

Souhlasím, četl jsem to a nestačil jsem se divit.

1) Pokud zjisti, kde dotycny balicek roste a jak se jmenuje (coz je asi pro pokrocilehu uzivatele zjistitelne:-) Jinak binarni balicky maji smysl nejen pro BFU, ale i pokud ma clovek vic serveru, nebo chce pracovat a ne si hrat :-)

2) Ten instalator jsem mel pri instalaci spusteny. Je to sice pekne, ale jednak se v tom menu neda prohledavat a druhak to zobrazuje jenom jednoradkove popisky :-(

3) Podle toho manualu jsem to delal (viz nize). Jinak jak jsem psal, nebylo cilem delat nejakou recenzi (asi jsem to mel napsat trikrat velkymi blikajicimi pismeny na zacatek clanku :-)

Aha, sorry, ted koukam, ze se tam prohledavat da, tak nic. Ale stejne mi to hledani nejak nefunguje - vypise vsechny balicky. (A prohledavat ESC je opravdu zajimavy napad :-)

Samostatné oddíly jsou nutné už jenom proto že:

"/" by měl být co nejmenší a obsahovat pouze _ZÁKLADNÍ_ komponenty systému, tak aby se s ním dalo pohodlně pracovat např. v případě havárie (fsck ...)

"/tmp" je určen pro dočasná data a má poněkud jiné nároky (např. NetBSD-current tam používá speciální typ filesystému, ale i v případě FreeBSD to má smysl z důvodu častého mazání)

"/var" je adresář u kterého z principu hrozí přetečení (ohrožovat tím "/" je krajně nebezpečné i přes Vámi navrhovanou ochranu kvótami)

Nemyslím, že by tomu u LINUXu bylo jinak (alespoň co jsem letmo viděl DEBIAna). Snad jedině ten /bin/bash (což je dáno tim, že bash je v linuxu implicitním shellem).

Ja jen popisuji sve zkusenosti. Mel jsem servery s oddelenym /var a / a byl to des, protoze jsem musel porat resit, ze jeden partition byl pretekly a druhy skoro prazdny :-| Tak jsem zacal delat vsechno v jednom a nemel jsem problemy.

Ja jsem nenavrhoval zadne kvoty, ale normalne monitorovat obsazeni disku (tak, jako se monitoruji dalsi veliciny na danem pocitaci). (BTW, jak to myslite s tim ohrozuje?)

na / bohate staci par sto mb (pokial tam nespadne nejaky core dump)

inak freeBSD ma moznost menenia velkosti partitions za chodu. este som to sice poriadne neskusal, ale moznost je ...

defaultne rozdelenie partitions je skor na desktop (par sto mb na /, /var, a /tmp, zbytok na /usr). pre servery sa s tym treba pohrat

Linux ma tu moznost meneni velikosti taky (ma LVM).

Ale jak rikam, je to dost o zkusenostech a pro kazdy pripad je vhodne neco jineho (treba to vyuziti nosuid stoji za pozornost).

Souhlasim s Lemmingem, ze rozsekani systemovych dat na tisic partisen je des. Ma smysl oddelit home, ve specifickych pripadech (vytizenej server apod.) /var/log, pripadne i temp, ale jinak nic moc. Protoze ono kdyz se to rozseka, tak je to sice pekny, ale pak treba vyjimecne ty masine nekolik let nechcipne disk, upgradujete tam distribuci, ona ma uz jinsi pozadavky na misto a vsechno se musi presouvat a buhvico s tim delat (a ted nemluvim o jedny domaci masine, ale kdyz jich mate na krku padesat).
Osvedcilo se nam (pri dnesnich velikostech disku) dat jednu partisnu na system (nejdriv to byly tri giga, postupne to rostlo, ted uz davame sest :), mame tu redhaty), tu druhou na bordel (homy jsou jinde na siti, ten bordel je hlavne pro lidi na nekriticky lokalni data a tak), no a jak se postupne ten / urvava z retezu podle potreb distribuce, tak ty nejvic exponovany adresare normalne odsymlinkovat na tu bordelici partisnu. Je to min drsny reseni, kdykoli vratny, a funguje dobre (kdyz se to urve z retezu, zaplacne se bordelici partisna a system bezi OK).

Ne, ne a ne! ;-)
Nechat /var/spool na stejne part. jako /?
Dtto pro /tmp? Fuj ;-) Je-li to stroj na hrani nebo
desktop, pak je to jedno, ale treba WWW/mail server se vylozene vyplati rozdelit. Staci chybicka (mail redirekt na redirekt - jak nekteri nasi uzivatele blbnou) a /var/spool je zaplneny za par minut :-(
A to nemluvim o 1-2 GB partisne! Kdyz se to stane v sobotu vecer, pak mate odstavenou postu na celej viken, a zalozni MX zaznam se z toho vosype.
Takze jeste jednou: server - poradne rozmyslet a ROZDELIT! desktop - je to jedno ;-)

Dovolil bych si nesouhlasit, napriklad mit adresar, kam se da volne zapisovat, na stejnem filesystemu, jako napriklad suid binarky, neni moc bezpecne. Krom toho pokud jeden filesystem lehne... je lepsi mit tu sanci trochu vice rozlozenou.

Ja jsem mel drive s velikostmi partitions problemy, ovsem kdyz uz ma s tim clovek nejake zkusenosti a dukladne promysli optimalni velikosti, tak uz je dosti nepravdepodobne, ze by se rozlozeni nejak zasadne proporcionalne menilo.

Zalezi na tom, jaky je tam system... Samozrejme pokud tam bezi nejake vlastni programky, tak je to mozne. Ale jinak alespon na Debianu jsou logy opravdu v /var. A i kdyby nebyly, muzete pro ne ve /var/log vytvorit adresar, logy presunout a puvodni adresar na nej nalinkovat (tak jsem to uz parkrat delal).

Da se nosuid priznak v BSD u fs lehce obejit jako na linuxu ?

a co tak mountovat /tmp na mfs, a optionom -s obmedzit velkost? ziskate tym slusny vykon - docasne subory a adresare nepotrebuju byt zapisovane na disk.

(a ten, kto do /tmp uklada veci co maju prezit pad systemu si za problemy moze sam).

Asi jsem BFA, možná spíš BFU, ale nechápu
problém z dělením na "slice" a rozdělení rootu,
/tmp, /usr a /var do těchto silce.
Co je na tom nebezpečného?

Pokial si dobre spominam tak FBSD malo v root-e link /home na /usr/home, takze home je na samostatnom slice.

Rozdeleni disku je asi vec nazoru - vsak taky instalator umozni rozdelit disk dle libosti (i kdyz default by mel byt "sane for all", coz pocitac bez
/home asi neni - pak musite delat nejake /usr/home
coz je blbe vzhledem k filozofii /usr - r/only).

To s bashem je ovsem horsi. Prijde mi ze FHS ma lepsi filozofii - do /usr/local jdou jen veci ktere si clovek kompiluje sam mimo distribucni system. Vse ostatni (co je z distribuce) by melo byt primo v / a /usr. Proc by root nemohl mit jako shell bash nebo zsh?

-Yenya

jako spravnej BSDckar se musim ohradit

home pochopitelne pri standartni instalaci od rootu oddelen je; protoze home (logicky) umistuje do adresare /usr a pro kompatibilitu s fhs do rootu umistuje pouze link

to si snad delate srandu, ne? zrovna od Vas jsem takovou "novinarinu" necekal.

to ze mi neco nejde taky muze znamenat ze to neumim, nemusi to byt nutne vada toho co pouzivam

FreeBSD 5.x je zatim vyvojova rada, ja ji sice pouzivam, ale uz jsem s BSD ponekud obeznamen, ale novackum a userum je (i na strankach FreeBSD) doporucovano pouzivat FreeBSD 4.9-RELEASE

BSD si zaklada na cistote... to co je nedilnou soucasti systemu je podle fhs rozdeleno do /bin;/sbin;/usr/bin;/usr/sbin;/usr/lib* to co je doinstalovano a je nadstavbou systemu se unstaluje do /usr/local/*

balicky pro binarni instalaci programu pochopitelne jsou ftp://ftp.freebsd.org/pub/FreeBSD/ports/i386/packages-5.2-release/All/

Hm, ale kdybych testoval 4.9, tak dostanu vynadano, ze to co kritizuji je v 5.2 davno opravene/vylepsene ;-)

Tak to nesouhlasim. Na server samozrejme, ale pro zacatecnika na desktop, obzvlast na testovani doporucuji 5.x. Kvuli HW. Oni sice 4.9 a 5.2 podporuji stejny HW, ale u 5.x je to diky devfs a device.hints o dost jednodussi. U 4.9 mate spoustu parametru v jadre a skoro kvuli kazde blbosti ho musite znovu prelozit. I samotna detekce je u 5.x lepsi.
Pouzivam FreeBSD od verze 4.2 a na notebookach (ktere mivaji dost specificky HW) jsem se moh se 4.x osypat.
5.x ma nevyhodu, ze jako vyvojova verze neni tak stabilni. Sem tam ma nejaky driver bug, ktery zatuhne system. Na to clovek u 4 zvykly nebyl :(

Tak to jste mě pobavil. /home logicky v /usr Tak to může připadat logické asi jen BSDčkáři. Cpát home adresář do /usr, který po instalaci dám ro a šmitec, už se tam nemá co zapisovat.

Mozna to neni logicke ale je to tradicni. Logicke je to ve smyslu "uzivatel nema co sahat na cokoliv to je mimo /usr" takze i jeho home logicky prijde do /usr ...

Tomu nerozumim, jak to, ze uzivatel nema co sahat na cokoliv, co je mimo /usr ?

/tmp (obvious), /bin (zakladni programy), /lib (uzivatel nesmi mit libc?), /dev (/dev/null pouze rootovi!), /var (treba posta; ja vim, qmail, ale bavime se o "tradicnim" pristupu :) ...?

Samozrejme to pro nektere jine adresare plati, ovsem rozhodne to nelze tvrdit univerzalne. Myslim, ze pristup "/usr je readonly" je daleko opodstatnenejsi.

Tak, tak. Je to o tom, ze v "/" by mely byt pouze veci, ktere jsou potreba v single-useru.

Takovy "/usr" se muze montovat klido-pido pres NFS, "/tmp" sdilet prostor se swapem (pripad Solarisu) a kdovico jeste ...

Kdyz na to prijde, za filosoficky ciste bych povazoval mit v "/bin" a "/sbin" pouze naprosto nezbytne, pokud mozno staticky linkovane binarky. Jejich dynamicky linkovane ekvivalenty bych pak umistil do "/usr/bin" a "/usr/sbin" a jejich prednostni pouzivani radovymi uzivateli zajistil pres PATH.

Ciste aplikacni veci pak patri do "/usr/local/bin" a "/usr/local/sbin". Nebo, kdyz uz jsme u toho BSD tak "/usr/pkg/bin" a "/usr/pkg/sbin".

Staticky linkovane verze systemovych nastroju jsou v adresari /rescue - ten je urcen pro tak fatalni stavy, kdy neni mozne ani nalinkovat dynamickou knihovnu. Tento adresar samozrejme neni na zvlastni pratition. Je v "/"

pak jeste oprava: ne /usr/pkg, ale /usr/ports :)
To se aktualne pouziva ovsem pouze na kompilaci - docasne. Nebyla by to spatna idea, ale asi by mohl vzniknout konflikt ports X packages
na freeBSD se samozrejme aplikacni veci instaluji do /usr/local a jeste do /usr/X11R6

/usr/home je viac historicky ako logicky adresar
oddelit /home na extra particiu je imho jeden zo zakladnych pilierov bezpecnosti

Clanek nebyl minen jako recenze FreeBSD, na to o nem vim prilis malo. Popravde receno, uzitecnejsi bude jeho druha cast, kde jsem delal nejake vykonove testy.

Tohle byl spis takovy fejeton na uvod :-)

Michale, ako mozes robit vykonove (hodnoverne) testy, ked nie si v FreeBSD doma ??? Btw, system kompilacie z portov je jedna z najuzasnejsich veci, kt. *BSD ma, takze to nevnimaj ako zbytocnu zataz a otravu.

Ako fejton to bolo dobre :), keep rock 'n' roll.

No, jednoduse, nainstaluju na pocitac defaultni BSD a defaultni Linux a uvidi (videlo) se.

Respektive ten test co jsem delal se tykal WWW serveru. Takze slo ciste o vykonnost scheduleru a sitove vrstvy.

A priznam se, ze i u serveru na Linuxu zadne extra ladeni systemu nedelam, ladim pouze parametry toho serveru (na testovanych systemech byla pochopitelne konfigurace stejna).

Nebo se BSD da nejak specialne ladit pro WWW server?

Pochopitelne KAZDY takovy test je problematicky, protoze vzdy otestuje jen jeden konkretni druh zateze.

Provoz WWW serveru se dost vyrazne lisi napriklad od provozu FTP servery a ten zase od nejakeho bezpecnostniho reseni FW/NAT...

FreeBSD (a BSD vubec) umoznuji nastaveni velkeho mnozstvi parametru systemu, do kterych zacatecnik pravdepodobne po par dnech prace jen tak nepronikne (zvlaste, pokud nema v teto oblasti zkusenost ani ze sveho oblibeneho OS)

Jeden typicky priklad za vsechny: BSD implicitne dodrzuje podle doporuceni zpozdeni ACK na rozdil od Linuxu (alespon do verze 2.2). Explicitne se zpozdeni zakazovalo pres parametr socketu. Vysledek testovani zacatecniku byl jasny - Linux je na WWW rychlejsi. Coz, ale nebyla pravda. Stacila jedna radka a FreeBSD pekne poskocilo o radny kus pred Linux. A takovych prikladu je vice.

Testovani a ladeni systemu je opravdu pro odborniky (z obou OS).

No vyborne a mate nejake pointery na podobne informace nebo typy? Jak se treba prinuti Apache, aby ten parametr socketu pouzival?

A ktery sheduler jste tedy zvolil? :)
FreeBSD ma mimo jine moznost zvolit sheduler. V konfiguraci jadra je
options SHED_xxx
defaultne myslim SHED_4BSD, ci co. Ja napr. pouzivam SHED_ULE, o kterem v /usr/src/UPDATING tvrdi, ze by mel byt pro bezne pouziti nejlepsi. Ne ze bych na svem desktopu poznal rozdil, ale ve vykonovych testech by se to mohlo odrazit.

Nicmene ted vazne :). Myslim, ze vetsi prinos bude , pokud bude dalsi clanek opravdu srovnani defaultnich nastaveni. Jinak byste musel opravdu dukladne nastudovat oba systemy a pravdepodobne by to pak nebylo na clanek, ale na knihu o 700 strankach (jak je dnes u pocitacove literatury zvykem).

No, ten dil byl uz napsany, ale rekl jsem si, ze jeste zkusim BSD drobet zoptimalizovat a dat tam jednak defaultni a jednak zoptimalizovane proti neoptimalizovanemu Linuxu. Vcera jsem si s tim trochu hral, dneska budu taky. Zda se, ze nejvetsim prinosem bylo prekompilovani kernelu pro dany procesor. Scheduler nemel vyraznejsi vliv, respektive se mi 4BSD zdal o neco malinko lepsi, tak jsem ho tam nechal.

P.S.: Technicka - da se kernel konfigurovat jeste jinak nez pres `vim /usr/src/sys/<arch>/conf/<CONFIG>`?

> ystem kompilacie z portov je jedna
> z najuzasnejsich veci, kt. *BSD ma

No mne na ni z praktickeho hlediska prave nic uzasneho neprijde :-) (Z teoretickeho budiz.)

Respektive mne je vicemene putna, jestli se instaluje binarni balik nebo zdrojak. Ale neni mi uz putna, kdyz instalace trva pet minut pisto pul minuty. Samozrejme pokud je moznost instalovat binarky, je to OK (predpokladam, ze binarky jsou aktualizovane spolu se security-fixy ve zdrojacich portu).

podobny fejetony pise JXD o linuxu...
BTW to se mi taky nelibi

Jenze ja mam (stale jeste :-) dojem, ze ten clanek (narozdil od JXD) neni kriticky - snazil jsem se pouze co mozna nejobjektivneji popsat instalacni proces z pohledu cloveka, ktery si chce FreeBSD vyzkouset.

Snazil jsem se co nejvic krotit v kritice a to i tam, kde IMHO slo o zjevne chyby - nenabidnuti instalace software, zatuh konfigurace, nepokracovani konfiguracniho programu po vytuhnuti...

Ted koukam, ze spojeni "objektivni" a "z pohledu" neni uplne nejlepsi, proto si prosim misto "objektivni" predstavte "bez emoci" ;-)

pokud nekdo zacne clanek slovy: " zacaly se mnozit vykriky bsdckaru" nema cenu cist dale, autor je BLB.
A ja se uprimne divim ze takove clanky zde maji prostor, neni to totiz o svobode slova ale o kvalite autora.

Asi jste (ty prispevky) nezarehistroval, protoze to opravdu sedi :-) Nebo jak byste pojmenoval prispevky stylu "Linux je pro lamy, BSD je tisickrat lepsi."

jako objektivni porovnani obou systemu :))

to myslim jen jako zert... kazdy system ma neco do sebe

myslim, ze ma cenu citat dalej, ale az predtym, ako si precitate, na co tento autor reaguje...

Dobrý den,
velice se divím, že root uveřejnil tento článek. Svou úrovní by patřil tak na nějaký osobní polozapomenutý weblog.
Autorovi bych doporučil, ať si o FreeBSD něco nastuduje (skvělý handbook či dvě české publikace) a několik měsíců ho intenzivně používá, než se pustí do nějakých komentářů či testů. Taktéž by si mohl odpustit laciné narážky na uživatele FreeBSD.
Ani si nedovedu představit, co nás čeká v dalším pokračování.

Root clanek uverejnil, protoze jde o overeneho autora, ktery napsal spoustu kvalitnich clanku i serialu a i osobne jsem mela moznost se pred lety presvedcit, ze vsemu, co dela, dobre rozumi. Proto jsem verila (a verim stale), ze vi, co dela, vysledky si overi, ma moznost srovnani apod.; pokud by mi tentyz clanek prisel od nekoho noname, stavela bych se k tomu jinak.

overeny autor ... hm, no nevim v kazdem tretim prispevku tento autor uvadi ze to az tak necetl, o tom a tom nevedel atd.; no nevim jak tato fakta koresponduji s vasi tezi o autorove odpovednem pristupu

1) Lemingu diky za clanek. Stylove mi prisel dobrej, hystericka je az diskuze pod nim :). Je uzitecnej minimalne v tom, ze jsou tu odkazy, ktery se lamam jako ja jednou muzou hodit. Dal je uzitecnej tim, ze vyvolal diskuzi, ve ktery se objevili uzitecny informace. To opet my lamy vitame.

2) ad Ahoj: jasne, clanky by meli psat lidi, co:
-- tomu uplne rozumnej (vi toho vic nez 98% ctenaru, protoze jinak bude clanek nudnej)
-- maj vytribenej sloh (jinak se na ne bude nadavat jako na Johanku)
-- umeji to podat (jinak to kazdej vzda po prvnim odtavci)
-- maj cas to napsat
-- jsou ochotny to napsat
-- dodrzujou dopravni predpisy
-- tridi odpad
-- ... neexistujou

Soukromy dodatek -- ani pak by nebyly diskuze lepsi.

Vsem co nadavaj na clanek: Tohle nejsou Zpravy TV Nova -- kazdej muze opravit zjevny omyly, doplnit podrobnosti, atd. Pokud toho vyuzijete a nebudete jen blbe remcat, bude i ten nejblbejsi clanek uzitecnej.

Hmmm...to je zajímavý koncept. Tentýž článek od druhého autora je jiný od autora prvního. Já myslel, že článek je úplným souhrnem svých bitů :) Případně něčím víc, ale ne mimo ten článek.

No dobrá...anonymy rády tahají za slovíčka. Co kdybychom vzali v úvahu prostý obsah díla? Tedy to, co mě zajímá a ne kdo to napsal...To je jako vybírat si hudbu podle obalu CDčka a ne podle toho,jestli se mi líbí nebo ne.

To je hrozne jednoduchy. Neexistuje clovek, ktery by vsem clankum na rootu rozumel alespon tak, jako jejich autori (nekdo umi kernel, nekdo opengl, nekdo ma prehled o tom, kdo zrovna koho koupil, ale nikdo to nezvladne vsechno, a pokud ano, asi tezko ma cas na to, delat editora roota :)). Takze vsemu samozrejme nerozumim ani ja. Poznam, jestli ma clanek hlavu a patu, ale u vetsiny z nich nemam sanci odhalit (zvlast nejaky drobny) fakticky nedostatek.
Takze pokud clanku nerozumim, musim autorovi verit. No a je snad logicke, ze mnohem lepe se veri autorovi, ktery se uz vicenasobne osvedcil, nez nekomu zcela neznamemu.

Inu, titulek clanku je jednoznacny - "Jak jsem instaloval a testoval FreeBSD" (prvni dil implikuje "instaloval").

Pro me osobne je cenny prave popis toho, co muze Linuxovy admin ocekavat od instalace FreeBSD, a to myslim clanek rekl pomerne uspokojive. Krom toho myslim, ze nedilnou soucasti cetby clanku je i projit si diskuzi, ktera funguje jako pomerne slusna errata v pripade, ze autor neco opomel.

Ciste pragmaticky - pokud se vam nelibi, jak je FreeBSD prezentovano, a predstavovali byste si to "jinak", nic vam nebrani o tom napsat clanek. Ja jsem nasel v clancich pouze "Jemny uvod do OpenBSD", ktery je ovsem opravdu jemny a jsa dosti uzce zameren se o ostatnich BSD zminuje pouze velmi okrajove (a OpenBSD je z nich pro me ten nejmene zajimavy).

Divte se, máte na to právo. Váš hluboký ponor do FreeBSD Vám asi brání občas chápat rozmanitosti zbytku světa... Ostatně, Vy jste asi nikdy nic nového k užití (nikoli k ovládnutí) asi nezkoušel, že se divíte? Nicméně přeji nerušený den :)

bych mel stejne problemy jako autor akorat bych tam chtel zsh.
Krome toho Debian nabizi take build balicku i celeho Debianu.
Kdo neveri at tam bezi http://www.debianplanet.org

Ked som si rano precital clanok, bol som rozhodnuty napisat do diskusie svoje dojmy, ktore by autorovi urcite nijako nelichotili. Kedze to uz urobili ini (a urcite to este mnohi urobia), mam len jednu prosbu na autora tohto clanku: Prosim, budte dostatocne sebakriticky a neuverejnujte pokracovanie tohto clanku. Operacnemu systemu FreeBSD nerozumiete a nechapete jeho principy, co je zrejme z kazdej druhej vety v clanku. A pre buducnost si odpustite podobne demagogicke uvody podobne tomu, ako ste pouzili v tomto clanku. Stratite tak hned na zaciatku akukolvek uctu citatela. To ste si neuvedomili, ze FreeBSD je asi lepsi operacny system, ako ste ho opisali, ked ho pouziva tolko ludi? Skuste s FreeBSD tak pol roka pracovat, a potom piste o nom clanky...

Ste typickym linuxovym fundamentalistom, kt. apriori odmieta vsetko, co je inak ako v tom "jeho" systeme, kt. nie je ochotny pripustit, ze veci mozu fungovat -- a fungovat dobre -- aj inym sposobom. Vas clanok je plny lzi a polopravd (konkretne veci uz vymenovali ini). Zatial sa v diskusii pokusate obhajovat, ale len zbytocne prilievate vodu do ohna: hovorite o veciach, ktorym dostatocne nerozumiete.

Pokracovani uz je napsany a neboj, neni tak strasny, jsou tam vlastne jen cisla :).

S tim, ze je Lemming fundamentalista, nesouhlasim. Ten clanek nepsal pro FreeBSDckare, kteri (napr.) vedi, ze maji uzasny system a radi by se o tom jeste jednou pri precteni clanku ujistili, psal ho pro linuxaky, kteri by si take treba BSDcko chteli zkusit, a on to udelal za ne (z pohledu uplne stejneho linuxaka). Pro ty jsou dulezite rozdily patrne' na prvni pohled, na co si maji dat pozor, jestli tam najdou neco, co jim v Linuxu vylozene chybi, nenajdou neco, co maji radi apod.
Hloubkova studie FreeBSD tady uz probiha, a to v jinem serialu, takze myslim, ze server jako celek je v tomto dostatecne objektivni a zadne dulezite informace nezamlzuje :)

Clanok o FreeBSD pre linuxakov si predstavujem napisany tym stylom, ze sa na zaciatku porovnaju korene oboch systemov (System V vs. BSD Unix), potom sa vysvetli, co z toho vyplyva (absencia runlevelov a pod.) a hlavne ze rozdiely sa budu vysvetlovat, nie odsudzovat -- autor sa totiz nesnazil ani odhalit dovody odlisnosti, vid umiestnenie bash-u.

Ale ja je neodsuzuji, jen zaznamenavam.

Jestli takovy clanek napisete, myslim, ze ho redakce rada prijme :-)

Nahodou clanky o FreeBSD pisem pravidelne, napisal som ich uz asi viac ako vy. Takze pane Karo, vasa pripomienka ma nezastrasi, a ak tu niekto moze na koniec prispevku pripojit usmievaka, som to ja. (Pravidlo krizoveho vysluchu: neklad otazku, na ktoru nepoznas odpoved!) :-)

vase argumentace, tj. vim o necem minimum (a opravdu dle kazde vety lze soudit ze nic) tak napisu
clanek pro lidi kteri vi jeste mene ...

ne opravdu tento clanek je mimo

[proc ja, uzivatel freebsd, se nevyjadruji k linuxu ? protoze ho nepouzivam a vim o nem asi tak jako autor o freebsd.]

Nepoužíváte Linux proto, že jste jej zkusil použít a nebylo to ono nebo jste s Linuxem obeznámen, hmm, teoreticky? Svými příspěvky se pouze snažíte vyvolat dojem, že zkoušet BSD z pozice admina Linuxu je akce BFU, která je k ničemu. Zamyslete se nad tím, co tu píše Johanka, má myšlenky urovnanější než Vy, ve vší úctě.

Ked ho nepisal pre BSDckarov, ale pre linuxakov, tak prosim, nech sa autor vyvaruje testovania na 5.2. verzii, ale nech testuje 4.9, ktora je odporucana na production nasadenie. Uprimne poviem, sice pouzivam FreeBSD uz vyse roka, ale keby som si bol tento clanok precital v tej dobe, tak na FreeBSD ani nepozriem, lebo je to velmi negativne.. Navyse, nechcem sa dotknut autora, ale velmi povrchne sa vyjadroval, ako uz podotkli mnohi predomnou.. odvolavat sa na to, ze hento alebo tamto nemam uplne dobre nastudovane.. mi nepripada zrovna ako spravna priprava na napisanie clanku, presnejsie je to odflaknutie.. neviem nie som novinar, som sysadmin.. som zvedavy na druhy diel.. a velmi sa inak tesim tej "hlbkovej studii", ktora na roote prebieha.. have fun

Viz vyse. Pokud bych testoval 4.9, bylo by mi vytykano, ze to co kritizuji ma 5.2 lepsi.

nez zacnete testovat podivejte se sem:
http://bulk.fefe.de/scalability/
mozna vam to usetri dalsi spoustu vysvetlovani priste

Clanek je IMHO napsany tak jako valna vetsina clanku napr. na zive. Tomu take odpovida mnozstvi reakci v diskuzi. Muj nazor na celou vec je ten, ze pro nekoho kdo by si chtel otestovat FreeBSD je rozhodne prinosnejsi prostudovat si handbook nez podobne clanky velice nevalne urovne a pak sam uvazit co ma smysl pouzivat dal. At uz je to Windows, linux nebo FreeBSD.

Pokracovani tohoto ... radeji ne a pokud root.cz uvede nejakou hloubkovou studii tak jenom dobre.

> ze pro nekoho kdo by si chtel otestovat FreeBSD je
> rozhodne prinosnejsi prostudovat si handbook nez
> podobne clanky velice nevalne urovne

Ja sam jsem si kdysi davno BSD instaloval. Uz nevim ktere z nich to bylo a ani jake verze. S Linuxe jsem mes zkusenost take pouze minimalni. Ted mam s Linuxe zkusenoust vetsi, ale nejsem zadny GURU. A s BSD zadnou. Uz tehdy se mi zdal BSD jiny a "horsi". Ted§ vim, ze je jen jiny. Ale uz jsem uvazoval, zda ho nasadim v roli routeru,WWW,FW,mail,proxy serveru. A musim rict, ze dodnes jsem nemel tuseni, ze nejaky handbook existuje.
A dnes diky tomuto clanku uz to vim. Takze mam z ceho cerpat. A mohu si opravdu rozmyslet co budu delat a jak.
A prominte mi, ale tahle Flame neni nic, co vas slechti. Velmi to pripomina diskuze pod clanky o Linuxu urcene pro Uzivatele (BFU) Windows. Jen systemy jsou jine.

Ad uvod - uz jsem to psal vyse, to nebyla demagogie, ale popis situace, ktera mne k vyzkouseni FreeBSD privedla.

Jinak prese vsechnu sebekritickou snahu vidim v clanku pouze jeden fakticky nedostatek (chcete-li lez ci polopravdu) a tou je moznost instalace binarnich portu.

Zbytek mne vytykanych veci je spis filozofickeho charakteru (rozdeleni disku, kompilace ze zdrojaku). Jestli mate jeste nejake fakticke pripominky tak sem s nimi.

I presto napisu pokracovani :-)
Mily CrONiN, vzdyt o tom to je. Ja jsem linuxak a rad jsem si precetl co bych asi zazil kdybych chtel vyzkouset FreeBSD. Je to pro me dobry clanek a autora se zastavam. Neni kazdej honenej v FBSD a snad mame pravo my ostatni taky na trochu informaci. Na co by mi byl clanek o komplikovane optimalizaci, kdybych ji stejne nedokazal udelat bez zdlouhaveho studia a zkouseni?!?
Bye, MarD

Ked som si precital tvoje vyjadrenie, napadlo mi jedno: plz nepis uz dalsie vyjadrenia, tak ako nechces od autora clanku aby pisal pokracovania clanku...

snad není třeba se hned hádat

Nedávno jsem si taky pořídil FreeBSD (5.1), instaloval jsem rovněž na celý disk, ale disk jsem si rozdělil sám (mám to na desktopu a jediné co potřebuju je oddělit /home od zbytku systému)

to že je bash v /usr/local mě taky překvapilo, poměrně nepříjemně když jsem si u roota přepsal shell na /bin/bash (moje blbost, vím)

slices, partitions a všechna ta omáčka okolo mě taky lehce mate, ono, zjistit cože je to teda ten /dev/ad0s1c ... nevím jestli je to nutné

mimo jiné, když tu budo tolik odborníků, vím že s největší pravděpodobností ne, ale nejde pod FreeBSD zprovnoznit reiserfs ? mám ho v linuxu a docela rád bych se na něj dostal :-(

jo, ale FHS mi opravdu přijde lehce přehlednější, možná je to všechno o zvyku ...

Ja vam na to dlabu...nejlepsi je windows XP profesionál...::::-----)))))) takze YBBYBYBYBY Bay bay.....fakani:-)

Kdyz ses na ikspe tak sem nelez a pokus se chovat normalne, vim ze je to tezky, ale pokusit se muzes
#-)

Ne, pod FreeBSD reiserfs neni podporovano.

Linux dokaze rozoznat FreeBSD (aj ine) particne tabulky, a FreeBSD particie potom rozozna ako klasicke.

Dovod je ten, ze (IBM? Microsoft?) vymysleli na PC architekture novy druh particnych tabuliek, UN*X systemy uz mali svoje. FreeBSD predpokladam, ze chcelo zachovat kompatibilitu s klasickymi particiami a preto vytvorilo svoje vlastne particie s vlastnymi tabulkami.

Ohladom particie vs. slice, myslim ze sa to da povazovat to iste, s tym ze existuje viac typov rozdelenia. Aj ked si viem predstavit ludi, ktori s tym nebudu suhlasit :)

Myslim, ze je to celkem zajimavy .. v podstate kdyz tady nekdo popisuje instalaci nejakeho linuxu tak je to podobny... (re-)instalovala FreeBSD 5.2 asi pred 14 dny, protoze instaltor prehcod z 5.1 nerozchodil tak si to pamatuju.. styl a uroven prispevku je tedy adekvatni

Jinak doporcuju pri bootovani (pokud mate grub jako ja) nedavat bootovac do mbr, ale jen na tu partici. grub sice neumi v soucasne versi nabootvat UFS2 ktere tam asi budete chtit, ale jednak se na tom dela a jednak se s chainloader +1 stejne naboottuje do BSD bootovace stejne

Jsem zvedava na priste na ty testy, jetsli budou odpovidat mym zkusenostem. Na FreeBSD obcas pracuju, ale je to fakt porad jeste docela hardcore a hlavne ta ciste UNIXova filozofie distribuce balicku (tedy operacni system je jadro+nejzakladnejsi komponenty jako ls, net utility atd) a k tomu se doinstalovavaji jeste dalsi veci pro me primo obrazem pekla pro system, protoze nemame prehled co vlastne je v systemu a co ne, sice to rozlozeni na /usr/local + zbytek systemu trochu funguje, ale zanemna to, ze mate 3 etc, 3 vary atd.. Na Solarisu je to totez a myslim, ze to vyzaduje aspon 2x vic casu na spravu systemu nez Linux s jeho filozofii distribuce.

2x etc, 1x var, a po case se naucis ktere prikazy jsou v systemu a ktere prisli z /usr/local, zadny strach

Jo, s upgradem ze /stand/sysinstall taky nemam dvakrat dobry zkusenosti. Nicmene kdyz uz jsi u toho, tak idealni nastroj je cvsup (teda asi ne casove).

Nejprve pres cvsup updatne vsechny zdrojaky (/usr/src), a pak jednoduse:
cd /usr/src
make buildworld
make kernel
reboot
make installworld
reboot

a jeste naky mergemaster na sladeni konfiguraku, ovsem na to pozor! uz jsem si jednou nektery konfiguraky dost neprijemne prepsal :(

Bohuzel tahle procedura (kompilace komplet systemu a jadra) trva docela dlouho. Na 1G duronu to bylo skoro na pul dne, ted na Athlonu 2,2+ se to da tak za hodinku a pul ;)

Ovsem narozdil od binarniho upgradu (ktery beztak neni moc doporucovan) je to spolehliva cesta. Jeste se mi nestalo, aby se neco nezkompilovalo.

Osobne jsem skalni BSDckar. Z clanku je patrne, jak autor znazil "moc nekritizovat" :) ale myslim, ze kritika, ktera zaznela, byla na miste. Zadny system neni dokonaly. Jenze holt nektere komunity kritiku nesnesou. Myslim, ze kdyby se objevil podobny clanek "instalace Linuxu z pohledu BSDckare", tak to bude v diskusi to samy, akorat od Linuxaku.

To co zažíval autor u instalace /drobná zaškobrtnutí, zmatení etc../, tím si asi projde každý kdo instaluje freebsd poprvé. Osobně jsem se naučil nainstalovat Freebsd bez problému, do podoby jakou chci asi tak po 10-15 instalaci metodou pokus omyl + intenzivní čtení handbooku /který myslím nemá co se týče dokumentace konkurenci/. Takže před testy bych ještě doporučoval trochu si zaexperimentovat, pocvičit si a načíst. FreeBSD za to opravdu stojí.
Martin

vytýkáte tady autorovi, že si nepřečetl handbook ... imho podle mě ani nečetl hlášky instalátoru, já jsem FreeBSD instaloval jednou, čtení dokumentace považuju za řešení v případě krajní krize (která nenastala, takže jsem do ní ani nenahlídnul), a přesto jsem o sysinstallu (a instalaci binárních balíčků) věděl, tak nevím ...

bohužel, neměl jsem čas si s FreeBSD hrát (ale chystám se to napravit! :-) nicméně z instalace a toho půldne rozkoukávání se rozhodně tak špatné dojmy jako autor nemám a všechno (vč. linuxové kompatibility) mi fungovalo (byla to tehdy verze asi 4.5) ...

mimochodem, právě (včera nebo dnes ráno?) vyšlo FreeBSD 5.2.1

Ak citanie dokumentacie povazujete za krajne riesenie, tak je pre Vas asi vhodnejsi niektory z operacnych systemov z Redmondu. :-(

On je totiž kavol zkušený a ošlehaný hacker, proto si může dovolit číst manuály až v případě ztroskotání :) Zdravím Karle.

zdravím kolego, že se nestydíš o mě šířit takové pomluvy :-)

jinak zcela vážně, pokud jsem schopen něco nainstalovat tak, aby to fungovalo k mojí spokojenosti, proč bych k tomu měl číst instalační příručku?
abych věděl, jestli jsem náhodou neučinil při instalaci nějaké rozhodnutí, které by se mi mohlo za okolností x-y-z vymstít?
ale neudělal jsem to špatné rozhodnutí už tím, co jsem si vlastně vybral k instalaci?
bude pro moje účely rychlejší mysql na freebsd nebo pgsql na linuxu nebo mysql na linuxu nebo pgsql na freebsd?
a jaký vliv na to bude mít další nainstalovaný software?
... a tak dál ...
takže kolik bych toho musel přečíst, aby můj postup byl zcela košer?
- v takové situaci si radši risknu, že v případě krize ztratím čas nejen studováním dokumentace, ale i nápravou chyby, než abych tu dokumentaci četl vždycky předem, protože pak bych jen četl a četl a nic nedělal

btw, dost možná je můj přístup dán tím, že si houby pamatuju, čili číst něco dopředu pro mě nemá moc význam, když to stejně zapomenu :-(

a propos, původní myšlenka byla o něčem jiném, ale dost již filosofických diskusí :-)

p.s. v Redmondu dělají operační systém? to jsou mi věci :-)

5.2.1 je uz minimalne od 5.2.2004

a to komplet všecko?
koukal jsem, co bych si mohl stáhnout, a některé soubory měly datum dnešní - pardon, teď už včerejší ... s tou půlnocí je to krize ...

koukám, že root si toho všimnul až dneska, a podle mailinglistu to bylo oznámeno včera - Wed, 25 Feb 2004 20:31:31 -0700 (MST) - tak když o tom víte od 5.2., proč jste na to neupozornil?
ti bsdčkáři jsou fakt nějaký divný :-)

Zase si niekto pletie 5.2.1RC1/2 s 5.2.1, ze ano ?

ano, omlouvam se, skutecne jsem mel na mysli RELEASE CANDIDATE

osobne mi (podstatne) vice vyhovuje FreeBSD ale to je kazdeho vec...

na clanku mi prijde ale absurdni vec jina (pominu-li tristni uroven znalosti autora) - copak kvalitu OS urcuje instalator?? ano, mozna u nejakych OS pro masy (windows, nektera distra linuxu apod.) ale u takoveho OS jako je FreeBSD?

mne se na FreeBSD libi cistota, kvalita atd. protoze tohle zazivam denne zatimco instalaci jsem provedl jednou.

vzbudte se linuxaci at neupadnete do stejnych sracek jak MS-world

Ach jo, tak jeste jednou: Ten clanek nehodnoti kvalitu FreeBSD. Jmenuje se "Jak jsem instaloval FreeBSD". Ne "Recenze FreeBSD". Jedine zhodnoceni, ktere v nem je obsazeno je: "Linuxaci, pokud chcete zkusit FreeBSD, nebojte se toho, neni to zas tak strasne odlisne".

BTW, ja zas pouzivam Debian, protoze se mi na nem libi jednoduchost a kvalita a jsem s nim spokojen. Kazdemu co jeho jest.

Ono se totiz takovehle veci jako "cistota" dost spatne hodnoti, protoze jsou videt pouze v dlouhodobem provozu, takze by nekdo musel byt specialista na a musel vedle sebe provozovat BSD a Linuxove servery. A i tak jsou to spis osobni preference...

Víte, asi hlavní problém vašeho článku je že nemá žádnou utříděnou myšlenku v úvodníku píšete "... jsem se ale rozhodl, že si (Free)BSD vyzkouším a o své zkušenosti se s vámi podělím". Jestli za vyzkoušení považujete jednu 'nepovedenou' instalaci tak nevím. Pokud jste stejně 'zodpovědně' přistupoval i k Vámi anoncovaným testům, tak bych se přiklonil k názoru z diskuze - v tomto seriálu radši nepokračujte, nebo začněte znovu.

PS: podobný povrchní článek pro ty kteří nemají dost http://www.newsforge.com/os/04/01/05/211225.shtml?tid=8&tid=82&tid=94

Ale mne na instalace neprijde nepovedena - vzdyt vseho co jsem potreboval jsem nakonec docilil.

A co byste si jineho predstavoval pod vyzkousenim, nez ze si system nainstaluji a zkusim si na nem par veci? Ano, mohl bych ho treba na rok hodit na nektery server, ale problem je, ze na nepouzivanem serveru nic nevyzkousim a pouzivane servery musi bezet a ne ze se na nich to BSD budu ucit :-|

Lenze Vy ste si neutriedili sam pre seba, co vlastne idete skusat. Najprv sa stazujete, ze instalator nema ziadnu predvolbu 'server' a v zapa:ti lamentujete, ze Vam stuhlo XFree86 pri konfiguracii. Potrebujete graficke pouzivatelske rozhranie na serveri (serveri v beznom zmysle slova, t.j. httpd, ftpd, nptd, fw, ..., nie aplikacny server, pre ktory by sa asi 'default' instalacia robila tazko)? No a keby ste aspon zbezne citali dokumentaciu, tak je sa docitate, ze XFree86 nemate pocas instalacie konfigurovat... ale pardon, citat dokumentacia je az posledne nudzove riesenie, ako to tu uz niekto pisal.

Myslim, ze by bylo vazne zajimave zjistit korelaci mezi nechutnosti prispevku a tim zda jde o anonym (jmeno Sm-uDLA nepovazuju za podpis). Skoda, ze nemam cas se tim zabyvat :(

každopádně si myslím že *BSD komunita se chová zatím slušně :*-)

No, u tohoto clanku nevim nevim (je tady docela dost lidi, kteri jsou schopni vecne diskutovat, coz ocenuji, i kdyz jsou i jini). Jinak pred cca rokem byla na hysteria.sk recenze (minena jako recenze) "Linuxu" od BSDckare a to byl teda des (hadejte, jak vyznela ;-). Polovina argumentu byly nesmysly a druha polovina vychazela z toho, ze za Linux povazoval jadro, kdezto BSD bral jako kompletni distribuci.

Já si ten článek pamatuji docela dobře /http://www.blackhole.sk/readme.php?id=181/ a abych řekl pravdu tak nad větou cituji 'BSD je propracovaný a promyšlený systém, zatímco linux je kupa sraček, které pouze náhodou smrdí vedle sebe'. jsem se smál docela dlouho :*-)) pro pobavení ideální.

ten clanek jsem psal ja a myslim ze svuj ucel splnil ;)
(viz mimojine tento clanek)

On to je asi jeden z nejzasadnejsich rozdilu, ktery ovsem zatim nikde nezaznel. Ono u FreeBSD neni to jadro tak samostatne jako u Linuxu. Osobne jsem mel velke problemy, kdyz jsem upradnul pouze jadro a zbytek systemu ne. Osobne to povazuji za celkem nedostatek a pokud se FreeBSD ohani vetsi cistotou architektury, a modularitou, tak tohle mi k tomu moc nesedi.

ja se jam podepisuji odjakziva a myslim ze i michal kara si me bude pamatovat z jinych prizpevku, ale beda kozata mi nic nerika :)

Tedy, do dneška jsem si myslel, že FreeBSD je docela dobré, přinejmenším jako linux, v něčem třeba i lepší. Ale když vidím, k jakým hysterickým reakcím se musí uchylovat jeho zastánci kvůli nepatrné, často dokonce jen domnělé, kritice, jak neumí mnozí z nich ani číst (CrONiN např.), jak zuřivě reagují na argumenty, které nebyly vůbec vyřčeny, nýbrž pouze jimi paranoidně předpokládány či viděny tam, kde nejsou, začínám se obávat, že ani to jejich FreeBSD nemůže stát za mnoho.

Škoda, chystal jsem se je vyzkoušet.

tak jsi se zde vyzvracel! diky! nic jineho nez zvratky
to co pises totiz bohuzel neni ;(

Nu, alespoň jsem si ty zvratky podepsal. Vám patrně odvaha k témuž schází.

predstava ze kazdy musi mit v tomto virtualnim svete svoji identitu propojenou s identitou realnou je chybna, nevidim duvod proc by mel muj nick byt horsi
nez vase jmeno ve smyslu kvality prispevku (prectete si laskave co jste napsal)

chcete me snad poslat dopis nebo me navstivit ? a pokud mi chcete odporovat napriklad etiketou, tak opet rikam ne; toto je virtualni svet, uzivejme si
to a nedelejme z toho ten svet realny kdy kazdy
musi mit v kapse obcanku ....

ostatne stejne tak jako je muj nick virtualni muze byt virtualni i vase jmeno; a proc ne ze ;)

oprava: samozrejme etikou a ne etiketou ;))))

Ahoji, až na Vás ve virtuálním světě spadne květináč ze světa reálného, co myslíte, bude boule nebo ne? Psycholog by měl pro Vaše rozdělené světy a nicky zajímavou diagnózu...Neberte si to moc, jen pozor na ty květináče :)

Velebnosti, jdu blejt ...

Nevim co to je za cloveka co tenhle clanek napsal, ale pravdepodobne jen dalsi kokot co se snazi rozpoutat spory mezi Linuxem a BSD (a nejen...). Osobne pouzivam Debiana, ale FreeBSD mam na svym domacim serveru, a musim rict ze jsem maximalne spokojeny s oboji. Myslim ze kazdy je v necem dobry. Myslim ze BSD na servery jsou stejne tak dobry ne-li lepsi nez linux. Na desktopech je to trochu vic prace, ale rozhodne neni v necem horsi. Lidi, zastavate opensource myslenku ne? tak proc se navzajem podkopavate?...navic jak autor muze vedet jaky je BSD kdyz to pouzival jen par tydnu ci dokonce dnu? Nejsem zadny guru ale z tech jeho kecu je videt ze neni zas tak dobrej jak o sobe tvrdi...

Ok, vyprovokovali ste ma. Moje prispevky v diskusii k tomuto clanku sa urcite zdali niekomu ostre. Vyplyvaju z toho, ze sa operacnemu systemu FreeBSD venujem. Pisem o nom clanky a viem, ake je tazke napisat clanok, ktory nikomu neublizi a poda pravdive a len pravdive informacie. Preto ma kvalita tohto clanku tak vytocila. Autor je presne ten typ pouzivatela, ktory ma o OS svoje predstavy dane tym 'jeho' systemom a cokolvek co nespada do tychto predstav, je zle. A ked sa nabuduce rozhodne testovat novy OS, nech si vyberie jeho stabilnu verziu; ak si vyberie vyvojovu, nech potom nekritizuje chyby na verejnych serveroch, ale nech napise PR vyvojarom, aby ich odstranili. Budu mu za upozornenie vdacny.

Pre tych, ktory sa este stale chcu nieco dozvediet o FreeBSD, nech si pozru http://neuron.tuke.sk/~babjak/FreeBSD/index.html. Tymto som zaroven odhalil svoju identitu, ak by mi mal este niekto chut vycitat, ze sa nemam odvahu ani podpisat. Kto od clanku caka porovnavanie FreeBSD a Linuxu, nech ho ani necita, porovnanie tam nenajde. O Linuxe a jeho pouzivateloch je tam jediny odstavec, ktory je myslim dobre zdovodneny.

Za vsetkym, co som napisal v tejto diskusii a co mam napisane vo svojom clanku o FreeBSD na vyssie uvedenej linke si stojim do posledneho pismena.

HTTP 404 NOT FOUND

aha na konec odkazu se vloudila tecka
http://neuron.tuke.sk/~babjak/FreeBSD/index.html

Nojo, ale prave to je to nepochopeni. Muj clanek nemel byt takovyhle... Takovych obecnych teoretickych textu ("FreeBSD je veľmi kvalitný voľne šíriteľný operačný systém.", "Dôvera, vzájomná úcta a iné morálne hodnoty BSD komunity motivujú ľudí ku kvalitnej práci.") jsem cetl tuny a psat dalsi nema smysl. (Vim dal se tam pise o instalaci, to uz je o neco lepsi.) A prave proto jsem se rozhodl si to BSD vyzkouset.

Cilem bylo (jak uz tu psala Johanka) napsat neco pro Linuxaka, ktery takovehle texty cte a rika si "jak to BSD asi vypada, kdyz ho vsude vychvaluji". Proto ten reportazni styl, proto to caste srovnavani s Linuxem.

Vysledkem clanku je - klidne si to BSD zkuste, neni zas takovy problem ho nainstalovat. A myslim z komentaru Linuxaku, ze to docela pochopili a ze je clanek rozhodne od FreeBSD neodradil (narozdil od nekterych komentaru - ehm, ehm.).

<noflame>Tedy k tem komentarum: z nekterych bych fakt usuzoval, ze FreeBSD je nejaka nabozenska sekta, jejiz stoupenci by kazdeho, kdo si dovoli sahnout na jejich idol, nejradsi ukamenovali :-( </noflame>

jsem opravdu udiven autorem, ktery dospel k nazoru ze problem neni jeho pristup k veci ale ctenari! ;)

No, jelikoz jsou to jenom nekteri ctenari, tak na tom snad nejsem tak spatne :-)

Ja jsem zase udiven, kolik netolerantnich a hadavych uzivatelu FreeBSD ma. Tak jako jini jsem se domnival (minimalne nez jsem objevil existenci neologisma), ze uzivatele FreeBSD jsou nad veci, v tichosti si provozuji sve vyladene servery a nemaji zapotrebi se vztekat na diskusnich forech, na rozdil od nekterych horkych hlav z rad zacinajicich linuxaku.

Tento clanek je urcen urcitemu druhu ctenaru, kterymi jsou s nejvetsi pravdepodobnosti lide obeznameni s Linuxem, kteri nemaji zkusenosti s FreeBSD (nebo maji zkusenosti mizive a zajima je, jaky dojem zanechal system na ostatnich zacatecnicich). Takovych lidi cte Root asi celkem dost, takze clanek IMHO neni zbytecny.

Takze, mili BSDckari, jestli chcete udelat neco uzitecneho, vysvetlujte, doplnujte, ale nevztekejte se; na to lide, ktere chce clanek oslovit, nejsou vubec zvedavi.

Jo, s tou sektou... na to m neco asi bude. Teda nejen FreeBSD, podivejte se na dokument "Revolution OS", nebo film "Elita" :)
V podstate kazdej OS dneska tvori takovou sektu... a MS je jako krestanstvi... akorat nejrozsirenejsi sekta :)

dovolil by som si poznamenat par veci

- prejavy niektorych zastancov FreeBSD su presne rovnake ako prejavy linuxakov, o ktorych v tom clanku pises - vycitas linuxakom to iste co tu vycitaju niektori FreeBSD-ckarom

- v dotycnom clanku si pleties niektore pojmy,
(napriklad GNU/Linux s initom), niektorym veciam zjavne nerozumies (zurnaling verzus softupdates), a o niektorych nevies (sysctl na linuxe).

Takze sa obavam, ze sa sam stavias do pozicie zastancu FreeBSD na takej urovni, ako su zastancovia linuxu ktorych kritizujes.

Toto je vsak diskusia k inemu clanku ako Tvojmu takze to nemienim rozvadzat

Trapny clanok s trapnymi nazormi o veciach, ktorym autor nerozumie a nespyta sa.
viac sa nejdem vyjadrovat lebo aj ked zacnu ludia hadzat veci o TCP vrstvach tak neodborne usta tupcov zacnu vraviet o apache.

a podobne nezmysli.

nabuduce doporucujem pisat clanok bez zamyslania sa autora nad vecami ktorym nerozumiem.

Jsem VELMI, velmi RAD, ze jsem odesel od Linuxu k FreeBSD. Linuxu samozrejme VELMI fandim, ovsem po mych zkusenotech s BSD nevidim jediny duvod se k Linuxu opet vratit. A to jsem na FreeBSD taktez nadaval, ze je to makovy a takovy, ale kdo neni tele a trochu si pozjistuje, pocte, popremysli, pak musi uznat, ze FreeBSD je daleko, daleko panstvo vepredu a Linux je, at chceme ci nechceme male dite.
Uz jen z hlediska vyvoje.... a milionu dalsich hledisek, ktere jsou podstatne. Na hovadiny nemam mysl.

A to jsem hojne pouzival QNX, BeOS, OS/2, eComStation, Linux v kdejake distribuci po docela dlouhou dobu, etc,.... Widle :-\

A jen jeste poznamecka, kdo NENI jen rypal, jak je vetsina CESKEHO naroda, tak PUJDE a NAINSTALI BSD a pohraje si s nim aspon 2 TYDNY v kuse X hodin casu, a PAK TEPRVE muze VYMRCOVAT a HODNOTIT. Takovi ovsem, kteri MRCI a ja se jich ptam, jak dlouho jsi s tim "pracoval" a odpovi mi, ze si s tim hrali tyden dohromady asi 4 hodiny casu po 15 minutach, ci ze to ani nenainstalovali, neb to nebylo instalovani v 16bit barvach,...... tak to je mi jasny, ze to je opravdu jen rejpalek, kterej chce opravdu jen REJPAT. I ja takovy byl a mnohdy jsem a nechci takovy byti. Bo Linux a jiny *nixovy user ma jit prece prikladem, ze,....

Jeste by Vam tez nemelo uniknout, ze FreeBSD5,2 Rel. je porad vyvojova verze a pouzitelna, opravdu co kcemu bude FreeBSD 5,8 napriklad. ALe to jiste kazdy rejpalek VI, jake jsou rozlisnosti mezi vydanim verzi Linuxovych distribuci pr.: RH, ci u FreeBSD.

Pekny den.

Pokud budete ochoten specifikovat v čem je FreeBSD daleko vepredu, rad si to přečtu. Co jsem zatím četl seriál srovnávající FreeBSD a Linux tak mi připadalo, že spíše Linux má náskok.

V tom pripade Vam doporucuji zakoupit cisti literaturu o FreeBSD, v cestine je toho dosti, tez na WWW, etc,.... Chcete-li neco vedet na urovni, pak zjistie, ze to bude z techto zdroju jiste lepsi, nez ode mne, neb bych opakoval to same co je v one literature a jiste by to nebylo efektivni.

Z druhe strany,... ctete ty prispevky tu? Z mnoha veci Vam muze byt jasne, v cem je *BSD uplne nekde jinde nez Linux :)

> neb bych opakoval to same co je v one literature
> a jiste by to nebylo efektivni.

ovšem my (doufám, že nemluvím jen za sebe :-) nechceme ztrácet čas čtením kompletní dokumentace, chceme pouze vědět, v čem je FreeBSD tak dobré - čili Vy, jakožto zastánce a snad i znalec FreeBSD, byste nám mohl udělat výběr informací, a je pouze na nás, jestli Vám budeme věřit nebo si to zkontrolujeme v doporučené literatuře ... to by podle mě bylo imho nejefektivnější, jestliže jeden člověk ztratí trošku času vypsáním význačných bodů, zatímco jiní spoustu času ušetří nečtením zbytečného balastu ... pokud odmítáte uvést konkrétní příklady, pak zřejmě jenom pustě tlacháte
btw, ostatně matfyzácký folklór uvádí, že věty ve stylu "důkaz si najde laskavý čtenář v literatuře" se nejčastěji vyskytují tam, kde žádný důkaz neexistuje! :-)

> Z druhe strany,... ctete ty prispevky tu?
> Z mnoha veci Vam muze byt jasne,
> v cem je *BSD uplne nekde jinde nez Linux :)

ano, mě je to jasné - má ještě mnohem fanatičtější komunitu stoupenců, než linux ;-)

Dobry den pane Kavol.

nechceme ztrácet čas čtením kompletní dokumentace, chceme pouze vědět, v čem je FreeBSD tak dobré - čili Vy, jakožto zastánce a snad i znalec FreeBSD, byste nám mohl udělat výběr informací,

O tomto neustale ony clanky na root.cz jsou,... :)
A samozrejme na mnoha jinych serverech. Tak ja doufam, ze ta disk. fora ctete a ze jiz mate "jasno" nad mnoha vecmi, psal bych to, jiz psano je a opakoval bych se, opravdui by to nebylo efektivni a ve zkracene forme se to jiz preci dozvidate zde :-)

Dekuji Vam za Vasi reakci pane Kavol.

ne, nerekl bych, ze je skupina lidi kolem BSD fanatici, rekl bych, ze jsou to velmi chapaavi lide a dokazi priznat svou chybu a skoro si dovolim rici, ze Linuxari jsou bojvni, ale ta omluva za jejich mnohdy "prudke" chovani chybi. U lidi od BSD jsem se setkal i s prudkosti, ale z druhe strany se dokazali i velmi slusne omluvit. Timto se i ja Vam omlouvam, uvedl-li jsem Vas do nejakeho stavu, kdy jste musel "vice busit" do klavesnice. Prominte.

Vite, ty vyznacne body, o kterych mluvite, je jich mnoho a ja sem opravdu schvalne napsal jejich zdroj, jako literaturu. Zkuste mrknout na knihu od Michaela Lucase: Sitovy operacni system FreeBSd a tam je MNOHO zalezitoasti popsano bodove a velmi strucne. I tak ma dana knizni publikace 590 stran. Tedy chtel jsem, abyste mel prehled z literatury, nechtel jsem se opakovat a jiste v dane literature najdete po kapitolkach rozumnejsi strom a kmen ucelenejsich informaci co se tyce didaktickeho hlediska.

Pekny den Vam preji pane Kavol a dekuji za pripominky :-)

Spis asi shrnu to, co tu bylo dost ohnive receno:
1. vytvoreni partitions
a) Mate spatne zkusenosti s vice partitions? Jake? V cem vidite problem? To uz se ctenar nedovi, bere to jako fakt.
b) Pro server je podle vas lepsi jedna velka? O zadne nevyhode takovehoto usporadani nevite?

2. Neceho se snazite docilit a ocekavate, ze k tomu vede stejna cesta, na kterou jste zvykly. Pokud pokus selze, tak to proste konstatujete. Nic vic. Mel byste ale vysvetlit, ze cesta existuje. Jen je jina (viz. packages, restart instalace bez rebootu, atd.). K tomu tu cestu ale musite znat. Proto by clanek mel byt delan v koordinaci se znalym administratorem (nebo alespon tou dokumentaci). Vy vnasite pohled a otazky uzivatele Linuxu, FreeBSD uzivatel vysvetluje...

BTW: Skoda tech ostrych reakci od *BSD uzivatelu.

1) To byla ciste poznamka na okraj, proto jsem to nerozvadel, je to rozvedene v diskusi (problem s naplanovanim velikosti). Jinak pohopitelne zvoleny model partitionovani zalezi na konkretni situaci a nelze zobecnovat, ze je nejaky vzdy lepsi nebo horsi.

2) Cilem clanku nebylo byt navodem. Ja jsem to asi explicitne nevyjadril (pouze neprimo tim, ze jsem za to BSD nedrbal), nicmene jsem u vsech problemu predpokladal, ze to resitelne je, pouze mi nestalo za to to reseni hledat. Stejne tak u chyb beru, ze to je "testing" verze.

1) Ano, nelze zobecnovat, ale to se ve vasem pripade bohuzel stalo.

2) Timto pristupem, ale vasi praci vyrazne degradujete. K cemu takovy clanek vlastne je? Co ctenari da? Jen seznam problemu, na ktere narazi. Rozhodne mu neporadi. A to je trochu malo, ne? Problemy si ctenar muze precist v buglistu.

Musim, ale uznat, ze jste si tak zajistil na nejaky cas prvni misto v nezhavejsich diskusich ;-)

1) No, to uz je spis slovickareni, snad jsem do v prispevcich objasnil.

2) To uz jsem take psal. Clanek dava Linuxakum alespon zprostredkovane urcitou konkretni zkusenost s BSD. Vse co jsem doted cetl bylo bud na urovni reklamnich materialu "jak je BSD desne uzasne" (viz odkaz na serii clanku v teto diskusi), nebo vylozene navod k instalaci, nebo naopak detailni srovnani na "mikrourovni" (vyborny serial ktery bezi zde na rootu). Ale z niceho se nedozvim, co me ceka za problemy, pokud bych chtel zkusit nainstalovat a rozchodit BSD, co je jinak atp. Clanek byl prave o tomhle a soudle dle reakci Linuxaku svuj ucel splnil.

Ahoj Lemmingu,
je to smutny, ale nic si z toho nedelej. Taky nevim, kde ti paranoici vzali, ze jsou v clanku nejake nazory nebo hodnoceni, ja jsem si teda taky zadnych nevsiml.
Zda se, ze to ze jsi linuxovym profikem jeste neznamena, ze mas pravo ani zcela objektivne napsat, s jakymi rozdily a problemky ses musel potykat pri pokusu o instalaci neznameho systemu, dokud tomu nerozumis stejne jako Linuxu. A jeste mas tu drzost byt natolik sebekriticky, ze zminis jakych prehmatu jsi se pritom dopustil, aniz bys tucnym pismem 24pt dodal, ze to je jen tvoje chyba, a ne toho uzasneho systemu. (Naztozpak si dovolit napsat, ze ti neco nevyhovuje, nebo jsi zvykly na neco jineho!) Zrejme takove clanky maji psat jen ti, kdo maji dany system v malicku ... jen nevim na co, protoze ti asi na zadne hacky ani rozdily nenarazi. Takze asi nebudou mit o cem psat.

Zrejme by melo byt asi nehoraznosti, kdybys napsal, ze nejake auto se ti podarilo nastartovat po druhem otoceni klickem. Majitele one znacky by te zbicovali, ze nemas co takove veci psat, kdyz neumis jejich milacka nastartovat na prvni pokus.

No nevim, uz jsem videl hodne zacatecniku psat o svych prvnich zkusenostech s Linuxem, a taky mi prisly nektere jejich veci napohled jasne, a vedel jsem, kde udelali chybu, proc a jak se ji mohli vyhnout, kdyby... Ale nikdy jsem si nevsiml, ze by se jim za to ti zkuseni posmivali a nadavali jim, ze kdyz tomu nerozumej, tak na to nemaj sahat, nebo aspon nemaj psat (a vubec, proc by clovek nemel psat o vecech, ktere neumi? kazdy nekdy zacina!?).

Myslel jsem si (a tvoje postrehy, stejne jako ty slusnejsi komentare me to potvrdily), ze *BSD jsou systemy s mnohem strozejsim a prisnejsim pristupem a tudiz logicky i o neco vetsi cistotou, coz ma sva plus i sva minus, a kazdy muze ocenit co mu vic vyhovuje. Ale hlavne doufam, ze cela komunita kolem techto systemu nevypada tak, jak ji zastupuji lide zde v komentarich: paranoidni hystericky arogantni nafoukanci, kteri rvou a sproste shazujou (argumenty, informace a rady beru, ale nadavky nikoliv) kazdeho, kdo se zmini o jejich modle bez fanfar a jasotu.

Osobne jsem vzdy povazoval *BSD za seriozni systemy a seriozniho partnera na urovni Linuxu ci lepsi. Z tech komentaru vsak mam zneklidnujici dojem, ze ten system jeste vic nez Linux (i tam je jich vic nez dost) pritahuje extremni narcisy s pocitem elitarstvi, kteri potrebuji v prvni rade ukazovat, ze umeji neco vic nez ostatni, a kterym se asi uz i Linux zda moc proflaknuty. No, to je skoda, do takove komunity bych se dostat nechtel, urcite ne jako zacatecnik.

necetl jsem uplne vsechny prizpevky, ale nemyslim si ze by prizpevky "pro" BSD (tedy i moje) byly nejak agresivni, minimalne ne tolik jako reakce linuxaru (ne vsech) na clanek legendarino hackera JXD, ktery jsem ja osobne okomentoval pouze doporucenimi a radami kde co udelal JXD spatne (taky se jednalo o instalaci a prvni pokusy)

dle meho skromneho nazoru clanek v souhrnu rikal toto: *BSD je hezky system, ale nedeporucuju ho, protze se mi zda nezraly...

a prave proti tomu se ja a ostatni "stoupenci" (kdyz nas tak vidite :)) tolik ohrazujem.

nebyt linuxu tak se o BSD asi nedovim (ikdyz prvni UNIX se kterym jsem se setkal byl AIX) a nenajdu v sobe tu touhu po objevovani. jsem velkym dluznikem i obdivoatelem linux, ale za *BSD uz bych jej nemenil... rad bych se jeste nekdy podival na gentoo linux, protze ten se zda vykrocil tim spravnym smerem, ale stale pro me bude FreeBSD systemem cislo jedna... sorry

Jo, na Gentoo jsem presel, a nemuzu si to vynachvalit (i kdyz, predpokladam, ze *BSD byvaji jeste vyladenejsi, ale Linux je holt Linux...). Kdyz jsem slysel, ze ten system portovani je vicemene obslehly z *BSD, tak jsem pochopil, co na tom lidi tak maji ;-) (chvalu na cistotu kodu v jadre uz jsem slysel driv).

JXD je hlavne provokater a obavam se, ze to co vypada jako hloupost je u nej dobre promysleny zaver, a pokud mu na to nekdo skoci, tak dobre mu tak; mam pocit, ze tam rvali taky kdejaky troubove, ale lidi veci znali se jen usmivali. A taky myslim, ze jeho zavery byly celkem na miste: chtel zjistit, za co stoji Linux_jako_modni_vlna, a zjistil, ze Linux_jako_modni_vlna nestoji za nic vic nez jina modni vlna. To je pomerne presny postreh. Linux asi nebyl stvoren proto, aby delal nejake modni vlny, ale spis aby ridil beh pocitace ;-).

Nemuzu posuzovat, jak na koho Lemminguv clanek pusobi. Mne se nezdalo, ze by Lemming hodnotil *BSD jako nezraly, spis konstatuje nezvyklosti chybejici a prekvapujici rozmazleneho linuxare (*BSD je striktnejsi, jak jsem ziskal dojem uz drive), coz lze ovsem chapat velmi ruzne. V kontextu vecnych flamu staci malo. Mozna ze by mel byt napsany jinak, mozna mene vecne a vice opatrne co se tyce osobnich pocitu a vyroku, ktere lze interpretovat ruzne (mj. i jako kritiku). Mozna, ze by preci jen mel byt psan vice z odstupu, po podrobnejsim osahani, a ne tak "na prvni pohled" - ale i to byl zjevne zamer. No, nespokojenost chapu, ale rekl bych, ze ty reakce jsou opravdu prehnane.

Myslim, ze jste na to kapnul. Motivace k tomuto clanku totiz vypada podobne: "modni vlna xBSD" (FreeDBSD by jako vlna bylo moc konkretni, neb motivace je mit co nejuzkoprofilovejsi "vec" nejde o to, ze je to zrovna system).
Jak jinak si vysvetlit uvodni hlasku "Mnozi se vybriky..."? Mnozi se a to je fakt. Projev teto vlny. No a clanek je tedy reakce.

na FreeBSD jsem presel asi tak pred 3 roky z Linuxu (konkretne z DEBIANU).Na Linuxu jsem zacinal jako nadsenec.Nebyt Linuxu ,nevedel bych co to je FreeBSD.Jedna se o uceleny,komplexne reseny system spravovany relativne uzkou komunitou s centrem na univerzite v Berkly.Zaujal mne hlavne cistotou kodu,systematicnosti,vykonem (domovska stranka viz. - www.freebsd.org). Dekuji vsem za schovivavost k autorovi tohoto clanku. Linux a i ostani systemy, kde hlavnim prostrednikem mezi uzivatelem a pocitacem je blikajici kurzor na prikazove radce vyzaduje mnohem hlubsi znalosti nez zde autor prezentuje. Presto ocenuji jeho odvahu,ale
zaroven i doufam v jeho sebereflexi.
Svetu mir a dik vsem kteri setri kapitalisticke dolary ceske ekonomice instalaci free softu.Loucim se s Vami heslem "Bille mi te stejnak jednou dostanem!!!" Ahoj

MUSITE UZNAT, ti, co se jim to prihodilo, ze byli administratory linuxovych stroju, nebo X usery linuxovych stroju a presli na FreeBSD, ze se po nekolika mesicich pouzivani a administrovani FreeBSD sami sebe ptali,.... "proc ja ten linux vubec pouzival, nebo proc jsem drive nevedel o FreeBSD?"


........ I mne se tak prihodilo :)))

To neni reklama, to je hola realita.

Co tak sleduji onu diskuzi zde, tak v podstate clanek ulohu splnil. prispel k vetsi popularite *BSD :)) Mimojine,... kdo si mysli, ze linux za 12 let od sveho vzniku ci kolik bude mit na unix like OS (*BSD), tak to je dost vedle, neb jsou oba OS o necem jinem, coz si jiste jedinci take neuvedomuji a placaji zde dovetru. Ti, co jsou moudri si sami FreeBSD a jine *BSD vyzkousi a sami zjisti, proc se patlou porad v linuxu a ze mozna na tom "NIC MOC" *BSD neco fakt kurnik bude :))) A ti hloupi budou porad hodnotit to, co neznaji :-)

Ale to je kazdeho vec :) Kazdy ukaze, co v nem je a jest to zjevne z toho, co rika.

Jako ale linuxu klobouk dolu, neb se ti lidicky kolem nej fakt snazi, to je recht, ale je good poznat i neco jineho, nechci opet skoro rikat, ze "lepsiho", je to fakt na kazdem.

Kazdy se uci, ..... Nikdo nevi vsechno, to je fakt,....

No bohuzel na mne clanek a _ZEJMENA_ diskuze zapusobily zcela opacne. FreeBSD si nenainstaluji nebot kdybych neco nevedel a zeptal se na foru tak predstava co bych ci precetl od jeho uzivatelu me desi.
Hasta la vista. MarD

Kdo se boji, nesmi do lesa,.....

Myslim, ze pokud jste zkseny Linuxar a vite, jak se postupuje, kdyz neco nevite,... (prochazite mailing listy, fora, dokumentaci a uz si nevite s problemem rady, pak Vas zadny zkusenejsi BSDckar, ci jiny user jineho OS nevyhosti). :-)

Nevím, kde je problém ? Článek mi jako nějak extrémně fanatický nepřišel (až na ten nadpis, taky se mi moc nelíbí). Dle mého letmého zážitku s FreeBSD (mam to sotva týden) je to z uživatelského hlediska skoro to samé jako linux, konečně, pokud si na tom pustím Xka s KDE, dejme tomu, bude to to samé KDE jako v Linuxu, jenom v Gkrellmu uvidím jiné jméno systému.
Co se správy týče, přišla mi oproti linuxu (slackware, pro upřesnění, kdo mi asi jako první vynadá že tam a tam to mají lepší :-)) promyšlenější a jednodušší (pro zvuk stačilo nahrát jedinný modul a podobně jednoduše pro cokoliv jiného (co jsem zatím potřeboval)).
Ale fakt jsem v celém článku nenašel jediný rozumnější důvod pro podobné hádky.

no, mozna se pletu a vsechno jsou to jen ojedinele pripady (vtom pripade na to mam fakt pech), ale kdyz neco hledam v ruznych diskuzich (at uz je to nejaky (jakykoliv) OS, mozilla, sendmail nebo jina zalezitost) narazim na RTFM, nebo jinou jizlivou poznamku, pri zbytecnem dotazu... ano tyto odpovedi (A TO ZCELA OPRAVNENE) jsou i v diskuzich o linuxu.

sam jsem takovou odpoved zatim nedostal :) a ani jsem ji nikdy nikomu nedal. to ovsem neznamena ze neni obcas na miste.

Linux or *BSD ? Doesn't matter, which one. Important, they rules!

FreeBSD sem si instaloval snad stokrat, jakoze se mi nechtelo cist dokumentaci, kterou lze najit u KAZDEHO!!! sebemensiho programku BSD. Pozdeji jsem byl uz rozumnejsi a koupil jsem si knihu v cestine, ktera me -LENIVEMU- uz neco rikala. Nicmene vzdy, kdyz sem FreeBSD mel nainstalovano, pracovalo se mi velmi dobre - daleko rychlejsi, daleko mene padalo a vse bylo dokonale dynamicke - narozdil od Windows nebo Linuxu! Ted uz nejsem tak BLBY! abych si par vet neprelozil a nezkusil si sam nakonfigurovat. Takze i pro me -obycejneho uzivatele- je FreeBSD[ikdyz hlavne serverovy system] daleko pohodlnejsi!

A jestli bych mel, jako uzivatel, jednou vetou porovnat rozdil mezi FreeBSD a Linuxem:

CO SI NENAISTALUJI SAM, TO ME NEOTRAVUJE A NEZPOMALUJE!!!

..proc by se clovek nemel chvili snazit pro to, co je pak celkove daleko vyhodnejsi!

Preji pekny den ;o))
Goblich