Názor k článku Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows: boj začíná od Miloslav Ponkrác - „Nesouhlas se dá vyjádřit tím, že si to...

„Nesouhlas se dá vyjádřit tím, že si to nekoupím (nebo koupím s vědomím co kupuju). A nebo tak, že si to koupím ale hraju si na pako.“

Vy si EULU můžete přečíst až po koupi. Tedy ohledně souhlasu/nesouhlasu se můžete vyjádřit až poté co notebook koupíte.

Kupoval jsem poslední notebook v době Vist a drsně jsem chtěl po prodejci i po Microsoftu kopii EULY předem. Nedostal jsem jí, ani Microsoft jí nedal, tajil jí.

Dnes je to asi jinak.

Notebooky jsme nakonec přestal kupovat, ale ne kvůli OS, ale kvůli nepoužitelnosti. Většina z nich je s lesklou obrazovkou, na které se nedá pracovat. Kromě toho najít použitelnou klávesnici, a nebo technicky trochu rozumně a vyváženě udělaný notebook (např. ne ptákoviny typu velmi slabý procesor + nejnadupanější grafika) je nad lidské síly.

Nicméně mám pocit, že autor článku přehání. Jediné právo, které skutečně člověk má a nesmí mu být upřeno je notebook vrátit a nechat si vyplatit jeho plnou cenu. To může vymoci i soudně, protože prodejce na něj uvalil ex post souhlas s EULOU, se kterou ho neseznámil předem a on tak koupil zboží, kdy neměl od prodejce předem všechny potřebné informace. Cokoli jiného je dobrovolné a na dobré vůli dohody.

Výrobce ani prodejce není povinen vrátit poměrnou část za licenci Windows. Je to nevymahatelné.

Kdybyste EULU četl předem, třeba by Vám jí prodejce nechal k přečtení a souhlasu rovnou při koupi, neměl byste nárok vůbec na nic. Protože byste všechny potřebné informace i závazky znal již při koupi a souhlasil jste s tím.