Názory k článku Jak vypadá Acrobat Reader 7.0
-
přestože mám na desktopu 768MB paměti, tak mě zrovna AR7 nijak nenadchnul. starši verze byla opravdovy light pdf prohlizec. to nove je proste moloch...
používám kpdf 0.4 (z kde 3.4.0), které už je docela namakané. na starém AR mi velmi chybela funkčnost kolečka myši. no AR to sice umi - ale za ty promrhane systemove zdroje mi to proste nestoji.
může mi někdo vysvětlit, jak je to s kódováním záložek u pdf dokumentu??? -
petr_p (neregistrovaný)Puvodne byl problem v tom, ze PDF format sam o sobe neumoznoval nastavit font/znakovou sadu pro zalozky. Takze to zadny prohlizec neresil. Adobe na konec pozadovanou vlastnost pridalo, a tak se zacali objevovat dokumenty s ohackovanymi zalozkami. Jenze vyrobci prohlizecu (zvlaste tech jiz nevyvyjenych -- napr. xpdf) na to nereagovali.
-
Ten nový KPDF je super, oproti tomu starému neskutečná změna! Kdyby M$ tak hezky do svého desktopu integroval PDF reader, jako to dělají KDE, byl by život windowsáků daleko pohodlnější. Navíc, na rozdíl od Adobe Readeru je KPDF v češtině. Že toho umí méně mě nezajímá, ježto umí vše, co od PDF readeru požaduji.
-
No, ja pouzivam kombinaci kpdf/xpdf (ten hlavne kvuli hledani, protoze kpdf z kde 3.3.2 to neumi, nebo jsem na to neprisel ;-)
Tenhle humus od Adobe si nenainstaluju, je to staticky slinkovany s gtk2 a ten mi na pecku (na disku i v RAMce) staci jen jednou, i tak je to az az :-( Radsi budu dal kombinovat.
PS: Nevite, jestli v KDE 3.4 umi kpdf konecne hledat text? To mi na nem nejvic chybi... -
anonymníHehe, to ja mam ten pocit vzdycky kdyz zapnu svuj mobilni telefon Siemens C60 (fonty, barvy, rychlost, stabilita, nazvy soboru..) :)
Jinak PDFkam se snazim vyhybat, prijdou mi takovy, nevim, monstrozni, neflexibilni, ale kdyz jsem chtel po Oskaru a po UPC, aby mi faktury posilali jako prosty text misto PDF, reakce byla v prvnim pripade nechapava a ve druhem zadna.
Acrobat Reader bych si na svuj pocitac nikdy nedal, stejne jako zadny jiny nesvobodny proprietarni software. Kdyz uz potrebuju ty faktury, tak si vystacim s ghostview, i kdyz ty fonty jsou osklivy. -
بطرس (neregistrovaný)Posledni verze AR7 je
- pomala
- ma naprosto debilni zpusob otvirani dokumentu v MDI
- nekonzistentni, protoze GTK knihovny pouziva jen na nektere casti GUI
- GTK knihovny jsou staticky skompilovane!
- ma v sobe integrovany javascript, takze je mozne dat do pdf dokumentu kod, ktery pres internet bonzuje jeho autorum, kdykoliv ten dokument nekdo otever. ve chvili, kdy javascript vypnete standartnim zpusobem, pak pred kazdym ukoncenim AR vopruze s tim, ze je javascript vypnuty...
Proste podobny shit jsem uz dlouho nevidel... -
MichalBBronzový podporovatelJá bych měl jen takovou poznámečku. Program se jmenuje jen Adobe Reader. Acrobat bylo vypuštěno, aby se nepletlo s Adobe Acrobatem. -
osvald (neregistrovaný)Už pěkných pár let zpátky, tuším že snad od verze 5, vypustilo Adobe slovíčko Acrobat z názvu Acrobat Reader, Acrobat zůstal rezervován pro produkty, za které se platí. Aby to nebyl jen obyčejný Reader, je tento prohlížeč všude důsledně označován jako Adobe Reader.
Jinak Adobe Reader 7.0 si velmi chválím, konečně pod Linuxem vidím PDFka i se záložkami a digitálními podpisy, které se mi mohu ověřit. -
opet se projevuje zahrivani nadrze. nevadi ze to nefunguje rychle a tak jak ma, hlavne ze to dobre vypada.
to same plati o vetsine poslednich clancich na rootu. :(
jestli jsem tomu dobre rozumel, tak stacilo do zpravicek napsat:
je novy AR, je 3,5x pomaljesi nez puvodni ma podporu [brejlova] pisma a vypada hezky. -
v2kt0r (neregistrovaný)
Proc Adobe Readeru tak dusledne rikate "Acrobat Reader", kdyz uz se tak pomerne dlouho nejmenuje...?
A odkud jste spadl, ze vam 7-sekundovy start prijde "svizny"? Pro mne osobne je to tak na ukousani se nudou... Vetsinou ho spoustim, abych si prohlidl dokument, ne uvaril kafe na celodenni cteci mejdan...
-
Laco (neregistrovaný)Neviem či ste si všimol, ale všetky väčšie aplikácie pod Linuxom štartujú dosť pomaly - Firefox, Thunderbird, Evolution atď. Som si istý, že firma Adobe nemôže za to, že GTK2 žerie veľa pamäte. V tomto je Linux o dosť pozadu za Windowsom. Ešte sa tu niekto aj sťažoval, prečo majú tak hlúpo urobené MDI okná - no keby ich GTK2 podporovalo, určite by tam boli tie. Celkovo mi GTK2 (a aj Qt) pripadá chudobné na ovládacie prvky (oproti Windows). Pravdaže tu sa vie každý iba sprosto sťažovať. Mňa veľmi potešila nová verzia Adobe Reader-u. Konečne normálny prehliadač PDF.
Linux ešte celkom nedozrel na desktopy a chyby Adobe Reader-u sú iba dôsledkom toho. Linuxová komunita môže byť iba rada, že firmy ako Adobe obetujú úsilie na vývoj aplikácií pre také "nehostinné" prostredie (bez poriadnych štandardov) ako je Linux (= GNU/Linux). -
pomalost startu aplikaci je v linuxu dana predevsim tim, ze nacitaji spoustu knihoven (predevsim ty graficke) - kazdou knihovnu je potreba nejen nacist, ale take jeste je potreba upravit adresy obsazenych fci (prakticky vyhledat) podle adresy dane knihovny v pameti, popr. se dela spustu dalsich veci nutnych pro spusteni
prakticky to znamena, ze pri kazdym spusteni se provede spousta vypoctu -> zpomaleni startu aplikace
widle tohleto resi tak, ze ta adresa je fixni (0x40...) a s tim se nemusi resit nektere dalsi problemy
stejny (pardon lepsi) ucinek ma v linuxu utilita prelink (http://freshmeat.net/projects/prelink/)
MDI = peklo na koleckach ;) (pochopi predevsim linuxaci s vice plochami)
me IHMO zase pripadaji ovl. prvky ve widlich preplacany
nehostinne prostredi ? bez standardu ? si delate legraci -
Laco (neregistrovaný)Áno, utilitku prelink poznám. Ak dobre viem, Fedora Core (ktorú mám) ju štandardne používa. Nejaký väčší efekt som však nepostrehol.
Nesnažím sa tu vyvolať "flamewar", proste som napísal svoj názor.
A bohužial nesrandoval som. Neviem, ale zdá sa Vám snáď, že programovať pre Linux je jednoduchšie ako pre Windows? Ja to vidím tak, že v Linuxe musí programátor stále preberať množstvo alternatív, hľadať čo najvhodnejšie riešenie, ktoré aj tak nedosahuje kvalitu riešenia na Windowse. Kvalitou rozumiem nielen implementáciu, ale aj dokumentáciu, podporu a pod. Povedal by som, že na Windowse určuje štandardy Microsoft a programátor má prácu uľahčenú - skvelé vývojárske IDE, všetko poriadne zdokumentované (MSDN), jasný smer vo výbere technológií/knižníc. Nehovorím, že diktovanie štandardov je zdravé, ale je to stále lepšie, než mať na výber z množstva nedotiahnutých riešení. Taká je podľa mňa Linuxová realita. Zostáva mi iba dúfať, že sa to časom zmení. -
#Tom (neregistrovaný)Prelink mě teda taky zrovna moc nenadchl. Zrychlení startu programů mi přišlo dosti zanedbatelné.
Pokud jde o to programování pod Linuxem, tak já si zrovna myslím, že je to pod Linuxem snazší, než pod Woknama. (Schválně nepíšu Unix, ale Linux, protože s tím mám nejvíc zkušeností.) A Linux (spíš to API, které poskytují knihovny, které se pod ním běžně vyskytují) čerpá z různých Unixů, takže pestrost možností, jak programovat, je obrovská. (A standardy samozřejmě jsou, pravidelně se vyskytují na koncích man. stránek.) Dokumentace není vždy vynikající, ale na druhou stranu je v mnohých případech pokryta manuálovými stránkami. Sice se v nich nehledá tak pohodlně, jako v M$ helpech, ale jde to (whatis, apropos).
O programování pod Windows si myslím dost škaredé věci. Nevím, čím to je, jestli mi scházela motivace, či co, ale M$ API mě vždycky dost štvalo. Dokumentace se samozřejmě vyskytuje, ale přišla mi vždy poněkud zamlžená. Možná že není, ale třeba ve zkušební verzi Borland C++Builderu s polofunkční nápovědou se moc dobře nehledalo :( No jo - pod Woknama jsou vývojový nástroje více méně jen komerční. GCC je v tomto ohledu málo platné, protože je bez dokumentace wokenních API k ničemu. Man. stránky nepomůžou, protože jsou jaksi mimo své pole působnosti.
Další výhodou programování pod Linuxem je, že většinu programů takto napsaných je možné (lehce či těžce) přenášet do jiných Unixů, zatímco s programy okenními to obvykle není možné. (= tehdy, když používají WinAPI, DirectX, ... a ne třeba Simple DirectMedia Layer).
Tady tím vším ale nechci říct, že programování pod Woknama je k ničemu. Jen to, že není snazší, než pod Linuxem. -
Martin Povolny (neregistrovaný)> Neviem, ale zdá sa Vám snáď, že programovať pre Linux je jednoduchšie ako pre Windows?
Ne, to se mi nezda. Programoval jsem nejdriv pod dosem: Turbo/Borland pascal/c++, TurboVision, pak windows: OWL, Delphi, Visual C++ (MFC,ATL), a pak jsem presel na linux, kde se od te doby drzim (C/C++, driv Perl, ted hlavne Ruby).
Bohuzel jeste tu a tam neco malo programuju pro windows, ale uz jen pomoci MinGW a pod Linuxem.
Pod Linuxem mam vsechno co potrebuju, kdyz neco nejde, mam zdrojaky, skvelou dokumentaci, spousty nastroju. Zkratka reseni vzdy exituje.
MSDN Library neni spatna, je to 100% nejlepsi zdroj informaci o windows. Ale treba najit negativni informaci je casto problem. Chybi to, co je v MANove strance schovana pod 'Known Bugs', a to je casto to nejdulezitejsi, co rozhodne, jestli dane API lze pouzit, nebo ne.
Nevim, jake nastroje pod windows a pod linuxem pouzivate, mozna vam prijde snadnejsi programovat pod windows, protoze pouzivate nejaky konkretni nastroj, pro konkretni typ ulohy a ten ve windows vam proste vyhovuje.
Ale pokud byste to chtel generalizovat, tak podle meho nazoru nemate dost informaci a placate kraviny... -
Laco (neregistrovaný)Keďže hlavná téma je Adobe Reader, mal som na mysli programovanie GUI aplikácií v C/C++ a ich distribúciu (ktorá, si myslím, je v Linuxe problémová). Začína to už pri vývojárskom IDE. Podľa môjho názoru sa Visual C++ nijaký nástroj nevyrovná. Vim a Emacs sú "len" editory, neposkytujú takmer žiadnu pomoc pri písaní C++ kódu (nádejne vyzerá Eclipse s CDT, ale obsahuje ešte veľa chýb).
A konkrétne ja mám problém s grafikou. Chcem vytvoriť komponentu, ktorá by uľahčila vykresľovanie 3D grafiky do užívateľského prvku. Pod Windows by to bola jasná voľba - DirectX Graphics a COM. Ale pod Linuxom? OpenGL + knižnice, ktoré nahradia funkcie z DXG + aká komponenta?. Hm, hm, hm... -
#Tom (neregistrovaný)No já teda nevim, Visual C++ (6.0) mě více méně polekalo a radši jsem ho hnedka smazal. C++Builder mi přijde o dost lepší, ale je to otázka vkusu. Vývoj aplikací pro KDE se mi nelíbí, protože Qt a KDE tutoriály se mi hnusí. (Prostě je nemám rád, argumenty uvádět nebudu - tečka.) Na druhou stranu mě celkem zaujalo GTKMM, protože je (na rozdíl od GTK+) objektové i z hlediska struktury jazyka => je přehlednější. Navrhovat aplikace vizuálně možné je (pomocí glade a libglademm), ale dá se bez toho obejít. (Aspoň na pohled) pěkná vývojová prostředí v Linuxu jsou (KDevelop, Anjuta, Motor), ale nic mě nepřesvědčilo, abych je používal. (Kylix neuvažuju, protože jsem ho zkoušel tak před třemi roky a moc mi nefungoval. Od té doby jsem s ním nic dalšího nedělal. O Eclipse vím jen to, že je.) Tak zatím zůstávám u textového editoru (GVim, BlueFish, Kate, MCEdit) a Makefile. Potíž je, že gdb se neovládá moc pěkně, hodilo by se něco jako RHIDE pro DJGPP. Pro Linux je taky, ale nainstalovat ho je mnohdy téměř nemožné. Ale že by bylo kvůli tomu programování v Linuxu až tak nepohodlné? To bych opravdu neřekl.
-
Martin Povolny (neregistrovaný)Kdyz chcete vytvaret komponentu, tak je to asi pro nejaky toolkit, ne? Nejak jsem z vaseho prispevku nepochopil, pro jaky toolkit to ma byt.
Osobne jsem pod linuxem zkousel ruzne toolkity: QT, Tk, Gtk, Gecko+XUL. V soucasnosti pouzivam budto Gtk2 volane z Ruby, nebo XUL.
Takze pokud bych potreboval pouzivat OpenGL z GUI, tak bych se asi zacal divat na gtkglarea ci jak se jmenuje komponenta, ktera bali OpenGL plochu do GTK widgetu. Ale nemam s tim zadne zkusenosti. -
Lackovi (neregistrovaný)Akoze, co to tu stale davas? Utocis tu na Linuz a vyzdvihujes Win, tak preboha pouzivaj Windows a kupuj si don aplikacie a ries si to tam, ked je to tam rychlejsie. Podla mna je Linux ovela lepsi ako Windows vo vsetkych ohladoch. to ze sa tam stale vyskytuju problemy s rychlostou spustania aplikacii, je problem, ktory by dobra skupina platenych porgramatorov zvladla lahko, len im nema kto platit. Do programovania posahleho windowsu bolo zapojenych predsalen trochu viac ludi a aj motivaciu mali vacsiu.
A toto: "skvelé vývojárske IDE, všetko poriadne zdokumentované (MSDN), jasný smer vo výbere technológií/knižníc" to vsetko je zasa len o peniazoch. Jasne ze linuxacke kniznice niesu tak skvele zdokumentovane, pretoze mozme byt radi ze ich niekto zadara vyrobil A NIE PEACHOVAT ZE MAJU SLABU DOKUMENTACIU.
Chapes?
Gentoo RulezZz!!! -
Všechny? Mně se vůbec nezdá. GTK knmihovna podle mě zase tak moc náročná není. Programy jako AbiWord či GnuMeric nabíhají velmi svižně - a spousta dalších GTK2 aplikací. U FireFoxu a ThunderBirdu je to o něčem jiném. Ale to je těmi aplikacemi, ne GTK2. I když tyhle aplikace nevyužívali GTK2, tak nabíhaly pomalu.
A že GTK2 nemá dostatek ovládacích prvků? Zkoušel jste pod GTK2 něco naprogramovat? Co vám chybělo? Přečtěte si referenční manuál téhle knihovny... Jsou tam všechny možné ovládací prvky, na které si vzpomenu. A že tam není zrovna MDI? Tak to je to poslední, co mi chybí. Myslel jsem, že tenhle koncept byl od dob Windows 3.1 s jejich "Program managerem" a "File managerem" dávno překonán. Já na Linuxu prostě MDI nepotřebuju. Nechápe to akorát ten styl lidí, kteří tvrdí, že PhotoShop je lepší než Gimp a Gimp je na ho**o jen kvůli tomu, že neumí být v jednom okně...
Opravdu si nemyslím, že by Linux ještě nebyl dostatečně vyzrálý na desktopy. Linuxové desktopy používám už několik let a příjdou mi daleko víc user-friendly, než Windows. Dřív tu byl možná nedostatek aplikací, resp. aplikací ekvivalentních těm z Windows, ale dneska už mi to vrásky nedělá. Co potřebuji, to mám. -
NaiL (neregistrovaný)celeron 1.8@2.4 512M ram seagate disk 7200@pata100
startuje to za 3 sek
otvorenie "Sybex MCSE Windows Server 2003 Network Infrastructure Implementation Management
and Maintenance Study Guide 70-291.pdf" open: 2sek, dokuemnt ma 504 stran
preklikavanie v obsahuma odozvu asi (moj odhad) nieco teste nad 0sek :o)
mne sa zdaju tie casy ok, alebo to mam nejaky super pocitac? :)
inu este toto: gentoo,glibc 2.3.4.20041102-r1,gtk+ 2.6.4-r1, linux 2.6.11.7 co take este v tom readme spominali ako potrebne? -
MichalBBronzový podporovatelMám Adobe Reader 7.0 na Kubuntu Hoarym ve FF1.0.2 a chodí normálně. Postupuj přesně podle návodu, který je v adresáři s pluginem a musí to chodit. Je důležité mít startovací skript acroread v PATHu.
-
#Tom (neregistrovaný)V Adobe to svý linuxový udělátko o dost vylepšili. Pětka vypadala ještě hůř, než jeden z nejmenších linuxových/unixových prohlížečů - GV (300 kB, bez GhostScriptu), kterej mám velmi rád. Jinak je A.R. 7 nechutně přebuzenej program, kterej mi (s mým starým počítačem) asi na nic nebude. Ale když už chci něco jinýho, než GV a GhostScript, spustím si pod Wine Acrobat Reader 4.0 - malej (4 MB), rychlej a dobře vypadá. Ani není potřeba dodávat, že A.R. 4 pod Wine zabírá míň paměti, než linuxová sedmička.
-
jason (neregistrovaný)Jak se pise v clanku http://lwn.net/Articles/129729/ - "Unexpected features in Acrobat 7", obsahuje AR 7 moznost hlasit tvurci dokumentu kdo ho cetl (asi IP adresa) a mozna dalsi informace. Zpetna vazba pry funguje pomoci JavaScriptu (v 7.0 muze PDF dokument obsahovat Javascript!), tak ze provadi http GET na v dokumentu urceny sledovaci server. Prenasene informace jsou asi kodovany v URL. Nevitanou ficurku lze vypnout vypnutim Javascriptu. AR pak neustale otravuje pri uzavreni dokumentu zda-li jste si to nerozmysle a nechcete Javascript preci jen zapnout. Nevite nekdo jak se tech ustavicnych hlasek zbavit?
-
Tato diskuze je typickou ukázkou toho, proč si obyčejní lidé o linuxové komunitě myslí, že je to banda nesvéprávných idiotů. Není to tak dlouho, kdy se v kdekteré diskuzi objevovaly nářky, proč Adobe neudělá novou verzi Readeru, když pro Windows mezitím vyšla šestka a dokonce i sedmička... a že potřebují otevírat nové typy PDF s formuláři a javascriptem a žádný původní linixový prohlížeč jim to neumožňuje. No a když vyjde konečně (zaplať pánbůh) nejnovější verze Adobe Readeru i pro linux, zase nadávají, že to umí javascript, že je to pomalé, staticky slinkované GTK+, že to je velké, že to je bla bla bla bla... prostě - namísto, aby všichni byli rádi, že si lze konečně v linuxu zobrazit PDF tak, jak doopravdy má vypadat a dokonce využít nové trendy, které, ať chcete nebo ne, existují a nikdo s tím nic nenadělá, tak se zase jen nadává a zavrhuje. A to jen proto, že je to uzavřený software. Ano, linux JE o svobodě. A do svobody patří také možnost výíjet uzavřené aplikace. Pokud to někomu vadí, je to jeho osobní problém, ale neměl by tím 1) očerňovat něčí dobře odvedenou práci, kterou Adobe Reader 7 pro linux bezesporu je 2) prudit se svými názory ostatní. Protože dokud se toto nezmění, budou linuxáci působit jako nevraživá, světu nebezpečná sekta. A bohužel právem.
-
Michal Kubeček (neregistrovaný)Řekl bych, že ty dvě skupiny (stěžující si na politiku Adobe a stěžující si na AR7) jsou prakticky disjunktní. Takže bych v tom neviděl nějaký zásadní rozpor… Jinak AR7 považuji také za povedený software (samozřejmě ne dokonalý, leccos by se vylepšit dalo) a z plivání na něj je mi také poněkud smutno.
-
#Tom (neregistrovaný)Kdybych neměl starej počítač, asi bych si taky nestěžoval. Ale to, že si na rozdíl od wokenní verze nemůžu vybrat mezi větší s více funkcemi, nebo menší, ořezanější, je dost zásadní chyba. Je to ale lepší než nic - firma Adobe jakoby donedávna viděla jen Windows a MacOS... Snad se to začíná měnit.
-
Bob Sinclair (neregistrovaný)Proc si tady lidi stezujou, ze je AR 7 prilis velkej a ze jim to na starejch PC bezi pomalu??? Ja kdyz mel v praci NC (IBM Network Station, bezdiskova stanice), tak jsem byl proste smirenej s tim, ze mam 256 barev, je to pomalejsi, ale na praci to stacilo...
Ted mam notebook P4, 3GHz a holt si muzu dovolit spoustu featurek, ale fascinuje me, jak si nekteri lidi z linuxovy komunity mysli, ze komercni firma vyda novej produkt takovej, ze jim to pobezi na P-III, 433MHz... Neskodilo by si to obcas prebrat v hlave.
Linux rulez... Bob -
anonymníŽe to běží pomalu? Jo, ale to zase tak moc nevadí. Ale zaplácnout 97 MB programem, kterej v prvé řadě slouží jen k prohlížení dokumentů? Jak Acrobat Reader 4 pod Wine (jinak to ani nejde!), tak Adobe Reader 7 (linuxový i wokenní pod Wine) vykreslují i na mém stroji (P-II 400 MHz) velmi rychle, rychleji než (třeba) ghostscriptové prohlížeče. Paměti mám (vzhledem k CPU) poměrně dost (256 MB), ale přijde mi nehospodárný si tak velkej kus zablokovat jen prohlížečem PDF.
-
Lovec krys (neregistrovaný)Jedině tak,že přestaneš škodit ostatním a začneš místo pirátského vypalování a rozšiřování softwaru,her,DVD a CD něco dělat a kupovat legální věci tupče.Proč se skrýváš za nick ,vždyť jsi Luboš Jeníček z Lázní Bohdaneč,který všude machruje a pak zákeřně bonzuje i kamarády.Zmetku!!!!!!!!!!!!!Tobě nikdo neporadí.
ČLÁNKY DO MAILU