Názory k článku Jak se zrodil procesor?

No... když se ve zprávách mluví o elektrárenském průmyslu, tek někdy pouští z archivu záběry, jak se k sobě vysoko nad zemí v elektrárně přibližují dva obrovské kontakty (představte si masivní kovovou pneumatiku od traktoru, jako máte třeba na plavání, taj je uchycene na pořádné tyči - no plavat se s tim teda asi nedá) a už na desítky centimetrů, možná skoro metr přeskakují jiskry, dokud se tento spínač (ovládaný menším jeřábem) nesepne. ;D

No a na druhé straně můžeme uvést třeba MOSFETy, kde se proud ovládá už jenom existencí napětí na jedné elektrodě (Gate), tedy takřka silou vůle.

Aha, to je porad stykac nebo uz neco jako megastykac? Ja jsem se setkal pouze se stykaci do mensich motoru (1-2 kW) a vevnitr to opravdu vypada jako normalni rele, mozna trosku mechanicky upravene, precejen po pridelani na motoru je to trosku jine prostredi, nez cvakani v teplicku v telefonni ustredne. Jerab+masivni kovove toroidy to uz je neco jineho (a tady tranzistory opravdu nemaji sanci :-)))

omyl, vykonovymi tranzistory muzou tect az stovky amper.. napr. IGBT...

jj, poradny kolac a jde to...

Namatkou Lokomotiva - pulzni regulace Tyrystorama (takove slozitejsi trandy) - 3 Megawatty !
http://www.prototypy.cz/263/263.htm

Elektricka cast loko.
http://pkms.webzdarma.cz/elcast.html

Teda říct, že tyristor je "takovej složitější tranzistor", to je na vyhazov od zkoušky! Tyristor má s tranzistorem společného jen to, že je to polovodičová součástka a že má nějaké přechody. To už mnohem výstižnější je říct, že je to "taková složitější dioda". Tyristor není založen na tranzistorovém jevu, jde o řízenou diodu.

...slovickareni

termin nebo termit, komicky nebo kosmicky. Holt jsou lidi, kterym je to jedno. Placaj co jim zrovna padne na jazyk nebo do rukou.

Vyjste fakt cabani, je to soucastka ktera obsahuje jak vodivost P tak N ty obsahuje jak dioda tak tranzistor tak tyristor, klidne jsem mohl napsat ze je to slozitejsi dioda.. (zase by se nasel vul co by me virtualne vyhazoval "od zkousky") proste je to pro me "slozitejsi tranzistor" (jako je pro me tranzistor zeslozitena dioda), alespon to neco napovi o strukture kdo by tyristora neznal... a o to mi slo, mimochodem tyristor je treba slozen PNPN, vubec tam ten tranzistor neni videt ze... Ted me zase muzete utrit.

No jo. "knihovna" - jak byste asi řekl vy - "to jsou asi nějaká složitější hovna".
Jestli je pro vás tyristor složitější tranzistor a tranzistor složitější dioda, tak aspoň máte jistotu, že o tom, jak to funguje, nemáte ani páru.
Mě osobně by to povzbudilo k tomu, abych si své znalosti doplnil a příště nebyl za vola, ale doba je dnes taková, že se dotyčný urazí, otevřeně označí za voly ty ostatní a ještě se svými nevědomostmi chlubí. Ovšem nevím, jakému typu lidí může imponovat nevědomost...

Nech toho nebo budu taky používat deset přezdívek v jedné diskuzi :) (zatím je měním jenom diskuze od diskuze a server od serveru dle nálady).

Víš, mě tohle neživí takže si můžu nepřesnost dovolit, navíc princip skládání dvou typů vodivostí je u všech zmíněných součástek stejný, mění se jen vnitřní procesy které díky další vrstvě(vám) a jejich uspořádání nabývají kvalitativních i kvantitativních změn, to ale na hlavním principu nic nemění.
--------------------
PS:Kromě keců které jsi měl jsi nic nevysvětlil takže tomu beztak rozumíš ještě míň než já, norespect.

Podle nahradniho schematu na http://en.wikipedia.org/wiki/Thyristor neni tyristor ani slozitejsi dioda ani slozitejsi tranzistor, ale spis takove dva jednoduche tranzistory. :-)

Takže je to takový jakoby zesložitěný tranzistor o další tranzistor ? ;-)

Jenže náhradní schema je jen pomůcka pro výpočty a modelování, která toho s podstatou funkce nemá příliš společného ;-) Ostatně proto se také pro výpočty různých veličin za různých podmínek používá pro stejnou součástku více různých náhradních schemat.
Např. tranzistor jako spínač by se taky dal v nultém přiblížení popsat náhradním schematem ve formě relátka s jednou společnou elektrodou pro řídící a řízený obvod, dvěma diodami a nějakým tím odporem a kondenzátorem. Přesto formulace "tranzistor (takové složitější relátko)..." působí v kontextu tohoto serveru poněkud infantilně ;-) A rozhodně přece není pravda, že tranzistor obsahuje nějaké relátko.

Tyristor je založen na lavinovém efektu - pokud je mezi anodu a katodu přivedeno kladné napětí, tak přivedením kladného napětí mezi řídící elektrodu a katodu se sníží hranice, po níž následuje lavinový průraz závěrně polarizovaného přechodu. Jakmile k němu dojde, přejde součástka do stavu, v němž se chová jako běžná dioda, v podstatě dále nezávisle na velikosti napětí řídící elektrody - k průrazu už došlo a lavinový efekt se dále udržuje protékaným proudem. Až pokles napětí anoda-katoda pod určitou mez způsobí, že lavinový efekt ustane a součástka se nadále, víceméně nezávisle na napětí anoda-katoda, chová tak, jako závěrně polarizovaná dioda.

Tranzistor (bipolární) je založen na úplně jiném jevu, a tím je - překvapivě - tranzistorový efekt ;-) Popis proč funguje a jak funguje by se odehrával na stejné úrovni, jako je např. zmíněný lavinový efekt či jiné jevy v pevných látkách - tj. nejlépe tak, že se na úrovni kvantové fyziky napíší příslušné rovnice a tyto jevy vyjdou jako jejich řešení. Kdykoliv se to pokusíme popsat slovy, nutně se dopustíme značných nepřesností, podobně jako když se pokusíme slovy popsat proč funguje např. dvouštěrbinový difrakční experiment s elektrony tak, jak funguje.
Tranzistorový efekt je zkrátka kvantový jev v pevných látkách, podobně jako třeba tunelový efekt nebo supravodivost.

Takže ne - tyristor v sobě neobsahuje žádné dva tranzistory nebo něco takového, to je pouze pomůcka pro popis jeho chování. Stejně tak tranzistor nejsou žádné dvě diody proti sobě - stačí si místo tranzistoru spojit dvě diody proti sobě a žádný tranzistorový jev se nekoná. Součástka obsahující jeden přechod PN se prostě nazývá polovodičová dioda, součástka, obsahující dva přechody za sebou v kombinaci PNP či NPN, se nazývá bipolární tranzistor, ale žádné dvě polovodičové diody v sobě neobsahuje, je třeba to chápat jako jeden nedělitelný útvar. Jedině pokud kolektor či emitor ponecháme naprázdno, tak je to jako by tam ten další přechod vlastně nebyl a tedy v takovém případě je možné na tu využitou část tranzistoru hledět jako na diodu, což je snad logické a pochopitelné.
Více součástek v sobě obsahují integrované obvody, ale součástky typu dioda, tranzistor, tyristor, triak, diak apod. jsou elementární součástky, které nejsou složeny z žádných dalších součástek nebo jejichž funkce by byla založena na tom, že v sobě "skrytě" mají další součástky v podobě různých kombinací přechodů.

No, v mé knížce se nic o kvantových jevech nepíše (asi stará) a myslím že komukoliv kdo ty tranzistory nechce vyrábět to může být putna (tak na zamachrování se asi hodí umět "kvantovat"), funci trandu vysvětlím a obvod navrhnu i bez "kvantování". Nicméně by mě nějaký lidský popis funkce trandu na úrovni KM zajímal, o tom se v éteru moc nepíše, každopádně funkci tranzistoru jste nějak "zapoměl" vysvětlit a vlastně i toho tyristoru, tento popis výše není moc konkrétní, co tam ty elektrony vlastně dělají ? :-). Nojo, nikdo nezná všechno, když jsme u toho tak dodnes ani nevím co je vlastně elektron...

wiki: "Elektron je jedna ze subatomárních částic," To říká kde se běžně nachází ne co JE (ve smyslu čím je zachováván či uváděn v existenci).

dál už jen vlastnosti, konfigurace v atomu, historie.

...a wiki taky ne :-(

Dotaz: Můžu to "knihovna" "to jsou asi nějaká složitější hovna" používat ? napadá mě hromada literatury na kterou to sedí :o)

to, co je v tech zpravach, jsou odpojovace, stykac je trochu neco jinyho...

Tak tak - ale je to podobné.
Pro Oldu: mimochodem s tím procesorem máš pravdu, ale trochu bych to doopravila, stačí kouknout na http://forum.mcontrollers.com/

:) Jako bendera by te taky mohlo zajimat, ze silu potrebujes nejen na to, abys ty soucastky unesl, ale abys taky dokazal ohnout draty, ktere se do tech soucastek zapojuji. :)

JJ nejakou dobu sem to dalal:) Ale jen "slabsi" silnoproud (nn), ono ohnout nebo nalisovat oko na 240mm² dá docela zabrat :)

kiss my shiny metal ass :-)))

Bender rika BITE, ne KISS :)

Nevim, ale ja slysel o tom, ze se ty oblouky vyfukuji proudem vzduchu, at uz neakym mechanismem v jistici samotnem nebo vzduchem z externiho zdroje.

Nie. V stykacoch nic take nie je. V okoli kontaktov su take pliesky. Ked sa v ich okoli vyskytne el. vyboj, tak vytvoria magneticke pole. Toto magneticke pole tieto obluky "odfukne" ale to je iba taky vyraz. Prakticky tie obluky ohne tak, ze sa pretrhnu. Vo velkych odpojovacoch je tento mechanizmus viditelny viac. Tam sa navyse pouzviju rozne plyny, alebo olej ako izolator.

Vsechny patenty, ochranne znamky, prumyslove vzory atd. ma v CR na starosti Urad prumysloveho vlastnictvi. Ten pochopitelne eviduje vsechny udaje. Ale pochybuju, ze nekomu, kdo se neorientuje v teto legislative, budou k necemu tyto databaze. Problem je totiz v tom, ze dneska ve skole zaklady prava moc neuci a temer vsichni kluci maji informace jen co si sami reknou mezi sebou a nebo prosakne v dost hroznem faktickem stavu v mediich (dluzno dodat - od podobne informovanych lidi)

Jiste, ze zjistit, zda muj vyrobek neobsahuje zakonem chranene casti (a nemusi se jednat zrovna o patent!), neco stoji. Ale i tak je to jen zlomek nakladu celeho vyvoje. A za reklamu das vetsinou take mnohonasobne vic.