K tomu upgradu distribuce doporucuji misto apt-get dist-upgrade pouzivat
update-manager -c
Ja jsem takhle prechazim od verze 5.04 a nezaznamenal jsem jediny problem pri Upgradu. Samozrejme se to muze na jinych pocitacich lisit, ale ja problemy nemam.
Aha, to je docela mozne. Tuhle cestu, priznavam, jsem nezkousel. Jsem relativne dost navykly Debianu, tak jsem tohle reseni nejak moc v potaz nebral, byt jsem na nej narazil. No zkusim priste, diky :)
Člověče, už i Debian několik let doporučuje používat aptitude! Navíc přímo na stránkách ubuntu.cz je varování před upgradem pomocí apt-get. Nestačím kroutit hlavou...
taky me to prekvapilo :) Jo to mama prisla domu a volala, ze ji to nabizi nejaky prechod na novou verzi. Tak jsem ji rekl, at do toho jde, ze se nema ceho bat.
Volala za dve hodiny, ze se to chtelo restartovat a je hotovo.
Sakrys, to vypada, ze moje mama umi zaktualizovat Ubuntu lepe:)))))))
No já to zkoušel upgradovat přes update-manager, ale nepřipojil se ke zdroji security.ubuntu.com. když jsem ručně upravil sources.list a zupgradoval to přes apt-get dist-upgrade, tak to proběhlo dobře. Měl jsem jediný problém s nekompatibilitou balíků ia32-libs a ia32-openoffice, ale ten openoffice je zastaralý a neměl tam vůbec být. Jinak to běhá dobře i s neoficiálním berylem :-)
Akorát mi docela vadí, že se v ubuntu rozhodli používat nestabilní verze programů jako třeba gaim a openoffice. Gaim z Ubuntu 6.10 neumí správně příjmat zprávy z ICQ s diakritikou, což v gaimu 1.5 normálně fungovalo. V 7.04 to teprv musím vyzkoušet.
Hlavou klidne kroutit muzete, ale dle meho nazoru zel apt-get je nejprijemnejsi cesta k upgradu na Debiannich systemech. Nevidim duvod, proc 1) pouzivat neco, co vykazuje pomerne vysokou miru nespolehlivosti (aptitude) ani 2) proc pouzivat graficky upgrade, ktery mi svazuje ruce a navic vyzaduje spustena Xka.
jestli nevidite jako duvod, ze vase nedoporucovane reseni nefunguje, kdezto ty ostatni ano, tak vam neni pomoci, je ted otazka, jestli jste kompetentni o tom psat
laskave si aspon pamatujte, ze apt-get je nespolehlive a neumi aktualizovat ubuntu
jak nezkousel? takze vy nevite jak neco udelat, ale klidne napisete, ze to nejde? mozna radeji piste o tom cemu rozumite, nebo nekam, kde se kvalita neocekava (coz uz je vlastne i tady) ;)
taky sem ten update proved pres GUI update manager, jak bylo doporuceno na ubuntu.com, a vsechno funguje jak ma, i presto ze jsem mel nainstalovano plno nestandartnich balicku z universe...
kdyby si autor procetl navod na upgrade na hlavni strance usetril by si plno problemu, bylo tam vyslovne napsano ze apt-get dist-upgrade muze bejt rozbitej...
Ano i ja jsem to chtel napsat, to ze je autor clanku lama neznamena ze distribuce je spatna. Kdyby jsi precetl "howto" vedel by ze ma pouzit update manager. Jinak ja jsem provedl "upgrade pres dist-upgrade" je to cesta trnita ale pokud ma clovek "know-how" tak i tato cesta je zchudna.
To odo mňa chcelo nainštalovať množstvo balíkov, ktoré nepoužívam alebo nepotrebujem (FSpot, Mono, ubuntu-desktop...), tak som skúsil pomocou apt-get dist-upgrade a fungovalo úplne bez problémov (i keď trochu dlho).
Přes klikátko se mi povedlo aktualizovat i neoficiální odvozenou distribuci Ubuntu Ultimate... Takže možná by bylo dobré odvyknout si dělat některé věci z terminálu :)
No ano, bohuzel to je o zvyku. Osobne proste nesnasim neprehledna graficka klikatka, o nichz nikdy nevim s jistotou, co mi udelaji. Z grafickych aplikaci pouzivam jedine GVim, Firefox, gkrellm, conky a Wmii, jinak jedu kompletne v noGUI a ncurses aplikacich. Je mi jasne, ze Ubuntu je pro lidi, co grafiku naopak vyzaduji, a to je ostatne taky duvod, proc se s touto distribuci osobne nikdy nesziju.
"Nepřehledná grafická klikátka"? A co jste udělal nebo jste ochoten udělat pro to, aby byla přehledná? O tom přece otevřený sw je ne? Dejte podnět a bude hotovo. Ten vývojář ví prd co od toho sw očekáváte. On to bere podle sebe, což není často ideální.
Mne nevyhovuji z principu. Pouzivam tedy to, s cim jsem spokojen sam, nevidim v tom problem, vim, ze prevazne vetsine uzivatelu vyhovuji vic nez "nejaka magie v radce".
Jenom klid. To je proste tim, ze nekteri oldskool uzivatele povazuji vsechna graficka klikatka za neprehledna a za vrchol uzivatelskeho rozhrani povazuji vim. A to myslim v dobrem a nijak pejorativne.
Pro ostatni uzivatele nastesti uz i mezi OSS komunitou zacina prevladat nazor, ze pocitace by mely byt snadne na ovladani.
včera jsem si to stáhnul, nainstaloval, a všechno celkem v pohodě. Už jsem dříve zkoušel Herd 5, takže jsem věděl, co mě čeká, ale s těmi kodeky to zase tak růžové není a některé filmy my stále nešly přehrát, takže jsem nakonec použil osvědčený způsob z Edgy Eft.
P.S: Feisty jsem si stáhnul z anglického zdroje a teď mám Ubuntu na půl české a na půl anglické :-)
to jsem si myslel taky, ale instaloval jsem to jako každou předchozí verzi a zvolil jsem si češtinu a no a místo "Místa->Počítač" mám "Places->Počítač" mě nevadí, že je to dvojjazyčné. Pokud někdo víte, jak zapnout plnou podporu češtiny, aniž bych musel něco přeinstalovat, tak mi prosím poraďte. Díky.
Cez menu System - preferences - Language si zaciarkni cestinu, tym sa ti automaticky stiahnu potrebne baliky a potom vyber vychodzi jazyk nizsie na cestinu.
Musím přiznat, že mi docela vadí, že se v článku dost často Ubuntu přirovnává k distribucím, ktéré jsou hlavně pro začátečníky. (nebo alespoň v tom smyslu) .
Pracuji s Linuxem od roku 98. Prošel jsem mnoha distribucemi vím že první byl Red Hat . Pak Fedora, Mandrake, Suse, ......, A teď již jsem rok na Ubuntu 6.06 . A stále to dělá co potřebuji. Teď jsem to instaloval na PC jedné známé - začátečnici s PC . A myslím, že po 2 měsících s tím nemá problém. Na mém NB to mám již také rok, ale zde jsem přešel z 6.06 na 6.10. TAky bez problému. Takže abych to shrnul - toto ditro je nejen pro začátečníky, ale i pokročilí si určitě příjdou na své ...
To jako když je uživatel pokročilý, tak odmítá pohodlí a nutně musí instalovat kodeky ručně? Obávám se, že tak to nefunguje, pokud nenahradíte slovo "pokročilý" slovem "hračička".
Ondro nezlob se na me, ale s Ubuntu mam vic prace nez (kuprikladu) s Archem. Ja jako vyvojar urcite ano (absence buildovaciho systemu, oddeleni -dev baliku), jako pokrocily uzivatel, to je prinejmensim diskutabilni.
Ano, ubuntu neni pro hracicky a programator si musi doinstalovat vyvojove nastroje, na CD se nevejdou. To neznamena, ze je jen pro zacatecniky. Ja zacinal uz na red hat 4.2 a dnes pouzivam ubuntu a jsem s nim plne spokojen - programuji.
Temer pri kazde kompilaci na Ubuntu musi clovek nainstalovat nejake vyvojove balicky. Me to proste nebavi. Nektere utility neexistuji vubec (system EBUILDu / PKGBUILDu na Ubuntu asi mit nebudu). Vlastni buildovaci utility Ubuntu mi moc fajn neprijdou. apt-build je de facto nefunkcni, a ostatni apt-* nastroje se zdrojaky IMHO nejsou zrovna to prave orechove.
Ale je to vec nazoru a ja jej v zadnem pripade nikomu nevymlouvam :)
Mám docela vysoké nároky a zatím jsem nenarazil na nic, co by apt-build v kombinaci s pbuilder nevyřešil.
Oddělení -dev balíčků je diktováno Debian Policy, to můžeš stejným způsobem kritizovat Debian - ale doufám, že o něm neprohlásíš, že je pro začátečníky :-)
Jestli ti apt-get install mplayer-codecs prijde jako hracickovani tak fakt nevim :D diky tomuhle baliku jsem nenarazil na format, jez jsem neprehral. Zato mi prijde hracickvani hledat naky klikatko a dokonce, nedej velky tucnaku nekde trikrat kliknout, je to casove narocnejsi, uz jen to, nez se nastartuje graficka aplikace, tohle napisu do tri vterin a odpalim enterem.
Zapomnel jsi pricist cas na nauceni se pouzivat apt-get (lidi se s touto znalosti opravdu nerodi) a hlavne s casem na zjisteni nazvu toho balicku. Komplexne shrnuto je tve reseni casove narocnejsi. A to pomijim nutnost si to pamatovat, ale kdo si pamatuje nazvy 1000+ balicku, aha?
Jen tak naokraj. Vyhledávač je dobrý když víš co hledat.
Jinak celá tato diskuze působí směšně. Je tu banda lidí, kteří některé věci nemají rádí "z principu". Z principu je možné všechno. Pak je tu banda lidí, kteří se řežou do krve kvůli existenci "věci", která nabídne instalaci kodeků na vyžádání, protože je štve, že si je "nemůžou" nainstalovat sami. :-)
A přes synaptic nemusím vědět co hledám?
Ono se totiž vyhledává i v popisu balíčku, takže když se nechá vyhledávat "Ati", najde to fglrx ovladače... Neřežu se kvůli existenci grafických klikátek, ty mi z principu nevadí, každému co mu vyhovuje. Řežu se kvůli tomu že se tu Fuduje ohledně klasického apt-get.
Souhlasím, že toto distro je DOBRÉ pro začátečníky. Před půl rokem jsem přešel z woken a první asi dva měsíce jsem byl nadšen, že se mi skoro vše daří naklikat. To ale bylo nic (vlastně jen trošku chudší wokna) proti tomu, když jsem se při řešení pár zbývajících nedostatků přes fórum dostal k příkazové řádce a konfigurákům - úplně nové možnosti. Je-li Ubuntu HLAVNĚ pro začátečníky, tak to ještě asi budu dlouho začátečník.
Mam tiez podobnu skusenost, pouzivam linux par rokov, presiel som mnohe distribucie naposledy mi dlhsie vydrzal archlinux, ale ubuntu proste nainstalujem a nemusim riesit problemy ako hibernacia, suspend, nefungujuce fn klavesy na ibm. Vsetko funguje hned ako ma, a po case dost ludi odradi stale sa v niecom vrtat aby nieco rozbehal.
To je vec nazoru. Ubuntu jsem pouzival, nicmene dneska, kdyz mam na nem pracovat, musim hodne zatinat zuby, abych to vydrzel. Osobne mi vyhovuje nejvic Arch Linux, u toho jsem spokojen, nebranim se sirokemu spektru dister od LFS, Slacku, Gentoo po treba Debian, ale Ubuntu proste ne. Mam k tomu sve duvody (nema rolling-updates, mel jsem problem se stabilitou, dementni oddelovani -dev balicku, cili kompilace na hodinu, blbnuti s mp3 a spol, naprosto nelogicke cpani nainstalovanych sluzeb okamzite do defaultniho runlevelu a podobne), takze osobne proste Ubuntu nechci.
Tim jen vysvetluji svuj postoj, samozrejme nikomu Ubuntu nevymlouvam, naopak si myslim, ze je to docela dobra distribuce, ale ne pro kazdeho.
Ono je treba si uvedomit, ze neni zacatecnik jako zacatecnik.
I linuxovy zacatecnik muze mit slusne zkusenosti z jinych systemu a pro takoveho cloveka neni "klikaci" distribuce uplne vhodna.
Pripomina mi to moje zacatky s linuxem. Pul roku sem si hral s Mandrake, coz byla tehdy distribuce se snad nejsirsi konfigurovatelnosti pres graficka rozhrani. Za ctvrt roku na Mandrake jsem se tak o linuxu dozvedel uplny prd.
Potom jsem nainstaloval Slackware a za ctrnact dni jsem se dozvedel o linuxu vic nez kdykoliv predtim. Ten vas totiz donuti.
Pro zacatecniky typu klikam ve woknech, chci klikat na linu je samozrejme Ubuntu velmi vhodne.
Jeste k narazce autora clanku na instalaci Slackware:
Ano, mate pravdu :) Jsem predevsim Slackwarista a nevim jestli je to uz zaujatost nebo jsem neco prehledl ale z hlediska konfigurovatelnosti me neuspokojila ani expertni instalace Debianu (minuly tyden jsem instaloval Etch.) Je fajn mit hned po instalaci 100% 64bitovy desktop (to na Slackware opravdu nejde), ale predpripravit si instalaci na konzoli (byt s BusyBoxem) a vybrat si jednotlive balicky ma proste svoje vyhody a je to prave to co mi se Slackwarem dava pocit absolutni kontroly nad systemem. Ergo na server bych deb nejspis nedal ;)
rofl, desktopovy linux si dat na server je spiš sebevražda, bilinarkovy linux na 100 serverech? Ty nejsi spravce serverů ti jsi maximalně masochysta. Na server já bych jedině dal Gentoo
BSD? gentoo je velmi podobne FreeBSD prevzalo od nich porty, pod gentoo se to jmenuje portage, jinak gentoo spolupracuje s FreeBSD. Jo a kdyz rikas ze na server patri BSD co je unix tak to bych spis rekl ze Solaris. FreeBSD jsem docela dlouho pouzival musim uznat ze je to taky dobry system ale vic potrebuju linuxovske veci co me nejeli moc dobre na bsdcku.
S Gentoo mam maximalni spokojenost, kazdopadne lepsi nez nejakej Debian co ma veci 100let za opicema
Jo ja to rekl spis jako pokus o rozseknuti flamu :) S tim ze debian je 100 let za opicema moc nesouhlasim, je sice pravda ze to neni jako gentoo a nebo dokonce arch (rikam "dokonce", protoze kdyby mel arch zakladnu jako gentoo tak svou ideu rollingu stiha realizovat), kterej ma rolling-updates nebo jak se rika prave aktualnim verzim :) Pokud jde o debiana, tak ho moc rad nemam, ale mam ho vsude. A baliky? Ty se na produkcnich serverech stejne kontrolujou i kdyz jsou ve stable vetvi. Navic se stejne upravujou podle potreb systemu, malokdy stoprocentne sedne distribuovany balik. Pokud clovek spravuje vice serveru najednou, tak je hloupe i kopirovani konfiguraku, je lepsi tomu venovat cas a vytvorit si vlastni balik, ktery se pak rozdistribuuje na servery uz nastaveny a snadno se spravuje.
Nevíte, proč je Ubuntu jen částečně počeštěné? Kdyz v Debianu je přeložené téměř vše. Jako příklad uvádím Gaim, i když rozdíl je vidět i na obrázku pracovní plochy v názvech menu.
pokud si v Nastaveni doinstalujete Cestinu
v nastroji "Jazykova podpora" tak se pocesti zbytek aplikaci vcetne Gaimu a Menu.
Cestina se stahuje z internetu.
asi by bylo na miste upresnit par veci:
- ubuntu je mozna nejlepsi distro, ale ne nejlepsi operacni system, operacni system na vsech distrech zalozenych na linuxu je stejny
- podpora hardware - neni to ubuntu, kdo nabizi velkou podporu, ale opet verze jadra, x11, pripadne gphoto2 pro drivery na fotaky atd. ktere jsou pouzity
Ano, naprosto souhlasim. Byl jsem z toho hodne rozmrzely (bylo to uz v Edgym), na foru jsem se dozvedel uzasnou novinku, ze to "mate uzivatele". Nebudu se k tomu radeji vyjadrovat.
Byl jsem jedním z iniciátorů té změny a určitě vyšly souběžně stejné podněty z mnoha jiných míst. Stačí si uvědomit, kolik let nezobrazují při zavádění výpisy nejrozšířenější operační systémy (Windows, Mac OS (X), SUSE, Fedora, Mandriva...) a nebyl důvod to ve standardním přednastaveném režimu měnit (na žádost uživatelů). To, že se bezproblémů spustí desítky služeb je informace vhodná tak maximálně pro debily, normální lidi to nezajímá. Zajímá je teprve až nějaká chyba. A ten, komu se to nelíbí, si to může změnit - o tom přece svoboda a možnost volby je. Ale kritika, že tomu tak není, když to drtivá většina uživatelů uvítá a navíc to jde změnit je debilní taky. Nehledě na to, proč pro tebe přizpůsobovat systém, který nepoužíváš.
Nehovorim ze mi to chyba, ale ked uzivatel vidi co vsetko sa natahuje, získa lepšiu predstavu ako ten OS vlastne funguje... Pre ludi ktorý sa o to zaujimaju je to rozumna volba.
Mozno keby si namiesto predchadzajuceho "sprdu" napisal odkaz ako si to zmeni, bolo by to konstruktivnejsie...
Lidi, kteří se o to zajímají, si to mohou zapnout. Vždyť jsem to psal několikrát. Na forum.ubuntu.cz se to řešilo nesčetněkrát, nikoliv jen tak pro srandu, tak hledejte.
Zapnutí i v pěknym módu je úplně jednoduchý. Já sem si v grubu odmazal pouze část quite, nebo jak je to přesně.
Teď mám ten splash screen a pod ním se mi vypisují všechny informace. Zapnul jsem to potom co se mi několikrát nehýbalo načítání, až pak jsem zjistil že se mi kontroluje disk a trvá to díky tomu dlouho.
"Zapnul jsem to potom co se mi několikrát nehýbalo načítání, až pak jsem zjistil že se mi kontroluje disk a trvá to díky tomu dlouho."
O to přesně jde, někde je chyba - nevím kde, protože výpisy jsou vypnuté - musím zjistit jak zapnout výpisy a až potom se můžu věnovat chybě. Je to trochu levou rukou za pravým uchem ne?
Argumentovat že to tak mají widle (mimojiné) mi přijde hodně absurdní.
Windows informují uživatele o tom, že probíhá kontrola disku a uživatel to může zrušit. V tom má nyní Ubuntu rezervu, není to koncepční chyba, koncepce je správná a jediné logické řešení je informovat uživatele o časově nároné akci, jako je právě ta kontrola, a dát mu možnost ji zrušit a/nebo přeskočit. Nekoncepční, nelogické a neefektivní by bylo kvůli tomu, když se jednou za určitý počet spuštění (nebo při chybě) spustí kontrola disku, vypisovat zcela zbytečně všechna oznámení - to není systémové řešení.
Skoro ve všem s vámi souhlasím. Můj osobní názor je ten, že ten vápis nikomu neubližuje. Pokud je přímo ve splash screenu, pak je modrou barvou pod grafikou a neruší. Tvoří takový druhý grafický prvek a mě se to líbí.
Hlavně se začínám pomalu připravovat, že se začnu ve startování vrtat o něco více a díky tomu výpisu vím, že hned zruším startování radiu, který nepoužívám.
Sice bych to zjistil i následně, že se spouští, ale zde jsem si toho všimnul hned, takže podle mě ty výpisy v grafické formě nejsou vůbec na obtíž.
A jinak to upozornění na náročné a dlouhotrvající operace, při vypnutém výpisu by nebylo vůbec naškodu. Ušetřilo by to hodně lidem několik restartů.
Jestli to dobře chápu tak Kubuntu se od Ubuntu liší pouze použitím KDE. Všude se mluví o aktualizaci na novou verzi umubtu ale lze to stejné provést s Kubuntu?
Ja pouzil asi pred ctrnacti dny na Kubuntu 6.10 sudo do-release-upgrade. Nebylo to zcela bezbolestne, ale predpokladam ze na ostre verzi uz problemy nebudou.
chtěl jsem si zkusit nainstalovat Linux. Vím že to asi není chyba distribuce Ubuntu, že to bude chyba v rdesktopu a že to tak bude ve všech distribucích... Nicméně problém to je:
Když spustím Ubuntu a z něj se chci přes rdesktop přihlásit na Windows Server 2003 CZ, funguje klávesnice následujícím způsobem:
1. pokud rdesktop použije klávesnici 'cs' (default) a na Windows serveru je česká klávesnice, pak čeština nefunguje, polovina kláves v horní řadě píše špatně, když zkusím napsat písmeno 'v' a napíšu místo toho zavináč.
2. pokud rdesktop použije klávesnici 'en-us' a na Windows serveru je česká klávesnice, horní řada kláves se chová maličko jinak, ale stále rozhodně ne v pořádku a vůbec nenapíšu zavináč, nefunguje ani pravý alt + 'v' a dokonce ani levý alt a 64 na numerické klávesnici.
- furt nefungují klávesy s pravým altem, což je hodně škoda - nejde napsat zavináč, kanál, hranaté závorky atd. Přitom v samotném linuxu to funguje správně, akorát v tom rdesktopu ne.
- jinak to pomohlo. Nicméně je to hloupé, mělo by to fungovat od začátku, bez potřeby hledat na Google, jak to zprovoznit. Kdyby něco takového měl Microsoft ve Windows, tak ho všichni rozdupou.
Lidi se na to ptají furt a furt dokola: Eye of Gnome je systémový prohlížeč obrázků, kterým se prohlížejí obrázky, když na ně kliknete. Nic moc jiného to neumí. F-spot a GThumb jsou prohlížeče na správu fotek, třídění do albumů, otáčení, převádění atd... Zatímco F-spot je určen BFU, GThumb je rychlejší, lepší a složitější. Můžete si vybrat.
Na rozdíl od mono-optimistického autora článku se domnívám, že Tomboy a F-Spot jsou spíše příkladem dvou aplikací které jakž takž fungují, PŘESTOŽE jsou napsany v monu.
Opravdu nevim, ktere jojo tak debilne tu polozku prelozilo. Proc se to nemohlo jmenovat Spravce uzavrenych ovladacu? Tento nazev je opravdu vyplod OSS fanatika :(
Úplně mi mluvíte z duše a nahrál jste mi na smeč s mou kritikou českého lokalizačního týmu Ubuntu. Máte samozřejmě úplnou pravdu. Jde o to, že Ubuntu překládají lidé, kteří neumějí (dobře/kvalitně) překládat, a přesto se toho až téměř fanaticky kolektivně drží, i když je to kontraproduktivní. Konstruktivní připomínky neradi slyší a leckdy arogantně ignorují, bohužel (pro uživatele).
> A na priste prosim nic "nepropokladejte", kdyz to nevite...
Proc ne? Myslim, ze je korektni do diskuse psat i domnenky ci veci, kterymi si clovek neni jist, pokud je uroven nejistoty zretelne vyznacena (aby tim nezmatl ostatni, kteri by to jinak mohli povazovat za sdeleni znameho faktu). A to v mem prispevku snad bylo dodrzeno (mozna az na mluvnicky spatnou posledni vetu).
Myslim, ze v tomto ohledu je muj prispevek korektnejsi, nez ten, na ktery jsem reagoval. V nem autor v posledni vete 'Tento nazev je opravdu vyplod OSS fanatika'. Nevim, zda toto sdeleni ma autor podlozene rozsahlymi zkusenostmi s autorem tohoto prekladu, nebo se jedna o domnenku zalozenou pouze na tomto jednom prekladu. Tipuji vsak, ze spise to druhe.
BTW, me spis vyraz 'Spravce uzavrenych ovladacu' pripada jako vyraz od OSS fanatika, narozdil od vyrazu 'Spravce nesvobodnych ovladacu'.
> Myslim, ze v tomto ohledu je muj prispevek korektnejsi,
Samochvala smrdi, obvzlast vlastni poplacani o sve dokonalosti.
Ja nevim, kdyby tahkle vypadalo v parlamentu nebo na mezinarodnich politickych jednani, tak by teda svet vypadal jeste hure nez ted.
Priklad:
Nektery z cinskych generalu predpokladal/domnival, ze zitra zautoci rusove, tak preventivne da rozkaz vypalit nekolik jadernych strel na domnele ohrozeni.
Vase jednani je obdobne, krom tech nasledku. Co z toho plyne? Priste vice taktnosti, diplomacie a premysleni, nez neco vyplodim. Muze to vest tem lepsim vecem nez bezbridkemu flamu.
A podivejte se do vykladoveho slovniku co znamena restricted.
Ne, OSS fanatik ma plne usta slov typu svobodny, nesvobodny, m$, a podobne hesla.
Jen na okraj:
Sama GPL licence vuci jinych licencim opravda "svobodna". Neni nad licence typu BSD. Ale az to dale nerozebirame. Vhodne je pouzivani vyrazu jako uzavreny/otevreny kod/ovladac/hardware atd. Svoboda je pojimava. Hlavne u OSS fanatiku...
> Ja nevim, kdyby tahkle vypadalo v parlamentu nebo na mezinarodnich politickych jednani, tak by teda svet vypadal jeste hure nez ted.
Pokud to porovnam oproti soucasnemu stavu bezne mezilidske komunikace, kdy mnoho lidi casto operuje se svymi domnenkami, ktere ale (bud nevedome, nebo umyslne) vydavaji za objektivni pravdy, tak si myslim, ze by bylo lepsi, kdyby v reci peclive rozlisovali uroven sve jistoty ohledne sdelovane veci.
O tom jak vypadaji mezinarodni politicka jednani nemam predstavu. Vy o nich mate dostatecne spolehlive informace, nebo jen nepodlozene predpokladate, ze na nich obe strany prezentuji pouze peclive podlozene informace?
> Vase jednani je obdobne, krom tech nasledku.
No prave. Vhodnost a nevhodnost daneho jednani je treba hodnotit prave vzhledem k jeho nasledkum. Proto nelze bezhlave aplikovat kriteria z jedne oblasti na jinou. Ve vasem prispevku jsem tedy nenasel zadny argument proc je nevhodne psat do diskuse domnenky, pokud budou zretelne odlisene od sdelovani faktu. Mate nejaky?
> Ne, OSS fanatik ma plne usta slov typu svobodny, nesvobodny,
To spis free software fanatik. OSS fanatik ma plna usta toho, jak je open-source lepsi vyvojovy model oproti closed-source, naopak slova jako svoboda v jeho ustech chybeji. Fiktivni OSS fanatik deli software na otevrene/uzavrene (proto by spis pouzil vyraz 'Spravce uzavrenych ovladacu'), zatimco fiktivni free software fanatik deli software na svobodne/nesvobodne (proto by spis pouzil vyraz 'Spravce nesvobodnych ovladacu'). Nicmene ta poznamka za BTW v mem predchozim prispevku byla myslena spise jako zert.
Ty prvni komentare opravdu jsou k nicemu. Jde pouze o lidske chovani. Muzete vy prvni rict, proc jste napsal tohle?
> Predpokladam, ze puvodni nazev byl neco jako "non-free driver manager", takze preklad je docela presny
Proc si to predem nezjistite? Je to jak s tim cinskym generalem. Sve rozhodnuti musi si predem zjistit na _faktech_, nez udela mozna svoje posledni rozhodnuti v zivote. To tady sice nehrozi, ale jde o princip.
Co vy jste udelal? Proste jste placnul, s tendenci presvedcovat pisatele pred vami, ze to je jinak. Coz bohuzel neni. Proc jste si to radsi neoveril? Proc jste to nakonec napsal?
> To spis free software fanatik. OSS fanatik ma plna usta toho, jak je open-source lepsi
> vyvojovy model oproti closed-source, naopak slova jako svoboda v jeho ustech chybeji.
> Fiktivni OSS fanatik deli software na otevrene/uzavrene (proto by spis pouzil vyraz
> 'Spravce uzavrenych ovladacu'), zatimco fiktivni free software fanatik deli software na
> svobodne/nesvobodne (proto by spis pouzil vyraz 'Spravce nesvobodnych ovladacu').
> Nicmene ta poznamka za BTW v mem predchozim prispevku byla myslena spise jako zert.
Ehm, tak tohle jsem nikdy neslysel. Za to lidi z OSS komunity maji podobnych slov plnou pusu. A ze neni jich malo.
Ja jeste znova odkazuji, aby jste se podival do kvalitnich anglickych vykladovych slovniku na slovo restricted.
Preklad je chybny, a misto rozumu, zde zapracoval nerozum.
>> Predpokladam, ze puvodni nazev byl neco jako "non-free driver manager", takze preklad je docela presny
> Proc si to predem nezjistite?
V prvniho prispevku nebylo receno, zda jeho autor znal puvodni nazev (a udelal si nazor na zaklade jeho znalosti). Ja ho neznal, a kdyz jsem videl ten preklad, a napadla me tato varianta (pricemz mi prisla jako vysoce pravdepodobna - vzhledem k historickym korenum Ubuntu a existenci "OSS Fanatiku"). Protoze vsak celou zalezitost nepovazoval za hodnou takove pozornosti (a v podstate me to je jedno), tak jsem to negooglil. V zadnem pripade jsem nemel v umyslu presvedcovat autora prvniho prispevku, ze je to jinak. Pouze jsem chtel upozornit na jinou moznou interpretaci prezentovanych faktu. Uznavam, ze se to dalo formulovat lepe (napr. 'Pokud by (jak predpokladam) puvodni nazev byl "non-free driver manager", tak by ten preklad byl docela presny'). Nicmene stojim si za tim, ze takova pripominka je relevantni - i kdyby jenom proto, ze odpoved na ni od osoby, ktera je se situaci seznamena, usetri praci vsem ostatnim ctenarum, ktere napadlo stejne vysvetleni jako mne.
> To tady sice nehrozi, ale jde o princip.
> Ehm, tak tohle jsem nikdy neslysel. Za to lidi z OSS komunity maji podobnych slov plnou pusu. A ze neni jich malo.
Tak to bude nejlepsi si zjistit, kde se vzal vyraz open source software (OSS):
> Ja jeste znova odkazuji, aby jste se podival do kvalitnich anglickych vykladovych slovniku na slovo restricted.
> Preklad je chybny, a misto rozumu, zde zapracoval nerozum.
Pokud prekladam nazev (a zvlast pak nazev vystizny), tak je IMHO lepsi najit vystizne slovni spojeni v cilovem jazyku, nez prekladat nazev doslova. Neni tedy dulezity vyznam anglickeho slova 'restricted', ale to, co ten program dela. V tomto ohledu jsou IMHO obe varianty (jak v anglicke tak v ceske verzi) co do vystiznosti srovnatelne (alespon vzhledem ke kontextu). Ke ktere se priklonit je pak spis politicke rozhodnuti. Proc v tomto ohledu prekladatele ucinili vlastni politicke rozhodnuti a nedrzeli se rozhodnuti z originalu - nevim a v podstate me to ani nezajima, nicmene myslim, ze to nemohu jednoznacne odmitnout.
|| Predpokladam, ze puvodni nazev byl neco jako
|| "non-free driver manager", takze preklad je
|| docela presny
| Proc si to predem nezjistite? Je to jak s tim
| cinskym generalem. Sve rozhodnuti musi si
| predem zjistit na _faktech_
Ehm, ehm. Tohle je internetova diskuze. Kdyz se tady nekdo bude plest nebo predpokladat nepravdy, nic se nedeje. Internetove diskuze nejsou dulezite, je to jen zabava na vecer mezitim, co se mi kompiluje program. Tak nevim, proc tady musim cist pul tuctu komentaru o tom, kde se jako male decko hadrkujete o tom, jestli ma nekdo pravo napsat do komentare vetu zacinajici "Predpokladam, ze ..."
Jeste jednou a jasne: na internetovych diskuzich/komentarich/... nezalezi!
Jak si dovoluješ mluvit za jiné? Odporný egocentrismus, vydávat svoji lhostejnost za univerzální a jedinou správnou lhostejnost, kterou musejí všichni sdílet. To, že tobě na diskusích nezáleží, neznamená, že ostatním lidem na nich nezáleží. Stejně tak nechápu, kde se v tobě bere ta nebetyčně sebestředná povýšenost vydávat za dogma to, že diskuse slouží přesně a jedině k tomu účelu, ke kterému ji využíváš ty - tedy zábavu na večer. Kdybys napsal kouzelné slůvko "mně", pak by to aspoň bylo přijatelné, když ne správné. Ale taková porce asociálního jájismu a zaslepené netolerance čehokoli jiného než tebe jako jediného tvora ve vesmíru se jen tak nevidí.
Pokud internetovou diskusi bereš jako něco na čem ti nezáleží a kde se klidně můžou plácat kraviny, tak by bylo lepší, kdyby ses pro příště vyvaroval příspěvkům do nich. Protože za prvé když ti na nich nezáleží, tím, že do nich přidáváš své vyhraněné názory na ně, a s vykřičníkem, si protiřečíš a sám sebe usvědčuješ ze lži a neupřímnosti. A za druhé - a hlavně - v nich diskutují lidé, kterým na věcech, které v životě dělají, záleží. I na té diskusi. Protože přispívání do diskuse je činnost v životě jako každá jiná. Což mimo jiné s sebou nese i přijmutí zodpovědnost za vlastní činy, všechno co v životě děláš, má následky - tedy i to, co do diskuse napíšeš.
> hodne je pouzivani vyrazu jako uzavreny/otevreny kod/ovladac/hardware atd. Svoboda je pojimava.
K okraji:
Svoboda je pojem, ktery se primo vztahuje jen k uvazujicim bytostem. Nicmene casto byva smysluplne pouzivan i v kombinaci s jinymi pojmy. Napriklad svobodna spolecnost (~ spolecnost, ktera neomezuje svobodu jejich clenu) ci svobodny software (~ software, ktery neomezuje svobodu jeho uzivatelu). Tyto pojmy jsou samy o sobe jsou nejasne (stejne jako puvodni pojem svobody vzazeny k lidem), nicmene lide se snazi je uchopit pomoci striktnejsich kriterii, pro software napriklad 4 svobody od RMS ( http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html ) nebo Debian Free Software Guidelines ( http://www.debian.org/social_contract ). V tomto kontextu uz ma pak vyraz 'free software' jasne definovany smysl.
BTW, v tomto prispevku netvrdim, ze je vhodnejsi pouzivat vyrazy svobodny/nesvobodny software nez vyrazy uzavreny/otevreny software - nechci vyvolavat bezbrehe flamy. Pouze ukazuji, ze vyraz svobodny software je dostatecne jasne vymezen.
Ale mezi 'linuxovymi zacatecniky' a 'softwarovymi atheisty' (kam zrejme hlavne ubuntu smeruje) nebude takto jasne zrejme chapan.
Obecne je ve spolecnosti svoboda chapana jako pozitivni respektive slovo svobodny ma kladny, pozitivni nadech (nebo je tak vnimano).
Naproto tomu nesvoboda, nesvobodny ma tendenci byt vnimano negativne (nedostatek, absence svobody - neceho dobreho a spravneho). Pokud je neco nesvobodne, je tam citit jakesi negativni napeti. Muze jit o nespravedlive utlacovani, muze jit o spravedlivy trest (ale za nespravedlivy cin).
Pokud uvidim ve svem systemu neco co je se oznacuje jako 'nesvobodne', bud k tomu budu mit neduveru (co to provedlo?) a nebo s tim budu soucitit a snazit se to osvobodit :)
Pri prekladani nejde o to udelat 100% presny preklad, ale jde o to najit kompromis mezi tim, jak to bude presne, a tim, jak dobre to bude znit. Kdyby se vsechno (napr.) z anglictiny prekladalo presne, bude mit kazda prelozena veta v prumeru pet prechodniku...
No vas prispevek neni zrovna preplneny hodnotnymi informacemi. Ktery z tech vyroku podle vas je nesmysl? To, ze presne prekladaji jen amaterska decka, nebo ten o tom, ze pri prekladu (typicky beletrie, protoze v odborne anglictine jsou souveti jednodusi, samozrejme) z anglictiny vede presny preklad k halde pristavku? Muzete cokoliv z toho nejak okomentovat nez pomerne impotentni hlaskou o pitomostech?
Impotentní hlášky zde píšete vy, anonyme. Motáte sem nějakou beletrii, když je celou dobu řeč o překladu počítačového prostředí a programů. Možná byste si v tom měl dělat jasno a patřičně komentovat téma a ne nesmysly. O přístavcích nebylo v diskusi o ne/vhodnosti překladu nesvobodný ani slovo. Pokud si myslíte, že "uzavřené" pro "restricted" je otrocký překlad amatérského děcka, tak se laskavě zastyďte, jděte si doplnit vzdělání a nebo se třeba vycpat. Ale nekomentujte něco, čemu nerozumíte. Rozhodně nemůže být nejmenších pochyb o tom, že "uzavřené" pro "restricted" je mnohem, mnohem vhodnější, přesnější, výstižnější a bezproblémový překlad než je "nesvobodný". Až tam někde překladatelé uvidí "non-free", pak ať to teprve přeloží jako "nesvobodný". Do té doby ten překlad zůstane na pokleslé a zavádějící úrovni.
Já jsem měl problémy s grafikou už při zkoušení liveCD. Mám NB s ATI X1300 a nenaběhly mi xka kvůli absenci ovladačů. Stáhnul jsem nové ovladače a vše jak je v návodu na wiki.ubuntu.cz a poté to šlo bez problémů v plné síle, možná ještě líp jak v předchozí verzi.
Ja s graficky akscelerovanym desktopem jeste nemam zkusenosti, muzete tu nekdo pls. zminit i dalsi vyhody, nez vzhled? Pocitam, ze kdyz se o vykreslovani pouziva graficky preprocesor misto normalniho procesoru, pocitam, ze nedojde k tomu, ze vam vytuhne vsechno co je na obrazovce, kuli tomu, ze probiha nejaky narocny vypocet, atd...
Tohle by mě taky zajímalo. O ty omalovánky tolik nestojim.
Ale pokud by to zlepšilo rozdělení prostředků počítače tak bych byl rád, ale asi to co bych získal bych zase ztratil na oněch prostředcích, které to umožňují.
Ja jsem se zase strasne tesil na noveho Debika :) Mam ho nainstalovaneho a spousta veci se mi na nem vic libi, prijde mi i mnohem pouzitelnejsi. Jenze nektere veci mi brani v uplnem prechodu na nej. To co v Ubuntu jde na dve kliknuti, to v Debiku skonci chybovim hlasenim. Pro mne osobne je nejvetsim problemem pridani sitove tiskarny, proste ji neprida, ani se nezobrazi. Kdyz se o to pokusim v textovem rezimu, skonci to chybou se ctyrmistnim cislem, a v kombinaci etch a chybova hlaska vygoogluji ctyri odkazy, ktere navic nevedou k reseni. Jasne, ze se mi to casem podari asi zprovoznit a odladit. Je jen skoda, ze to co jinde funguje bez problemu jinde neni ani zdokumentovane a u Debika mne to mrzi dvakrat tolik, mam ho dost rad, ale musim uznat, ze UBUNTU je v tomto smeru lepsi. Navic videl nekdo nejakou recenzi na Debika ??? Ja ne, jen jsem si precetl, ze proste vysel. Skoda.
No, každopádně je zapotřebí takovou chybu nahlásit do debianího bug systému. Třeba se s ní pak něco stane.
Ubuntu a Debian v tomhle fungujou trochu odlišně. Ubuntu AFAIK dělá více testování desktopového prostředí, v Debianu je to spíš zabalíme to a až si někdo všimne chyby, tak ji opravíme (samozřejmě, že ne vždycky, v GNOME pkg-teamu jsou hodně aktivní frantíci).
Existují sice nějaké iniciativy, jak to zlepšit, ale zatím se moc nestalo.
Tak, jako duchodci nepotrebuji digitalni fotak (staci jim analogovy), nepotrebuji BFU GNU/Linux, staci jim widle a popripade lopata a hrabe. Jsou to negramotni sedlaci, povazujici PC za psaci stroj, ktery se porad *samovolne* rozbiji a proto se boji vyzkouset neco noveho. Maji 2 (vysoce nespolehlive a nekvalitni) antiviry, o kterych si precetli v PPK, napriklad Avast s AVG7. Pouzivaji 2, nebo 3 firewally, 2 nebo 3 anti spyware a vedle toho maji nainstalovan *buntu, na ktery doma porad nadavaji, ze nefunguje.
*buntu je primitvni distribuce, nainstaluje ji kazda lama, vse funguje po instalaci automaticky s defaultni konfiguraci a pokud nahodou neco nefunguje, tak za to muze "linux", protoze "linux je nedodelek a bastl" Takovych uzivatelu (BFU) si nevazim a meli by radeji zustat s widlemi, hrabemi, lopatami a dal kidat hnuj, neustale spamuji diskusni fora, psat dokazou, cist ne. Po par dnech/tydnech/mesicich se na "linux" vykaslou a pote cely zivot nalhavaji sami sobe i vsem okolo, jak je M$ skvely, nejlepsi, nejmodernejsi jenom proto, ze nemaji na vic.
Konecne rozumny clovek. Miluju debian. A predtim jsem mel ubuntu a uz ho nechci ani videt. Ubuntu pro zacatecniky je best ale pak je ho nejlepsi zahodit a dat si tam debiana.
Mám tomu rozumět tak, že když někdo zajde do obchodu, kde vysype peníze za legalizaci svých woken, začne všechno samo fungovat a přijde o chvíle odpočinku s modrou obrazovkou? To by mě pak zajímalo na jakém principu tahle transformace peněz na spolehlivost systému funguje?
no klidně si používej widle:-D sranda že to, jak nejsou widle skvělé, píšou uživatelé kteří zapnou PC, otevřou prohlížeč a to je vše... proto neví že jim něco nejede:-D maximálně si ještě pustí nějáký ten film a nebo třeba hudbu a to je jejich celá práce se systémem...takovíto lidi nepotřebují linux, protože by jim byl na nic... navíc by ani nepochopili jak se co spouští...
Sdravim vás fšechny v této maličké diskuzi. Jak jsem jednou psal, naučil jsem se spoustu věcí už na supr systému windows XP. Taky mi hned když jsem uvedl, jak jsem hacknul GNOME PANEL tak, že jsem si na něj dal koš - trvalo to skoro měsíc - nabídlo spousta spráfců práci.
Takže já vím vo co tady de a o čem píšu.
Právě v UBUNTU se mi podařil ten hack, takže je jasně příšerně zabezpečený a nemohu jej doporučit. V MS to je moc těžké, takže tam ten panel nehackne kdejaká lama.
Já si ale myslím, že nejlepší je FreeBSD, protože jde těžko nainstalovat a vypisuje při startu spoustu informací. Taky jsem zjistil, že je namáknutá Fedora Core 6, ale není tam ten Synaptic a apt, tak teda netuším, jak tam instalujou soft - a proto ten systém taky nedoporučuju, protože se můžete spolehnout jen na to jedno DVD.
Ale nešli mi od kámoše vypálit - asi jsem měl slabej zapalovač - no jo, zkuste si někdy v jedné ruce držet dvě CD a v druhé poloprázdný zapalovač... To opravdu pak nic moc nezkopírujete.
Ale i to se mi jednou povede a pak budu opravdovej Hacker. Budu umět vypalovat CDčka, instalovat Debian, hackovat GNOME PANELy a používat nejlepčí systém Microsoft.
Protože to je na hackingu nejlepší - používat jenom to, co mi sedí nejlíp.
Zatím čus a jestli mě někdo chce zaměstnat jako spráfce - napište. Ale pouze opravdoví zájemci - nemám zájem o spum.
Udivuje mě, že redakce přechází bez povšimnutí závěr článku, který si stěžuje na nedoporučovaný způsob přechodu na nové vydání. "Jako zkušenějšímu uživateli mi naopak zase vadí problematický dist-upgrade, který se s Ubuntu táhne již dlouhou dobu. Vím, že Ubuntu je určeno primárně začátečníkům, ale to neznamená, že by se měli pokročilejší uživatelé ignorovat." Podobně si myslím, že by neměla publikovat články lidí, kteří té distribuci nerozumějí a navíc používají obraty typu "vývojáři cpou...". Jsem tu snad sám, kdo se domnívá, že tohle do seriozního článku vůbec nepatří?
Ne, nejste sám, mě tohle přišlo také dost divné. Sám sice primárně používám Gentoo (takže nejsem žádný fanatický obdivovatel Ubuntu, reklamní hype je mi ukradený, Ubuntu jsem poprvé zkoušel dávno před tím), ale o pár instalací Ubuntu se také starám. S upgradem z jedné verze celé distribuce na jinou jsem nikdy neměl žádný problém, nevím, na základě čeho si autor článku troufnul na takovou generalizaci...
Také jsem kdysi někde četl, že je lepší používat aptitude místo apt-get, že si umí trochu lépe poradit se závislostmi - tak ho od jisté doby na Ubuntu takřka výhradně používám (občas Synaptic) a s upgradem jsem opravdu neměl nikdy žádný problém...
I když mě třeba taky nějak za polovinou přestalo bavit číst celé release notes od nového Debianu, zrovna u Ubuntu by snad nebyl takový problém, jít na hlavní stránku - tam je dost výrazně odkaz na informace o upgradu - je to jedna stránka - a v ní je to dost důrazně uvedeno (v nadpisu) - tzn. i kdyby to člověk jen zběžně prolétl (po nadpisech), tak si toho všimne...
Místo toho nám tu autor předkládá, "co všechno nečte" a "co všechno nesleduje"... :-) No, taky nemusí, to mu nikdo nenutí, ale v tom případě, ať o tom nepíše. :o)
Kubuntu pouzivam jenom kratce tak je mozne ze mi neco unika.
Otazka je jak upgradovat kubuntu na nove feisty?
Zkousel jsem standardni cestu pres apt. Vznikla sousta konfiliktu se zavislostma
hned prvni: gconf2: Depends: python (>= 2.5) but 2.4.3-11ubuntu3 is installed.
Jak pisete nekde nahore apt neni podporovana cesta. Nechapu proc ale dobre.
Dale update-manager je zalezitost jenom pro ubuntu ne kubuntu.
Dale zkousel jsem postup z http://kubuntu.org/announcements/7.04-release.php#upgrade vsechno jsem updatoval
jak jsem umel. "Full Upgrade" nejde stisknout.
Po aktualizaci baliku to ochotne ohlasi ze je nove kubuntu. Proklikal jsem podle pokynu
a jsem ve fazi kdy me to vyziva abych ukoncil tu jejich intalacni adept a spustil kubuntu
distribution upgrade tool.
Kde to je? coto je? V upgrade manualu od kubuntu nic nevidim. Pise se o "Version upgrade button", ten taky nevidim.
Muzete nekdo pomoci? Diky Vlada.
Tiez som mal podobny problem, ale ako sa pise v pokynoch pre Kubuntu na hlavnej stranke http://www.ubuntu.com/getubuntu/upgrading , bod 3: If you are using the Edgy KDE 3.5.6 repository, also add deb http://kubuntu.org/packages/kde-356-pre-feisty-upgrade/ edgy main , po update repozitarov v Adepte sa Ti nainstaluje spominany upgrade tool, potom sa Ti objavi zname okno s informaciou o novej verzii Kubuntu a az potom sa Ti konecne spusti upgrade tool.
Ziaden "Version upgrade button" som v Adepte nenasiel, neviem co tym mali namysli.....
Jo supr. Dik ten radek s KDE 3.5.6 mi fakt chybel. Ale v tom upgrade manualu byla jasne napsana podminovaci veta a protoze jsem mel verzi KDE 3.5.5 nepouzival jsem 356 reporsitor.. tak jsem proste nevykonal prikazy za podminkou. Nicmene pak uz to valilo takze ted muzu spokojene psat cely feisty.