Vlákno názorů k článku Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows: boj začíná od tulop - Když bude Intel nabízet většímu prodejci počítačů slevu...
-
tulop (neregistrovaný)
Když bude Intel nabízet většímu prodejci počítačů slevu za to, že nebude prodávat počítače s procesory AMD, tak je to nelegální. AMD za to Intel žalovalo a v mimosoudním vyjednání dostalo odškodnění.
Když to samé dělá Microsoft - nabízí slevu za to, že prodejce počítačů nebude prodávat počítače s Linuxem nebo bez systému, je to rovněž nelegální, ale bohužel se to děje. Bohužel v tomto případě nemá kdo Microsoft žalovat; ten výrobce počítačů ho žalovat nebude, jiný člověk se k podmínkám mezi MS a prodejcem počítačů nedostane a Linux není nějaká firma, která by mohla MS žalovat, navíc u toho je nemožné prokázat ušlý zisk.
Aby tu zas Lael nemlel, jak zákazníci chtějí Windows a proto prodejce počítačů dodává Windows a trh všecko geniálně vyřeší - v tomto případě to není způsobeno poptávkou, je to způsobeno nelegálními Microsoftími podmínkami typu "když budeš prodávat moc počítačů s Linuxem nebo bez systému, zdražíme ti cenu OEM licencí Windows".
Viz zde: http://www.theregister.co.uk/2007/01/09/dell_linux_china/ nebo zde: http://www.wpuniverse.com/vb/archive/index.php/t-5103.html?s=0fe09c3
-
Popravdě řečeno, toto podporují i sami Linuxoví guru. Sice nepřímo, ale ano.
Před cca dvěma lety jsem (znovu - funguji na vlnách; půl roku jedu na Linuxu, pak se naštvu, rok používám Windows a pak zas dostanu pocit, že bych mohl zkusit ten Linux) si instaloval Ubuntu a prakticky všechny Wiky a nezávislé články tvrdily, že je to dobrý OS pro desktopové účely, protože prakticky příkazovou řádku uživatelé uvidí maximálně tak z rychlíku.
Opak byl pravdou - prakticky většina toho, co jsem chtěl změnit a nastavit (příklad: přidání zdrojů do balíčkovacího nástroje) bylo v návodech na Wiki, ve fórech a vůbec kdekoliv jinde uvedeno ve formě příkazů na příkazové řádce a to i když existoval rozšířený, dobře použitelný a dobře vypadající GUI klikací nástroj. V dobách, kdy jsem byl jasný Linux-positive jsem se pokoušel přesvědčit pár lidí, aby na Linux přešli také. Odradilo je mj. i to, že mě tyto Wiki návody naučily používat poměrně často příkazovou řádku (já si zvykl a na Windows mi často chybí) a prostě předvedení čehokoliv (kromě přehrání videa a používání Firefoxu) se bez ní neobešla nebo to, že se občas objevil fakt podivný problém. Kupříkladu přítelkyni odešly Windows, instalačka samozřejmě nebyla po ruce a nelegální verzi jsem odmítl stahovat a instalovat, tak jsem jí tam dal Ubuntu. Její oblíbené nástroje - Firefox, Thunderbird, Pidgin - jsem velmi snadno a rychlo zprovoznil i s profily, Wine dokonce rozjel její tehdy rozehranou hru, ale nastavení hlasitosti zvuku bylo úplně mimo. Na škále 0-100% byl zvuk do 70% naprosto tichý, na 80% reproduktory měly cca 50% hlasitost a na 90% řvaly na maximum. Slavná komunita s tím nehla (řešení se nenašlo dodnes) a tak si co nejdříve zase nainstalovala Windows, jak to bylo možné.
-
Honza (neregistrovaný)
Já se přiznávám, že když na instalaci vidím klikací návod, hledám právě ty příkazy do terminálu - protože je jen zkopíruji, vložím a odešlu k vykonání. Je to pro mne minimum práce (jen je pročtu, zda tam není příkaz k poslání všeho do dev/null).
Máte pravdu, pro "klikače" je intuitivnější procvakat se okny a dělat to celé v GUI (také jsem takový byl, krátce po přechodu z Win - síla zvyku).
Však také neříkám, že Linux je náhradou Windows. Je to alternativa. Připodobňuji to spíš k motorce a autu. Auto je zastřešené, má volant a pedály. V zácpě stojí, ale v dešti nemoknete. Motorka má dvě kola, v zácpě můžete prokličkovat, v dešti však promoknete. S autem lze použít vozík, ale ne "sajtkáru". S motorkou si vychutnáte sajtkáru, ale na vozík zapomeňte.
-
No, pokud jde o toto, tak zase já osobně preferuji obojí - GUI i příkazy. Hodně záleží na tom, co chci udělat a jak.
Například pro instalaci a konfiguraci čistého systému je to jednoznačně příkazová řádka - mám několik skriptů, pustím je a mám vše, co jsem chtěl s jediným kliknutím.
Když ale chci vyřešit něco, co je jednorázové a většinou nikdy později nevyužiji, tak je v tom časově velký rozdíl. Když mám GUI, otevřu si prostě okno, projdu nabídku, zvolím vše podle potřeby a čemu nerozumím si najdu na internetu či nápovědě. Většinou není potřeba ani návod a když už, tak si jej často zběžně projedu. Čas je většinou 1-30 minut. Když mám k dispozici ale pouze příkazovou řádku, musím si pročíst návod(y) případně manuálové stránky (30-120 minut) a velmi často mi to stejně nevyřeší problém (kvůli mé neznalosti závislostí na několika dalších programech) a často nakonec řeším problém i několik dní. (Pochopitelně jsou výjimky - když jsem si dělal softwarový AP z USB WiFi dongle (což mi mimochodem na Linuxu trvalo cca 6 dní, ve Windows hodinu), nedávno jsem navíc potřeboval i DHCP a zde jsem to na Linuxu vyřešil do cca 30 minut (jeden návod), kdežto na Windows jsem to nedokázal rozjet tak, aby to fungovalo (cca 2-3 dny) vůbec.)
Nicméně moje pointa spíš spočívala v tom, že v rámci rozšiřování Linuxu dělají dost velké a zbytečné chyby i samotní propagátoři Linuxu. Když by se měl rozšířit pro masy, tak by se jim měl přizpůsobit - což se děje. Nicméně přístup, že na jednu stranu se všude píše "není potřeba příkazové řádky" a na stranu druhou ji využívá většina návodů, je docela... kontraproduktivní.
Jinak prakticky s Vaším příspěvkem souhlasím (tedy pokud moje odpověď zní odmítavě, pak se omlouvám). Ještě bych jej doplnil o to, že - na rozdíl od aut a motorek - oba systémy působí, že je technicky možné sloučit výhody obou a získat tak 2x lepší systém, škoda jen, že to není prakticky reálné :3.
-
j (neregistrovaný)
Pridavani zdroju pro balicky neni vec uzivatele, a ten se do toho nema v principu co hrabat, pokud chces do widli doinstalovat neco, co ti nenabizi primo M$, tak taky musis hledat po netu, resit ze kazdej instalator funguje jinak a navic po sobe neumi uklidit.
Navic, delat neco v radce je (vetsinou) radove efektivnejsi.
Jelikoz (mimo jiny) administruju (chte nechte) stroje cely rodine, tak ver, ze na vsech tech strojich bezi tucnak. Proc? Protoze me uz prestalo bavit 3x do mesice reinstalovat widle, protoze si zase nainstalovali nejakou kravinu. Uz par let jim tam bezi tux, vse co chtej jim funguje a ja v nejhorsim pripade smaznu textovy konfigurak, kdyz se mi nechce hledat, kam si premistili menu nebo podobne.
-
S tím sice souhlasím, ale pořád to nijak nevyvrací problém, který jsem nastínil. Běžní uživatelé (část) jsou od Windows naučení si instalovat programy či ledasco nastavovat a poměrně často se pak dostanou k tomu, že neví, co s tím, najdou si návod a BUM - příkazová řádka. A už slyším "dej mi pryč ten blbej Linux či co, nejsem žádnej programátor!". Navíc přidání zdrojů byl jen příklad.
Já osobně tedy neodmítám příkazovou řádku, ale jak mám propagovat Linux, když drtivá většina návodů běží na příkazové řádce, takže ji používám taky? Jinak, co se týče rychlosti, tak uznávám, že většinou je příkazová řádka rychlejší, za předpokladu, že člověk už má za sebou X hodin studia manuálových stránek toho, co používá. A pro mne tedy platí, že příkazová řádka je pomalá, protože čas, který jsem ušetřil často používanými příkazy (a skripty) jsem několikanásobně spotřeboval studiem kvůli jednorázovým akcím - a nevrátí se mi to, protože když to nepoužívám pravidelně, už si na nic z toho, co jsem si přečetl, nepamatuji.
Nicméně taktéž spravuji stroje celé rodině a Linux mám jen na jednom starém notebooku, na němž Windows XP jely slušně rychle jen s SP1, takže jsem tam dal Debian (Ubuntu bylo neuvěřitelně pomalé). Ten využívají na prohlížení webu, maily, Skype a některé videa (vyšší rozlišení to nezvládne) a fotky. Zbytek musí být Windows, protože fakt, fakt, nemám čas, abych bráchovi ve Wine rozjížděl tu nebo onu hru, zvlášť když jsem doma kvůli škole jen o víkendech a to jen částečně kvůli přítelkyni.
Takže víceméně souhlasím s tím, co píšeš, avšak k tomu, aby mnozí uživatelé využívali Linux stejně/podobně, jako jsou zvyklí u Windows (a když jim řekneš "dělej to jinak", nepřejdou), chtě nechtě potřebují (omezený) přístup k možnosti upravovat systém a zde narazí na příkazovou řádku, což je odradí. Nebo musím všechno dělat já, na což nemám čas. Pokud máš rodinu, které stačí, co Linux poskytuje bez těchto práv (a buď nemáš sourozence, co si neustále kupují a hrají nové hry, nebo jsi je naučil používat Wine), pak samozřejmě tam měj Linux (taky bych to tak chtěl XD).
-
Kaacz (neregistrovaný)
No to je ten problem, ze jste si vzal Bubuntu, dle jejich chvastani nejvic user-friendly distro. Opak je pravdou. Totalni absence nejakeho GUI centra administrace SYSTEMU cini toto distro nepouzitelne pro domaci self-adminy rekrutovane z rad BFU. Bubuntu se vzdy jen chlubilo cizim perim - desktopem (Gnome, KDE). Ale to je jen pro usery co nejsou admini. Nakonec udelali alespon to Unity, to je konecne jejich prace .. ale pro self-adminy stale nic.
Ja BFU self-adminum davam oSuse, tam si vse naklikaji v Yastu, konzoli nikdy nepotrebuji. Navic je zypper je uz lepsi nez apt. Kombinace priorit a prislusnost k repo z toho dela vcelku nerozbitelne distro (pokud se jednou upravi ty priority). -
Asi ano, máte pravdu. Svého času, když jsem si hrál na Linuxu a zkoušel v něm pracovat jsem nakonec skončil u Ubuntu, protože
- jsem neměl čas ani chuť zkoušet úplně všechny distribuce (ale pár jsem jich zkusil)
- OpenSuse jsem odmítal, protože mi jej kdysi (dříve) poskytl jeden spolužák na střední a nevím, co přesně to bylo za verzi, ale na mém notebooku jel cca 10x pomaleji, než tehdejší Windows XP SP1 a instalace trvala cca 5 hodin
- v Debianu jsem musel studovat hodiny kvůli každé prkotině; kupříkladu jsem chtěl využít vypalovačku - nefungovalo to, tak jsem hledal po internetu, žádný návod (Třeba "Debian - how to install DVD burner") a až po čase jsem narazil na to, že si musím přečíst relevantní manuálovou stránku a zde se dovědět, že musím nastavit uživateli příslušnost jisté skupině; další příklad byla instalace VirtalBoxu; Windows a Ubuntu: nainstaluji, funguje; Debian: nainstaluji a pak trávím hodiny hledáním toho, jak nastavit to a ono (včetně přidání nějakého zařízení ve fstab). Chápu, co za typ distra Debian je (a že není vždy výhodou mít defaultně všechno pro všechny přístupné, jak to dělá např. Ubuntu), ale pak bych ocenil jednu stránku, kde mám postup a ne abych pro každý krok hledal nanovo
- Ubuntu umělo automaticky najít a nainstalovat nesvobodné ovladače a moje schopnost Googlení nebyla na dost vysoké úrovni, abych zjistil, jak to udělat jinde (takže jsem v jiných distrech neměl WiFi, tedy internet)
- hodně stránek o výběru distra doporučovalo UbuntuNicméně toto není poprvé, co slyším o OpenSuse v takto pozitivním smyslu, takže dám na vás a až budu mít příště potřebu dělat něco na Linuxu, tak si jej vyzkouším ;).
-
palo (neregistrovaný)
nezmysel. ja mam "prikazovu riadku" v linuxe rad a napriek tomu linux na desktope nemozem ani citit. ak ma niekto podstupit zmenu, musi z nej mat co najviac vyhod. ake vyhody ma bezny clovek zvyknuty na windows z linuxdesktopu? par ich je, ale nevyhod a problemov je zatial podstatne viac. vyrieste problemy desktoplinuxu a ludia sa nan pohrnu
-
Honza (neregistrovaný)
Mám to štěstí, že mi Linux na desktopu vyhovuje více než Windows. Nicméně souhlasím s tím, že pro "běžného uživatele" (já jsem exot), je potřeba Linux ještě dost přizpůsobit, aby mu to stálo za tu energii zkoušet.
Pro mne (a snad i pro pár dalších) je v této snaze nejdál Ubuntu. Dokáže jej ovládat nemálo laiků z mého okolí (základní, střední i vysokoškolské vzdělání), věk od 40 do 60 (očekával jsem větší rezistenci a lpění na něčem, co znají). Používají ten systém a dělají na něm to samé, co potřebují (a co dělali na Windows).
Tak snad není cesta Linuxu na desktop (doufám i za sebe) vedoucí do pekel :-)
-
jarin (neregistrovaný)
Tenhle problém se týká i lidí co chtějí windows. Kupoval jsem známému notebook a byl tam w7 32 bit přestože notebook má 4 GB RAM. Jinou verzi windows k notebooku nenabízejí a pro přechod na 64bit verzi potřebuju koupit upgrade (nevím jestli je přechod na 64bit upgrade) nebo novou licenci. Kdyby to nabízeli bez OS mohl bych si vybrat.
-
j (neregistrovaný)
Resil sem to s M$, dle jejich vyjadreni je to OK.
Mimochodem, jejich oficielni vs realny postup downgrade na XP ...
Ofiko je treba "deaktivovat" (po telefonu) SN na vyssi widle a vyzadat si jine pro XP. Realne (po zavolani do M$) je vysledek "tak si to SN nekde skopirujte, urcite naky XPcka mate, ne?".
Kolegacek byl (opakovane) ne jejich "session" kolem licencovani, a vysledek je ten, ze v M$ neexistuje ani jedinej clovek (celosvetove), kterej by vedel, jak co licencujou. I proto se rika ze ta nejhorsi moznost je spravne. Napr vpodstatne znekolikanasobili cenu ze SQL server, kdyz sme kupovali 2k5, tak stala CPU licence cca 100k (bez omezeni jader, na jeden fyzickej CPU) ted chtej za 2k12 totez za licenci na 2 jadra (vcetne HT).
-
tulop (neregistrovaný)
No a co vy si teda představujete pod Microsoftími pojmy "not create demand for Linux PCs" a "hitting OEMs harder"?
Já si pod tím představuju to, že pokud bude prodejce PC dodávat příliš mnoho počítačů s Linuxem, tak ho Microsoft bude otravovat, nejspíš zvýšením ceny OEM Windows nebo děláním jiných problémů.
Samozřejmě, že se takové věci veřejně neříkají (protože je to nelegální) a podobné nepsané dohody mohou existovat leda tak mezi Microsoftem a několika největšími prodejci počítačů, takže vy jako prostý zaměstnanec Microsoftu o tom vědět nemůžete.
ČLÁNKY DO MAILU