Názory k článku Jak na účetnictví na Linuxu

zivnostnici ovsem pouzivaji jednoduche ucetnictvi. v Arachne Labs interne uz dva roky pouzivame pro fakturaci jednoduche ucetnictvi nas proprietarni system Moloch na bazi PHP a MySQL, ktery je bohuzel natolik zmateny, ze ho nejde jakkoliv zverejnit. V soucasnosti se ale intenzivne pracuje na systemu Moloch 2, ktery bude open source, "ciste" napsany (pokud neco takoveho v PHP jde ;-), a zahrne v prvni fazi moduly pro elektronicky obchod, fakturaci, evidenci zakazniku a prave jednoduche ucetnictvi... release planujeme tak do mesice (snad o nem pak da root.cz vedet ;-) podvojne ucetnictvi by do toho pak casem taky nemel byt problem zamontovat.

Ona jedna vec je zridit patricne tabulky v MySQL, a druha udelat k nim nejaky dostatecne intuitivni a reprezentativni frontend...

Hmm, to zni zajimave. Jeste ze ctu ROOTa denne. :-)

Pokud budete chtit nejake testery, rad se prihlasim.
Uz se tesim na prvni linuxove jednoduche ucetnictvi - mimochodem, bude tam i prodej zbozi za hotove a odloucene pracoviste ???

lada

no modul na prodej realneho zbozi, ten bude asi propojen s modulem "cenik", ktery tam uz je (pro elektronicke shopy a objednavky), a s modulem sklad (ktery teda rozhodne zatim neni - moje firma nic neskladuje, delame software a webhosting ;-)

prodej za hotove - to jako ze se nebude vystavovat faktura, ale rovnou jen veta do penezniho deniku ? protoze u faktur v nasem systemu se nastavuje splatnost hotove/prevodem/jinak (jinak=napr. smluvni barter...), a samozrejme, faktury neni povinne tisknout - staci kdyz jsou v archivu. ale penezni denik pro jednoduche ucetnictvi sam o sobe samozrejme muze obsahovat prijmy, ke kterym jako doklad nebyla vystavovana faktura, ale prave jen prijmovy doklad... takze by nebylo od veci fakturaci vynechat. Ja to zatim pochopitelne siju na miru hlavne webovym sluzbam, kde je celkem typicke, ze si vsichni zridili zivnostak, maji obrat do 250000 mesicne (tzn. neplati DPH), a pochopitelne si vedou jednoduche ucetnictvi. Ja jsem ostatne z podvojnyho na VSE propadl, takze je logicke, ze se orientuju na to jednoduche... ale suma sumarum, aby byl muj penezni denik pouzitelny pro podvojne ucetnictvi, na to je v podstate potreba jen zmenit kodove oznaceni vet - ty trimistny cisla misto kodu typu PS - prodej sluzeb, apod., a potom vkladat pro kazdou transakci dve vety, misto stavajici jedine...

Odloucene pracoviste - to nevim co se tim mysli. Vsechny pracoviste systemu Moloch 2 jsou "odloucena" - je to webova aplikace, ktera bezi na linuxovem serveru, a pracovistem je libovolny webovy browser, kdykoliv a kdekoliv. I faktury se tisknou z browseru, jako HTML, a na tehle zakladni koncepci nehodlam nic menit.

Zatim se to pouziva v ramci firmy jakozto system Moloch 1, ale protoze vetsina zakazniku a obchodnich partneru potrebuje zhruba to same, prave to prepisuju aby to bylo modularni, a jaksi designove i jinak ciste (CSS, ...). Psat nove moduly by melo byt trivialni, takze pocitam, ze az to relasnu, tak se najde nekdo, kdo k tomu dobastli veci jako sklad, pokladnu (nesouvisi s hotovosti jako takovou - ta je ve fakturaci i v peneznim deniku zcela samozrejma), zamestnance, a casem treba podvojne ucetnictvi. Az to releasnu, tak bude Moloch 2 urcite zahrnovat cenik zbozi, shopy, objednavky, fakturaci, penezni denik, e-ziny, bannery, ankety a podobne webove harampadi. Nevim jak to udelam s moduly pro spravu webhostingu - ovsem protoze interface pro interakci s linuxovym serverem jsou a budou natolik specificke a zmatene shellove skripty, tak ten modul bude asi stejne vyuzitelny jen pro toho, kdo si necha nainstalovat Linux od nas, nebo si to bude schopen sam prepsat. Nad RedHatem nebo Suse z krabice se to nechytne...

Ze strany statu je zde dlouhodoba snaha jednoduche ucetnictictvi zatrhnout. Jednou se jim to povede. Doufejme, ze pred tim projdou zmeny zakona, ktere zprijemni pouzivani podvojneho ucetnictvi malym
zivnostikum. Jde to i dnes, ale musite si davat pozor, aby Vam zaplatili faktury co vydate a prodali jste to co koupite (na sklad). Zhruba receno. (kdyz tak mne prosim doplnte).
Ne ze by vyse zminene duvody byly jedinymi rozdily. Jedna se o zcela rozdilne veci (pridelani podvojenho ucetnictvi do jednoducheho si neumim dost dobre predstavit), ale tyto rozdily jsou neprijemne z danovych duvodu.

Podvojne ucetnictvi je mozna rozsahlejsi (a komplexnejsi) nez jednoduche, ale osobne mi prijde logictejsi a diky tomu svym zpusobem jednodussi...

Jeho pochopeni "laikem" je mozna problematictejsi, ale pokud do nej jednou proniknete, tak jste za vodou a naprostou vetsinu operaci si logicky odvodite. A detaily najdete v postupech...

Takze pripadne (temer jiste) zruseni jednoducheho ucetnictvi bych nevidel tak tragicky...

Proti tomu vubec nic nemam, podvojne ucetnictvi pouzivam (ac nemusim) jiz tretim rokem. Spis jsem chtel varovat pred "mozna marnym" vyvojem.

tragicke to je pokud toho mate hodne na sklade(myslim trebas nahradni dily a tak), protoze z toho musite odveci dan. moznosti je vytvorit s.r.o. a postupne tu firmu na jendoduchem ucetnictvi "rusit"

Mazelka je ucetni a na podvojne ucetnictvi neda dopustit. Na podvojne pry koukne a hned vidi, jak na tom hospodarsky je, z jednoducheho nevidi nic.
Moc tomu nerozumuim, ale velky rozdil je pry hlavne v casovem zarazeni plateb. V podvojnem zauctujete (a zdanite) fakturu hned, kdyz ji vydate, v jednoduchem, az vam ji zaplati, nebo tak nejak?

Presne tak. Podvojne ucetnictvi dava prehled o realnych nakladech a vynosech, kdezto jednoduche spis jenom o prijatych a vydanych platbach...

Vidim preci jen jeden veliky problem s podvojnym ucetnictvim a to: pokud vam odberatel nezaplati fakturu, tak vy i presto musite odvest dan z penez ktere jste nikdy nedostal a mozna ani nedostanete a na druhe strane si neplatic s podvojnym ucetnictvim nezaplacenou fakturu muze klidne dat do nakladu - to je velika svinarna ktera v jednoduchem ucetnictvi nejde.

Prosim, prosim, PROSIM, piste to nad PostgreSQL!

existuji duvody proc zrovna tato database ??

No, nejde ani tak o PostgreSQL, jako o to, ze MySQL se na neco takoveho absolutne nehodi. MySQL je skvela rychla databaze na web, je dobra jako datovy sklad, ale na financni operace, kde je potreba predevsim spolehlivost, zarucene zachovani integrity dat a pod. to proste neni. PostgreSQL je na tohle naopak vyborna, jako i dalsi databaze. Jeji vyhodou je, ze je free a ze se nachazi v kazde vetsi distribuci linuxu, takze jeji zprovozneni neni zadny problem. Proto se i me zda jako optimalni.

Skvela? Doufam, ze to bylo ironicky...
S tou rychlosti -- no ja nevim, ale jestlize je rychlejsi jen o opravdu trosku, tak to asi nestoji za rec... (presnejsi cisla jsou urcite nekde na webu, z hlavy je nevim).

Jo - transakce, cizi klice, trigerry, SUBSELECTY!

Osobně bych se příkláněl taky spíš k Postgres. Nečím takovým jako prodejním - účetním systémem s evidencí zboží na skladě jsem se začal zabývat teprve asi před měsícem, ale ....

Představte si klasickou situaci, dvě a více prodejních míst (prostě jen více terminálů) u každého stojí zákazník a vybírá si zboží, které prodejce zadává do faktury. Některé položky nejsou skladem, jiné může okamžitě prodat. V okamžiku, kdy položku umístí do faktury, musí být tato položka blokována pro všechny ostatní prodejce. Občas se taky stane, že zákazník nakonec nekoupí nic a fakturu je třeba zrušit. To vše mi připadá jako zcela ideální situace pro využití transakcí a jiných funkcí, které MySQL neumí.

No, uznavam ze nejsem expert, ale co to takhle napsat tak aby to chodilo s obema databazema ? (po prohozeni stringu mysql a pg).

myslim ze mysql ma problem s transakciami a to je pre ucto dost zasadny problem.

To je opravdu nemozne. Zaprve to nejde tak jednoduse, zkuste si to prostudovat, zjistite ze ty funkce se lisi nejen nazvy, ale predevsim jsou zasadni rozdily v tech databazich. MySQL neumi cizi klice, transakce, trigery, vlozene procedury a prinejmensim prvni dve funkce jsou nezbytne pro financni databazovy system, ma-li byt na nej spoleh. Ona se MySQL vubec moc nezabyva integritnim omezenim, diky tomu je rychla, ale to je tak vsechno.

tento nazor je mozno porad slyset - zrovna tak jako trigery, vnoreny select apod. Takove diskuze je mozno 1/4-letne sledovat v kazdem databazovem foru. Zatim to vzdy skoncilo tak, ze ti, kteri slabikuji prodejni letacky vyrobcu databazi museli priznat, ze integritu softwaroveho reseni muze zrovna tak zaridit aplikace sama.
Existuji ale i jina kriteria. Native-Windows podpora pro mysql a embeded server.

podporovani transakci v DB zni sice dobre, ale popravde nevim co "transkace" delaj. Popr. muzete mi nekdo napsat prakticke vyuziti ?

To sice jde, ale musite pouzivat infimum funkci akceptovane obema databazemi.
MySQL transakce umi, ale pg ma sirsi podporu SQL, nepriklad mysql nema zatim stabilni (tj. zatim je to v beta verzi) podporu foreign klicu, coz je dost dulezita vec pro udrzeni konzistence dat v tak narocnem programu jakym ucetnictvi je.

Hele, kdyz uz se bavite o prenositelnosti a zamene typu SQL databaze, co takhle ODBC (resp. UNIX ODBC)? Kdyz se to napise s ODBC, tak se pak muze docela klidne prohodit databaze pod nim s docela minimalni zmenou kodu (snad se jen natahne "driver" pro danou DB). Myslim, ze to ma i transakce a vnorene dotazy. Rychlost je snad prijatelna (alespon to tvrdi lidi co by tomu meli rozumet). Jedina nevyhoda co me napada, je mozna nedostupnost nekterych specialnich "feature-k" konkretni databaze... Jo a Java mi zni taky docela rozumne ;)

Nehodlam se pripojit do zde probyhajiciho kydani DB hnoje.. ale k te prenositelnosti: neni vzdy snadne napsat dotaz pracujici na vsech DB. U definic DB (tabulky a spol.) je to temer nemozne. V pripade MySQL je mim oblibenym "SELECT a || b". IMHO resenim je mit definice DB a dotazu v nejakem abstraktnim formatu (XML) a pro ucel dane DB nasledne SQL vygenerovat. Jinak MySQL jiz vetsinu veci co zde zaznelo umi, k rychlosti PostgreSQL: ten kdo pouziva na firemni system treba Oracle cini tak vetsinou z jinych duvodu nez je rychlost, ta se vetsinou resi HW.

smula, zatim to piseme nad MySQL. zatim jsem na hranice MySQL ani zdaleka nenarazil..

Jak znam Petra, urcite si muzete byt jisty, ze to BUDE napsane v PostgreSQL. Na to dam krk jak jeden mam. Mimoto, on uz jedno podvojne ucetnictvi v Cecku nad PosgreSQL napsal (http://www.penguin.cz/~tycho/)... :-)

Michale, Michale, uz na teckacz jsem si vziml, ze
se s tebe stava vetsi a vetsi zaslepenec. To ze xchaos a jeho parta hic alias arachne pouziva jednoduche ucetnictvi, neznamena, ze se tomu cely svet podridi.
Nekde nize je napsano ze "existuje dlouhodoba snaha
vlady jednoduche ucto zatrhnout", pokud se neco zasadniho nezmenilo, tak zruseni jednoducheho ucetnictvi je jednou z mnoha podminek pro vstup do EU . A nekdy v roce 96 (kdy jsem tento obor jeste sledoval) nebylo moc ucetnich, kteri by o tom nevedeli.
Dalsi duvod pro podvojne ucetnictvi je, ze jej
pouzivaji vsechny vetsi firmy, at uz dobrovolne,
nebo kvuli povinnosti dane zakonem
(Neopakuji duvody v dalsich prispevcich).
Je zrejme, ze pokud chceme pokorit dalsi linuxovy
milnik, tak "podvojne" je jasna cesta.
Napada me jeste pomerne mnoho FLAME a OT pripominek, na pozadani je zaslu mailem.

obavam se, ze to bude marna prace, protoze nekdy kolem 2004 vstoupime do EU a budeme muset sladit ucetnictvi s tzv. 4. (ale i ostatnimi napr. 7. a 8.) direktivou EU a jednoduche ucetnictvi zanikne.

Je velmi hezké, že zde konkrétně zmiňujete direktivy EU, které by měli české jednoduché účetnictví "odstřelit". Musím Vás ale ujistit, že to je BLUD. Zabývám se touto problematikou již cca 3 roky a na internetu ani v tisku jsem nenarazil na jediné skutečně odborné stanovisko, které by podkládalo spekulace o zániku soustavy jednoduchého účetnictví. Direktivy se týkají především výkaznictví - tedy výsledných dokumentů, které by měli dodržovat takové standardy, kterým budou rozumět analytici v celé unii. Takže, prosím, nešiřte fámy. Pokud máte věrohodný zdroj, rád si jej prostuduji.
Od EU nám hrozí (a to skutečně po vstupu ČR do EU nastane) snížení hranice pro vedení jednoduchého účetnictví až na jednu třetinu současné hranice, což nejspíš vytlačí většinu účetních jednotek k účetnictví podvojnému. Toto jsem si nevymyslel, ale kontaktoval jsem odborníky z EUROSKOPu.
Takže zánik se konat nebude ale výrazně se omezí počet účetních jednotek s JÚ.

problem je, ze pokud se chce clovek o direktivach neco dozvedet a zacne hledat v podneli rano, tak neco konkretniho najde v nedeli vecer, ovsem o rok pozdeji :-), uprimne, pokud se na ne zeptate lidi na ministerstvech nebo komory auditoru, vzdy dojdete k zaveru, ze nikdo nic nevi, muj prispevek jsem myslel spis tak, ze pokud bude stat chtit nejakym rozumnym zpusobem kontrolovat podnikatele (a to bude po vstupu do unie zrejme muset zlepsit), je k tomuto ucelu daleko lepsi naridit podvojne ucetnictvi vsem a obavam se, ze k tomu to presne smeruje

Nejspíš jsem nebyl úplně pochopen. To, co uvádíte, jsou jen Vaše doměnky a navíc zcela nepodložené.
Jedna nejmenovaná firma distribuující účetní soft. má dokonce na svých stránkách uvedeno, že jednoduché účetnictví by se mělo přestat používat do konce roku 2004. Kde k tomu přišli skutečně nevím. Třeba jste čerpal ze stejného zdroje: JPP ;-)

Kde nie je zaujem, neexistuje ani ponuka... Ak by existoval dopyt, tovar by sa urcite nasiel :)

Vite on zajem docela je, dost velkych a inteligentnich spolecnosti uz na mimo jiné ucetnictvi na Linuxu (pochopitelne na zakazkovych systemech) jede. Ted je otazka to vysvetlit kazdodenim uzivatelum techto programu. S nekolika ucetnimi jsem o tom mluvil a kdyz jsem jim vysvetlil o co jde, tak uz nechteli ni jinyho-:)).

Jak to, ze neni zajem ? Zajem by byl, ale fimy na to kaslou. Co je mi platne, ze by se snad dalo poridit podvojne ucetnitvi pod linux ?

Ja mam jednoduche a potrebuju zparcovat stavajici papiry a pak udleta plynuly prechod na podvojne. Navic to potrebuju hodit na ucetni tak, abych ji po Internetu posilal udaje a dokumenty (tedy prace tzv. fakturanta?) a uctni veci delala ona. A prechod na podvojne chci udelat az v momente, kdy tohle spolehlive pojede. A jen tak na okraj pochybuju, ze ucetni bude mit taky linux. A to uz se vubec nezminuju o nutnosti exportu dat do dale zpracovatelneho formatu.

S potesenim bych si to koupil, ale nabidka jaksi neni,a to tak, ze vubec. Na vyvoj vlastniho zase nemam finance, cas a naladu.

www.ortex.cz www.orsoft.cz

Vas prispevek je pro laiky opravdu zajimavou exkurzi do podvojneho ucetnictvi, ovsem pochybuji, ze by nekdo pouzival tuto soustavu pro vedeni sveho domaciho ucetnictvi. Vami navhovane vedeni podvojneho ucetnictvi v databazi SQL ci PostgreSQL je myslím v podminkach standartniho firemniho IS nepouzitelne, protoze ucetnictvi neni jenom o uctovani v ucetnich knihach, ale o velkem mnozstvi souvisejicich funkci, ktere ucetni programy maji - mj. ruzne vykazy, formulare a pod. Samozrejme by asi nebyl problem vytvorit kompletni firemni ucetni system pod linuxem, ale jeho cena by byla, ve srovnani s obvyklou cenou ucetnich programu pod Win (cca 20000-40000 tis. Kc), neumerne vyssi - samozrejmne pokud se nejedna o spolecnost, ktera pouziva velke firemni IS typu SAP. Mimochodem na trhu jiz existuje ucestni SW i pod Linux od spolecnosti Aktis (Abra G3).

dobry den - mohu vedet proc si myslite ,ze by melo byt vysledne reseni drazsi ? vyhoda postaveni systemu na tomto systemu by byla moznost prave upraveni sytemu na podminky dane spol - a toto u komercnich systemu neni tak jednoduche - ja osobne bych nic takoveho jako informacni system nestavel na php , nicmene pro uchovani dat postgre ,nebo mysql bohate staci - nemam zkusenosti ucetnictvim ,takze nevim jaky muze byt objem dat ,nicmene pocitam ,ze nad 15GB se to nevysplha a pritom mam tu u sebe i vetsi databaze(konkretne mysql) - nicmene vyber databaze ,v cem to bude psane atd je mene dulezite ,nez celkovy navrh...

mno nenapsal jsem to moc dobre - mno nejsem si zcela jist ,ze by vyse zminovane systemu byly schopny konkurovat ruznym ficurkam z mssql , to asi urcite ne ,nicmene nic neni dokonale a problemy a kompromisy se musi delat vzdy - vzdyt umi toho podstatne vic nez takova foxka pred 8 lety ,kdyz na ni takove duo(tehdy jeste pro dos) jelo... takze si mysli ,ze by se to povest melo..

Nevim jestli jste nekdy slysela o Unix resenich (od ceskych firem) na nichz funguji ucetni systemy nekolika (osobne znam jen nekolik) stredne velkych a velkych firem (v CR) a tyto se daji provozovat i pod Linuxem. Problem je v tom ze lide rozlisuji jen "ucetnictvi pro linux" a pro win. a skutecnost ze Unixova reseni funguji (opravdu se pouzivaji) nejak ignoruji. Cena za modul je plne srovnatelna s windows resenim (navic nektere moduly se nabizeji pod GPL). Sice nejsem ucetni :-), ale tyto systemy jsem videl v provozu a nevypadalo to jako "menecenne reseni" (nebavim se o US. typu sysel, syslik, syslicek&spol. :-)). Co se tyce Abra G3 tak pro linux je pouze serverova cast, klienti jsou jen pro Win32. Nechci tim vyvolavat zadnou flame

S pozdravem
Peter Lehotsky

Jiste, ale vite kolik stoji Unix+napriklad takovy pocitac s procesorem Num-A-Flex? A reseni pro Unix jsou obvykle stavene na poneku vykonejsi HW platformy nez je Intel -:)) a pouziti pod Linux take obvykle vyzaduje kompilaci. V mem komentari jsem zminil vyvoj kompletniho systemu optimalizovaneho pro Linux na 32 bitech i pro Linuxove klienty a pro zavislaky tato firma uz v teto dobe nabizi i klienty pod Shitdows.

Pokouším se vytvořit pokladnu s jednoduchým účetnictvím. Zatím nejsem moc daleko ale něco to už umí jestli se chcete podívat je to na stránce http://www.mymail.cz/lion příští týden tam dám novější verzi která už vypíše pokladní deník ze všech nákupů a prodejů za poslední čtvrtletí.
--
Marek Knoth

Tedy já si nedokáži představit ekonoma který by mohl zvládnout používat linux .. vy ano ?

Ale on nebude pouzivat linux.... on bude pouzivat ucetnictvi :)

ty ses asi pekne blbej co? myslis, ze je to neci vysada, ja se zabyvam linuxem uz delsi cas a jako jediny system ho mam uz 1 rok a mam vse co potrebuji

No ja jsem tedy jeste nepotkal ekonoma, ktery by byl obdaren vysadou miti v hlave rozum .. :)

tak to si nejspis potkal soucasneho radoby "ekonoma", kterej nema hotovou ani zakladku a pysni se tim, ze je podnikatel, kterej zije z okradani lidi, coz ovsem naznacuje kruhy, ve kterych se pohybujes, je mi te opravdu lito

ja mam naopak pocit, ze uz brzo budou lidi z nejruznejsich alespon trochu mozek pouzivajicich oboru soutezit v tom, kdo z nich zvlada lepe pouzivat Linux - je to totiz takoveho hriste, na ktere se muze vydat opravdu skoro kazdy ;-) sveho druhu nejuspesnejsi pocitacova hra na svete ;-)

Jistá ceska firma pracuje na vyvoji spickového ucetního systemu pro Linux. To myslím vazne, videl jsem ho jeste nedovivinutý a vypadalo to fakt moc dobre.A víte co je na tom nejlepsi umi bezchybnou konverzi do formátu .doc a .xls a to vcetne obrazku, tabulek a grafu(sbohem Microshite)!!! Spatnou zprávou je ,ze vyvoj byl docasne zastaven. Ale v nejblizsi dobe prinesu informace kde urgovat jeho obnovení a uplatnovat zajem o nej.

Ma mit moduly pro vsechny druhy ucetnictvi, sklady a podobne. Mimo jine neni nijak zavisly na typu serveru bude dostupny vypada to, ze na vsech normalne dostupnych Linuxech a podporuje vsechny normalne vyuzivane databaze jako MySQL, SQL, ODBC...a další.

Ahoj,
já jsem si napsal jednoduchej peněžní deník sám, protože se v cizích věcech se nevyznám. Problém je, že je to v Delphi+Interbase, ale kdyby to někdo přeložil v Kylixu tak to bude fungovat i pod Linuxem. Zatím jsem se s tím nikde nechlubil, ale kdyby někdo chtěl zdrojáky, tak mu je pošlu. Obrázek si můžete omrknout na:

http://www.sweb.cz/tvorba-sw/grafika/denik.jpg

A co to vše umí?
- počítá zůstatky
- umožnuje vlastní peněžní vzory
- export do Excelu s měsíčnímy součty
- a už nevim co dal...

Dobry den,
po precteni Vaseho prispevku jsem dospel k nazoru, ze bych prave takovy penezni denik potreboval. Zaslete mi prosim zdrojove kody. Doufam, ze jste jeste neodstranil problemy s pricitanim zapornych polozek, protoze jsem ted ve financni tisni, tudiz je pro mne kazda koruna dobra. Predem dekuji za odpoved.

S pozdravem

Rotak

P.S. Doufam, ze ta patecni akce vyjde.

Odporucam zaujemcom o uctovnicto na Linux-e pozriet sa na stranky www.tucniak.sk a tucniak.sf.net,
kde najdu nase aktivity a pripadne by nam mohli aj pomoct. Samozrejme kibicov je vzdycky dost ale ked pride na kodenie nikto nema cas :-)

A co tak prejst na Javu.
vyuzit tak GUi swing JDBC a mozno RMI.
v tom pripade sa pripojim aj ked som este uctovnictvo neprogramoval.
dusan

TAK !!!!
To je presne to, na co celou dobu myslim ! Ucetnictvi neni 3D vizualizace v realnem case, tudiz si kladu otazku PROC ?? To jeste nikdo neresil Javou. Zabil by tim nekolik much jednou ranou. Sam v Jave programuju a napada me jak elegantne by se to dalo v Jave udelat. Klienty by byli webovy a drtiva cast, nebo mozna vse by se dalo napsat za pouziti JSP a servletu. JDBC drivery sou snad na vsechny DBMS (dokonce i Mrkvosofti vypustili pouzitelny platformove nazavisly JDBC na SQL 2000).
Klienti by pak mohli bejt cokoli - pokud se to udela s CSS a v cistym HTML , tak treba i PDAcka :-)

Co vy na to ? Pokud ze by se dal dohromady projekt tohoto typu, myslim, ze jdu rozhodne do toho !

A na hovadiny typu PHP bych opravdu zapomnel, Php je sikovny, ale jeho koncepce je otresna .... (juj uz vidim ten flamewar, ale IMHO na intranetovou aplikaci si neumim predstavit nic jinyho jakozto rozumnou volbu, nez JSP+servlety :-)) a ted me ukamenujte :-))

Jo a jeste me napada jedna vec: docela nechapu PROBOHA PROC lidi porad lpjej na MySQL, kdyz PostgreSQL kterej je tez free a mam dojem ze jeste vic free nez Mysql toho umi NESROVNATELNE vic ....

Teda i kdybych psal jednoduchou webovou aplikaci, tak kolikrat se obejit bez integrity cizich klicu, nebo vnorenych selectu, no nevim ... pripadne mi to desne kontraproduktivni resit takovou zakladni vec, ktera se povetsinou efektivne resi na urovni DBMS, tim, ze si to budu pracne oprogramovavat ....
.. bez ulozenych procedur se obejdu ale takovy Views docela casto pouzivam ...

.. proste to nechapu ... priznam se, ze sem Mysql pouzival ... ale do te doby, nez sem se dokopal venovat spetku casu seznameni se s POSTGRESem. V ten moment, sem na Mysql jako mavnutim kouzelnym proutkem zapomnel a dodnes si kladu otazku, co sem to delal za posetilost takovej trabant pouzivat ...

(:-) a zadelavam opet na dalsi flamewar :-))

ono je to pravdepodobne tym ze k programovaniu
sa dostali aj ludia co nemaju alespon zaklady v oblasti dat. systemov. Rozni www designeri a umelci
co o transakciach nemaju ani sajnu, hlavne ze vysledny produkt ma super design spusta grafiky atd.
Ked vidim ako sa spustaju nove projekty a db je MYSQL tak sa chytam za hlavu, ti ludia pravd. nevedia do coho idu.

:-)
tak tohle sem nechtel rikat nahlas, neb sem cekal od pripadnych "potrefenych husicek smrst nadavek" :-)
ale v jadru mi ctes myslenky.

.. a s tema "super-profi" webdesignovejma firmama ... tak to sem rad ze nejsem sam, kdo ma na vec stejny uhel pohledu ..
".. aplikacne/datova vrstva .. no to se (nejak)udela, "my sme borci, bude se to hejbat, bude to mit megatunu grafiky- to je profi .. jo a ciste udelana prezentace HTML+CSS? nebo XHTML. .. hmm ukazte to co se vam libi? ale to je preci zastaraly, dneska je IN to, ze se to hejbe, rozskakujou se menu(bez ohledu na 100vky Kb co protecou) ... jo a ze se to zobrazi jen na IE 5 ? .. vzdyt internet je jenom IExplorer :)) ...

...

A z tou MySQL .. to sem psal, nechapu to ... Jediny, jako argument chapu , ze je free ... najdou se projekty, kde postacuje "lehci" DBMS nebo kde (to predevsim) hraje roli financni aspekt, ale prave proto nechapu, proc se vic nepouziva (free) PostgeSQL, kterej samozrejme na Oracle, nebo DB/2 nema, ale porad mi proti MySQL pripomina cosi, cemu rikam databaze ...

no jo, ale hosting MySQL aplikaci je skvelej byznys pro maly linuxovy firmicky - tak nam to neberte ;-)

A navic vetsina tech SELECTu v tehle webech je vicemene ekvivalentni prohlizeni statickych souboru, nema cenu chodit s delem na vrabce...

Jak se dovite nize firma, kterou jsem avizoval, tak v podstate ucinila, jen jakesi vykone jadro klienta je v C++.
P.S: karel.jacko@iol.cz je kontakt pro informace popr. dojednavani koupe, zajem o praci vyvojare a podobne.

Takž jestli máte zájem, napište. Nějaký základ mám. Ale v současné době předělávám datový model, neb stávající (cca 2 roky starý) není dobrý.

Zatím používám Oracle DB + OC4J. Poznámka k JDBC pro MS-SQL: s češtinou nepracuje správně, ukládá česky ale výsledky mrší. Oracle na Linuxu používám právě z důvodu podpory I18N vč. WWW prezentace.

Konecne se mi podarilo dostat informace o novem ucetnimsystemu na Linux, tady jsou: Vyvoj tohoto systemu uz finishuje.
Firma jej umoznuje poskytnout Open-Source a hledá také nové vyvojare pro Linux. Podstatna cast komponentu je resena v mezi platformami prenositelnymi jazyky jako napr. PHP, XML a dalsi.
KONTAKT JE: karel.jacko@iol.cz , nebo se obratte primo na me.

Jak jsem psal výše, taky přemýšlím jak vést účetnictví na Linuxu a líbí se mi následující řešení uživatelského přístupu.

1/ Účetnictví bude mít striktně textové rozhranní.

2/ K účetnictví se bude přihlašovat uživatel bez hesla, jako konzole se automaticky nespustí bash, ale právě uživatelské rozhranní tohoto systému. Pak proběhne druhé přihlášení (jediné, které uživatel uvidí) a to přímo k SQL serveru.

Výhody:
- Velmi rychlý přístup i přes modem.
- Šifrované připojení přes SSH.
- Možnost připojení odkudkoliv, kde je SSH klient a připojení na internet.
- Naprostá nezávislost na platformě klienta (testoval jsem Putty a jde to zcela bez problémů).
- Dynamické textové rozlišení = přehledné tabulky, nemíním to stavět jen pro rozlišení 80x25, to by byla hloupost.

Nevýhody:
- Nepříliš lákavý vzhled pro BFU, ale sám jsem kdysi na podobném systému pracoval (běželo to tenkrát na AS/400) a připadlo mi to velice praktické.


Momentálně si stím trochu hraju a používám k tomu FreePascal, který obsahuje docela povedené objektové knihovny pro práci s textovým terminálem.

Máte nějaké další nápady ?

jasne :-))))
napsat cely system jako 3vrstvej a to v JAVe. Vykaslat se na platformove zavisle aspekty, coz JAVA umoznuje.

- Pouziti otevrenych standardu - o tom pises, to je fajn myslenka

- diky JAVe je jedno, na jakym OS to pojede. Staci, aby bylo k dispozici JDK nebo JRE JAVy 2 pro danou platformu

- diky povaze JAVy to muze mit jasnou koncepci, vyuzivat hladce pokrocily technologie, apod. k tomu takrka vse free .. (viz. projekty APACHE-jakarta)

- na Linuxu provozuju reseni v Jave a lita to pekne a pohodove (Tomcat, PostGresql)

- gramatika Javy prehledna, jasna, citelna, cistej objektovej koncept, tymova kooperace, kvalitni vyvovjove prostredi free (Netbeans)

.. mohl bych pokracovat dal, ale byl by to elaborat ..

Jednu dobu byla na netu jakási společnost která měla celí systém docela dobře propracovaný ale byla tam zatím jen alfa verze myslím že se to jmenovalo TDF nevíte nekdo kam se to podelo.

To je presne ta firma, o ktere jsem mluvil, ale povazoval jsem tento site za nekomercni. Meli problemy, ale ziskali velmi bohateho investora, takze uz je to super znovu (potreti) tedy uvadim kontakt pro zajemce o tento system: mailto:karel.jacko@iol.cz (jeden z analytiků firmy a zaroven take neco jako obchodni sef).

Vážení přátelé,

vzhledem k tomu, že se v několika příspěvcích
již objevil odkaz na mou osobu a naše řešením,
dovolte mi abych uvedl vše na pravou míru.

Podílím se skutečně na analýze
informačního systému TDF, který nelze zjednodušeně
pojmenovat "Účetnictví pro Linux", ale jedná se
o plnohodnotný informační systém podniku z třídy
obvyklé jen pro velké komerční IS jako jsou
NORIS od LCS, KARAT od I.F.T Progres, COMPEKON
NAVISION a pod. Tedy vysoce mdulární a náročné
řešení, které je možno parametrizovat a "uživatel-
sky modifikovat ve všech očekávatelných rozměrech.

Základem tohoto řešení je vlastní IDE, které
umožňuje v zásadě neprogramátorsky modelovat
jednotlivé provázané aplikační moduly a to tak,
že vyspělí uživatelé (analytici a konzultanti)
mohou nad knihovními moduly vytvářet svá oborová
řešení, která se navazuji na knihovní moduly
univerzálních dokladů, skladů, saldokont, majetku
výroby, číselníků, evidencí subjektů a nesčetné
další.

Toto vývojové prostředí je nástrojem pro generování
výsledných databázových aplikací pro v zásadě libo-
volnou SQL databázi a klientskou aplikaci jak
pro platformy Windows i Linux (Solaris, ...)
respektive web prohlížeče nebo systémy WorkFlow.

Zajímavostí je úzká provázanost na datové standardy
XML, XSL,XSL:FO, DocBook, EDI,XML/EDI, modelování
v UML. Generování výstupů z libovolných datových struktur do XML, HTML, PDF, TeX, Postscript atd. přes zabudované parsery a editory.

Celé řešení není v současné době vzhledem
ke své náročnosti a stavu rozpracovanosti volně
dostupné, používá se zatím jen pro vnitropodnikové
účely. Jeho komerční resp. Open Source použití
uvažujeme na počátku roku 2003, kdy bude dokončeno
testování všech obchodních, logistických a účetních
modulů.

Vzhledem k tomu, že tento vysoce modulární
a propracovaný IS si již nehraje jen na účetnictví
pro LINUX a umožní potencionálním uživatelům
srovnatelný konfort s výše uvedenými komerčními
řešeními a řadě parametrů je vysoce převýší (možnost heterogennního zprácování na různých
platformách OS, podpora levných ale i komerčních
SQL databází, podpora exportů a importů standardi-
zovaných formátů výměny dat) při poskytnutí
takovýchto konkurečních výhod již neočekáváme
pro ryze komerční a podnikové užití zcela bezplatné
užití. Očekávme že potencionální uživatelé při
poskytnutí výše uvedených výhod budou schopní krýt
náklady na náš vývoj prostřednictvím služeb
při implementaci, analýzách zavedení a vyškolení
jejich odborných pracovníků.

V současné době je snámi možno komunikovat především
prostřednictví spojení na mou osobu:

karel.jacko@iol.cz
tel.: +420 602 561567

P.S.
vzhledem k tomu, že jsme malý vývojový tým,
který finišuje na IS ECONOMY verze 10 jako
komplexmím řešení IS TDF jsou vazby na samotné
vývojáře dočasně omezeny. Presentace a bližší
informace je možno dohodnout na uvedeném kontaktu.
Stejně tak i uvedené www stránky jsou v současnosti
neaktualizovány.

Karel Jačko v.r.

hmmm, tak tohle vypada zatracene zajimave.

Podle popisu to pusobi jasnou koncepci a radem... k tomu otevrene standardy pro komunikaci s okolim a podpora vice platforem; opravdu to pusobi velmi zajimave.

....Open Source pouziti.... jiz neocekavame
pro ryze komercni a podnikove uziti zcela bezplatne
uziti...
aha - ze by nova verze definice OpenSource ???

Nevim kde se psalo ze Open source je vse zdarma, pouze mate volne k dispozici zdrojove kody. Zrojove kody se ale u techto reseni nerovnaji horovy produkt a jen malokdo z nich i po kompilaci dokaze udelat slusne reseni pro nejakou firmu. Prece jen vecina aplikaci je potreba udelat na miru kazdeho padniku solo.

....pouze mate volne k dispozici zdrojove kody....
uplny nesmysl - viz:
http://www.opensource.org/docs/definition.php

Dekuji panu Jackovi za uvedeni vseho na pravou miru poskytoval jsem jen kuse informace, kterych jse mi o tomto systemu dostalo, jen kratce v predchozich prispevcich jsem mluvil o tom, ze je to system tykajici se ucetnictvi a jineho kolem ekonomiky!!! A velmi dekuji, ze se tento clovek ozval i teto komunite a jeste mnohem vice za praci na vyvoji tohoto jak se zda opravdu spickoveho IS. Snad tento system pomuze pochopit managerum at uz malych ci velkych firem popripade lidem z vladniho sektoru, kde je budoucnost a castecne i soucasnost opravdoveho, tedy efektivniho a vyspele IT jako je platforma Linux.

Prave jsme zacali makat na ucetnim systemu pro Linux. (Mozna nejsme sami, nemam cas procitat diskusi)

Nie ste sami ale my uz sme zacali takze sa pripojte k nam :-).
Viac si pozrite na
http://www.tucniak.sk

A co takhle pouzit 602SQL server? Klient by mohl pristupovat pres web. rozhrani. Pry se chysta i klient 602SQL i pro linux. Server pro linux je k dispozici jiz dnes. Mate s touto db nekdo zkusenost ?

Klient pro Linux nebude. Bude jen administrativní konzole pro ovládání a konfiguraci serveru. Lze ale využít jak PHP, tak i Kylix. Má přímou podporu 602SQL. Mimo to lze u klienta využít vše, co si umí povídat prostřednictvím ODBC. 602SQL je dobré řešení protože umí transakce i triggery a procedury i vnitřní šifrování dat a celé databáze a je pod Linuxem zcela stabilní.

v zastoupeni vsech ostatnich OpenSource projektu nekolik poznamek k tucniak.sk
a zejmena k horni poznamce jedno z iniciatoru, ze diskutovat by rad kazdy ....

mily Koli,
ono je to holt tak, ze kdyz ma nekdo spolupracovat, tak musi byt srozumnen alespon se zakladnimy principy uvazovaneho softwaroveho reseni. Jestlize ma ale pochyby, tak se samozrejme musi nejdrive informovat. Proto ma otazka: jsou udaje ve "struct lt_person" ty udaje(pole), ktere pak ucetnictvi v maskach a modulech pouziva? Potrebuje-li konkretni uzivatel nejaka dalsi pole, jak postupuje - jde do toho zdrojaku a prida neco do te struktury a prekompiluje si to? Jestlize by to tak melo byt, tak jiste uznas, ze to nema smysl ztracet s takovym projektem ani minutu. Nadhera je take napr., je ze u DEBUGU jsou ta pole pekne natvrdo ve zdrojaku a kdyz se nejake pole prida, tak se halt do kazdeho z nich jde a priopravi se to?
Na strankach projektu jsem nikde nenasel jedine slovo o tom, jaka technicka a organizacni opatreni jsou planovana pro spravu projektu ve fazi nasazeni. Jak nakladne budou zmeny v pripade potreby a jake technicke prostredky toto mnohem lepe zajistuji ve srovnani se stavajicimi resenimi. Jmenuj mi jedinou interface, pres kterou Vam modu zpristupnit moje moduly, tak abych neohrozil Vase. Ach , jake jsou vlastne ty Vase moduly ??. Atd....

Nezlob se na me, neni to mysleno osobne. Ten prispevek bych mohl napsat pod kazdy z tech vznikajicich projektu. Rada lidi samozrejme namitne, ze se jedna o privatni zalezitost skupiny nadsencu. Ale Vy jste vyzvali ostatni ke spolupraci a nyni si neprimo stezujete, ze lide radi recni aniz by spolupracovali. Tak nam tu spolupraci umoznete. Tim samozrejme nemyslim pristup pres CVS a inspekci vaseho kodu. Myslim tim rozpis praci pro moduly, ktere maji onen od soft-engineeringu pozadovyny rozsah 1 x A4.
Jestlize je toto k disposici , pak se omlouvam.

Jeste k tomu software -engineeringu: meli by jste se podivat na ten zazracny projekt od te firmy TDF - tak se programuje .. zde maly priklad smycky:
for (long topCardNum = 0; topCardNum < cntTopCards; topCardNum++)
{
CDfDevelDbfAppViewerTopCard *topCard = (CDfDevelDbfAppViewerTopCard *)develViewer->m_TopCards->Item (topCardNum);
v->AddTopCard (topCard->m_FullName->String,topCard->m_DbEN->m_Value, topCard->m_ViewerEN->m_Value);
}

na rozdil od toho jsem ve vasem kodu videl promene, ktere mely mene nez 15 znaku !?

Pracoval jsem kdysi ve firmě na Slovensku (tehdy přes 2000 zaměstnanců, obrat kolem 4 mld. Sk), kde se používal IS ProFiS na DB Progress (komplexní IS - účetnictví, MTZ, fakturace, mzdy, doprava, TPV, DŘV, ...). Od. r.1993 tam fungoval v režimu klient-server mezi klienty OS/2 a servery AS/400, od podzimu r. 1996 byli klienti na Linuxu a v r. 1997 byl celý IS převeden na režim host based na Linuxu, kde běží dodnes. V r. 1997 to začínalo na Pentiu Pro 166Mhz se 128 MB RAM, které tehdy utáhlo bez problémů 100 uživatelů - po přechodu na Linux se zrychlilo interaktivní zpracování průměrně 10x, batchové zpracování 20x-40x. Při některých operacích to bylo několikanásobně rychlejší, než když stejný IS fungoval v jiných firmách (se srovnatelným počtem uživatelů i velikostí DB) na 2-procesorových serverech s HP-UX, nebo 4-procesorových PC s Win NT. Tento IS už dneska jeho výrobce nevyvíjí, ale existuje určitě spousta jiných IS pro UNIX i Windows, které by fungovaly i na Linuxu. V té firmě dnes uvažují o přechodu na jiný IS (možná i SAP/R3), pokud ovšem poběží na Linuxu.

Hej take systemy su. Jeden z nich je
http://www.aurus.sk
SAP samozrejme funguje pod unixom. Jediny problem tychto systemov je ich cena, ktora nejde radovo pod pol miliona a to som este dost nizko. A taky ubohy obycajny maly alebo stredny podnikatel si take nieco tazko dovoli.

Ano, toto je skutečný paradox dnešního přístupu
k podnikovým IS jako jsou účetnictví, obchod a
logistika. Malý český podnikatel, který si nemůže
koupit IS nad 500 tis., ale jezdí v AUDI za 2 mil.
má dům za 10 mil...

Pokud takový vypíše výběrové řízení na nový IS
požaduje parametry a technologii jako v SAPu
a cenu do 100 tis. i s implementací.
Pokud mu ovšem takový IS způsobí škodu například
jako úplnou ztrátu dat, požaduje náhradu ušlého
zisku v miliónech.

Tato léty ověřená zkušenost samozřejmě neplatí
na podnikatele-nepodnikatele, kteří v této
těžké době, živí alespoň sebe, a pokud vůbec jezdí,
tak vyhaslou škodou 105 a na přilepšenou berou
špidlo-dávky.

To je pravda, z vlastni zkusenosti muzu rict, ze dost ceskych "podnikatelu" ac jezdi v dvou milionovych AUDI a podobne si vubec neuvedomuje dulezitost IT v dnesnim svete a kdyz uz si nejaky ten napriklad podnikovy IS zakoupi nedokazou ho vubec vyuzit, protoze konzultanta nedejboze analytika si prece nebudou platit a co se tyce spravcu v takovychto spolecnostech jsou taky casto neschopni (to je tezke kdyz si specialistu na IT vybira clovek, ktery se mozna ve windowsu podiva na nejakou internetovou stranku a tim jeho znalosti pocitacu konci) takze obvykle nefunguji bud, tak jak by mely,nebo vubec ne, no a kdyz prijde nejaka zahranicni firma se spickovou organizaci a efektivitou kdoviceho, ktera je samozrejme "prevalcuje trikrat tam a zpatky", potom jako zblazneni jeci a nadavaji na vse mozne i nemozne co a kdo nam sem pousti zahranicni "rozkladace" a podobne (nepripomina vam jen, tak nahodou neco?! -:)) ). Je sice pravda, ze nevim, kteri a ted mi prominte ten vyraz debilove (alias... vzdyt vy vsichni vite, kdo,jen se nechci vystavit trestnimu stihani..at zije demokracie v cesku) vymysleli takovou totalni nedemokratickou a ekonomickou kravinu jako jsou investicni pobidky pro velke a bohate spolecnosti at uz ze zapadu ci vychodu,ktere si z nas jen stejne delaji odkladiste starych technologii a vyuzivaji pro ne levne a pomerne kvalifikovane pracovni sily, a vykaslali se hlavne na vybudovani infrastruktury obvykle zalozene na strednich spolecnostech, ktera spolecne s pomerne vyhodnou polohou CR by sem ty velke spolecnosti pritahla a nejen do doby nez jim skonci danove prazdniny -:)) .

Chtěl bych se zeptat, zda existuje reálný zájem
diskutovat tom, co se pod pojmem účetnictví
skutečně myslí tedy automatizaci podnikových
agend jako je vystavování prodejních, nákupních
a skladových dokladů, evidence obchodních dokumentů
správa subjektů (dodovatelů a odběratelů), evidence
zásob, výrobků, majetku apod.

Bohužel již v úvodním článku k této diskusi, je
zaneseno tolik zjednodušení a obvyklých bludů, že
kdyby z nich chtěl vytvářet kterýkoliv programátor
program na účetnictví asi napáchal víc škody než
užitku. Co až autor dojde k místu, kde je třeba
řešit pilíře dnešních účetních systémů a to jsou
saldonta, úplná 100% automatizace zaúčtování,
výsledné kalkulace. účtování o rozpracovanosti,
časových rozlišeních, rozpouštění režií nebo
ve skladových aplikacích různé metody oceňování,
křížové přepočty měn a další lahůdky jako jsou
rezervace, reklamace obalová saldokonta apod.

Z vlastní zkušenosti vím, že to jsou agendy, které
dnes potřebuje vedle bezdokladové výměny dat
s obchodními partenry už i jednomužná firma.

Pokud by tato diskuse mohla nabrat věcně tento
směr rád se zapojím. Sebelepší zprogramování,
nebo volba lepšího OS z výsledného řešení lepší
účetní nástroj neudělá. Přesto i tento aspekt již
dnes nepodceňuji. Karel:-))

presne tak, dobry ucetni sw je prave o techto vychytavkach .... a to bohuzel nejde nabastlit v PHP pres noc...

Autor clanku hned v uvodu napsal, co so o podobnych diskuzich mysli. Moje zkusenosti jsou obdobne. Presto si ale mysim, ze vecna diskuze by nebyla na skodu - ma to jednu podminku - totiz ze diskutanti musi byt otevreni i pro nekonvencni nazory druhe strany.

Priklad:
ve Vasem prispevku stoji .....co se pod pojmem ucetnictvi skutecne mysli tedy automatizaci podnikovych agend jako je vystavovani prodejnich, nakupnich a skladovych dokladu, evidence obchodnich dokumentu sprava subjektu (dodovatelu a odberatelu), evidence zasob, vyrobku, majetku apod....

zde jste jiz kazdou dalsi diskusi znesnadnil, nebot to co ucetnictvi znamena je jiz Vami prave definovano. (i kdyz Vas nazor bude sdilet 95% ostatnich)

otazka - jste ochoten tento Vas nazor revidovat nebo si budete myslet, ze jestlize ma nekdo uplne jiny nazor, ze se jedna o nejakeho kecala, s kterym se name cenu bavit?

Ja jsem totiz totalne jineho nazoru a mam jiz taky nejake zkusenosti.

Jestlize je zajem o takove diskuze - ucto.linux.cz je ta prava adresa. A v archivu se muze clovek dobre pobavit.

Napiste do ucto.linux.cz klidne vas nazor, proc patri do ucetnictvi evidence skladu a ja tam pak napisu proc ne.

Děkuji za odpověď a mohu z klidným svědomím
potvrdit, že ve svém věku a při svých někdy
i trpkých zkušenostech jsem již otevřen všem
názorům a napříkald od vývojářů z TDF jsem
získal po 30-ti letech vyvíjení různých IS
zcela nové pohedy na věc, které jsem po
konfrontaci s s vlastním ortodoxním pohledem
podnikového metodika v řadě případů poopravil.

Ke skladům versus účetnictví. Ano pokud budu
uvažovat o firmě, která neskalduje je jí tento
k ničemu. Pokud se jedná ve smyslu zákona o
účetnictví 563/1991 v platném znění a postupů
pro podnikatel o účetní jednotku skladující,
účtující v soustavě podvojné účetnictví a má
nároky na plně automatizované zaúčtování všech
skladových transakcí (jinak se to už ani v
moderních systémech nedělá) je skladová evidence
plnohodnotnou součástí účetní evidence a její
jednotlivé části jako pohybové doklady (příjemky,
výdejky, převodky) jsou plnohodnotnými účetními
doklady, její dílčí evidence jako skaldové karty,
pohyby na těchto kartách jsou plnohodnotnými
knihami analytické evidence. A zvolené metody
oceňování musí být v plném souladu s platnou
účetní legislativou. Taktéž techniky provádění
inventarizací musí odpovídat zásadám průkazností
platným pro celé vedení účetníctví a kontrolni
funkci účetnictví ve vztahu ke skladové evidenci,
zúčtování inventurních rozdílů atd. Karel :-)

...např. Navision (C) Attain (Financials). Navision je poměrně známý produkt. Mohl byste, prosím, krátce porovnat tyto dva systémy z hlediska přizpůsobení zákazníkovi, možných modulů, cenové politiky, ani mne tak nezajímá technické řešení...
Jakým způsobem ho budete prosazovat, zajímala by mne také možnost nasazení tohoto systému třetí stranou.
Děkuji.

Dobrý večer
zkuste navštívit stránky www.xtronic.net
a vyjádřit svůj názor

Dík s pozdravem
Plačková
X-TRONIC s.r.o.