Když jsem si teprve v průběhu prohlídky uvědomil, že InternetExpo není ve vedlejším vchodu do Veletržního paláce, ale že jsem jej právě též navštívil, rozhodně jsem nebyl rozlehlostí veletrhu ohromen. Od IBM a HP, kteří jsou uváděni mezi hlavními partnery, zde byly alespoň stojany s materiály, ale po SUNu, který dává svou lásku k Linuxu okázale najevo, nebylo ani vidu ani slechu.
Mea culpa, kdybych si předem prostudoval materiály, které, nutno uznat, byly předem k dispozici včetně kvalitní webové prezentace, věděl bych, do čeho jdu. Dle počtu návštěvníků, kteří se v sobotu, tedy v poslední den veletrhu, dostavili a hloučkovali téměř u každého počítače s připojeným Internetem, však výstava byla úspěšná. Obchodníci pak zřejmě využili předchozích dnů.
Přišel jsem …
Před vchodem do veletržního paláce, nad jehož levým vchodem visel poutač s nápisem LinuxExpo, stálo velmi zajímavé vozidlo. Jednalo se o klasický van, tuším VW, který vedle regulérní poznávací značky měl ještě jednu, alternativní. Stálo na ní „Linux – live free or die“ a jsem přesvědčen, že mnoho z řidičů, kteří za tímto vozem někdy jeli, se jistě zamyslelo nad otázkou, co to ten Linux vlastně je.
Na šedém hranatém masívu Veletržního paláce nebyla kromě poutače nad vchodem, o kterém jsem se již zmínil, prakticky žádná známka, že se v budově něco děje. Nebyl však čas na zbytečné meditace, a tak jsme neváhali a vstoupili s kamarádem dovnitř.
Sympatická obsluha nám podle seznamu s e-mailovými adresami a hesly, která obdržel každý, kdo se předem zaregistroval, zkontrolovala přístupová práva. V papírech /vchod/seznam jsme byli nalezeni, a tak nám byla vydána vstupenka se slosovatelným kupónem. Výhrychtivý návštěvník na vstupence nalezl kupón, který po vyplnění vhodil do schrány, načež se mohl těšit na jednu z výher. Neb losování proběhlo odpoledne, a to jsem již byl jinde, jeho výsledky jsou pro mne velkou neznámou. Na stránkách samotné akce (www.linuxexpo.cz) jsem je bohužel hledal marně. Posedlý ideou zaznamenat vše zajímavé jsem vstoupil do arény, kterou zdatně vytápěly baterie infrazářičů.
Jedna poznámka, než se budu věnovat dění přímo v aréně. Pokud pohlédnete na stránku Partneři veletrhu, dostanete velmi přesnou představu, kdo se zůčastnil. Pro přesnost však musím uvést, že po IBM i HP se alespoň v sobotu slehla zem. Jedinou známkou jejich existence byl občasný leták na stánku distributorů a ovšem, na ideálním místě, u vstupu do přednáškového sálu, umístěné stojany s materiály. Ty zajímavé od IBM byly pouze v angličtině, přičemž za pozornost stála brožurka „Is it real?“, kde IBM boří falešné mýty o Linuxu. Kompletní seznam i rozesazení vystavovatelů je k dispozici zde.
… Viděl jsem …
První stanoviště, které nešlo rozhodně přehlédnout, byl post firmy Crystalis, kde přehřátý návštěvník mohl potěšit tělo douškem chladné (a velmi dobré) vody. Zdarma. Umístění hned u vchodu bylo jistě strategické, neb voda mizela velice rychle. Jen o kousek dál se nalézal stánek s názvem „U zakouřeného tučňáka“. Uvnitř ležely na stole s hromadou počítačového šrotu i papíry s rozličnými obskurními texty. Hesla z Hackerského manifestu a jiné úderné slogany zdobily i celý interiér a exteriér stánku. Kolik obchodů jeho provozovatel uskutečnil vážně netuším :) Nutno dodat, že to bylo prakticky poslední místo veletrhu, kde nešlo o byznys, když ponechám stranou přednáškové sály a zmíněnou občerstvovnu (ano vím, i propagace značky je byznys).
Možná tím někoho rozladím, ale na stánku Casablancy, která výborně zajistila Internetovou konektivitu veletrhu, mne nejvíce zaujal elegantní 19" monitor od Sony. Zájemci o připojení by však tuto adresu neměli minout.
O kousek dál, ve stánku PCS, bylo mnoho informací o antiviru z dílen Kaspersky Labs, pro který mám slabost. K dostání zde byly informace nejen o linuxové verzi KAV pro soukromé i firemní zákazníky.
U Nexenu jsem si zahrál populární triviální hru Alien, kterou vám tímto doporučuji. Přítomní sympaťáci mne ujistili, že hra zůstane trvale dostupná na jejich webu.
Jeden z větších stánků, patřící firmě Software 602, měl poměrně dost návštěvníků a soudím, že firma z veletrhu neodešla s prázdnou. Doufám jen, že za to nemohly ty lákavé pochoutky, které byly vydány všanc zájemcům.
U Mironetu jsem si přečetl aktuální vydání Roota. Musím uznat, že o prezentaci jejich strojů s atraktivními LCD panely, kde spořič obrazovky s motivem Matrixu příliš často vidět nebylo, byl zájem. V historii Konqueroru jsem nenalezl žádnou závadnou adresu, všichni mí předchůdci byli loajální Linuxáci. Také jsem si odnesl poznatek, že na LCD panelech v rozlišení 1024*768 jsou zprávičky na titulní stránce roota, s jejich malým fontem, čitelné jen s velkým sebezapřením. Vinu jsem ovšem, jak jinak, přisoudil panelu.
Bohužel můj úmysl optat se, zda své dnes již zastaralé počítače, jež jim před dvěma lety zabavila policie a které konečně vysoudili, nechtějí vydražit, bohužel ztroskotal na mé děravé paměti. Ani návrh, zda by z výtěžku dražby těchto téměř kultovních strojů nechtěli sponzorovat nějakou Linuxovou akci či je věnovat např. pro účely popularizace Linuxu třeba na Invexovém LinuxHallu, nebyl vznesen. Snad příště :-/
U stánku vydavatelství Grada byly k dostání i ty nejzajímavější knížky za zvýhodněné ceny, odhadem o 20% U konkurenčního ComputerPressu jsem slevy nezaznamenal a pro mě zajímavých titulů též bylo méně. Zároveň, aniž jsem si to uvědomil, jsem opustil vody LinuxExpa a vstoupil do prostor InternetExpa.
Přechod byl opravdu nenásilný. Upřímně jsem obdivoval výzdobu stánku u Makronu, který obvyklou nudnou šeď panelů, z nichž jsou stánky postaveny, nahradil zajímavou textilií s potiskem knihovny. Ze stanoviště portálu Atlas se ozývaly rozličné zvuky, které pocházely z internetových kiosků. Přítomní zvědavci se radostně dotýkali dotykových displayů, a ty je odměňovaly kňíkáním a kvíkáním.
Na InternetExpu jsem ještě navštívil stánek NetRoute, který nabízel nejen cenově velmi zajímavé připojení pomocí mikrovln pro Prahu a okolí. Ve stánku InternetInfa (servery Lupa.cz, Slunečnice.cz a další) jsem ještě vyzvěděl od přítomných slečen, že Marek Antoš choří (přeji brzké uzdravení), načež jsem se několika kroky navrátil do linuxové části veletrhu.
U Borlandu prezentovali v papírových materiálech Kylix2. Jedná se o alternativu vycházející z populárního vývojového prostředí Delphi, která je v omezeném provedení dostupná zdarma na Internetu.
EIITE nabízela linuxové vzdělávací kursy. Jak jsem zjistil a posléze i vyčetl z propagačních materiálů, jejich kursy i školení jsou zakončena ve světě uznávanou certifikací (Linux Certified Professionel, Linux Certified Administrator i Linux Certified Engineer).
Své kursy, bohužel jen v podobě jedné brožury, představilo i IBM.
Zdaleka nejobleženější návštěvníky byl stánek firmy SuSE, která v jakémsi výklenku vlevo od vchodu umístila asi pět počítačů (pro houf lidí jsem se spokojil s odhadem). Zájemci na nich mohli volně provádět rozličné reje a pokusy a k dispozici jim byli i lidé ze SuSE.
Většina návštěvníků, které jsem v sobotu na veletrhu viděl, spadá do kategorie mládež, enthusiasté a linuxoví uživatelé. Obchodníci nejspíše využili čtvrtku, který byl vyhrazen pouze odborné veřejnosti a obchodu.
Předposledním místem, které jsem navštívil, byl stánek firmy Rekonix. Mé srdce, které přeci jen tíhne spíše k hardware, zaplesalo. Zde konečně byl k vidění hardware s embedded Linuxem. Firma fyzicky prezentovala datový server Diskobolos a zajímavou krabičkou s nápisem RoBox. Posléze jsem vyzvěděl, že se jedná o externí firewall pro malé podniky. Krabička velikosti externího modemu má čtyři UTP porty, obsahuje průmyslový počítač (s procesorem 486/133MHz), na němž běží populární firewall GNAT Box Pro. Správa probíhá přes webové rozhraní a celé zařízení je typu nastav a zapomeň. Existuje ovšem i racková výkonější verze. Diskové pole Diskobolos, připojitelné do LANky přes vestavěnou kartu, s kapacitami od 20GB do 320GB, je pak dle materiálů firmy nepoměrně levnější než konkurenční systémy. Cenu tohoto pole s RAID 1, 0, 5 a kombinacemi určuje použitý operační systém – Linux.
Závěrem jsem navštívil stánek ABRA Software, kde jsem společně s kamarádem vyzvěděl několik zajímavých informací. ABRA je napsána v Borland Delphi a Pascalu a tudíž je v podstatě vcelku na Linux nepřeportovatelná. Teprve pokud by zájem o linuxovou verzi byl dostatečný, firma by zahájila vývoj kompletního řešení pro Linux. Znamenalo by to ale začít prakticky od nuly. Ti, kdo teď znevažují mé jméno, nechť vychladnou, neboť jsem si vědom, že samozřejmě ABRA je i pro Linux, jenže… Věc se má tak, že klientská část je zatím jen pro Windows, nicméně Linux s Win4lin či jiným emulátorem s ní může snadno pracovat. Databáze a aplikační server běží volitelně na Linuxu, či Windows, původně nad Interbase, nyní nad jeho open pokračovatelem jménem Firebird. Replikační server pak je pouze pro Windows (UPDATE: replikační server je i pro Linux). Vzhledem ke kvalitě tohoto účetního software proto vyzývám potenciální kupce, aby dali svůj zájem patřičně najevo a ospravedlnili tak vývoj kompletní linuxové verze Abry.
… I žízeň nejen po informacích jsem uhasil
Poté, co jsem u YieldTechu zabavil obrázek tučňáka, bohužel nikoli samolepicí (sestra po něm nepokrytě touží), prohlédl si vedlejší stánek Arachne Labs a u východu se občerstvil douškem báječné vody, jsem veletrh opustil.
Závěrem si dovolím takové malé zhodnocení. Materiálů i ochotných odborníků bylo u každého stánku dostatek. Co se mi velice líbilo, je fakt, že téměř všude byl nějaký počítač s běžícím Linuxem a obvyklým KDE, což po zkušenostech s Invexem bylo velmi vítané. Navíc návštěvníci, což byli převážně studenti, si mohli k počítačům sednout a skutečně si systém osahat. Přesto však jsem trošku rozpačitý stran rozlohy veletrhu. Očekával jsem poněkud mohutnější a velkorysejší akci. Na druhou stranu přednáškový program byl velice bohatý, a tak bych akci zhodnotil jako úspěšnou. O jejím významu si však narozdíl od stránek veletrhu netroufám spekulovat.
ČLÁNKY DO MAILU