Když jsem před časem psal článek o souborovém systému ReiserFS, provedl jsem také sérii testů za účelem zjištění, nakolik je ReiserFS rychlejší nebo pomalejší než Ext2. Low-level testy provedené benchmarkem Mongo prokázaly, že efektivita ReiserFS závisí na velikosti souborů, se kterými byl test prováděn. Velmi vysoký výkon při práci s malými soubory se značně snižuje u souborů středních, aby se pak znovu vyrovnal u souborů velkých.
Nedávno byl na této stránce zveřejněn jiný test, který používá čistě praktické testy a kromě Ext2 a ReiserFS zahrnuje i souborové systémy XFS a FAT32. O článku se rozvinula tradičně bohatá diskuse na Slashdotu. Protože je původní článek napsaný ve Španělštině, využil jsem své skromné znalosti tohoto krásného jazyka a připravil pro čtenáře ROOTa krátký výtah.
Autor nejprve provádí čtení, zápis a vymazání 256MB velkého souboru. Ve druhém testu jsou prováděny různé operace na objemném tar archivu se zdrojovými kódy jádra.
Všechny testy vyhrál XFS, což je veliké překvapení, protože tento systém nabízí zároveň i nejvíce funkcí. Jako druhý lze ohodnotit ReiserFS, nad kterým však měl v některých testech navrch celkově třetí Ext2. Zajímavou „vlastností“ ReiserFS je nevyrovnanost jeho výsledků. Při opakování toho samého testu výsledek osciluje v poměrně širokém rozmezí. Téměř ve všech testech poslední a v mnoha případech i s velmi velkou ztrátou skončil FAT32. Jenom by mě zajímalo, je-li to způsobené vlastnostmi tohoto systému, a nebo za to může snad jeho linuxová implementace? Je to překvapení, protože podle všeho by měl mít naopak navrch (nemá žurnálování, jednoduchý návrh, žádná kontrola přístupových práv, atd.).
Co napsat závěrem? Samozřejmě výkon je moc hezká věc, ale o výběru souborového systému by měly rozhodovat spíše jeho funkční vlastnosti a stabilita. Také by mě zajímalo, jak by si v porovnání vedly další významné souborové systémy – zejména ext3.
ČLÁNKY DO MAILU