Názory k článku Jak si rychle a bezpečně ochránit paralelní port

Pár poznámek:
a) některé porty se chovají jako klasické TTL výstupy – tedy H = 3V při 3 mA, v L „požerou“ 16 mA. Proto je možné, že se dioda možná nerozsvítí – výstup portu ji nestačí vybudit. PC817 potřebuje pro diodu proud 5 mA při odporu 510 ohmů je to napětí na výstupu min 3,5 V – to každý port nedá.
a) aby to nedělalo negaci netřeba na výstupy „věšet“ tranzistorová hnízda, stačí zapojit anody diod na +5V a katody na výstup portu. Pokud to chcete nechat zapojené jako autor a dodatečně negovat, tak tam raději dejte brouka s negátory
c) tím „nenegujícím“ zapojením (anody na +5V a katody na port) lépe vybudíte optrony
d) všechno na světě má své ale, tady taky: v dnešní době se na nových boardech začaly vyskytovat porty, co „dají“ 2,5 mA v L i H – ty už optron nevybudí ani náhodou. Tam nejdříve musíte dát nejdříve TTL hradla jako „zesilovače“ a pak teprve optrony…

1. Vsechny porty mi to zatim vybudily … tomu PC817 typicky staci mene (az na jeden nb Pentium 133). Ale tim netvrdim, ze prasackost novych portu neroste.

b,c) pokud je to port s pull-upy, tak rozhodne ano, to me nenapadlo zminit. Kdyz uz jsme u toho, tak bych rad upozornil, ze porty mohou mit ridici a datove signaly resene jinak.

4. hradla, nebo tranzistory to resi. Nez jsem si precetl datasheet (tenkrat mi nefungoval nekolik dni internet – u UPC v Dejvicich nic neobvykleno), tak jsem je krmil asi 1.5–2mA a chodily. Byly to nejake nejlevnejsi optrony z GM. Ale samozrejme varuju – pokud nekdo chce delat neco, co je mimo hodnoty napsane v datasheetu, mel by to dukladne ozkouset, ze mu to bude chodit v celem rozsahu napajecich napeti, teplot a dalsich vlivu, kde to chce provozovat.

ad d) Pozor na to, dnes koupíte optrony, co jsou citlivé jak prase, za půl roku zase jiné, které nesepnou a nesepnou. Prošly mě rukama tisíce optronů a každá várka se chovala jinak… Z toho plyne jediné poučení a důrazné varování: nikdy nepoužívejte součástky mimo oblast danou datasheetem! I když to důkladně odzkoušíte, zda to chodí v celém rozsahu napětí teplot a dalších vlivů (jak radí kolega výše), stále to odzkoušíte pouze pro jednu konkrétní sadu součástek. Až koupíte tu stejnou součástku příště, tak už nemusí být „tak dobrá“ a bude na hranici parametrů datasheetu a ono to nemusí fungovat „z nějakého podivného a nevysvětlitelného důvodu (vždyť to posledně fungovalo)“. Také se vám může uplatnit vliv tolerancí ostatních součástek (Murphy funguje vždycky): když uděláte prototyp, všechny tolerance součástek se uplatní v „dobrém“ směru – přístroj funguje. Až vyrobíte 50 ks přístroje načisto, všechny tolerance součástek se spiknou proti v Vám…

A teď se vrátím k a). Píšete všechny porty mi vybudily … až na jeden NB… A to je ten problém: když to na jednom NB nefungovalo, tak už to nebyly všechny porty. A navíc, když se najde jeden nefungující port, kde berete jistotu, že se nenajde další „nefungující“ port?
Ostatně mé zkušenosti s opravani těch NC strojů, které vyrábíme, jen potvrzují má slova o nebezpečnosti používání součástek mimo rozsah datasheetu. Často mi volají zákazníci, že museli vyměnit třeba 10 let starý počítač („nafouklé“ kondíky, odešel HDD a MB nový HDD tvrdošíjně odmítá atd.) a s novým počítačem stroj ani necukne. Pošlu jim hradlový „zesilovač portu“ (viz minulý díl) a stroj se naprosto v pohodě rozběhne…

Myslim, ze zde se vyplati rozlisovat ruzne situace:

1. delate-li neco jenom pro sebe v jednom, ci nekolika malo kusech a neplanujete-li to v budoucnosti vyrabet znovu (prvni varka by vam mela stacit), muzete si dovolit pouzit soucastky od kterych nemate datasheet, nebo mimo parametry datasheetu, pokud to dukladne otestujete
2. delate-li neco, co ma provozovat kdokoliv jiny, budete to prodavat, nebo to planujete v budoucnu opakovat, NIKDY NEBUDTE MIMO PARAMETRY datasheetu.
3. musite-li opravdu porusit pravidlo 2., protoze lepsi soucastky nejsou koupit (nebo tim usetrite takovou sumu, ze se vam s tim vyplati patlat a jeste k tomu aspon dvojnasobek (uzijete si i v budoucnu), kupte tecgh soucastek (z jedne varky) nejmene dvojnasobek, nez budete potrebovat a mejte pripravene zalozni (i kdyz drazsi) reseni.

Ten notebook nenakrmil ani 74245 (funkcne ekvivalentni s hradlovym zesilovacem portu) …

Ano, dobře jste to rozlišil:
a) pokud dělám něco jen jednou, můžu v tom udělat jakoukoliv prasárnu, „ono to nějak dopadne“
b) vyrábím-li něco opakovaně, musím se striktně držet datasheetu, „nebo se to časem vymstí“

ale máme tu i za c) pokud píšu návod na výrobu pro druhé, měl bych se také držet datasheetu a neokecávat to „že i ty nejlevnější optrony z GM jsou citlivější, než udává datasheet“. Ne všichni si nakoupí součástky v GM. I v GM může mít přístí várka součástek jiné vlastnosti, ale stále budou splňovat DS…

Taky pozor na to, že čím menším proudem budím LED v optočlenu, tím menší přenosové rychlosti jsem schopen dosáhnout. Tato závislost je dost výrazná.

proud na vstupu PC817:

PC817 ma CTR min 50%(pri 5mA, pri 3mA je to asi 0 10% min podle grafu)

Pokud mam na vystupu pullup 3k3 na 5V a chci budit TTL vstup, potrebuju 0.8, takze 1.3mA. Pri 50%CTR pro nejhorsi pripad mi vychazi 2.6mA na vstupu. Navic muzu pouzit nejaky selektovany typ, ktery ma garantovane minimalni CTR.

(a v pripade klasicke 7400 ignoruju vstupni proud v nule … pro HCT je max 1uA)

Pokud mas nejaky drat, ktery ti svou urovni stanovuje aktualni smer toku dat, tak se za mnou stav v kanclu a ja ti ho nakreslim.

Pokud nemas, tak je to o neco „zajimavejsi“ … asi by slo vymyslet neco s otevrenymi kolektory a detekci smeru toku proudu operacnim zesilovacem (je ta logicka „1“ moje, nebo ji sem vnucuje druha strana?).

… kde tady mate oddeleni paralelnich portu?

http://i2c2p.twibright.com

Tak to je teda konstrukce ;-) Proc nepouzit rychly 6n137 a vystup primo na i2c? minimalne by odpadly ty operaky. A cela finta s kondenzatorovym nasobicem? Dostatecny a maximalni proud na vstupu optronu je dost od sebe, staci to dimenzovat na min. napeti, co da parport. A maximalne pouzit jeden p-fet, pokud ma byt cely prevodnik v klidu, kdyz se nepouziva.

Docela chapu konstrukce, kdyz jsou KISS … ale tohle je strasne komplikovane s minimalnim prinosem.

Spis bych tam pridal nejaky menic pro napajeni izolovane casti, aby nemusela byt napajena z aplikace. A pokud regulovat napeti na vstupu, tak spis pouzit nejaky spinany flyback menic. Je to par soucastek a bude daleko vyssi ucinnost.

Proc jsem nepouzil 6N137 si uz nepamatuju. Komplikovane to je s tim souhlasim ale ze by to melo minimalni prinos si nemyslim.

Komplikace je tam ten menic a ten je kvuli tomu ze zadani bylo aby to chodilo i na starych nenormovanych paralelnich portech. Nektere porty mohou dat nizke napeti jine zase nizky proud.

O flybacku jsem uvazoval ale nepouzil jsem ho ze mi tehdy ty menice byly nesympaticke. Sehnat civky bylo slozitejsi nez kondenzatory a nemel jsem na ne merak. Taky byly ruzne cipy o nichz jsem tehdy mel dojem ze se blbe shanely, nebo v jednom krame mely 1 cip v jinym zase jinej, tohle jsem chtel navrhnout tak, aby to slo postavit z beznych soucastek co se sezenou vsude.

Kdo chce opravdu pomaly optoclen, doporucim optoclen s fotorezistorem. Tem dela problem treba 5 Hz :) Pouzivaji se treba na analogovy multiplexer zvuku, ktery pri prepinani nelupe. Jeden mam taky v novem prijimaci Ronji.

Nazdar Clocku. Sorry za OT, ale nemel bys zajem spolupracovat na opensource PCI/PCIe „zvukovce“? Jednalo by se o prijimac a vysilac nekolika AES3 (SPDIF) (pripadne i jinejch rozhrani) signalu na karte + externi A/D a D/A prevodniky zabastleny do nejaky krabice. Jde mi o vytvoreni nejaky low-cost nahrady za profi prevodniky, pro pouziti zejmena s Ardourem. Zatim mam ve VHDL napsanej a na Spartanu 3 odzkousenej pomerne minimalistickej prijimac a vysilac AESu. Jako ADC a DAC bych pouzil itegrace od Cirrus Logic. Hm?

Zni to zajimave, kdybych mel cas, urcite bych se ucastnil. Cas ale nemam a uz Ronja mi zabira dost :(

Doufam, ze to navrhnete pomoci open source softwarovych nastroju :)