Popsaný čítač se hodí opravdu tak sotva k té autodráze. Jde o asynchronní čítač, se kterým budou na vyšších frekvencích problémy kvůli zpoždění na jednotlivých klopných obvodech. Čítače se většinou dělají synchronní – vpodstatě jako typický konečný automat. Toto měl autor zmínit, protože začátečník bude takto mít o čítačích tak trochu naivní představu…
Přesně tak. Taky bych tam připojil ještě schmithův klopný obvod s kondíkem na vstupu. Pak by to mělo být bez problémů. A pokud nechcete spojovat s PC, tak stačí použít třeba dva BCD čítače (spojit je) a 2 převodníky BCD/sedmisegmentovka a pak stačí ty dvě sedmisegmentovky a máme počítadlo do 99. Jednoduchým způsobem se pak dá přidat nulovací tlačítko.
Zakmity nemusi vznikat na zavore samotne, ale na vedeni. Take mi ale prijde zbtecne to tu rozpatlavat, kdyz autorovym zamerem nebylo kreslit hotovy merici obvod. Je fakt, ze problematiku citacu jen povrchne nakousnul, ale kdo chce vedet vic, tan si to jiste dohleda ve skriptech nebo na wiki ;)
Ano ano. Detekce objektu. Mozna jste myslel detekci pohybu. A protoze vite, ze pouzit AVRko je jednoduzsi nez citac, taky jiste vite, ze detekce objektu nenma vypocetne zanedbatelne naroky. Takze tam, kde staci 1 pouzdro za 5 Kc navrhujete pouzit bud pouzdro za 30.- ( napr ATMega8 + dalsich 50 Kc za bizuterii) a k tomu napsat a ladit program, k tomu zbastlit ISP kabel (za cca 50 Kc). Nebo pouzit vykonny PC, ktery diky max 30 fps z kamery a zavislosti na okoli bude mit v amaterskych podminkach vice problemu nez funkcnosti? A bude zrat 500 W. Tak ted nevim. :D
Jak tento a podobne clanky souvisi s tematickym zamerenim Root.cz? Jiste existuji specializovane weby pro mlade eletroniky, kutily a bastlire, kam takove clanky patri, ale nikoliv do slusne etablovaneho mainstreamoveho ceskeho portalu o OSS.
Nehodnotim samotnou kvalitu prispevku, ta se zda byt velmi slusna, ale tema je nicmene velmi ‚off-topic‘ v kontextu tohoto serveru.
Je treba se rozhodnout a byt konzistentni v tom, kterou cilovou skupinu chce Root.cz oslovovat, pokud vam zalezi na dlouhodobe pozici a stabilni ctenarske bazi.
LPT port ma nekolik rezimu a je kompatibilni se „zakladnim“ rezimem. Jinak by to nebyl LPT, ale neco jineho. Clanek nezabiha do podrobnosti, ale ja to treba chapu. Jen o klopnych obvodech by se dal napsat pekne dlouhy serial a stejne by se nasli odbornici, kteri by prisli na nedostatky v obsahu. Ale tohle urcite vite, kdyz tak velkohube kritizujete, ze? Ja jsem ucil cislicovou a mikroprocesorovou techniku na stredni odborne skole a clanek nepovazuju za neco pro odborne stredoskolaky, ale bud zvidave zakladaky, nebo stredoskolaky, kteri se tohle neuci. Proste cilova skupina tam je (pro mne) jasne viditelna. Fakt, ze mi clanek nic nedal jeste neznamena, ze je zbytecny. Stara 386 je na podobne experimenty idealni. Jestli vam to vadi, reknete tatinkovi, at vam koupi kompl za 60 tisic, tomu pak muzete odpalit LPT a pak se jeste chlubit, jaky jste trouba.
Tak kolikate auticko uz projelo? :D Me z toho vyplyva nasledujici:
a) priznivci a ctenari jsou deti vekove skupine or 3 do 12 let a hraji si intenzivne s autodrahou. Zaroven jsou vybaveni nadprumernym IQ, kdy jsou s bravurou schopni konstruhovat slozite logicke obvody a programovat rozhrani na Linuxu. Podobne byvaji priznaky Aspergerova syndromu.
b) priznivci a ctenari jsou v kategorii bezneho ajtaka (+-20 let), nicmene svou autodrahu stale nehodlaji odklidit pod postel a sentimentalne pro ni vymysleji ruzna hi-tech vylepseni jako realizaci svych detskych snu. Zde by se nabizela diagnoza lehkeho socialniho autismu – uniku od reality.
c) priznivci a ctenari jsou v kategorii otcu (30–40 let) a svuj kreativni a intelektualni potencial realizuji k vuli a radosti svych hravych potomku (doufejme ze ne v pracovni dobe). To je pak velmi chvalyhodne a zasluzne a nasledovanihodne.
decentralizace rizeni a sberu informaci, prumyslove real time sbernice pokud je to potreba. osobne bych to resil Arduinem nekde u spinacu, ktere by to pak posilalo dal, bud po prumyslovych sbernicich se stinenou vhodnou kabelazi, nebo wireless. otazka je jak rychle by musel nadrazenej ridici system reagovat na tak silene dulezitou udalost jako je prujezd „äütíčkä“ :)))))
nemyslím, že článek je stavebním návodem ale inspirací… Počítač,jak už název napovídá je určen k počítání..
a pokud práci s ním myslíte vážně tak se nespokojíte jen s psaním skriptů, prográmků, hraní her, tabulkami v OOo apod. Hledáte možnosti řízení, ovládání atd.Jako příklad se mi to zdá dokonalé, ostatně koukněte do odborné literatury. Proč všude cpát jednočipy ( s arduinem sem nechoďte, to je pro děti) když to de vyřešit elegantně jednoduchým softem přímo s PC… Prosím nekamenujte, je to jen můj názor.. :)
Nahodou, presne takovy dotaz, jako je nazev tohoto clanku, jsem napsal do minule diskuze, takze se za tento clanek taky trochu citim zodpovedny. Z tohoto pohledu me docela zklamalo, kolika skarohlidum stalo za to sem napsat svuj negativni nazor – co vas tak stve chlapi?
Moc se mi libi tato cast prispevku „když to de vyřešit elegantně jednoduchým softem přímo s PC“, protoze mam autodrahu a mam pocitac s fedorou a zbyva uz jen propojit drahu s pc, pak spustit program, ktery bohuzel nemam a proste se odreagovat po pernem pracovnim tydnu u poradnych zavodu na autodraze se svym synem…
Mozna, ze tim vyvolam shovivavost u vas odborniku a mistru ve svem oboru a treba z vas vypadne neco, co by se dalo opravdu pouzit…
Pokud by nekoho zajimalo, jak ta autodraha vypada: http://www.volny.cz/…ot_cars.html
Podotykam, ze hardware zbastlit zvladnu…
muzeme se dohodnout na wilddreams@gmail.com tohle neni slozite, nicmene mam momentalne problem s dostupnosti soucastek a casem(jsem mimo CR a nemuzu na to vlitnout hned). Treba z toho bude i clanek, ktery zdrbne zase nekdo mne (jen se mi nelibi licencni podminky rootu). Jde o to co, chcete pouzit pro detekci auticka, a kolik to ma stat. Svetelna zavora by sla ale ma par musek. Mozna za lepsi bych povazoval hal sondu jako ma treba tachacek na kolo(jen to vyzaduje dat malej magnetek na auticko) rozhodne bych to nepripojoval ke kompu, ale dal t tomu nejake zobrazovani LCD nebo LED. vysledek nebude za 50kc ale mozna za 500kc (vse je levne az na ono zobrazeni), ale nebude to delat autodraze ostudu :)
Asi mne tu ukamenujete ale tyhle clanky v kombinaci s autorovym jmenem jsou dalsi dobry duvod proc nekupavat cinske vyrobky. Nazvat citac zarizenim ve mne vyvolava predstavy, ze pristi clanek se bude zabyvat udelatky popsane pomoci trpasliku.
Hlavne mi unika co je zamerem techto clanku jsou roztristene a tak nejak neumim odpovedet na na otazku typu proc byly napsany(kromne motivace sesmolit blok na dany pocet slov a dostat honorar).
To je jako do kucharky napsat mouku mame hladkou hrubou polohrubou tecka. Je to sice pravda, ale tezko z takoveho receptu nekdo neco upece.
Chtelo by to nejakou hlavu a patu. Zacit treba tim postavime si to a to a jit pekne krucek po krucku nekolik clanku. Vyznat se ve fungovani hardware je pro programatora velmi prinosne a zlepsi to povedomi o tom co se v kompu vlastne deje. Obzvlaste pokud ve finale dojde na moduly jadra atd.
Pokud si linuxari chteji hrat doporucuji mikrokontrolery od atmelu AVR. Jednak proto, ze programator se da zbastlit za par korun, ale take proto, ze jejich architektura je velmi prehledna a dostava se jim i pekne podpory pro linux. Programovat se daji jak v Ansi C tak v assembleru. Je to i skola optimalizace Clovek by az neveril co se da udelat s 128B datove 2kB programove pameti (pokud mluvime o nejmensi verzi). Vse nadherne popsano zdokumentovano. Pokud nechcete kontroler je tu moznos podivat se na programovatelna logicka pole a jazyk VHDL.
!!! :( tohle je fakt des co tu ten clovek tvori !!!
No, je pravda, že tyto články jsou hodně neuspořádané a někdy i zavádějící, ale i vy – když už poučujete (často) – byste si měl občas občerstvit informace. Nejmenší AVR mají pouhý 1kB programové paměti a 32 bajtů SRAM. Jde o AT Tiny 10 a 12. Podpora vývojářů pro tyto MCU, pracujících na Linuxu není nikterak slavná. Překladač C i assembler samozřejmě je, kvalita nativních nástrojů pro ladění je bohužel všelijaká. Naštěstí lze staré AVR Studio 3 provozovat bez problémů pod Wine a nové AVR Studio 4 už lze KONEČNĚ jakž takž používat pod komerčním CrossOverOffice – derivát Wine. Jde to i s VMLAB. Daleko lépe jsou na tom vývojáři s Linuxem, kteří dělají pro 32 bitové MCU od Atmelu s ARM jádrem. Na těch se běžně provozuje Linux…Ale dost často je to kanón na vrabce.
Dobra budis neprocitam po vecerech jednotlive datasheety kontroleru. Nicmene nejsem si jist jak je to s jeho dostupnosti v kusovem mnoztvi na rozdil od jeho vetsiho brasky. Podpora pod linuxem je naprosto perfektni komu nestaci avr-gcc a avrdude (tusim ze to je GNU-kdyz uz jsme na rootu) muze pouzit primo kompilator assembleru z avr-studia, ktery pod winem funguje bezchybne a ani s avr studiem jsem nemel nikdy problem. A pokud nekdo potrebuje ke sve praci nechutnosti typu codevision atd, tak at si zustane u wokynek(nebo nastuduje virtualizaci pod linuxem). Konec koncu v techto clancich toho je o linuxu pramalo tak proc tento argument pouzivat jako stit …
snad mne neukamenujete za link – clanek co jsem cetl pred mnoha lety a tak nejak si predstavuju jak by to melo vypadat: strucne a vystizne. http://www.abclinuxu.cz/…od-linuxem-i
PS: nechci poucovat, ale nemuzu se na to koukat … natoz koukat stranou a predstirat ze se nic nedeje … Skoda ze se clanek nejmenoval jak detekovat prujezd auticka startem na autodraze a prujezdy pocitat. Pak by mozna bylo mnohem patrnejsi, ze autor vzal zlomek celeho problemu a napsal ze nejak by ta cas mohla nejak fungovat. (nemluve o nereseni prechodovych stavu a absenci synchronizace citace a cteni paralelniho portu logovat to do souboru tak je tam chyb jak maku)
Překvapuje mě, že mně tady včetně vás už 2 lidé tvrdí cosi o bezproblémovosti AVRstudia pod wine. Buď kecáte a nikdy jste to nezkoušeli anebo mně unikla nějaká novinka kolem wine… Pod wine nejen mně :-) chodí pouze 7 let stará verze 3, nikoliv verze 4, podporující nejnovějši AVR MCU. Jak píšu, čtyřka je jakž takž použitelná až od CrossOverOffice 8.
Pochopitelně pokud si hrajete na AVR s prográmky typu „Blikáme LEDkou“, debuger AVR studia nepotřebujete. Ve chvíli, kdy třeba na ATMega 32 děláte něco složitějšího je simulátor a debuger k nezaplacení…
Poslední AVR Studio jede v pohodě pod wine…pokud ho na těch pár řádek kódu pro 8bit AVR potřebujete. V pohodě stačí zmíněné avr-gcc, avrdude a editor. Nejjednodušší ISP kablík jsou 4 odpory zapojené na LPT (avrdude podporuje mnoho variant…nebo si nadefunujete svojí). Protože si hraji s AVR často tak jsem si postavil USB-ISP programátor http://www.ladyada.net/…/usbtinyisp/ ver.2 cca za 200Kč. Má to výhodu napájení přímo z USB a s avrdude to také funguje.
Zamyslete se jeste jednou nad tim, pro koho je tento clanek urcen. Potrebujete vy nekde cist, jak pocitat prujezdy auticka? Myslim, ze ne. Kdo to nevi, ma funkcni navod. Pro auticka bude fungovat dostatecne, to snad nepoprete. Kdo chce vedet vic, nacte si material na webu (nekdo to tu uz psal) nebo bude patrat dal po jednocipech, FPGA nebo CPLD. Anebo se spokoji s jednim citacem za 5 Kc a ono mu to bude chodit a bastlir bude spokojeny. Uz?
Nevedel jsem, ze se tomu odborne rika atomicke cteni. Ale nekde v assembleru jsem stejny problem videl osetreny tak, ze se postupne cetlo od nejnizsiho k nejvyssimu (tenkrat to byl ctyrbajtovy citac a cetlo se po bajtech). Potom se opet precetl ten nejnizsi bajt a pokud/dokud jeho hodnota byla nizsi nez pri predchozim cteni, tak se zrejme preteklo a radsi se cetlo znovu.