Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl napsat sérii článků, které budou popisovat můj vlastní přechod ze 100 % uživatele OS Windows do současné situace, kdy používám z cca 80 % Linux a z 20 % Windows.
Pro koho a o čem?
Cílem článků je poměrně podrobně popsat přípravy a samotné provedení přechodu čistě z mého subjektivního pohledu. Nedělám si nárok, že by takový popis mohl sloužit jako ucelený návod „jak na to“, ale myslím si, že pro některé lidi by mohl být zajímavý a inspirativní.
Problematiku kolem Linuxu sleduji poměrně dlouhou dobu a všiml jsem si, že se většinou vyskytují popisy jednotlivých částí nebo se řeší dotazy na konkrétní věci. To je samozřejmě v pořádku, pokud to na různých serverech a fórech funguje. Získal jsem ale pocit, že podobných článků většího rozsahu moc není.
Po zralé úvaze jsem se rozhodl rozdělit text do několika článků, konkrétně pěti. Jsou to následující:
- Důvody pro přechod, výběr distribuce a konečná volba
- Moje zkušenosti na poli počítačů, SW a OS, použitý HW a celkové uspořádání
- Základní instalace distra a zprovoznění HW
- Použité aplikace a programy, náhrada aplikací z Windows
- Závěr
V dnešním článku bych chtěl podrobněji rozebrat důvody přechodu a přípravu na jeho fyzické spuštění a realizaci. Je asi velmi těžké popsat jediný důvod k tomu, že se člověk k takové akci odhodlá, a je podle mého názoru ještě složitější se k tomu nakonec dokopat.
Proč vůbec přecházet?
Já jsem o přechodu uvažoval už v loňském roce, ale byl jsem pracovně ještě poměrně dost vázán na Windows. To počátkem letošního roku z velké části pominulo, a tak jsem mohl začít zvažovat i ostatní důvody. Považuji za nutné hned na počátku a důrazně uvést, že hlavním důvod k přechodu bylo to, že jsem ho udělat chtěl.
Jsem začátečník a zajímá mě Linux
Tento článek je určen především pro linuxové začátečníky, kteří ale uvažují nad přechodem a hledají další informace. Pokud je to i váš případ, určitě nepřehlédněte náš seriál Linux pro zelenáče či rozcestník Základy Linuxu a Přehled linuxových distribucí.Další důvody už nejsou tak významné, ale přesto nějaké uvedu. Uvedené pořadí neznamená důležitost, kterou jednotlivým důvodům přikládám.
Jedním z důvodů pro realizaci přechodu byly sice drobné, ale skoro neustálé zápasy s Windows ve smyslu problémů s viry, spamy, pozůstatky v registrech, nechtěné „ladění“ stávající instalace, mizení nastavených věcí ze systray a podobně. Nechci tvrdit, že není možné tyto věci řešit, ale člověk tím ztrácí čas a klid na práci.
Dalším důvodem byla potřeba instalovat a provozovat webový server spolu s databází a aplikačním serverem kvůli testování provozu některých aplikací. Je určitě možné tyto aplikace instalovat a provozovat i pod Windows, ale pod Linuxem se mi to zdálo jednodušší a snáze přizpůsobitelné měnícím se potřebám bez finančních nároků.
Celkově musím říct, že se mi Linux líbil už dlouho ve smyslu jeho přístupu k licencování, svobodné volbě používaných prostředí i aplikací. Na druhé straně je možné, že leckoho může zmást právě ta velká volnost při výběru distribuce i samotných aplikací.
Také jsem očekával snížení náročnosti boje proti virům a spamům, který znepříjemňuje život snad každému, kde je alespoň občas připojený k netu.
Nejsem žádný Linuxový geek ani guru, a proto jsem čekal, že budu mít k dispozici stejně pohodlné prostředí k tomu, abych mohl počítač používat k práci i zábavě. Lákala mě stabilita a možnosti úpravy systému, i když jsou vykoupené třeba větší náročností při nastavení a vyladění. Je to ale spíš otázka zvyku a přístupu a já dávám přednost větší náročnosti v přípravě a menší za provozu.
K snadnějšímu rozhodování přispělo i to, že nepoužívám žádné specializované aplikace, jako je účetnictví, CAD, podporu pro PLC a další, se kterými jsou na Linuxu zatím problémy. Různé vizuální efekty jsou pro mě spíš jenom efekty, ale na běžném HW jsou pro Linux přece jenom dostupnější a provozuschopnější. A některé jsou i docela zajímavé.
Jak se připravit?
V každém případě jsem si chtěl zachovat a případně ještě vylepšit možnosti bezpečného ukládání a zálohování důležitých dat. Před samotným přechodem bylo samozřejmě nutné se dobře připravit. Hlavní příprava spočívala ve výběru distribuce pro konečnou instalaci a v úvaze nad tím, jaké použiji programy a aplikace tak, abych byl schopen plynule navázat na svou každodenní počítačovou aktivitu.
Zkoušení jednotlivých distribucí jsem prováděl jednak na virtuálním stroji VirtualBox a podle potřeby na zkušebním PC. Spolu s výběrem probíhaly i pokusy s některými aplikacemi, které jsem chtěl použít. Celé tahle činnost trvala několik týdnů. Jednak proto, že to není a nebyla moje činnost jediná a především proto, že jsem nechtěl zbytečně nic uspěchat.
Aplikace budu probírat v dalším článku, takže dnes se budu věnovat jenom výběru distribuce. Výběru předcházela podrobná a písemná úvaha o tom, co od dané distribuce očekávám (viz výše uvedené důvody).
Při zkouškách jsem se věnoval všem „mainstreamovým“ distribucím, jako je Fedora, Mandriva, openSUSE a Ubuntu, ale i dalším z bohaté nabídky, jako je ArchLinux, CentOS, Debian, Gentoo, Greenie, Kubuntu, Mint, PCLinuxOS, Slackware, SLED a Xubuntu. Jak je vidět, výběr byl docela rozsáhlý, a to ještě nepočítám, že bylo nutné vyzkoušet o několik verzí daného distra. Přesto jsem tomu potřebný čas věnoval a myslím si, že se to vyplatilo. Mohl jsem tak srovnat nejen distra, ale i jednotlivá prostředí, konkrétně GNOME, KDE a XFCE.
Při zkoušení jsem došel k závěru, že mi moc nevyhovuje prostředí KDE, a tak jsem některé distribuce vyřadil. Důvod nebyl nijak konkrétní nebo dramatický, spíš to byla taková směs subjektivních poznatků a zjištění, které nakonec rozhodly. Tím samozřejmě nechci říci, že někdo jiný nemůže dojít k diametrálně odlišnému závěru. XFCE jsem vyřadil vlastně jako první, protože mi přišlo pro moje plánované použití „nejchudší“ a nejméně použitelné.
Nakonec jsem došel k závěru, že mým požadavkům nejvíc vyhovuje Ubuntu. Zkoušel jsem i Ubuntu Studio. Je to zajímavá distribuce pro multimediální nadšence. Já mezi ně ale nepatřím, a tak jsem ho nakonec nechal stranou a zaměřil se na samotné Ubuntu. Problém nastal u prvních verzi Ubuntu 8.04, které vykazovaly na mém stroji podivnou nestabilitu a nečekané chování. Já měl v té době již všechno připravené, ale nechtěl jsem instalovat verzi 7.10, hlavně kvůli LTS. Nakonec jsem se rozhodl, že raději počkám, než bych musel instalovat a přenášet data dvakrát.
V mezičase jsem průběžně sledoval dolaďování verze 8.04 a hledal a zkoušel, jak po základní instalaci nastavit SW RAID. V momentě, kdy byla verze 8.04 dostatečně vyladěná a stabilní, jsem tak mohl přejít na instalaci. Nakonec jsem ještě zvažoval, jestli by nebylo lepší nastavit RAID už při instalaci, takže jsem definitivně zvolil k instalaci Ubuntu-8.04-alternate-i386.
Závěrem
V dnešním článku jsem chtěl krátce shrnout moje důvody pro přechod z OS Windows na Linux a způsob výběru optimální distribuce a jeho konečný výsledek. V příštím díle se zaměřím na své zkušenosti s počítači i Linuxem a konkrétní uspořádání SW a HW, na kterém probíhala instalace Ubuntu Hardy Heron.