To je fakt legracni clanek, skoro mi pripadne, jako by se autorovi nelibily patenty nebo byl dokonce proti nim. Evidentne Lessig neni uplny idiot, tak nechapu posledni vetu o tom, ze kdyz se objevi v nazvu knizky svoboda, tak z nej hned nekdo dela antipatentoveho anarchistu. To si fakt nekdo mysli, ze patenty jsou zbytecne(tech softwarovych nevyjimaje - nechapu, ze nekdo rozlisuje mezi SW patentem a patentem)? To snad ani ta banda nactiletych halo-linux fanatiku zde na rootu si to nemysli. Jinymi slovy, clanek nas poucil o tom, ze liberal = anarchista. Diky!
P.S.: pro ty mene chapave a zdatne, patenty jsou tu pro to, aby mohl byt zarucen tomu co neco vymysli patricny zisk, za sve vynalozene usili, protoze on na rozdil od pana souseda, co se cele dny rypal v nose a prispival do diskuzi, vymyslel zahradni hadici. Bez patentu by se mohl priste taky radsi rypat v nose a zahradni hadici by nikdo nevymyslel. Ikdyz to byl primitivni a polopatisticky priklad, tak doufam, ze jej alespon vetsina pochopila a ted jiz vi, ze bez patentu by jsme byli technologicky o 50 let nazpatek. Jen pro upresneni, KAZDY patent je (jen a pouze) DUSEVNI VLASTNICTVI. Neni tedy rozdil mezi necim co tu nazyvate "softwarove patenty" a tou hadici.
Skutecna svoboda tkvi v rovnovaze mezi tim co je dobre pro jednotlivce a tim co je dobre pro spolecnost. Halo-linuxari ziji v iluzi, ze vse musi byt zadarmo, svobodne a spolecne ... tomu se rika budto komunismus a nebo anarchismus, vyberte si:) Mne ty marne a trapne boje linuxaru za "svobodu" prijdou jako sektarstvi, neverbujete linuxare nahodou na vermirnilide.cz???
Hadici by klidně mohlo vymyslet několik lidí nezávisle, má snad jeden z nich právo ji ostatním upřít? To teda nevím. BTW, "duševní vlastnictví" v reálném světě dává asi takový smysl jako "identita proměnné" v Haskellu.
K čemu je dobrý patent typu: okno takového a takového typu; nebo například: tento způsob nakupování.
Je nutno rozlišovat, aby patent vůbec měl smysl ochrany duševního vlastnictví, a nikoli aby byl nástrojem v konkurenční soutěži a fungoval jako prvek právní ochrany podavatele před žalobami jiných podavatelů patentů. Softwarové patenty v současné době fungují podobně jako jaderné zbraně; každý bohatý stát, který si je může dovolit, je má, ale všichni ví, že je nepoužijí.
Krom toho by mělo být zohledněna délka patentu, je nesmysl, aby softwarový patent platil 20 let, když životní cyklus softwaru se neustále snižuje. IT "průmysl" má neskutečně rychlý vývojový potenciál.
Proto jsem proti softwarovým patentům, alespoň v jejich současné aplikované podobě.
Tak v USA zaregistrovat patent neni zas takovy problem, pry staci jenom registrace, u nas se musi platit velke prachy a zdlouhave rizeni a podobne. Zas na druhou stranu muze byt nas patent alespon trochu validni a asi se moc casto nestava, ze by byl zpochybnen. Pokud se totiz zjisti, ze v dobe patentovani, bylo nekym jinym dana vec uz publikovana, tak je patent automaticky neplatny. To, ze si nekdo patentuje okno a podobne nesmysly je spis takovy linuxovy urban legend uz jenom z principu neprijimani cehokoliv ... navic tyhle "rychlokvasky" patenty plati jenom v USA, takze si s tim vetsina lidi stejne hlavu nelame, spis jde jen o to, ze kdyz by fakt nekdo opral neco revolucniho co cehoz vyrobce investoval znacnou cast prostredku, tak je to pak problem. Nicmene souhlasim, ze tech 25 let patentoveho prava je zbytecne moc, pro software by mohlo stacit 5-7. Nechapu, ze nekomu vadi softwarove patenty, ktere se prakticky nikoho nedotykaji. Realny problem bych videl s HW technologiemi jako CD,DVD, pripadne OLED, kteremu brani v rozsireni jenom to, ze se snazi firmy vytezit z LCD co nejvic a proto OLED patenty drzi u sebe. To jsou hold dve strany mince a chtelo by to udelat nejaky rozumny kompromis. Jelikoz nejde moc rozlisovat mezi SW a HW patentem, tak bych to zkratil na 10 let, ale to je zas otazka, protoze pro vyvoj nejakeho HW to muze byt neperspektivni z hlediska navratnosti, ale pro 10 let bych ruku zvedl.
Jestli se ty patenty nikoho netykaji, se uvidi, jakmile patentova loby ty patenty protlaci i v Evrope. Evropsky softwarovy prumysl je zalozen zejmena na malych a stredne velkych firmach. Chci videt, jak obstoji vedle firem jako IBM, Microsoft a dalsi, s jejich financnimi prostredky, pravniky a patentovym portfoliem. Evropske firmicky by nakonec byly rady, ze ty velke firmy zastavi stihani vymenou za jejich know how. A tyhle firmy maji v Evrope jiz hezkou sbirku softwarovych patentu. Zatim jsou neplatne, dalo by se rici i to, ze byly udeleny protipravne. Stanou se ale asi platnymi, budou-li patenty v Evrope uzakoneny.
> To si fakt nekdo mysli, ze patenty jsou zbytecne(tech softwarovych nevyjimaje - nechapu, ze nekdo rozlisuje mezi SW patentem a patentem)?
V Cesku SW patenty neplati. Ve spouste dalsich zemi take ne. Takze o jejich potrebnosti podlozene pochybnosti.
> KAZDY patent je (jen a pouze) DUSEVNI VLASTNICTVI. Neni tedy rozdil mezi necim co tu nazyvate "softwarove patenty" a tou hadici.
Prislusne zakony definuji, co je patentovatelne a co neni. Napr. explicitne vylucuji patentovatelnost matematickych tvrzeni, ackoliv hledani dukazu matematickeho tvrzeni muze matematikum zabrat desitky let prace a takove tvrzeni muze mit znacne prakticke uplatneni. Stejne tak explicitne vylucuje patentovani pravidel dusevni cinnosti.
Patentovy zakon umoznuje patentovat technicke zarizeni, ktere ke sve funkci vyuziva nejaky softwarove implementovany algoritmus (bylo by tedy mozne patentovat napr. MP3 prehravac), ale uz ne algoritmus jako takovy (napr. princip MP3 komprese a dekomprese).
> ale uz ne algoritmus jako takovy (napr. princip MP3 komprese a dekomprese).
A navic pokud je uz publikovany samotny algoritmus, tak jeste zbyva otazka, zda konkretni technicke zarizeni, ktere ho vyuziva, je dostatecne inovativni, aby na nej byl udelen patent. Inovace je totiz obvykle v tom samotnem algoritmu (ktery je v CR nepatentovatelny) a vyuziti algoritmu v technickem zarizeni je uz casto jen rutinni zalezitost.
1) Patenty jsou jen jednou z nekolika nastroju na ochranu dusevniho vlastnictvi.
2) K cemu mi je napr. popis funkce teleportace objektu? Vyuzitelne je zarizeni, ktere tuto funkci ma. A ze by vytvoreni takoveho zarizeni bylo rutinni? Pokud byste vsak popsal presny postup, jak se takova vec provadi tj. popsal jeji technickou realizaci, tak takovy "algoritmus" (chcete-li) patentovatelny pochopitelne je. Nechapu, kde jste prisel na to, ze neni.
2) Nevim, proc se ptate na popis funkce objektu. Ten je zcela nevyznamny a neda se srovnavat s popisem algoritmu. Pro patentovy zakon neni dulezite, jak je dane zarizeni uzitecne a vyuzitelne, ale jak je inovativni. Samotne matematicke tvrzeni ci algoritmus sice primo vyuzitelny neni (na rozdil od zarizeni, ktere ho pouziva), ale obvykle je objev takoveho algoritmu vyrazne inovativnejsi, nez implemenetace daneho algoritmu v zarizeni. Samozrejme, v konkretnich pripadech muze byt inovativni i samotna implementace.
> Pokud byste vsak popsal presny postup, jak se takova vec provadi tj. popsal jeji technickou realizaci, tak takovy "algoritmus" (chcete-li) patentovatelny pochopitelne je
Ano, postup vyroby technickeho zarizeni (i popsany algoritmem) patentovatelny je. Algoritmem v kontextu teto diskuse mam na mysli softwarovy algoritmus, tedy algoritmus pracujici nad daty. Nikoliv algoritmus jako obecny postup nad hmotnymi objekty (treba postup vyroby).
No, nejsem si jist, jestli cesky patentovy system rozlisuje mezi dusevnim vlastnictvim na hmotne a nehmotne veci. Kazdopadne tahle vec je hodne ozehava. Mela by to resit nejaka rozumna legislativa statu.
Uvedu priklad:
Kdo kdy nekdy neco sam vyvinul a naprogramoval, tak mi da jiste zapravdu. Nejtezsim na celem programu je vymyslet o co vlastne pujde a hlavne, vymyslet nejaky graficky interface, aby se to snadno ovladalo a podobne. Naprogramovani je uz pak jenom prace pro "nadenika", takze samotny kod nema prakticky zadnou hodnotu (coz mnozi z nepochopitelnych duvodu nechapou). Kdyz vymyslim novy algoritmus pocitani 3D sceny, tak algoritmus zabere par hodin kodovani, ale jde hlavne o tu myslenku. A prave ta myslenka by mela byt nejak automaticky chranena, protoze kdyz nekdo nad nejakym programem premysli, udela ho perfektne pouzitelny s perfektnim rozhranim, tak na tom stravi treba tydny a mesice casu ruznym vylepsovanim, ale to hole naprogramovani zvladne za dva vecery cisteho casu. Jak k tomu pak prijde takovy vyvojar, kdyz to vypusti do sveta a chce za to pochopitelne nejakou odmenu a na druhe strane se to zalibi nejakemu OSS "vyvojari" (chapejte cvicene opici-programatorovi) a ten to za ty dva vecery prebusi, venuje tomu minimum casu a vyda to jako OSS a jeste se vydava za nejvetsiho "ownera". Takovy clovek nic nevymyslel, jenom dokazal vzit a oprat jiz hotovou vec a to jde bohuzel hodne tezko zakotvit v nejakych patentech. Tam by mel prijit soud a rozumne a hlavne rychle rozhodnout, ze hold pan plagiator udelal plagiat a potrestat ho. Samozrejme by se pristupovalo k zavaznosti, protoze kdyz to "opere" za rok, kdyz se puvodnimu vyvojari vyvoj zaplatil, tak by to bylo ok a to je proste ta hranice, ktera by v normalnim svete gentlemanu nemusela byt resena patenty, ani soudy, bohuzel situace je takova, ze OSS komunita svuj "vyvoj" zaklada, ne na vymysleni novych veci, ale na kopirovani a preprogramovavani stavajiciho. Je to smutne, ale je to tak. Predpokladam, ze kazdy rozumny (i halo-linuxar) kdyz da ruku na srdce a zamysli se, ze zjisti kolik softu je OSS, ale jedna se o az velmi povedene kopie svych komercnich predchudcu.
Nechci nikoho shazovat, ani urazet, ale je to vec, nad kterou by bylo treba se zamyslet, protoze OSS je vetsinou volnocasova aktivita, kdezto povetsinou lidi jsou placeni za vyvoj SW(vetsina OSS vyvojaru beztak pracuje pro nejakou jinou spolecnost za prachy). A pokud budou tyhle spolecnosti investovat do vyvoje, ktery jim par dni po vydani sebere(vyfoukne) nejaky OSS "owner", tak tu do budoucna bude hromada OSS vyvojaru - bezdomovcu.
Takze ja nesmis proto, ze nekdo jiny by byl bezdomovec? No tak to bychom meli zakazat i konkurenci obecne, vzdyt se muze stat, ze jeden obchod vytesni z trhu druhy a to pak vzniknou bezdomovci. Nebo ze by snad kazdy byl povinen se o sve stesti starat sam? Ze by se to dalo udelat tak, ze neexistuje narok na to byt vyvojarem software? Vy to stavite tak, ze nekdo chce vyvijet software a ostatni musi omezit sve moznosti tak, aby on mohl sw vyvojarem zustat?
Ja to stavim tak, ze OSS komunita(a vlastne jakykoliv vyrobce softwaru) by mela zustat v mezich slusnosti. Tzn, nemela by delat vyslovene plagiaty a taky neco vymyslet. Bohuzel je to o tom, ze OSS vyvojari jsou spis programatori a ne vyvojari. Kdyby byli dost chytri, aby byli vyvojari, tak by byli i dost chytri na to, aby si za to nechali patricne zaplatit a ne to delat nekde v koutku po nocich. Nechci tvrdit, ze to plati obecne, protoze je spousta projektu, co vznikla jako inovativni novinka, ale bohuzel je i vetsi spousta tech, co vzniklo jako ryzi plagiat. Vemte si diplomku, kdyz operu neci diplomku a napisu to vlastnima slovama, tak mi to veme minimum casu (a dokonce jako dalsi pohled na danou vec, muzu neco vylepsit), ale to neznamena, ze si zaslouzim neco vic nez vyhozeni ze skoly...tak to funguje i se SW, tam to ale neni o vyhozeni ze skoly nebo vylouceni ze spolecnosti, ale o tom, a to je alarmujici, ze je nekdo jeste oslavovan:( Hold kdyby byla spolecnost trochu vice dospela .....
Nemam pocit, ze byste mel tuseni o tom jak funguje OSS komunita. Kolik toho sama vytvorila. Bohuzel je takova pravda, ze prestoze OSS komunita prijde s necim velmi inovativnim a pouzitelnym, tak to neprosadi protoze nema penize na reklamu. Takze se prosadi jine, treba i horsi, ale komercne podporene reseni.
Co tim chci rict? Ze v boji o pozici na trhu, nerozhoduje inovativnost reseni (tudiz naklady na jeho vyvoj), tak jako samotna reklama tomu reseni. Z toho tedy plyne ze patenty nechrani investice do vyvoje, ale investice do reklamy. A to je teda hodne spatne.
Ucelem diplomky je aby byla orginalni, ucelem software je aby mi spocital to co chci. Nekupuji si ho proto, ze je originalni, ale proto ze funguje jak potrebuji.
> No, nejsem si jist, jestli cesky patentovy system rozlisuje mezi dusevnim vlastnictvim na hmotne a nehmotne veci.
No tak si to v tom zakone (527/1990) precti - je to tam jasne napsane uz v § 3:
(2) Za vynálezy se nepovažují zejména
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
...
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
Kde IMHO softwareove algoritmy spadaji do kategorie c) a castecne a).
Otazce kam spadaji SW algoritmy predchazi definice SW algoritmu. Priznam se, ze pro presne posouzeni by bylo vhodne stavet od zakladu. Jsem presvedcen, ze rada lidi muze mit o tom ruznou predstavu.
Dale pak zapominate na odstavec 3, ktery nepatentovatelnost omezuje pouze na ty vynalezy, ktere obsahuji pouze uvedene vyjimky z odstavce 2. Podstatne je slovo _pouze_.
softwarovy algoritmus jsou pravidla dusevni cinnosti.
Kdyz dam nekomu soustavu linearnich rovnic aby ji vyresil, nebo kdyz dam nekomu seznam lidi, aby je usporadal podle abecedy, tak ten kekdo bude provadet dusevni cinnost - resit rovnice nebo usporadavat jmena lidi. Bud to bude delat ad-hoc, nebo k tomu pouzije nauceny formalizovany postup (algoritmus) - napr. gaussovu eliminaci nebo radixsort.
No pokud si SW algoritmus definujete takto, tak si ho urcite patentovat nemuzete. Aspon, ze se shodneme na tom, ze dusevni cinnosti jako mysleni nebo uceni nelze patentovat. Ovsem ja bych si pravidla techto cinnosti nedefinoval jako SW algoritmy. :-)
A jak si ho chcete definovat jinak? Algoritmus je prostě matematický objekt, resp. duševní proces. SW algoritmus se od toho obecného odlišuje snad jedině tím, že o něm musí platit, že dospěje k výsledku v konečném čase za použití konečného množství prostředků.
Je to přesně tak - postup řešení soustavy lineárních rovnic je typickou ukázkou algoritmu, stejně jako např. konstrukce Huffmanova kódu. Nevidím tu žádný rozdíl. Bylo by paradoxní, že třeba Fourierovu transformaci vlastnit nelze (např. nějací Fourierovi dědicové :-), ale jiný typ transformace - nějaký kompresní algoritmus - ano.
Dusevni proces je napr. "nalezeni zpusobu razeni cisel". Nikoli vsak zpusob razeni samotny. Takove drobne niance jsou v pravu podstatne (napada me napr. z jineho soudku vypujcka vs. zapujcka atd.). Odkazy na patenty s kodovanim informace _platne pro CR_ jsem tu take uvedl.
'nalezeni zpusobu razeni cisel' je (tvurci) dusevni proces, 'zpusob razeni samotny' samozrejme dusevni proces neni, ale proces razeni tech cisel podle toho zpusobu je (mechanicky) dusevni proces. 'zpusob razeni samotny' jsou pak pravidla, podle kterych ta dusevni cinnost probiha.
Nebo snad myslis, ze kdyz nekdo resi soustavu linearnich rovnic gaussovou eliminaci, tak neprovadi dusevni cinnost?
Vtip je v tom, ze patent bude udelen prave na ten "zpusob razeni" presneji receno na system s temi pravidly.
Myslis, ze kdyz _neco_ resi soustavu linearnich rovnic gaussovou eliminaci, tak provadi dusevni cinnost? K cemukoli, co clovek udela, potrebuje mozek. To ale neznamena, ze cokoli, co clovek dela, klasifikuji jako dusevni cinnost.
> Nejtezsim na celem programu je vymyslet o co vlastne pujde a hlavne, vymyslet nejaky graficky interface, aby se to snadno ovladalo a podobne.
Tak takovy nesmysl jsem uz dlouho necetl. Samozrejme ze na programovani je krome samotneho kodovani dulezity i navrh - zejmena pak navrh vnitrnich vztahu a koncepci, ale ten navrh stejne neni z vysledneho produktu casto moc videt, takze se neda snadno okopirovat.
A co jste zkusil naprogramovat vy, že jsem tak smělej? Protože říct, resp. souhlasit s tím, co napsal ten anonym na nějž SanTiago reagoval, může jen naprostá lama, co vůbec netuší, co je to programování.
1. Jiste. Neznali casto otazku dusevniho vlastnictvi zjednodusuji na patenty. Ale o ty vubec nejde. Jde predevsim o ochranu dusevniho vlastnictvi. Jakymi prostredky se takova ochrana realizuje je pak druhorada.
2.1 Z hlediska patentoveho zakona je vyuzitelnost vynalezu naprosto klicova a nutna. Jinak nelze takovou vec patentovat.
2.2 Technicka realizace neni postup vyroby. Ale to je detail.
2.3 Nevidim duvod, proc by nemel byt patentovatelny "necojakoMPEG". Postupy kodovani ci zpracovani dat patentovatelne jsou, dle mého názoru. A pokud takova vec patentovatelna neni, bude chranena jinym zpusobem, takze ji stejne nemuzete okopirovat.
1) Zadna univerzalni 'ochrana dusevniho vlastnictvi' jako takova neexistuje. Jsou jen jednotlive konkretni zakony regulujici urcite cinnosti k nehmotnych vecem. Napr 'autorsky zakon', 'patentovy zakon' a dalsi. Neni zadny duvod domnivat se, ze vsechno mozne 'dusevni vlastnictvi' je nekterym zakonem chraneno. Nicmeme pro oblast algoritmu a souftware asi jina vec nez patenty a copyright neni relevantni. Nebo o nejakem konkretnim relevantnim zakone ci mechanismu vite?
2.1) Prumyslova vyuzitelnost (MOZNOST vyuziti v prumyslu) je podminkou patentovatelnosti. V tom jsem se v predchozim prispevku sletl.
2.3) "necojakoMPEG" a jine metody kodovani dat jsou matematicke postupy a pravidla vykonavani formalizovane dusevni cinnosti (to, ze je provadi pocitac namisto cloveka, je nepodstatny detail - klidne by je mohl delat i clovek pomoci tuzky a papiru - stejne tak jako kopani jamy je fyzicka cinnost, at ji dela clovek s lopatou, nebo automatizovany bagr). Pravidla dusevnich cinnosti patentovy zakon explicitne vylucuje z patentovani. Nebo mate nejaky protipriklad (odkaz na judikaturu).
2.3a) > A pokud takova vec patentovatelna neni, bude chranena jinym zpusobem
Jakym? O zadnem takovem nevim.
1. Ochrana dusevniho vlastnictvi jako strategie, kterou realizuji dane zakony. Pokud mi neco vadi na patentovani, je treba takovou vec podrobit kritice na vyssi urovni (=ochrane dusevniho vlastnictvi), protoze tyto zakony jsou mezi sebou provazane. Kopnete do jednoho a udelate diru ve druhem.
2.3 Priklad, ktery vyvraci vasi interpretaci patentoveho zakona, se da urcite najit. Moment. Tak jen tak namatkou (moc jsem to nestudoval) http://tinyurl.com/2fgd47
2.3a Napr. autorskym zakonem ... pocitacove programy. (Z hlediska prava je treba spravne chapat termin pocitacovy program).
To je ovsem cesky preklad patentu evropskeho, nikoli cesky patent. Evropska unie vydava patenty na software, ackoli ve vetsine zemi nejsou platne. Proc, to mi neni zcela jasne, patrne pujde o nejakou formu pudu sebezachovy. :)
Dle Evropske patentove umluvy ma Evropsky patent v kazdem smluvnim state, pro ktery byl udelen, stejny ucinek a podleha stejnemu rezimu jako narodni patent udeleny v tomto state.
1) Dusevni vlastnictvi je zejmena manipulativni oznaceni pro spoustu nesouvisejicich privilegii (ktere maji spolecne jen to, ze se tykaji nehmotnych veci). Manipulativni proto, ze se snazi vzbuzovat asociaci se skutecnym vlastnictvim, ackoliv spolu nemaji nic spolecneho.
2.3) Myslim, ze existuje rozhodnuti soudu, ktery mou interpretaci patentoveho zakona podporuje (zrusilo platnost nejakeho podobneho patentu s obdobnym oduvodnenim). Jeste to budu muset dohledat v knihovne.
2.3a) To se take netyka algoritmu:
Autorsky zakon §2/6: "Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě."
1. Nechtel bych se poustet do prilis generalizujicich definic, ktere vyzaduji dostatecne promysleni, ale zjednodusene chapu dusevni vlastnictvi jako podil na hodnotach generovanych dusevni cinnosti. No +-. Bude to mit dost trhlin, ale nemam bohuzel cas to nejak pilovat. Rozhodne to neznamena vlastnictvi myslenky, jak se to obcas nekdo snazi prezentovat.
2.3 Problem je asi v tom, ze se neshodneme v definici dusevni cinnosti. Napr. muj pocitac neumi provadet dusevni cinnost.
2.3a Jiste. Proto jsem jako priklad "veci", kterou chci patentovat uvedl pocitacovy program. Ten patentovat domitnou, ale i tak je chranen a to AZ.
Naprosto žádný důkaz jsi nepodal, zato Ti je hned jasné, že ostatní "ví". Inovace by samozřejmě existovaly i bez patentů, protože inovátor by samozřejmě měl výhodu prvního. Samozřejmě chápu, že pokud někdo nevyrábí, ale přišel na spoustu převratných věcí, je při neexistenci patentů v nevýhodě. Na druhou stranu prase, které si patentuje takovou pitomost jako využití vodivosti lidského těla (to využívala i komunistická Tesla 20 let před "objevitelem") nebo operátor "is not" (rovněž triviální a již používaný) dokazuje, že patentový systém je nemocný a potřebuje přinejmenším zeštíhlit.
V tom, že na sofwarových patentech zajišťujících zisk inovátorů není nic špatného máte pravdu. Nebo byste měl, kdyby se tyto patenty nerozrostly do tak absurdních rozměrů jako např. v USA. Totiž - když si vývojář softwaru patentuje desítky až stovky někdy i triviálních postupů (což si může dovolit pouze dostatečně movitý vývojář) značně tím komplikuje možnost jiných vývojářů začít cokoliv vyvíjet aniž by pří tom porušili nějaký patent. Což jistě ideální stav není. V takovém případě IMHO softwarové patenty přinášejí více škody než užitku.
Nikdo se nehadam o tom, ze patentovy system v USA je horsi nez nase vlada, o tom zadna:o) Nicmene nemyslim si, ze by se patentovala uplne kazda blbost a i kdyby, tak by nemeli realnou sanci na uspech, protoze kdyz si nekdo neco patentuje, tak aby mel realny uspech, nesmi byt nic takoveho ani podobneho nikdy predtim zverejneno a pokud ano, tak je patent neplatny, takze ikdyz si nekdo patentuje kravinu, tak mu je to stejne do budoucna prd platne...spis jsou to jenom takove ty kauzy, ktere vzdy konci stejne, viz cena Stelly:) viz http://www.stellaawards.com/
Temto kauzam, tak trefne diskutovanymi hlavne na linux forech, je treba nevenovat vetsi pozornost, protoze se drive nebo pozdej stejne na stelle obevi:o)
Ano, máš pravdu, Hans-Herman Hoppe ve sve eseji O omylech klasického liberalismu tvrdí, že důsledný liberalismus vede k anarchokapitalismu, tedy anarchii (nezaměňovat s levicovým pojetím). Ano, máš pravdu, nerozlišuji mezi SW patenty a ostatními patenty. Domnívám se, že liberál odmítá duševní vlastnictví (viz např. http://libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf)
Ne, nemáš pravdu v tom, že svoboda tkví v rovnováze. Rovnováha v sobě obsahuje omezení svobody. Ne, nemáš pravdu v tom, že vše musí být zadarmo. Naopak, tzv. anarchokapitalismus obhajuje takový stav věcí, kdy je vše soukromé - tedy žádná vláda, soukromé zdroje práva atd. - potom žádná státní ochrana duš. vlastnictví není třeba. Zní to radikálně, ale je to konzistetní. Doporučuji http://www.mises.org/rothbard/ethics/ethics.asp.
Taky si myslím, že je třeba rovnováhy. Proto ostatně pracuju na překladu Free Culture. Jen jsem to dal do souvislosti s definici svobody, kterou považuji za absenci násilí, či donucení k čemukoli.
Rovnovaha sice znamena omezeni svobody, ale zaroven muze znamenat minimalni omezeni svobody ze vsech moznych. Je totiz dulezite si uvedomit, ze svobodu jednotlivce neomezuje jen nejaky abstraktni mechanismus statu, ale zaroven i ostatni jednotlivci ("svoboda jednoho konci tam, kde zacina svoboda druheho" - ovsem je sporne, kde jsou hranice jedne a druhe svobody, protoze obe vetsinou chteji koncit hluboko na poli svobody toho druheho a povazuji to za opravnene). Pokud je dosazeno rovnovahy, pak "abstraktni mechanismus" (regulace) urcuje princip vymezeni hranic mezi svobodou jednoho i druheho tak, ze preferuje maximum svobody v souctu (pri vhodne mire "spravedlnosti") - napriklad pokud nekdo vlastni les, pak podle extremniho liberalismu muze zakazat vsem ostatnim do neho chodit - tedy pokud je takovych majitelu dostatek, vysledkem bude, ze prakticky nikdo nebude moct chodit do lesa. Pokud se nepatrne omezi pravo majitele lesa - a tedy bude pristup do lesa muse strpet (konec koncu vlastni les kvuli produkci dreva) - pak celkova mira svobody (svobody pohybu) v cele spolecnosti znacne vzroste - prave diky regulaci.
V jakych jednotkach se meri svoboda, ze je mozne svobody scitat? Minus kolik ukaze meridlo svobody u omezeni prava majitelu lesa? Kdyz nepatrne omezime svobodu zen nedat kazdemu, vzroste celkova svoboda muzu ojet kazdou kterou chteji.
"...svobodu jednotlivce neomezuje jen nejaky abstraktni mechanismus statu, ale zaroven i ostatni jednotlivci..." Souhlasím, právě proto se rozebírají jednotlivá uspořádání společnosti.
Jak ale ukazuji v jiné reakci, liberalismus onu spornou hranici vymezujeme dost přesně majetkem: nikdo nemá právo zasahovat do mého majetku (mé tělo a poctivě nabyté věci). Je pravda, že by se pak nikdo nepodíval do lesa (to ale implikuje ekonomickou úvahu, zda by se majiteli lesa nevyplatilo tam dělat exkurze). Mimochodem, ochránci přírody skupují kusy lesa právě proto, aby tam nikdo nechodil, a oni tak ušetřili přírodu od ničení.
Ochránci přírody kupují lesy nikoliv kvůli tomu, aby tam lidé nechodili, ale aby les zůstal lesem a nevykácel se a nepostavila tam silnice, supermarket apod.
A taky se jim říká regulace uživatelů VISA karet (celosvětově platná pravidla), politika obchodních řetězců (když jste např. v Hypernově, musíte dodržovat jejich pravidla, jinak zasáhne ochranka) apod. Odborník na tuhle tématiku je Edward Stringham http://www.sjsu.edu/stringham/
Nemuzete hajit neco tim ze bez toho by bylo hure a zcela zamlcovat negativa ktera to prinasi. Napriklad bychom dnes nemeli nektere znalosti z mediciny nebyt vyhlazovani zidu v koncentracich a pokusu Mengeleho. Dokazuje to snad ze mame podporovat pokusy na lidech? Patenty sice zajistuji odmenu vynalezci hadice, ale take napriklad brani dodat patentovanou specialni vyzivu hladovym v africe. Na jednu stranu patenty mozna zvysuji tlak na vynalezy ale zaroven i zvysuji tlak proti jejich pouzivani. Co mam z toho ze existuje zahradni hadice, kdyz ji nesmim pouzit aniz bych zaplatil miliony vynalezci a to nemluvim o situaci kdy me hadice napadla taky, ale o tyden pozdeji, tisice kilometru daleko od pana co ma patent. Ja preferuji svobodu i za cenu toho ze nebudu mit hadici.
Ano, hadice by se dala snadno oželet, zalévání lze vyřešit i jinak. Zkuste si však představit jiné věci: moderní léky a léčebné postupy, veškerá výpočetní technika, auta a doprava obecně. Skutečně byste se bez všech těchto věcí snadno obešel?
Proč je patentová ochrana pro výzkum důležitá, lze snadno ukázat na tak kontroverzním tématu jakým jsou léky. Tam se velmi často a velmi snadno vyčítá velkým koncernům, že nový lék prodávají draho a nechtějí pustit do výroby levnější generika (léky založené na stejné účinné látce). Přitom výroba účinné léky i výsledného léku je velmi levná, tak proč jsou tak nenažraní?
Problém je v tom, že objev nového léku a účinné látky trvá dost často i desítky let (viz např. léky proti HIV, resp. virovým onemocněním obecně) a výzkum je velmi drahý. Každá slepá ulička (a že jich na jeden lék mohou být stovky) polyká další a další peníze.
Co by se stalo, pokud by patentová ochrana neexistovala? V lepším případě by si daná firma udržela výrobní postup v trezoru a doufala, že i když někdo udělá rozbor léku, tak mu bude chvíli trvat, než vymyslí správný postup. V některých případech je už samotný postup dost náročný na vymyšlení, ale pořád to je řádově jednodušší, než najít konkrétní látku.
Každpádně by každý normální podnikatel (příp. akcionář) velmi zvážil, jestli nějaké peníze do výzkumu, když má minimální šanci na návratnost investic. Vy byste do takového výzkumu vložil své prostředky?
Když se prostě podíváte na to, jak je mnohý výzkum časově a finančně náročný, tak dojdete k závěru, že je žádoucí, aby ten, kdo danou věc objevil, měl právo na nějakou ochranu svého objevu, která by mu umožnila návratnost investic. To není žádné nahrávání monopolům - pokud se shodneme na obecné prospěšnosti a potřebnosti vývoje, pak se snad shodneme i v tom, že je vhodné vývoj dále udržet.
Můžeme diskutovat o tom, zda je současné patentová ochrana ideální, můžeme diskutovat o době ochrany. Určitě bych ale patentovou ochranu nezavrhoval jako celek.
Každopádně by bylo vhodné neposuzovat délku ochranné doby jen z pohledu dnešního uspěchaného života, kdy i rok je doba dlouhá, ale skutečně z hlediska reálné návratnosti investic.
Navíc je potřeba si uvědomit také fakt toho, že patentová ochrana je obecná - nelze nijak snadno rozlišit, který objev či vynález je velmi drahý a který naopak levný. Určitě se vám to povede při mnoha okatých případech, ale troufnul byste si udělat komisi, která by posuzovala, kolik kterému objevu dají času?
Takze vas argument v podstate zni. Kdyz to prinasi pohodli je to spravne?
Takze zkoumani jak dlouho vydrzi zid v ledove vode, nez zemre podchlazenim je ok, protoze si predstavte jak slozite by se tyto znalosti ziskavaly se souhlasem topeneho. A jelikoz nam tyto pokusy na lidech prinaseji pohodli lekarskych znalosti je zpusob jak jich bylo dosazeno omluven? Opravdu plati pravidlo, ze vysledek omlouva prostredky?
Pro me je svoboda cenejsi nez lek. Takze jsem ochoten obetovat leky ve jmenu svobody.
Pokud pro vas je lek dulezitejsi nez svoboda, ok. Obetujte SVOU svobodu ve prospech leku, ale nesahejte na tu mou. Ja sice budu bez leku ale zato budu moci svobodne michat chemikalie a nebat se ze jsem zrovna namichal neco co uz si nekdo patentoval. Vy budete mit lek a ja svobodu. Ale je nepripustne abyste mi vzal svobodu bez meho souhlasu. Jedine ja jsem opravnen posoudit zda mi svoboda sotji za ten lek a vy me rozhodnuti musite respektovat. jinak se nebavime o svobode.
Dost by me zajimalo, kolik je vam let a k jake ideologicke organizaci se hlasite. Kourite hodne marihuanu? Jinak svobodne michat chemikalie:) Varite si doma pernik? Prijde vam svobodne, kdyz kokot ve vedlejsim byte vyrabi semtex a az vyleti do vzduchu(dobre mu tak) veme s sebou i pulku baraku? To je anarchie, ne svoboda!
Můžete mi vysvětlit, proč sem zatahujete zabité Židy a pokusy na lidech? Co to má společného s patenty? Je to nějaký váš mentální blok, kterým posuzujete svůj svět?
Pro mne je důležité to, co zlepšuje můj život. Není podstatné, jestli to je věc pohodlí, prodloužení života s menšími dopady stáří, lepšího a širšího poznání nebo osobní realizace. Navíc jednotlivé věci se dost prolínají. Např. rozvoj automobilismu (osobní i užitkové vozy) považuju za dobrý vynález, který je užitečný (doprava věcí a lidí na vzdálenosti, které byly třeba před pouhými sto lety mnohem hůře dostupné - třeba obyčejné dojíždění do práce) a součaně je to věc velmi pohodlná. Počítače mi umožňují osobní realizaci a zase je to věc velmi pohodlná. Léky mi umožňují zlepšovat život (a navíc mně osobně umožnila i lepší úroveň medicíny dožít se dospělosti - kdybych se narodil před sto lety, nedožil bych se ani školy) a mnohé jsou samozřejmě i pohodlné (je fajn snížit teplotu nebo tišit bolest).
Nevím jak vám, ale mou svobodu žádný z těchto vynálezů neohrozil natolik, abych to cítil jako problém. Protože jsem i sám toho dost tvůrčího udělal (na to se ale nevztahují patentové, ale autorské zákony), nemám problém respektovat tvorbu a vynálezy jiných. Naopak mi velmi vadí zneužívání cizích věcí a je jedno, jestli to jsou věci hmotné, nebo nehmotné (nápady, patenty, celá díla). Už se mi i stalo, že jsem dva roky nosil v hlavě nějaký nápad, promýšlel jsem realizaci a pak se do toho pustil, když jsem najednou zjistil, že někdo jiný měl stejný nápad a realizaci provedl. Takové věci se prostě stanou, žádnou hořkost to ve mně nevyvolalo, respektuji, že někdo byl první. I když jsem na téměř tutéž věc přišel sám, bez kopírování a stálo mne to nějaké prostředky, nemám pocit, že by byla nějak omezena moje svoboda. Asi by mne to víc štvalo, kdybych na tom tratil všechno, ale to je prostě riziko podnikání.
Odprostěte se tedyod myšlenky, že svět musí podporovat jen vaši svobodu. Pravidla, která jsou, jsou výsledkem shody mnoha lidí. Budete se muset tomuto světu přizpůsobit, nebo musíte svět donutit, aby se přizpůsobil vám.
Svou oblibenou vetu si zkuste predstavit jak ji rika esesak zidovi. Jak vidite to ze svet nejaky je, neimplikuje ze je to spravne. Ja se zabyvam tim jaky by svet mel byt, ne tim jaky je. To ze vasi svobodu neco neomezuje je v poradku, ale nevysvetluje to proc je k tomu nutne omezit svobodu mou. Ja chapu ze za moznost mit leky klidne odsouhlasite omezeni me svobody, ale nesouhlasim s tim z etickeho hlediska.
Promiňte ještě poslední dotaz - to, jaký by měl svět být, určujete Vy?
Ne, nechci u Vás žádnou protekci, nijak mi neimponují lidé s tak neomylným egem. Mají jen dvě možnosti - buď zapadnou nepochopeni v zapomnění, nebo z nich vyrostou diktátoři, kteří pro svůj ideální svět neváhají vraždit právě ty Židy, protože omezovali JEHO svobodu.
Bohužel jste se tímto posledním názorem zařadil právě k těmto lidem. Snad jste jen mladý, naivní idealista, který časem pochopí, že svět není nikdy takový, jak si ho přeje jeden jednotlivec. A snad také pochopíte, že svoboda není vaše právo, ale jen obrovská výsada právě tohoto podle vás zkaženého světa. Pro vaši větší svobodu musel omezit svou svobodu někdo jiný.
Přeji pěkný den a zkuste se na pár let odstěhovat někam mimo lidskou společnost, abyste si vyzkoušel pravou svobodu bez omezení.
citam tu tam reakcie na Vas prispevok, a pri 5tom som skoncil,poviem to narovinu vobec OSS nerozumiete.
ked si kupim hadicu, nikto ma nebude stihat za to ze ju nakrajam na kolieska a budem pouzivat ako gumene podlozky
ked si kupi sw, nemozem snim robit nic len ho pouzivat, dokonca ani opravovat(vyrezat kus hadice s dierou vlozit trubku a dat dve SKpasky" .... vylepsovat, rozsirovat(difuzor, rozprasovac, nastavce na polievanie .... a neviem co vsetko si mozem na hadicu pripevnit)
dufam ze takto to chapete :)
a inak softwarove patenty niesu zle ale je chyba ak niekto patentuje (citujem stalmana) vyliecenie chripky, a nie "liek na chripku" to totiz nikto nikdy nemoze vymysliet iny liek, a ak ten prvy liek ma ako efekt, tak smola .....
Clanek je vyrazne presahuje bezne zamereni tohoto serveru, o to vic jsem z neho nadsen. Bylo by fajn, kdyby se vice debatovalo i o zakladnich myslenkach, ktere stoji za OpenSource softwarem, ochranou intelektualniho vlastnictvi, atd.
Na druhou stranu, sam autor je zjevne ponekud zmaten z pojmu, ktere uziva. Napriklad v "definici" liberalismu jaksi zjevne chybi omezeni lidske svobody svobodou ostatnich. Abych parafrazoval autoruv priklad: nemáme právo sousedovi zakázat, aby nás zastřelil, protože bychom mu nepřímo říkali, že nesmí používat svou (za poctivě vydělané peníze koupenou) pistoli, jak se mu jen zamane. V této podobě by šlo spíše o extrémní anarchismus, než o liberalismus. Stejně tak zakládat definici liberalismu na ochraně soukromého vlastnictví je notně omezené, ochrana soukromého vlastnictví je jedním z důsledků, nikoliv meritem liberalismu. Mimochodem, konzervativci zpravidla hájí soukromé vlastnictví mnohem fanatičtěji, než někteří liberálové, protože jej pokládají za jeden z osvědčených pilířů, na kterém stojí naše společnost.
Dalo by se ještě dlouho polemizovat o autorovych tezich, ale myslim, ze to staci. V kazdem pripade se jedna o zajimavy prispevek, jen by to chtelo nejdriv trochu cist a az potom neco napsat...
Abych vysvětlil příklad. Soused nemá právo mě zastřelit, jelikož by tím došlo k újmě na mém majetku, v tomto případě na mém těle. Respekt k vlastnictví znamená, že nikdo nemá právo bez mého svolení zasahovat do mého majetku, tedy mého těla a věcí, které jsem poctivě nabyl svým úsilím. Vidím proto dost jasnou hranici, kam až sahá právo ostatních.
Jsem si vědom toho, že tento článek je ideologicky zaměřený. Přesto si myslím, že root.cz tím, že podporuje určité zaměření (open source, free soft), sleduje jistý ideologický (tedy hodnotový) podtext, takže diskuse na podobné téma se sem -připouštím, že ne zcela- hodí.
Pokud soused bude 14 hodin denně pouštět cirkulárku, ohrožuje moje zdraví, protože obtěžující hluk způsobuje stres a ten škodí organismu. Pokud soused jezdí hodně autem, produkuje zplodiny, které také (v různé míře) škodí lidskému organismu a ty zplodiny jdou samozřejmě i na můj pozemek. Kde je ta jasná hranice? Obávám se, že pokud uznáváme nezávislou existenci ostatních osob, dojdeme k závěru, že není v podstatě možné nezasahovat do svobod jiných.
Pokud jste poskozen, muzete to dokazat. Muzete-li to dokazat muzete se soudit. Nemuzete-li sve poskozeni dokazat, pak zadne neni. Tak jako dnes nemuzete nekoho osocit ze vam neco ukradl, pokud nemate dukaz.
Soud je relativně osvědčený způsob, jakým se dají řešit podobné konflikty; o tom já se nepřu. Tvrdím jenom to, že v současné společnosti nelze nezasahovat do cizích svobod a že zastřelení souseda přes plot je jeden z dost extrémních příkladů, ale rozhodně nevidím nějakou zřetelnou hranici. V praxi vždycky platí psané či nepsané dohody o tom, jak (objektivně) závažný zásah do svobody druhého je ještě akceptovatelný. A vzhledem k tomu, že tyto dohody obyčejně nejsou dvoustranné a zcela dobrovolné (a snad ani takové být nemohou), je třeba ze zásadových stanovisek vždy ustoupit.
Male vysvetleni. Pan Hazdra pouziva termin liberalismus, ale ve skutecnosti mluvi o tzv. libetarianismu (http://en.wikipedia.org/wiki/Libertarianism). Coz je "filosofie" (uvozovky davam schvalne) naprosto anarchisticka a tedy nesmyslna. Kazdy problem se snazi naroubovat na vlastnicvi (viz prvni odstavce jeho clanku) a pak na zaklade toho "vyvozuji" zavery. Je to zkratka jednoducha filosofie pro jednoduche (ano ve smyslu hloupe) lidi.
Pokud se chcete opravdu od srdce zasmat, podivejte se na http://www.libinst.cz, tam je jejich ceske hnizdo. A ty clanky co tam jsou, to se hned tak nevidi... :)) Nastesti je netreba brat prilis vazne...
Libertarianstvi je termin americky, protoze tam jim liberalni strana znicila puvodni vyznam toho pojmu. V cekem prostredi tomu opravdu odpovida pojem liberal.
Ve svem prispevku jste neuvedl jedinou racionalni namitku. Argument neni to ze vy se necemu smejete, argument je logicky retezec dokazujici ze neco je omyl. Vas prispevek jsou spise takova hesla na vykrikovani do pruvodu. Tohle by ale mela byt diskuse.
Nesmysl. To plati i v Evrope. Liberalni strany jsou v kdejake zemi (naposledy vyhrali volby v Dansku) a zadna z nich neprosazuje anarchii, kterou hlasa libetarianismus.
Argumenty jsem neuvedl, protoze jsem chtel jen podat dulezitou doplnujici informaci lidem, kteri s tim jeste neprisli do styku. Nazor si muze kazdy udelat sam na zaklade odkazu, ktere jsem uvedl.
A pokud chcete diskutovat, tak muzeme, ale ne tady. Jiz nejky ten patek diskutujeme libertarianismus (a souvisejici nesmysly, jako objektivismus) na diskusnim serveru http://www.mageo.cz, ktery je k tomu mnohem vhodnejsi nez root. Muzete se pridat, vstup je volny. :-)) Tam vam rad dokazu (a nejen ja), ze cela ta filosofie je jeden velky nesmysl. ;))
Docela by me zajimalo, jak se pizi naucil vubec psat na pocitaci:o) Clovek jeho zjevneho intelektu.....by me zajimalo, jak by psal na netu, kdyz by nemel net, protoze by ho nebylo kama tahnout, jelikoz by musel tahnout kabely na cizim pozemku a to by prece nemohl:) Cely internet by si musel vymyslet sam a byl by taky jeho jedinym uzivatelem:) Myslim, ze svet internetu by nijak vazne neutrpel, kdyby pizi do nej nepatril:)))
Obavam se, ze "nebylo treba brat vazne" taky bolseviky a nacisty :(. Naopak, nektere vyplody lidi kolem "Liberalniho institutu" budi hruzu a clovek si jen klade otazku, zda jsou dotycni natolik tupi, nebo zda velmi efektivne sleduji zajmy urcite skupiny lidi :(.
Navic mnozstvi prostoru a (kladné) pozornosti, ktere tato skupina dostava v mainstreamových médiích je zarážející.
Pojem liberalismus nabyl ve Státech natolik sociálně-demokratického nádechu, že Murray N. Rothbard začal užívat termín liberatariánství (liberatrianism). V Českém kontextu lze zatím stále ještě mluvit o liberalismu.
>>ale není to čtení o návratu ke skutečně svobodné společnosti.
A jakou "skutečně svobodnou společnost" má autor na mysli, když se k ní chce vracet? Manufaktury z počátku 19. století nebo Divoký západ? Nebo Internacionálu a mávátka?
Skutečně svobodnou společností mám na mysli společnost založenou na úplném soukromém vlastnictví. Znamená to bezvládí! Anarchie!!! (Teď se ukázal,že?) Souhlasím s definicí svobody jako absencí donucení. Nikdo mě nemůže nutit, abych (se svým vlastnictvím) dělal něco podle jeho vůle. V současnosti to tak není - zkuste přestat platit daně! Považuji za užitečné, že stát poskytuje vzdělání a zdravotnictví, nicméně, co v případě, že někdo nechce využívat tyto služby? Stále je nucen je z daní platit, nehledě na to, že soukromí dodavatelé přináší tyto služby mnohem efektivněji.
Svobodná společnost neznamená návrat do minulosti, nýbrž kapku jiná pravidla. Mimochodem, manufakturám z 19. století vděčíme za blahobyt, který máme nyní. Co se socialismu viz např. Misosovu Marxism Unmasked zdarma na http://www.fee.org/library/default.asp?c=books.
Ano, takze by sis poridil i soukromou policii, soukrome soudy, stavel by sis soukrome silnice? Tak nejak si to predstavujes? Souhlasim s tim, ze dnesni spolecnost je velmi preregulovana, ale myslim, ze uplne soukrome vlastnictvi je nesmysl. Jakym zpusobem by se resily majetkove vztahy v pripade sporu? Pravem silnejsiho (movitejsiho)?
Mimochodem, v tech manufakturach bys asi pracovat nechtel, ze?
Ale ono nema prilis smysl resit jak by se resilo to a ono az by stat zaniknul. To je tak dlouhodoba zalezitost, ze nikdo z nas se toho nedozije. Nechejme reseni na ty, kterych se bude tykat. My bychom mohli alespon vykrocit tim smerem a zkusit dojit kam to pujde. Nikdo asi nehodla rusit stat zitra. IMHO by se to melo dit zpusobem, ze se vytici jednotlive kroky a k nim meritelna kriteria, ktera musi byt splnena aby bylo mozne ucinit krok dalsi. Provest zmenu, tim zmenit podminky ve kterych funguje spolecnost a pockat az system nalezne novou rovnovahu. Pak opet posunout parametry, atd... Mozna dojdem do bodu ve kterem uz spolecnost nebude schopna dosahnout nami predurcenych hodnot a pak tedy zustanme tam dokud hodnot spolecnost nedosahne. Nema cenu tahat lidstvo nekam, kam na to neni pripraveno.
Nestudujes nahodou politologii? Protoze tvuj prispevek je sice dlouhy, obsahuje spoustu frazi, ale absolutne nic konkretniho. Vytycime kroky a kriteria ... provedeme zmeny .. nalezneme rovnovahu. Promin, ale jenom blaboly. Ale mozna to nekam dotahnes, takovych je v parlamentu spousta...
autor je OBJEKTIVISTA jak vysity a ani neumi napsat spravne Mises :) tahle sekta v clancich zkousi apelovat na liberaly, pak se v dalsich clancich posune k libertarianum aby pak priznali ze jsou stoupenci uceni Ayn Randove. Jsou to takovy jehovisti ekonomiky.
Presne tak, liberalismus jak jej tu popisuji je vyslovene anarchie, tudiz ve svem dusledku pravo silnejsiho. Je treba jiste myslet trochu "komunisticky", nikdo nema na to, aby si postavil dalnici, natoz aby ji postavil nekde ve vzduchu, aby nezasahoval na pozemky jinych. Anarchie se pekne vysvetluje zhulencum a bezmozkum, ale v realu by to bylo vratit se ne do 19ho stoleti k manugakturam, ale do doby praveku, kde by si kazdy delal co chtel, kazdy by jel na svem pisecku a nic by se nikdy nepostavilo, nevymyslelo a neuskutecnilo...
Takze pravek tu byl. Z toho logicky plyne ze dnesek neexistuje, nebot diky praveku se nemohlo nic postavit a vymyslet. Pravek popira soukrome vlastnictvi, takze je v rozporu s tim co je zde popisovano.
pravek se vyvinul v dnesni slozitou spolecnost protoze na jeho principech vlastnictvi nebylo mozne pokracovat a navrat k nemu by byl cestou zpet, to je myslenka, prosim neprekrucovat zbytecne.
Kým je Lawrence Lessing je mi upřímně u prdele. Ale jsem rád takovýmto článků, pač upozorňují na skutečnost, že se lidé nedělí na jednoduše třeba na „pravičáky“ a „levičáky“ (jak je zvykem u nás narozdíl od USA), ale pokaždé je třeba ptát se v jaké souvislosti ten který člověk vyjadřuje jaký postoj...
jestli pozadavek liberalu na absolutizaci FORMALNI svobody ve skutecnosti znamena, ze je vysledkem svoboda realna, tedy ze se maximalizuje moznost volby kazdeho jednotlivce (resp. moznost volby prumerneho jednotlivce...).
Zpusob vymezeni svobody zalozene na respektu k vlastnictvi ostatnich totiz ignoruje, ze vlastnictvi je distribuovano zcela nerovnomerne, u nekterych forem vlastnictvi je jejich existence znacne sporna a jsou dokonce v primem rozporu s nekterymi principy svobody (pozemkove vlastnictvi (v nekterych kulturach povazovane za naprosty nonsens, asi jako u nas vlastnictvi vetru) x svoboda pohybu). V dusledku je tedy vetsim zastancem svobody "konzervativec" (nebo kdokoliv jiny), kdo pochopil, ze svoboda vznika (resp. je maximalizovana) prave diky vyvazeni individualnich prav a verejneho zajmu (at uz byl ten pojem v minulosti jakkoliv zneuzit).
V extreme dogmaticke podobe je liberalismus jen jinou ideologii ze stejneho ranku jako ostatni -ismy (komunismus, socialismus, nacismus, environmentalismus, ekonomismus...).
Pokud verite, ze vlastnictvi je distribuovano, pak ano. :-)
V mem svete je vlastnictvi ziskavano, neni distribuovano ustrednim vyborem kazdemu stejne.
Nelze maximalizovat moznost volby KAZDEHO jednotlivce. V realu to totiz znamena svobodu mnoha jednotlivcu omezit. To je zase jen pokus o scitani svobod coz nelze. Svoboda nema rozmer, velikost, neda se ji priradit velikost vyjadrena cislem. Nelze mi vymenou za svobodu jist co chci dat svobodu volit si mezi liberaly a demokraty a tvarit se ze se nic nestalo. Ruznych svobod si mohu cenit ruzne a to zcela odlisne od meho souseda a zadny centralni planovac nema moznost smysluplne nase svobody secist a najit maximum. Tataz svoboda ma pro kazdeho cloveka jiny prepoctovy koeficient. Mate samozrejme pravo ustanovit si centralni distributora majetku a nechat si majetek distribuovat, ale nesmite pritom bez meho souhlasu sahnout na majetek muj. Ja vam nebranim zit si v komunismu libovolneho stupne, pokud tam nebudete tahat me.
To jsou mi nazory:) Takze nikdo nema pravo zasahovat treba do lzivych reportazi v televizich, ktere jsou ideologicky mireny tak, aby ovlivnily divaka .... jo, tak to uz jsme kousek k anarchii, protoze tak to uz u nas funguje a "svoboda slova" je tu dohnana do extremu....
>>>Nelze maximalizovat moznost volby KAZDEHO jednotlivce. V realu to totiz znamena svobodu mnoha jednotlivcu omezit.
Tedy pokud dosahneme stavu, kdy svoboda kazdeho bude absolutni (po formalni strance, resp. nebude nijak regulovana), tak to znamena, ze bude - ciste podle vaseho tvrzeni - svoboda mnoha jednotlivcu omezena? S tim bych plne souhlasil.
Co se tyce distribuce majetku, byla minena ve smyslu "statistickem" (tedy to, ze ruzni lide maji toho majetku ruzne a to bez ohledu na to, jak ho nabyli) - v zasade je toto rozdeleni silne nerovne uz v okamziku narozeni - a tedy zalozeni principu svobody ciste jen na soukromem majetku (a hlavne nesmyslne rozsirovani principu soukromeho vlastnictvi na oblasti, kde toto nema uplne smysl (tedy zejmena vlastnictvi veci, ktere nejsou "vyrobene") vede spise k omezovani osobni svobody (ve smyslu moznosti rozhodovat o sobe)).
Co se tyce vaseho vykladu slova distribuce, tak CENTRALNIHO distributora jste si tam svevolne pridal sam, abyste mohl dokazovat, jak placam blbosti. Samotna distribuce majetku probiha v kazde spolecnosti (tedy i v teto) a vyuziva k tomu ruzne principy. Lisi se take podil "zasluhove" (tedy te, ktera je zalozena na odvedenem vykonu) a "nahodne" (dedictvi, veskere procesy mimo moznost ovlivneni prislusnym jedincem (pocinaje rozhodnutimi centralni moci v totalitnich systemech a konce rozhodnutimi soukromeho managementu nekde v zahranici, ktere dokaze kompletne znehodnotit majetek nebo prijem nejakeho jednotlivce stejne ucinne jako v pripade te centralni moci a jeste mene postihnutelne, nahodu nemozno vyjmout, produkce externalit ma take svuj vliv) casti. Je celkem zrejme, ze clovek muze ovlivnit pouze tu cast, ktera souvisi s vykonem a jeho nabidkou, nikoliv uz cast souvisejici s nahodnymi (byt ve spravne dobe na spravnem miste...) a nebo neovlivnitelnymi procesy.
Pane Hazdro, vámi představené pojetí liberalismu se mi, jakožto člověku, který se považuje za liberála, hrubě nelíbí a myslím si, že se vymyká běžnému pojetí tohoto pojmu.
Pro mě je liberalismus směr, díky němuž dnes mají ženy volební právo, černoši nepracují jako otroci na bavlněných plantážích, homosexuálové nejsou vězněni a pro cestu do Francie není potřeba pas. To je to hlavní zvýšení svobody a majetku se ani v nejmenším netýká. Konservatismus je směr, který tomuto bránil a snažil se uchovat stávající pořádky. Výsledkem liberální politiky bylo tedy spíše zvýšení rovnosti mezi lidmi, což dokazuje americké pojetí tohoto termínu, kde se do něj promítá i sociální aspekt.
Pokud ve svém schematickém pohledu na liberalismus převádíte tělo na majetek, čímž ho ponižujete na úroveň např. pytle brambor, je to jen ukázkou toho, nakolik musíte překrucovat realitu, aby si vaše teze zachovaly konzistenci.
Vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých! To je liberalismus! A svobody ekonomické/vlastnické/majetnické velmi často jdou proti osobním svobodám. Vaše jabloň, jejíž jablko si se samozřejmostí přivlastňujete, potřebuje zemi, vodu a vzduch, o které obíráte ostatní a tím zasahujete do jejich svobody.
Liberalismus není věcí majetku, přeji vám, abyste to pochopil.
Male vysvetleni. Pan Hazdra pouziva termin liberalismus, ale ve skutecnosti mluvi o tzv. libetarianismu (http://en.wikipedia.org/wiki/Libertarianism). Coz je "filosofie" (uvozovky davam schvalne) naprosto anarchisticka a tedy nesmyslna. Kazdy problem se snazi naroubovat na vlastnicvi (viz prvni odstavce jeho clanku) a pak na zaklade toho "vyvozuji" zavery. Je to zkratka jednoducha filosofie pro jednoduche (ano ve smyslu hloupe) lidi.
Pokud se chcete opravdu od srdce zasmat, podivejte se na http://www.libinst.cz, tam je jejich ceske hnizdo. A ty clanky co tam jsou, to se hned tak nevidi... :)) Nastesti je netreba brat prilis vazne...
Ma te pravdu. Clanek je tzv. "o hovne" a s nazorem na tzv. Liberalni institut 100% souhlasim. Obzvlaste pikantni na nem je, ze se proslycha, ze nekteri tam zapojeni pred rokem 1989 studentum vtloukali do hlavy marxismus-leninismus :-). Radeji nebudu jmenovat.
Na začátek musím poznamenat, že nejde o mé pojetí liberalismu.
Volební právo žen, zrušení otroctví a další věci, o nichž mluvíte, jsou samozřejmě skvělým úspěchem společnosti. Jde ale pouze o důsledky. Co je však příčinou toho, že takovéto změny nastaly?
Ano, tělo je můj majetek. Triviální teze, ale vyplývá z toho důležitá věc: nikdo jiný na ně nemá právo, tedy žádný otrokář, či socialistický plánovač. Možná Vám to přijde jako ponižování, mě to přijde jako přirozená věc.
"Vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých!" Souhlasím, ale jak definujete hranice svobody? Co je vlastně svoboda?
Vaše triviální teze stěží vysvětlí zmíněné volební právo žen či zbytečnost pasu při cestě do Francie. A mnoho dalších věcí. Tímto primitivním modelem se svět popsat nedá.
Člověka nelze oprostit od donucení - je už ze své podstaty nucen naplňovat své potřeby - jídlo, pití, ... Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Maslow's_hierarchy_of_needs . Tyto potřeby je nutné naplnit, abychom zbavili člověka základního donucení, jinak svobodný nikdy nebude. Pokud ale někomu dovolíme vlastnit např. všechnu vodu světa, připravujeme tím všechny ostatní o naprosto základní svobodu. Tedy podle zmíněného hesla, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhých, není možné takovou svobodu komukoli dát. Hranice svobody vyplývá právě z toho hesla a je jím zcela definována.
staci chvili pockat a autor se brzy prizna ze je soupencem sekty Ayn Randove - obejktivistu. Pro ne je totiz pravo na majetek pravem vychazejicicm z prirozenosti :) pokud neznate vice na www.aynrand.cz, myslim ze se pobavite tim jak lze teze o svobode zmenit v regulerni sektu s celou radou dogmat.
kdyz na tomto serveru neustale opakuje jedno tema
zde seznam clanku (nenechte se zmast, v clanku Digitalni svet je Lawrence zminen hned na zacatku v prvni vete :) ).
Digitální svět, tradice a svoboda
Lawrence Lessig: Svobodná kultura - Úvod
Lawrence Lessig: Svobodná kultura - Pirátství
Lawrence Lessig: Svobodná kultura - předmluva
Je Lawrence Lessig liberál nebo konzervativec?
Opet typicka znamka zaujatosti a dogmatickych vykladu ovlivnenych jednou osobou (cti Guru). srdecne zvu autora i prispevatele Pizi stejne jako o par prispevku nademnou kolega do naseho diskusniho klubu http://www.mageo.cz/.chatroom/740, kde podobne jednostranne zamerene jedince a jejich Uceni rozebirame uz nekolik let.
ono tzo libertarianske auditko je cenzurovane a nepohodlne nazory tam nemeli jeste nedavno pristup, auditko 740 je ale zcela volna diskuse bez zasahu a mazani (to je taky takova zajimavost, kolik liberalu, libertarianu a objektivistu ma tendence cenzurovat a vymezovat mantineli "diskusim" ktere jsou jen tlachanim na internetu a pak to obhajuji pojmy jako "to je moje auditorium, muj majetek etc. a pritom jde jen o slova - a nejde o nejde jen o vyhazovani nezajimavych lidi, vetsinou se to tyka cele skupiny majici jiny nazor :) )
ne
.
.
.
Ok, tak trochu obšírněji:
Knihu čtu, jak mi to čas dovolí a musím říci, že u Lawrence Lessiga se žádný střet liberál-konzervativec nekoná. Ano, podporuje tradiční hodnoty, ale jde mu především o jejich rozšíření na nová média. A zvláště vypichuje, jak velké společnosti brání pokroku (neb jsou příliš velké, aby se mohli dostatečně rychle vyvýjet - tak zatrhnou vývoj i ostatním).
Někoho by možná mohl splést první příběh vyprávěný v knize (ten o Causbyových), kde autor hájí práva leteckých společností a armády proti nebohým farmářům. Ale autor chtěl přeci jen poskytnout ukázku toho, jak se zákon dokáže rychle přizbůsobit - když se chce. To přece ještě neznamená, že by obhajoval pokrok bez ohledu na lidi, které ten pokrok rozválcuje.
...
Ale co, kniha je volně ke stažení - stáhněte, čtěte. Přece jenom mě osobně se tenhle autor moc nelíbí, takže mu tady odmítám dělat reklamu.
howgh
Neokonzervatívci sú pôvodne (hovorím pôvodne, pretože dnes má už zmysel písať o „neokonzervatívcoch I“ a „neokonzervatívcoch II“ - o tom ale neskôr) skupinou ľavicových amerických intelektuálov, ktorí na prelome 60.a 70. rokov 20. storočia začali putovať doprava.
Ich pozícia bola založená na stredostavovskej, buržoáznej obhajobe elementárnej slušnosti, na obhajobe buržoáznych hodnôt strednej triedy, ktoré považovali a považujú za potrebnú pre osobnú zodpovednosť, dospelé chovanie a teda aj slušný a zodpovedný život v slobodnej, demokratickej republike.
Tak napr. Michael Novak, ktorý bol v 60. rokoch radikálnym liberálnym teológom obhajujúcim antikoncepciu (ale nikdy nie potraty), definoval neokonzervatívca ako liberála s dospievajúcimi dcérami.
Ich pozíciu označujú ako „tvrdý wilsonizmus“ – prezident Woodrow Wilson (1913-21) chcel šíriť demokraciu vo svete, ale chcel k tomu používať mäkké, podľa neokonzervatívcov (a vlastne podľa všetkých konzervatívcov) nerealistické prostriedky: konsenzus medzinárodného spoločenstva. Neokonzervatívci chcú na šírenie Wilsonovho ideálu používať prostriedky tvrdé, realistické: moc Ameriky a jej spojencov
V clanku sa konzervativci prezentuju nazormi paleokonzervativcov
Paleokonzervativci mají za hlavní cíl upevnění postavení bílé střední třídy v USA a dominanci jejích hodnot v americkém veřejném životě. Liberální svobody a sociální stát mají být prostě obětovány ve prospěch konzervace statusu této skupiny inklinující k nacionalistickému hnutí http://www.blisty.cz/art/22709.html
Není poněkud primitivní zařadit člověka bez jeho vědomí do nějaké politické kasty a pak po něm požadovat, aby se choval podle jejích pravidel?
Naši předkové byli v řešení problémů velice pragmatičtí a součástí tradice se stávalo to, co bylo prospěšné a co se osvědčilo. Vnější podmínky se měnily velice pomalu, takže nalezená řešení byla prospěšná tak dlouhodobě, že se mohla dědit. Od průmyslové revoluce se ovšem podmínky mění překotně a stejně překotně se musí měnit i tradice - pokud si ještě zaslouží tento název. Jinými slovy - tradice, která se dostala do rozporu s okolím a přestala být prospěšná, musí být změněna. Dělo se tak ostatně vždy - i když mnohem pomaleji.
Proto je naprosto nesmyslné dělit lidi na ty, kteří pro tradice horují a ty, kteří na ně kašlou. Podstatné je, o jakou tradici se konkrétně jedná. Tzv. konzervativci se často odvolávají na moudrost předků ale jejich pragmatismus a schopnost co nejlépe se přispůsobit daným podmínkám jim uniká. A přitom právě tato vlastnost jim umožnila přežít.
Např. v době internetu se překupníci CD nosičů stávají asi tak potřebnými, jako dráteníci v éře kovového nadobí. A stejně jako ti dráteníci musí vymřít, bez ohledu na tradice a míru svého vlivu. Múže se jim to nelíbit, můžou proti tomu protestovat ale zabránit tomu nemohou.
Je to taky polovicaty clovek. Pise o slobodnej kulture a nezverejni svoju knihu pod slobodnou licenciou. Licencia nesplna styri slobody, ktore su ideou hnutia free software. Licencia nesplna ani podmienky (v porovnani s FS volnejsie) Open Source Definition, ktore vyzaduje pre open source licencie OSI.
To, ze autor si vybral pre sirenie diela o slobode licenciu Creative Commons Attribution-Noncommercial 2.0 Generic, ktorej prinos v porovnani s klasickym chranenym dielom je ideologicky pochybny, je pre mna nepochopitelne. Kritiku tejto licencie najdete tu: http://www.kuro5hin.org/story/2005/9/11/16331/0655
Nepresne vyjadrenie autora tohto clanku "Kniha Lawrence Lessiga Free Culture je šířena pod licencí Creative Commons" bez toho, aby specifikoval ktorou (pritom su medzi nimi priepastne rozdiely), tiez o niecom svedci.
P.S. knihu som zatial necital, iba som ju prebehol.
Je to videt, ze jste tu knihu necetl. Jinak by jste se dozvedel, ze autor proti copyrightu jako ochrane pred komercnim kopirovanim (a take proti patentum) nic nema. Jde mu o svobodu sireni a vytvareni odvozenych del.
Takze vy tu mate ziveho cloveka, ktery ma nejake nazory, nazveme to vse realitou a pak tu mate dve nalepky, pricemz ani jednou nejste toho cloveka schopen kloudne polepit. A misto toho abyste se zamyslel nad koncepci svych nalepek tak se jejich tvaru snazite realitu virtualne priohnout? Jste jiny druh nez ja.
Tematika je to zajimava, kdyby autor udelal nejaky
vycuc se svymi postrehy, bylo by to zajimave,
protoze i jeho styl je ctivy.
Bohuzel se zameril na podivne rozdelovani
liberar x konzervativec, ktere je jeste mozna
snad trosicku ospravedlnitene nekde v usa, ale jinak
je to dnes zcela umela konstrukce a mrtva zalezitost.
Cili - tematika me zajima na 100%, levice-pravice
na 0%. A Neplyne z toho, ze clanek je na 50%.