Názory k článku Jak pracuje počítač?

atarist: Z ceske wiki mi vubec linky nezasilej, nejsem na ne zvedav. Tady se podivej jak se vecem rika ve vyspelem zapadnim svete: "Electric current – a movement or flow of electrically charged particles, typically measured in amperes. The amount of electric current (measured in amperes) through some surface, e.g., a section through a copper conductor, is defined as the amount of electric charge (measured in coulombs) flowing through that surface over time."

Nyni si atarist navstiv http://slovnik.cz a vyhledej si *vsechny* ceska slova, ktera se ti vypisi po zadani slova flow a uvidis vsechny mozne preklady. Ten, ktery ti bude pripadat nejblizsi si vyber, nebo bez s davem a rikej, ze elektricky nabite castice tecou, je mi *ukradene* ze se to tak v cechach vyucuje, at si tomu zaostali cesi rikaji jak chteji.

Jednicky a nuly, nebo-li nejde proud / jde proud zavisi samozrejme nejvice na tranzistorech, ktere se museji byt schopny spinat co nejrychleji a musi jich byt co nejvice, protoze kazda logicka kombinace tech jednicek a nul umoznuje aktivovat jiny obvod tzn. ziskat potencialne rozdilny vysledek.

Chlape, jestli takhle otrocky prekladas z anglictiny vse doslova, tak uz tvuj problem chapu. Jinak kdyz uz, tak se nepise "*vsechny* slova" ale "*vsechna* slova".

Jinymi slovy, ty budes ignorovat vsechny zavedene ceske vyrazy a budes si vse otrocky prekladat sam? Tak preji uspesnou diskusi napriklad s obchodnimi partnery :-)

To co se rika o podobnosti paralympiady s diskusemi na netu je, jak se zda, uz pravda.

To jsem kdysi luštil ruský návod k jednomu měřáku, a v popisu byl nějaký "istočnik pytanija". Podle slovníku to znamená pramen výživy, a měly se tam dát dva... Chvilku mi trvalo než jsem přišel na to že tím myslí monočlánky :-D

Vy jste, ale tady toho pána s připojeným mozkem vůbec nepochopili. On se tu, chudák, snaží vysvětlit, že všechno je naprosto stupidní, jen proud má dostatek inteligence a ještě k tomu mu narostly nožičky. Proto může chodit!

Ona je anglická wiki urcite nejlepsi zdroj české terminologie, co existuje;-)

A to "nebo-li" je taky perla, co takhle psat na urovni vyspeleho zapadniho sveta?

si nevšiml, že bychom nedávno slezli ze stromů! Takže si laskavě ty vaše úvahy o "zaostalých Češích" nechte na slezinu Pospolitosti. Československo bylo (a bez přívěsku je) členem mnoha mezinárodních institucí. Svoji odbornou terminologii mají Němci, Rusové, Francouzi, Italové, Britové,...
Zkuste nazvat Němce zaostalci, protože neužívají anglickou terminologii. Jak známo, tak jsou Němci proslulí svojí brutalitou, však i jejich opery trvají několik dnů...
Vždy mne iritovalo spojení "Křižík" a "Prešov", zvláště při produkované "kvalitě" výsledných produktů.
Pokud se nemýlím, pak v číslicové technice se uvažují především napěťové úrovně...

+1

btw: Tesla se sice schovavala za oznacenim TEchnika SLAba (pardon SLAboprouda), ale stejne vime, proc si zvolila tento nazev - kdo taky ve svete umi cesky a naopak kolik lidi zna Nikolu Teslu :-)

to sice ano, ale dohodnutý směr je od kladného k zápornému polu.

Tak to by mě také zajímalo, v paticích mám i procesor a EPROM, zatímco třeba tenhle http://electronics.mysteria.cz/didaktik_gama/didaktik_gama.htm má všechno natvrdo v desce a navrch dederonský UA880D, já tam mám Zilog Z0840004PSC. Tipnul bych si že ten můj je spíš nějaké porevoluční provedení, bohužel nevím kdy byl vyrobený, nejsem první majitel.

No jo, klasika - LM1889. Předpokládám, že v nějakém doporučeném katalogovém zapojení ;-) Kdysi jsem s ní zkoušel stavět TV kartu, ale pak jsem zvolil radši MC1377, s kterým se pracovalo lépe (LM k sobě vyžadovalo ještě D-A matici LM1886 na převod z RGB)

Jej tohle uz neni na serial, ale na studium vhodneho oboru na VS. :)

Vloupej se k BLEKovi do bytu, vzbud ho o pulnoci a on ti "dekompozice&krokovani na cele pipeline" rekne z fleku z hlavy ;-)

Jistě, ale další pohled nikdy neuškodí.

Je možné i obojí: http://www.aukro.cz/item317259135_didaktik_m_tesla_recorder_sp210t_s_tiskarnou.html

Ja mam v Ronje taky zobrazeni grafu na osciloskopu po pripojeni na urcite body na plosnaku.

Ojoooj. Pripomel jste mi objevitelsky pocit pri programovani vystupu z Commodore C64 na BT100. Nejhorsi byla kompenzace prekmitu toho krokace kdyz bylo treba zabrzdit vozik. Pak jsem udelal font ktery vypadal pekne na BT100, ulozil to na pasku a zapomel. V zivote uz to nikdo nepouzil. Proste excelentni vyukove zarizeni.

Clanek je prima.
Diky.

Nazdar Pavle

Narazil jsem na tvůj článek v diskusním fóru. Rovněž sháním schématka na televize Merkur 2 a Otava, model 3742. Jestli něco objevíš, napiš na e-mail: Spacekarlos@e­mail.cz.
Velké díky. Karel.

Nejvetsi bomba je pak kdyz lidi co tusi jen matne jak pocitace pracuji, programuji. To pak nemaji ahnung co se jak dlouho vykonava a efektivita kodu podle toho vypada. Kdyz si vemou k ruce jeste nejaky bloatizator jako C++ nebo Java, to je potom orchestr.

jajajajajaj, to je peknej blabol, cos tu napsal.

Ne, on naprosto přesně ví o čem mluví. Vyšší programovací jazyky (jako třeba Cčko, pascal, C++) jsou koncentrovaný zlo. Jenom mi ve světle tohoto není jasný, co je Java. Žeby čtverec koncentrovaného zla?

...ta veta ma samozrejme koncit "NA binarni operace"
Sorry

Jo Tichacek, to je borec maximalni.

Diky za linky. Je to dobre, presto... asi bych to lip pochopil od Pavla Tisnovskeho - protoze dokaze v par vetach vystihnout podstatu veci a sdelit to zpusobem, ktery zapadne do kontextu. Asi je jeho styl psani proste kompatibilni s tim, jak chapu veci :)

Co furt máte s tím ebenem? Ebenové je maximálně tak dřevo a opravdu nevím, proč by bez něho nebyly počítače. Ta tyč, kterou máte na mysli, je EBONITOVÁ.

V tom případě se není za co omlouvat. V naší armádě se používá útočná puška vzor. 58 (tatatatatatata) už desítky let (50? Možná i více.), takže s AK 47 jste určitě do kontaktu nepřišel.

No více asi ne, když je to vzor 58 :-)

Existuje i vzor 23. To ovšem neznamená, že byl vyroben/zařazen v roce 1923, takže zase tak samozřejmé to být nemusí. :-) Každopádně. Podle wiki byl vz.58 zařazen do výzbroje v roce 1959.

Jenže to je úplně jiná zbraň :-)

Ale to je úplně jedno. Tady jde o demonstraci toho, že z označení poznám tak akorát velké kulové, protože se na to nelze spolehnout. :-)

To není (i podle té wikipedie) pravda. Dokonce je tam tenhle "mýtus" probrán.

Musíte být ale z vojny už dlouho, protože můj švagr, který tam ještě musel, mi říkal, že stříleli dvakrát. Jednou 3 ostré a pak 6 slepých. :-)

To už se raději jít někam opít. :-) To má alespoň "hmatatelný" důsledek.

Ten rozdíl je podstatně větší, spíš bych řekl že jako mezi benzínovým a naftovým motorem ;-)

Takze jsem trochu kecal, nasel jsem jen "Programovani v jazyku assembler SMEP". Nikdy jsem ji necetl ;)

Pokud bude zajem, muzu ji poslat postou.

Jé, pokud nebude mít pan Tišnovský zájem, tak bych ji od vás odkoupil. Kdyžtak se ozvěte na zimap (zavináč) chello (tečka) cz.

SMEP zajímá taky. Nešlo by to oskenovat?

Clocku, priste by to chtelo dat do placu nejakou webcameru. Bylo by to mnohem napinavejsi, uplne, jako Big brother nebo mozna i mnohem lepsi. :-)

Nechci do toho panu Tišnovskému příliš kecat, ale řekl bych, že FPGA a VHDL už je poměrně vzdálené od tematiky tohoto serveru. Nejde o to, že by to s tím nesouviselo, to v žádném případě. Ale ono je opravdu zapotřebí stanovit si nějaký základ, který se předpokládá, a od toho vyjít. VHDL a FPGA už je čistě elektronická záležitost a člověk by tam zase narazil na pojmy jako klopný obvod, hradlo a pod., pak by se mohla řešit problematika tranzistoru atd. I když je fakt, že když už se někdo vrhne na popis činnosti počítače, tak buď musí předpokládat elektronické vzdělání, nebo je třeba to všechno vysvětlit, protože bez toho se to pochopit nedá.
Na druhou stranu bych poznamenal, že za našich začátečnických let se postupovalo skutečně od základů - tj. elektronika, tranzistory a vše kolem, pak logické obvody a vše kolem - hradla, klopné obvody, registry, multiplexery atd., základy booleovské algebry, konstrukce čtyřbitové sčítačky s pomocí TTL obvodů, LEDek a trafopáječky, ta se pak použila ke konstrukci primitivní ALU (sčítání, bitové posuvy a porovnávání; ALU se sice vyráběla jako jeden šváb MH74181, ale jednak nebyl z nejlevnějších a jednak obsahoval operace, které nikdo nikdy k ničemu nepotřeboval, ale neobsahoval operace, které potřebné jsou - například tam byl posun doleva, ale už tam nebyl posun doprava, místo toho tam byla jakási obskurní kombinace asi tří logických funkcí), vysvětlení (poměrně podrobné) procesoru, a pak teprve jsme "byli připuštěni", samozřejmě po dlouhém školení, k zázraku moderní techniky - k počítači. Ale dá se říci, že jeho funkci jsme měli zmáknutou ještě dříve, než jsme se ho vůbec směli dotknout. A dokonce se našli blázni, kteří chtěli mít počítač doma, tak využili znalostí a začali si pomocí TTL obvodů (!) pájet vlastní procesor pro svůj budoucí počítač. Na vlastní oči jsem viděl jen fungující čtyřbitový prototyp - a nutno dodat, že ho měl ten maník koncipován dost pokrokově - dvoustupňovou pipeline, instrukce zadrátované - takže čistá RISC architektura :-) V 80. letech :-) A tomu hošíkovi mohlo být tak kolem 15 let! Jestli se mu to nakonec podařilo, to už jsem se nikdy nedozvěděl, protože se dotyčný odstěhoval.

P.S.: zákaznické obvody se v PC využívají téměř odnepaměti. Rozdíl mezi FPGA a zákaznickým obvodem bych zhruba přirovnal k rozdílu mezi přepisovatelným a lisovaným CD. Takže je to asi na stejné úrovni, jako bude-li nějaké hudební nakladelství vydávat písničky na přepisovatelném CD :-)

Mě nic nenastartovalo, jen jsem přidal komentář :-)

Nicméně proti tomu, že VHDL je na půli cesty mezi HW návrhem a programováním bych se dost ostře ohradil. Při pohledu na VHDL by se to zdát mohlo, ale je to zásadní omyl! Z něhož, pokud se na tomhle předpokladu staví, vedou zásadní vývojové chyby. VHDL je jen jazyk určený k popisu HW a to musí mít člověk v každém okamžiku na vědomí. Vynecháme-li simulace, pak si je třeba uvědomit, že ve VHDL se nepíše program! Ve VHDL "slovně" popisujete to, co byste mohl klidně udělat s páječkou v ruce a hrstí obvodů. Ve chvílích, kdy se člověk nechá unést a začne využívat různých cyklů, funkcí a procedur, začne ze syntezátoru proudit čím dál horší, náročnější a nespolehlivější popis, až nakonec přestane být řešení syntetizovatelné zcela. Pokud někdo nemá znalosti z oblasti digitální elektroniky, ale umí programovat, měl by si je nejdříve doplnit, než se pustí do hraní si s VHDL. Protože, jak už jsem řekl, ač to tak na první pohled vypadá, přesto nemá syntetizovatelný VHDL popis s programováním téměř nic společného (o nic víc, než obvodový návrh). Umění programovat vám ve VHDL nijak nepomůže, skoro naopak, může spíše uškodit při neopatrnosti.

Jinak řekl bych, že člověk si dnes může sestudovat cokoli ho napadne, aniž by se musel zvednout od počítače. Literatury je dost jak elektronické, tak papírové, jak v angličtině, tak v češtině. Ale nemám samozřejmě nic proti novým článkům a knížkám (i když je fakt, že poslední dobou mívám pocit, že ty nové knihy obvykle nedosahují kvalit starší literatury). Jde ale o to, že nemůžete chtít, aby se v článku o počítačích vysvětlilo všechno - počínaje takřka Ohmovým zákonem :-) To by pak musel býti dost rozsáhlý seriál :-)

A pokud jde o váš poslední dotaz - ano, bohužel se setkávám s tím, že znalosti jsou čím dál mizernější. Jak už jsem naznačil - před nějakými 20 lety měli i 15tiletí kluci, kteří se o to zajímali, znalosti na takové úrovni, že dokázali napsat vlastní překladač (v Assembleru) nebo si ubastlit vlastní procesor. To dnes v podstatě nehrozí. Navíc ale, právě díky těm svým komplexním znalostem, dokázali s danými prostředky dosahovat mnohem větších výkonů, než dnešní generace. Já vím, že je to dnes nesnadné, ale v té osmibitové a šestnáctibitové éře jste počítač, s kterým jste pracovali, znali doslova do posledního šroubku a tyhle znalosti vůbec nebyly zbytečné, jak si dnes spousta lidí myslí. Umožňovaly větší nadhled a větší výběr možností při řešení problému. Podívejte se dnes na vývojářská diskusní fóra, co se tam v 80% případů řeší - triviality, plynoucí z neznalosti, plynoucí z lenosti otevřít učebnici a kódy zkušených programátorů a studovat, učit se, zkoušet. A bohužel, když se podíváte i na řadu profesionálních řešení, tak zjišťujete, že jsou na velmi mizerné úrovni, jak po analytické, tak po programátorské stránce. Vytrácí se elegance, software je čím dále více splácanina a la Pejsek a kočička. A to samé se dá vlastně říci i o hardwaru a procesorech...

S tim poslednim odstavcem se neda nez souhlasit - jak v oblasti HW, tak i programovani. Ony ty osmibity a jeste tak sestnactibity (v podstate vsak 32 bity, narozdil od PC) v tomto ohledu byly dost dobre.