Názory k článku Jednodeskové počítače z pohledu dlouhodobé spolehlivosti
-
No bohužel v dnešní době má problémy dodávat včas všechny varianty i výrobce Raspberry. Tedy pokud to chcete za slibovanou cenu a ne od spekulanta.
Všechny tři zmiňované jsou zavedené značky. Odroid je od roku 2009. Že by zničehonic skončili se nezdá pravděpodobné. Naopak si myslím, že by se teď konečně mohly více prosadit.
Pine slibuje garanci dostupnosti nějaké roky v budoucnu, ale to nebrání tomu, aby byl výrobek dočasně vyprodán.
Co se týče pocitu z Odroidu při pročítání jeho fóra, mám z nich dobrý pocit. Nejsou to žádné slibotechny. Nesludují okamžitý marketingový efekt ale dlouhodobou udržitelnost, což u mne značný dobrý výhled do budoucnosti. (Např. když nědko říkal, že by chtěl mít hotswap u té SATA varianty, tak mu rovnou řekli, že ty kontakty nemají větší životnost než 100 výměn disků, proto nemá smysl řešit hotswap řešit).
Tedy pokud se jich něco zeptám, asi nebudou jen tak planě slibovat. -
Od Odroid mám H2 (x86 SBC) a HC4 (NAS). S obojím spokojenost, jen mě mrzí že H2 přestali vyrábět - dlouhodobě měli problémy s dodávkama CPU od Intelu a před pár měsíci rovnou raději celý produkt zrušili než aby měli dostupnost za 2 roky. I na ten první jsem čeka asi 9 měsíců než byl na skladě. Pokud byste někdo měl tip na náhradu od konkurence, budu rád, důležité vlastnosti: výkonný CPU, 32GB RAM, x86 architektura, M2 slot pro SSD (nejlépe NVME), malé rozměry a spotřeba, nejlépe pasivní chladič.
-
Pokiaľ je požiadavka na výkonný CPU, tak na extrémne nízku spotrebu môžem zabudnúť. NUC sa ale vyrábajú aj s J5005, ten má TDP 10W a výkon možno až o rád vyšší ako RPi. Cena okolo 200€ (bez pamätí a disku) nie je až tak vysoká (model s J4005 stojí dokonca len cca. 150€). Samostatná doska s CPU (napríklad Asrock J5005-ITX) + krabička + zdroj vyjde podobne.
-
Odroid N2+ má v idle okolo 2W, max 7W, raspberry v idle o wat více max také 7W, disk má v idle minimální spotřebu, točivý disk může i spát a přestat se točit.
Viz https://forum.odroid.com/viewtopic.php?f=29&t=43387
Dobře napsaná aplikace by měla být většinu času v idle. Těch 5W není špatných, ale 2W jsou pořád podstatně lepší.17. 11. 2021, 18:28 editováno autorem komentáře
-
k3dARStříbrný podporovatelLD
NUC [...] nemá pasivní chladičbtw: https://nucblog.net/2018/11/akasa-newton-jc-fanless-case-for-gemini-lake-nucs/
-
Jan HrachStříbrný podporovatelMáš zkušenost s provozem NUCů v rozvaděči venku? Funguje to? Jaké SSD a RAMku do toho aby to neumřelo? Nebo co místo toho? Já jsem se vydal rabbit hole divných enterprise výrobců bez veřejných cen, zavedla mě sem, je to drahé a bojím se toho.
Blbé je že potřebuju docela našlápnutej HW (u low-power CPU řekněme tak posledních pár generací i5), protože DSP docela rychlého signálu.
-
Me 19" jsou vevnitr (at zije ajtacky byt), ale z takovych industrial krabicek mam jen tohle pasivni i5-4300U jako hlavni router:
https://www.jetwaycomputer.com/NF3E.htmlMam nahradni kusy, pokud byt chtel testnout vykon, ale 4300u je typicky ultrabook cpu, takze kvuli malemu tdp to nejak oslnujici vykon nebude mit (ale to ani zadny jiny 15W z podobnych pasivnich reseni)
-
panikaStříbrný podporovatelmy jich mame nejaky desitky v jedny indoor instalaci na meanwell zdrojich priblizne rok a uz nejaky umrely. nevim presne na co, nedelam to primo ja. kdyby te to extra zajijalo tak napis a muzu pozjistovat.
-
Resil jsem totez a nakonec koupil Asus Mini PC PN50 s 4500U procesorem. Vyrazne vykonejsi reseni nez H2 a potrebne stroje na tom provozuji pod proxmoxem. Bezi to vyborne. Spotreba 8W idle, <30W v plne zatezi.
Chlazeni to ma naprosto neslysne, ale preci jen je to aktivni chlazeni, kosntrukcne "notebookove". Casem bude treba vycistit a neni snadno pristupne, to je jedina vytka. -
Dobrý den, od uvedení na trh mi doma běží nonstop RPi4 s oficiálním zdrojem - kvalitní zdroj opravdu považuji za velmi důležitý. RPi umožňuje bootování z USB (v oficiálním systému je utilitka na aktualizaci firmwaru). Takže od samého počátku mám systém na SSD disku připojeném přes USB3 a RPi letí jako vítr. Umožnilo mi to na něm provozovat v Dockeru Nextcloud, PiHole, Webmin, Redis, Elastic a tři instance Magenta pro studijní účely. Díky tomu SSD vše běží svižně a i Magento je na tom slušně použitelné. Dál mám opět přes USB připojeny dva disky v RAIDu. Musím to zaklepat, ale za celou dobu jsem nezaznamenal jediný problém.
-
Z vlastnej skusenosti a to nie len s rPI ale aj inymi priemyslenymi zariadeniami, kde je nutne dat SD kartu je, ze odide najskor jedno uz so spominanych
- SD karta
- zdrojV pripade zdroja, kedze je externy da sa lahko zistit ci je problem zdroj alebo nie. Aj je to adapter, tak vymena byva rychla, pokila je to nieco specifickejsie, hlavne co sa tyka konektorov, tak to chvilku trva.
V priapde SD-karty sa to tiez zisti rychlo.
Len malo z prikladov.
Z helios nas mi odisiel zdroj, to som zistil az po merani voltmetrom, novy sa objednaval z Amazonu.
Z Teltonika RUT955, 6 rocne zariadenie, tiez odisiel zdroj. Maju tam specificky power konektor, teda sa kupil obycajny 9V/1A cvakol sa konektor a naskrutkoval novy.
Moje volumio na rPI /model 1B/ ma standarten problem s SD kartou ;(Teda pokial to chce niekto na priemyselne pouzitie, oplati sa investovat cas do kustomizacie OS a SD karty /uloziska/
-
Dlouhodobě máme ve výrobní firmě nasazeno přes 300 RPi - sledují výrobu, zaznamenávají úkony, zobrazují dokumentaci, trackují materiál. Mimo zobrazovače dokumentací jsou bez monitoru, mají na sobě "buzzer" a připojenou čtečku čárových kódů. Také nám otevírají dveře a řídí přístupy do nich (tam už je námi vyvynutý speciální hardware). Povětšinou žádné speciálně upravené systémy, zcela normální a doporučený oficiální OS od RPi, ten funguje dlouhodobě nejlépe. Originální a nebo někde i průmyslové zdroje (MW). Čas od času řešíme problém s kartou (používáme pouze SanDisk Class 10 / 16GB - dlouhodobě se osvědčili nejlépe). V zásadě bez nějakého většího problému. Máme připravené image, výměna karty nebo celého RPi je velmi rychlá a snadná. RPi má tu výhodu, že cokoliv vás postihne za problém, tak najdete řešení, protože je hodně rozšířené - cokoliv jiného jsme v minulosti zkoušeli, tak prostě byl problém, informace se nedohledali a na vlastní laborování při hledání komplikací nějak nebyl čas. Dlouhodobě už to funguje s RPi několik let (před pěti možná šesti lety první nasazené tuším). Není problém, rozhodně je to finančně zajímavější než používat předražené průmyslové počítače, naopak pomalu se stejnou cestou vydává i naše mateřská německá firma.
-
Bootovani ze site je vec o ktere jsem nekolikrat uvazoval, ale nakonec neudelal zatim. Napr. rizeni pristupu do dveri musi fungovat offline a je tak i delane, data se (pokud doslo k nejake zmene) synchronizuji po siti, ale jinak zarizeni pracuje autonomne nezavisle na sitove infrastrukture. Ale ano, bylo by to reseni.
Ano, jezdeni k zakaznikum by nebylo vubec vyhodne, pouzivame to prave tak, protoze si to umime sami spravovat (a opravovat) a mame vlastni vyvojare, kteri to programuji (python). Dodavat to jako reseni pro zakaznika uz je uplne neco jineho, tam by bylo potreba soustredit se na jine veci, ale s tim zkusenost nemam.
-
Mozna pro malou ceskou firmu z Baziny. Pokud clovek dela pro korporat tezce se mu to nevyplaci. Mozna tak kdybych to hodil stazistum/brigadnikum jako projekt. Jenomze nad nima zas musi stat nekdo a kontrololovat.
Nedokazu si predstavit jak by se mi vyplatilo mit seniora ktery ma kilo ci dve kila mesicne a delat jeste interni servis /dohled nad deckama. Ten cas je uz i u cechu fakt drahy .
-
Jsme nadnarodni firma, majitele v nemecku, jsme jedna z pobocek, z baziny s 500 zamestnanci a s nonstop produkci. Jen si nehrajeme na seniory a juniory ani nebereme 100 a 200 tisic :-) proste delame IT tak aby nas to bavilo a aby to fungovalo. Ale chapu ze pro nekoho je to neresitelny problem, u nas to funguje, v bazine je svet jeste normalni ..
-
Tak to vas ceka tento rok tezke vystrizliveni. Za lasku k maline si chleba nekoupis, elektrinu a plyn nezaplatis a decko do ust jidlo nedostane. Pri narocnosti nasi prace pani na hlidani nebo uklidovka tez neni zdarma. O zajisteni prijmu a investic na duchod nemluve.
Jen zuby mne tento rok vysly na jeden hruby plat.Ale jestli je život ve vasi firme tak uzasny, mate velky sluzebni byt v cene a stravu zdarma, ihned posilam CVcko.
Kdyz sleduju za kolik bych ted prodal svuj byt v Bazine je mi lito mladych lidi co shani bydleni. Naivnich studentu zvlast. Vsak uz jich mame na prazske pobocce peknou radku.
-
Ceka me stejny rok jako kterykoliv jiny v Bazine, s milujici rodinou a s prateli, se zubarem (vybornym) co dela poctive zuby zadarmo a bez pani na hlidani se obejdeme, protoze chceme bejt se svejma detma sami. A elektriku a plyn zvladneme, vsechno zvladneme, protoze u nas je svet normalni.
CVcko si nechte, mi nikoho jako vy nepotrebujeme, zvladame to tak jak to mame nastavene a funguje nam to. A za ty ustrene penize za RPi a vyplaty ve statisicich si proste zase muzeme koupit lepsi nastroje nebo pridat lidem ve vyrobe nejakou kacku na prilepsenou.
Nejvic me od prace zdrzuji ti kteri jen natahuji ruku pro penize a tvrdi ze jinak to nejde. Vymenim si olej v aute, pridelam policku, udelam zamkovku na zahradce a jeste dokazu nastavit a naprogramovat RPi a odskocit si na lyze nebo do lesa s detma a se zenou. A u toho se hodne smat. Zkuste to, budete mit lepsi zivot ...
-
Mají to zvláštní svět, jak tam přehazují statisíce vidlema a když by jejich plat neměl aspoň 6 číslic v desítkové soustavě tak by ani nevstávali z postele.
Dělám, doufám poctivé, IT >30 let z toho >20 let s Pythonem.
A potvrzuji, že se dá žít spokojený život i s mnohem menšími platy.
Tak sorry za rozvíjení offtopicu, možná i krmení trollů a děkuji za užitečné a inspirativní zkušenosti z praxe.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Tohle nejčastěji slýchám jako racionalizaci od lidí, kteří si z nějakého podivného důvodu neumí říct o prachy (taky jsem to tak měl a z části stále mám a nedokážu ten důvod vysvětlit), a dělají extrémně pod tržní cenou pro běžné firmy (někdy dokonce s nulovou až zápornou hodnotou - reklamky, marketing, korporátní konzultanti a leštiči vizitek…), takže to není jako že by třeba zachraňovali svět adminováním nějakého Člověka v tísni, Lékařů bez hranic nebo alespoň a2larmu nebo Auto*matu (případně nějakého startupu který fakt má šanci technologií změnit svět k lepšímu, na vývoji open source atd.). Sice by mi to na první pohled mělo být fuk, ale jednak tím různými způsoby deformují trh (dávají zrovna té své firmě náhodnou konkurenční výhodu; vysílají signál, že IT se levně samo řeší a není potřeba to nějak řešit) a jednak až z toho vyhoří nebo klidně i jiným způsobem onemocní, tak jim budeme platit z daní nemocenskou a invalidní důchod, místo toho aby měli nahrabáno nebo alespoň ze svých mezd odvedli dostatečně velké sociální pojištění.
(komu to uniklo, se to nedávno řešilo ve fóru)
-
Ony i ty školy, zdravotnická zařízení, charity, ... potřebují adminovat, potřebují webovky, pomocné prográmky...
A prostě tam takové peníze nemají.Jsem si vědom, toho, že leckdo v IT má menší znalosti a zkušenosti a přitom mnohem větší plat.
Jestli se tomuhle říká racionalizace, tak raději ani nevědět, jak se říká tomu, že cca 2/3 mé práce dělám zdarma, nebo dokonce dotuji (např. kurzy PyLadies).
-
Uz je to uplne offtopic, ale je treba si uvedomit, ze firmy v "Bazine" jak nekdo nahore definoval podle me mensi lokality (tedy firma ktera neni v Praze nebo Brne) maji uplne jinak nastavene platy a uplne jinak funguji nez napr. korporaty. Mluvim o vyrobni firme, ne o firme plne programatoru nebo administratoru. Reknu si o vic a odpoved je "to ti dat nemuzeme" a ja reknu "tak odejdu" oni "tak jdi" a ja jsem bez prace, protoze v okoli Baziny proste nikde vic nedostanu i kdybych se pos*al, protoze v Bazine takove platy v IT proste nejsou. A do Prahy se fakt stehovat nechci. Nakonec v te praze bych sice mel vic penez ale take daleko vyssi naklady (bydleni, dojizdeni na rodici, drazsi skolka, drazsi zubar - zda se) atd. proste pro me je vyhodnejsi (a hlavne mi je to milejsi) zustat v pohode s mansim nez prumernym platem tam kde jsem. Ja jsem spokojeny a hlavne, nic moc jineho me nezbejva, na pracaku bejt nechci. Je treba si uvedomit, ze zivot a prace v metropoli je naprosto jina nez zivot a prace na vesnici (cimz nemyslim periferii metropole). Tak to je, tak to bylo a tak to podle me dlouho bude. Ne vsichni chteji zit v metropoli nebo v dojezdove vzdalenosti. Ja rozhodne ne ...
-
A jo o tom zadna. Z toho jdou nejake realne penize.
Ale je treba taky pocitat fazole. I ty fiktivni. Kdyz architekt bude muset nad ramec sve pracovni doby jeste neco udrzovat interne, tak za mesic mam na stole jeho vypoved.
On delat vic nez 5-8 hodin denně delat fakt nebude. Stari panove spise méně.Cas strávený na samodomo firemnich resenich se pocita z nejake pevne pracovni doby. A ted je otazka jestli ten clovek bude resit nejake raspberry na el. vratech nebo proc blbnou ochrany v Temeline. A pred temi vraty bude stat nakladak s prototypy na testy. 2h x 50 testeru a i tohle leze do penez protoze tester neni vzdycky lopata.
Jinac bych normálně zavolal sluzbu a firmu ktera reseni XY zna, umi mechanicky override zna napojeni na EZS a ma skladem dily - pripojis a jedes.
A ja pak nechci s HR resit proc mame tak vysoky hiring costs kdyz bude rotovat tolik senioru. Jasne ze mame. Protoze se chovame k lidem jak k exkrementum a zdrhnou ke konkurenci.
Ted fakt neni vhodna doba tlacit na zamestnance at delaji neco navic.
17. 11. 2021, 10:20 editováno autorem komentáře
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Nedokazu si predstavit jak by se mi vyplatilo mit seniora ktery ma kilo ci dve kila mesicne a delat jeste interni servis /dohled nad deckama. Ten cas je uz i u cechu fakt drahy .
Mně přijde naprosto uvěřitelné, že dodané řešení + jeho integrace + řešení problémů s ním (nejlepší je mít blackbox s problémem, který by místní sysadmin opravil za 10 minut, ale nemůže a dodavatel za měsíc třikrát pošle techniky co si s tím nevědí rady) by vyšlo ještě dráž. Zejména pokud mají použitelné lidi.
-
Odroid N2+ vypadá zajímavě, ale jak je to s podporou rozumně nového kernelu? Do mainline přibývá mraky driverů, např. pro USB zvukovky. Pro N2+ jsem našel jen letitý 4.9 https://github.com/hardkernel/linux/tree/odroidn2-4.9.y
Podobná situace je s Rock64, i když tam lze najít trochu novější. Má někdo zkušenosti s provozem Rock64 na mailine jádru? Díky.
-
Nový kernel funguje lépe než ten starší, protože obsahuje hardwarovou akceleraci pro grafiku přímo z vanila kernelu. Jako oficíální mají pořád ten starý jaksi opatchovaný, ale to zjevně není vůbec potřeba.
Když jsem nabootoval poprvé jejich oficiální image, grafika byla pomalá, špatně to skrolovalo hlavně ve 4K. Na fóru jsem našel, že nejednodušší je použít novější kernel a funguje to prostě samo.
Ty jejich návody jsou zastaralé. Ve skutečnosti stačí nainstalovat Ubuntu 21.10 „Imprish Indri“ přímo s menu petitbootu s standartní verzi jádra a vše prostě fungovalo jak mělo a tak jsem to nějak dále nezkoumal.16. 11. 2021, 11:09 editováno autorem komentáře
-
Pokud jsou ti brouci podporovaní kdekoliv v mainline, tak na kernelu neměníš prakticky nic:
- zkopíruješ si soubor puvodnideska_defconfig na mojedeska_defconfig
- přidáš tam volby pro zapnutí přidanýho hardware
- zkopíruješ v ./arch/arm64/boot/dts/výrobce/deska.dts na svoje DTSko
- Ve svým DTSku připíšeš ty ostatní brouky, co dobastlíš
- Zaregistuješ svoje DTSko do Makefile v tom adesáři. Pokud děláš nový, tak i o level výš.
- přeložíš kernel
- nahraješ image a DTB soubor do /boot na desce
- nastavíš svoje DTBčko v u-bootuA je to...
-
Máme nasazeny vyšší stovky RPi3 v průmyslových a consumer zařízeních, naběháno dejme tomu 1000 let. Kromě SD karty přispívá k absolutní nevhodnosti ještě mizerná a oficiálně nespecifikovaná teplotní odolnost: výrobce používá na různých várkách RPi různě specifikované komponenty, a je to opravdu panika když si něco ocertifikujete do 50 °C a najednou vám tam potichu dají čipy s teplotní odolností o 20 °C horší.
A ano, SD karty nemají rády ani čtení. Co jsme zatím vypozorovali (i ve spolupráci s kolegy z Apaceru) je, že nejčastější failure mode SD karet vůbec nesouvisí s degradací flashe. Jde o poškození způsobené tepelnými cykly, a bohužel čtení i zápis kartu ohřeje stejně. V případě RPi je SD karta předehřátá blízkým napěťovým regulátorem rovnou na nějakých 45 °C, a při každé operaci její teplota vyskočí na 80 °C. Takto stačí pár desítek tisíc cyklů a už začínají praskat spoje.
S "normálním linuxem" typu Armbian, který má /var/log na ext4, to i v klidu zapisuje jednou za 30-60 s. SD karta na termokameře krásně bliká.
Takže klíčové je z těch SD karet nabootovat a pak na ně už nesahat. RO fs, všechno ostatní ve vfs cache, co nejvíc po síti. S kartou se pracuje jen při bootu, změnách konfigurace nebo upgradu firmwaru.
-
Jsem rád, že někdo konečně potvrzuje moje názory a zkušenosti. Prostě pokud by chtěl RPi nasadit do nějaké profi produktu co má fungovat různě po republice přímo u zákazníků, bude muset použít na SD kartě RO filesystém a zapisovat jen výjimečně. A i tak to zjevně nebude úplně snadné. To zjevně vysvětluje, proč takových zařízení moc není.
Nasazením RO filesystému ztrácíte tu eleganci, že můžete použít Linux jak jste zvyklí a jak hlásí falešní PR Raspberry foundation.
Kdyby měl RPi fungovat jako opravdový Desktop jak hlásá PR, na kterém pracuje někdo denně několik hodin jako na běžném počítači, myslím že se životnost bude počítat ne na roky ale na měsíce. Má to vůbec smysl stavět?
Proto je myslím na zvážení si připlatit za jiné obdobné zařízení s eMMC pamětí a proto jsem napsal tento článek.
Nemám už z principu moc důvěru k někomu, kdo je natolik posedlý svým PR, že přehlíží závažné nedostatky. Co jiného ještě přehlédly? -
No, a přesně proto je další generace zařízení postavená na klasickém microcontrolleru. Statický firmware, variabilní věci v NOR flashi. V důsledku to umí totéž, ale místo několika miliard LOC to má celé asi 20k řádků včetně všech driverů. Audit za hubičku. Už se nemůže stát, že se někde změní nějaký default v systemd nebo název CONFIG_ v Linuxu a my pak trávíme čas updatem.
Mně na Raspberry (a Arduino) nejvíc vadí ta komunita. Jednak je tam velmi nízká průměrná úroveň znalostí, ale to se dá tak nějak chápat, je to marketováno jako platformy pro začátečníky. Štvou mě ty prvky jakéhosi nacionalismu nebo kultismu. V Raspberry komunitě je řešením všeho dát tam Linux, i když jde třeba jen o aplikace typu "rozsviť LEDku když je teplota přes 25°". V Arduino komunitě zase musíte použít otřesně zastaralou ATmegu, nebo jste vyvrhel. Velmi špatně se z takových děr vyhrabává a bohužel jsem viděl dost nadějných lidí a projektů, kteří ztroskotali právě kvůli tomuto.
-
Na blikání LEDkou je buďto Raspberry Pi Pico (a pár řádků bare-metal programu v MicroPythonu nebo rovnou kompilovaného z C, jako u arduina), nebo je blikání LEDkou jen úvodem do složitějšího programování a pak není důvod si stěžovat na nevyužitý výkon.
Arduino ve své původní ATmega verzi, i ve svých výkonnějších (a o dost dražších!) variantách, dnes moc neobstojí v konkurenci různých Raspberry a podobných desek. Ale úplně špatné také není a chápu, že setrvačnost je velká.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Není. K tomu kdysi na nakole.cz byla poučná historka: někdo si objednal vývoj custom červené blikačky. Vývojář řešil, jestli tam má dát AtTiny nebo NE555, nakonec se rozhodl, přesně jako ty, že tam dá tu 555. Zákazník byl prototypem blikačky naprosto nadšen. Měl jen jediný požadavek: jestli by náhodou nešlo udělat, aby to vždycky třikrát rychle bliklo.
A tak autor musel desku smazat a udělat znova, s tou AtTiny. Kdyby to tak udělal rovnou, tak by ve firmwaru připsal tři řádky.
Jaká má být výhoda s řešení s 555, nebo nedejbože astabilní klopný obvod s tranzistory (=spousta součástek, sourcování součástek, routování větší desky, vyšší náklady na sestavení/pick-and-place; OTOH tranzistory, rezistory a kondenzátory jsou dostupné od víc výrobců než attiny, takže v současné době to snad půjde líp postavit)?
17. 11. 2021, 23:55 editováno autorem komentáře
-
Děkuji, je to lépe formulovaná verze toho, co jsem se snažil napsat také. Podotýkám, že PIC16F15213 nebo ATTiny13 vyjdou do 20 Kč; předpokládám, že většinu ceny tvoří obal a distribuce. Což odpovídá tomu, že čínské fabriky zakápnou křemíkový čip epoxidem rovnou na desce blikačky a dostávají se na podobné výrobní náklady za celý kus.
-
Ty seš z těch počítačů úplně zblblej.
Když jsem byl na střední, indikátor stavu baterky jako bargraf byl stabilík a LM3914.10 komprátorů a budičů LEDky, stačí přidat jeden rezistor na nastavení proudu, nastavit na jedné noze minimum, na druhé maximum a jede se.
Dneska? Vrazí se tam Arduino. Autor konstrukce obtěžuje na fóru, jestli a jak velký hodit rezistory do série s LEDkama a pak se snaží rozchodit software. Na pájení je toho u Arduina víc a ještě se musí zbytečně crcat s programem...
-
To je rozdíl mezi elektronikem a programátorem. Můj spolužák na SŠ loni vytvořil 3f frekvenční měnič na asynchronní motor bez jediného mikroprocesoru. Já osobně se při projektech snažím programování vyhnout pokud to jde vzhledem k tomu, že mě to nikdo pořádně nenaučil a navíc v knize o Arduinu, ze které nas učili byly chyby.
-
Tvou první větu přeskočím a konstruktivně se vyjádřím ke zbytku.
Zapojit NE555 nebo nějaký LMXXX umí kdekdo. Pokud to stačí, je to dobrý nápad. Moje zkušenost to jen potvrzuje.
Ale za chvíli to stačit nemusí a s tím mám zkušenost také. Když Arduino nano stojí 60 Kč a RP2 necelý dvojnásobek, ve spoustě případů je víc futureproof je tam dát.
-
Není.
Pokud to zvládne do 20ks 74xxx a není potřeba variabilita chování nebo složitější komunikace, tak je levnější to ralizovat bez jakýhokoliv procesoru. HW stejně drahý, ale ušetříš náklady na psaní SW. A osazovací automat je leckdy rychlejší, než nalívání software (teď mám na stole desku, do které se SW nalívá 6 minut a osazovací automat nám dává 10 součástek za sekundu).
Arduino je předražený, pomalý, nespolehlivý, moc žere, stojí na bývalým Atmelu a většinu SW dělali matláci. to je šest pádných důvodů, proč to do profi konstrukce nedávat.
U maliny je zase problém, že tam je toho SW prostě moc, takže je tam i moc chyb a málo deterministický chování (hlavně časování), takže to není na real time věci. + hodně věcí od matláků. Navíc dobrý na první prototyp, špatný na 100ks ověřovačku a v produkci mimo realitu...
-
Jan HrachStříbrný podporovatel> a není potřeba variabilita chování nebo složitější komunikace Já bohužel na rozdíl od tebe nemám křišťálovou kouli, takže nevím jaké požadavky na to budou za chvíli, a současně nedělám v korporátu, ale ve startupu, kde se požadavky mění ze dne na den. Namátkou co se určitě objeví:
- Budou chtít aby bargraf animoval když se baterka nabíjí.
- Budou chtít vyčítat stav po sériáku.
- Kalibrace pomocí rezistorů je drahá (vyžaduje někoho kdo bude pájet rezistory/propojky) a neproveditelná v terénu při servisu, kalibrační konstanty se mají naprogramovat do EEPROM procesoru.
> Arduino je předražený
Tebou navržený LM3914 stojí na Mouseru, Farnellu i DigiKey víc než AtMega. Na JLC pro změnu není skladem, takže ti ho neosadí a budeš to pájet ručně.
> pomalý
To je veliká překážka při řízení bargrafu v porovnání s LM3914.
> nespolehlivý
To se nám nějak nestalo zatím.
> moc žere
Tebou navržený LM3914 má "Standby Supply Current (All Outputs Off)" 3 mA, to je snad víc než ta AtMega aniž by se člověk nějak moc snažil s lowpower módy.
Vidíš, další požadavek: pro šetření proudem se budou LEDky stmívat (PWM) když bude docházet šťáva. Zase něco co v tom MCU uděláš na pár řádků.
> teď mám na stole desku, do které se SW nalívá 6 minut
To nevypadá že by souviselo s arduinem.
18. 11. 2021, 00:13 editováno autorem komentáře
-
Já takovou křišťálovou kouli mám. Říká se tomu produktová specifikace a je přílohou smlouvy o dílo. Pokud tam není napsáno, že má zařízení mít displej, tak ho nemusím řešit do chvíle, než zákazník podepíše smlouvu na jiný projekt s displejem...
LM3914 je sice o něco dražší, ale o kolik? O 10Kč? Ušetří programování ve výrobě (člověka, co to připojí / zavře o mašiny). Dej mu 15 hrubýho a zajisíš, že pokud neděláš 25k sérii měsíčně, tak na tom proděláš (superhrubá, bonusy, dovolená, ...). A to v tom není vývoj SW, pořízení programovacího aparátu,... Takže pokud vyhoví, klidně si ji obhájím.
A ohledně stmívání, je tam jeden referenční rezistor na nastavení jasu. Stačí přidat dva rezistory a tranzistor. A jede to bez spínání, takže EMC solved. Navíc jas LED se řídí proudově, budou tam menší rozdíly mezi LEDkama. Nehledě na to, že pokud s tím zákazník přijde dodatečně a ty nemáš do ADC vyvedený měření napájení, taky překopáváš desku.Co se spolehlivosti týká, mám trochu jinou zkušenost. Dělal jsem jednu dobu FAE pro jednoho distributora a dělali jsme i Atmel. Co chvíli se stalo, že zákazník koupil 500ks a 200ks nefungovalo. Akorát když to koupíš jako hotový modul, tak to za tebe přebral ten, kdo vyrábí moduly. A při tom tlaku na cenu bych se hodně divil, kdyby tam bylo nějaký důslednější testování a zahořování.
Co se spotřeby týká, udělej spínač napájení pro proudy do 10A, ovládaný jedním tlačítkem, s napájením 8-15V DC a vlastní spotřebou do 10uA. Uvidíš, jak jsou AVR hladový bestie...
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Říká se tomu produktová specifikace a je přílohou smlouvy o dílo. Pokud tam není napsáno, že má zařízení mít displej, tak ho nemusím řešit do chvíle, než zákazník podepíše smlouvu na jiný projekt s displejem...
No vždyť píšu, korporát a waterfall vs. startup a agile :)
> Ušetří programování ve výrobě (člověka, co to připojí / zavře o mašiny).
Tak jako nějakej output testing snad děláte stejně, ne?
Ale jo, jasně, když sekáš 10k série, tak to bude úplně jiné než ta jedna výrobní linka, kterou diskuze začala.
-
To není korporát vs. startup ani agile vs. waterfall. Kdysi, v malé firmě (měl jsem osobní číslo 5), jsme měli jeden problém. Zákazníci furt měnili zadání. Přidávali rozhraní, měnili velikost paměti... A odmítali zaplatit vícepráce, nebo se hádali, že je to drahý, popř. že tohle si neobjednali...
Všechno se to vyřešilo tím, že se sepsalo, co má zařízení umět, jaký má být rozhraní (konektor, zapojení, počet), ovládací prvky, zobrazovače a displeje...
Podle toho se udělaly odhady, nacenil se materiál a práce hodilo se to do smlouvy. Specifikace byla příloha k ní. A když došel, že tam potřebuje ještě vrtuli a fontánu, tak se to nacenilo extra (včetně toho, co se odpracovalo a muselo zahodit), udělala se revize specifikace a příloha ke smlouvě. Místo deseti změn HW na projektu byla jedna změna z 10 projektů. A člověk mohl v klidu dělat svou práci.Testování se sice dělá, ale ne vždycky jde programovat procesor během testů. Uměl by to nahrát třeba HP3070? A udělá programování zákazník, pokud máš dodat jenom funkční desku a kompletaci + finální test si dělá zákazník?
U každé programovatelné součástky si musím obhájit pět věcí:
- proč tam je a jestli se to zaplatí
- kdo a za kolik napíše program
- kdo, jak dlouho a za co bude SW udržovat
- jak a kdy se to do ní bude lít ve výrobě
- jestli a jak se to bude updatovat u zákazníka
Když si to neobhájím, tak tam holt procesor ani PLD nebude... -
RPi dobrý na první prototyp, špatný na 100ks ověřovačku a v produkci mimo realitu...
Naprostý souhlas. To by vysvětlovalo, proč jsem RPi ještě nikdy neviděl v něčem profi co se dodává ve větších sériích. Otázka je jestli se na RPi nevykašlat úplně a i ten prototyp a ověřovačku nedělat na něčem spolehlivějším. (Odroid?) Protože podle mne zabývat se více RPi nemá moc smysl, když se to v praxi stejně nedá nasadit ve velkém. Ani argument, že je to hlavně na výuku moc neobstojí, protože nemá smysl se učit něco špatně, co pak stejně nejde v praxi použít.
V dnešní době se dá totiž vydělat (a nebýt drahý) jen na tom, když se něco ujme ve velkém, proto dělat něco ve velkém, dobře a spolehlivě je prostě cíl na který je třeba se soustředit..
Pak by se vidělo, jestli se to dá i nasadit pro produkci nebo ne, nebo zůstane jen u o něco méně problémové ověřovačky než s RPI s SD kartou.
Bohužel ale když tohle někde nahlas řeknu, ta mě fandové RPi doslova umlátí pochybnými argumenty. Co si to dovoluji pomlouvat jejich miláčka.
-
Argumentace ve smyslu, nikdy jsem nic profi neviděl, tak to nejspíše nebude existovat, není z nejlepších, níže tedy pár odkazů, kde se používá Raspberry Pi CM:
https://revolutionpi.com/revolution-pi-series/
https://www.sferalabs.cc/strato-pi/
https://modberry.techbase.eu/
https://www.compulab.com/products/iot-gateways/iot-gate-rpi-industrial-raspberry-pi-iot-gateway/
https://www.kontron.com/products/systems/embedded-box-pc/kbox-a-series/en/products/kbox-a-330-rpi/p156007
https://www.embeddedpi.com/edge-gateway
https://www.brainboxes.com/product/industrial-edge-controller/bb-400
https://papouch.com/disppi-dotykovy-displej-s-periferiemi-pro-raspbbery-pi-cm-p5262/
https://www.openembed.com/products/51.html
Navrhovaný Odroid XU4 má garanci výroby do konce roku 2022, i když se pravděpodobně bude vyrábět dále, u průmyslových produktů je třeba garance výroby minimálně 5 let, pokud to není splněno, nemá smysl o tom ani uvažovat... -
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Dneska? Vrazí se tam Arduino. Autor konstrukce obtěžuje na fóru, jestli a jak velký hodit rezistory do série s LEDkama
Jo, to kdyby to udělali s LM3914, tak by určitě tahle neznalost nevadila. /s
Vidíš, další problém co se objevil po návrhu zařízení: zjistilo se, že lineární bargraf neodpovídá stavu baterky tak, jak to uživatel očekává. Potřebujeme, aby stupnice byla logaritmická, resp. určená tabulkou vybíjecí charakteristiky!
18. 11. 2021, 00:15 editováno autorem komentáře
-
To jsme se špatně pochopili. Nepsal jsem o blikání ledkou jako o "hello world", myslel jsem skutečné projekty, pro které různí začátečníci sbírají informace na foru.
Jako příklad jsem uváděl čtení NTC teploměru a reakci na teplotu přesahující pevný práh (rozsvícení LED, sepnutí relé). Aplikace pro jeden napěťový regulátor a jeden operační zesilovač, nebo i holý tranzistor. BOM ve velmi nízkých desetikorunách. Tento návrh místní akolyté zadupali do země, a místo toho nebožákovi doporučili Raspberry Pi, k tomu přídavnou desku s nějakým ADC (protože Pi nemá...nic), a samozřejmě 32gigovou SD kartu a pořádnou USB nabíječku která by natočila zmrzlou Felicii. V nákladech to bylo někde u 1500 Kč. Tazatel to chtěl na 500 ks. Nakonec jsem jim tu desku nakreslil a nechal vyrobit u JLC, vyšlo to těsně nad $1/ks i s dopravou a mojí prací.
Bohužel když mladou mysl napadne tohle tmářství, je pak na mnoho let se z toho dostat. Neumí problémy řešit jinak, než tam dát svoji all-in-one univerzální krabičku a napsat program, čímž se cenou vyřazuje z velké části příležitostí a zbytečnou komplexitou si zadělává na problémy (bugy ve firmwaru, příkon atd).
-
Ale to jsou stejní začátečníci, kteří by se jinak na fóru ptali ohledně NE555.
A místo copy&paste jejich vadného kódu by se 10x déle pátralo po tom, že tam opačně připojili elektrolytický kondenzátor.
Každý jsme nějak začínali, elektronických kroužků je bohužel docela málo. Tam by se vyřešily problémy s analogovou i digi technikou.
-
"BOM ve velmi nízkých desetikorunách." OK, ale RP2 se v ČR dá pořídit od 109 Kč.
1500 Kč na projekt "čtení z NTC" teploměru může působit komicky. Ale proti armádním a lékařským (a někdy i akademickým) výdajům za podobný úkon je to úplná drobnost. Tuhle jsem potřeboval vakuově těsnou průchodku na optické vlákno; ve firmě mi ji nabídli za 8000 Kč, tak jsem do příruby navrtal díru, prostrčil vlákno a zalepil silikonem. A tak to bývá se vším. Může vás to zlobit, ale 1500 Kč za teploměr je relativně pohoda.
-
"Jako příklad jsem uváděl čtení NTC teploměru a reakci na teplotu přesahující pevný práh (rozsvícení LED, sepnutí relé)."
Tady by hlavně člověk vůbec nemusel vytahovat páječku, pokud má v šuplíku nakoupené moduly W1209. Jsou battle-tested, mají kalibraci a docela přívětivé ovládání na LCD, řeší hysterezi (důležitá věc, na niž se zapomíná!). A stojí stovku.
Když chce člověk ale bastlit, neměli bychom ho odsuzovat za volbu digitální desky třeba za 1500 Kč, i když zrovna řeší "jen" termostat. Člověk roste s úkoly, jež řeší.
-
Dominecf:
Chtěli toho 500ks.- Kdyby tam byla blbá 78L05 + LM311 + termistor + relé + pár součástek okolo, tak to má schéma za hodinu, spočítaný za dvě, za den desku a várobní podklady, zbytek do druhýho dne návod k použití a návod k oživení. Výrobní cena pod 100Kč a je to bezúdržbový, když něco, součástky seženu vždycky a při té ceně není problém 50ks držet skladem.
- Kdybych tam narval kupovaný moduly za 500, byť se sebekrásnějším displejem, tak firmu připravím o (500-100)*500=200 000Kč. Nemám jistotu, že to samý koupím a pět let.
- Kdybych ta narval malinu, stejně tam nějaký komparátor nebo ADC a to relé potřebuju, takže na to musím tu destičku stejně udělat. Jenom k tomu přidat za 300 kartu, za 2000 malinu, za 500 výkonnější zdroj a připlatit minimálně práce programátora a tesťáka - 2800*500+100 000=1 500 000 na HW. A pokud výjezd techniků k nefunkčnímu zařízení vyjde na 15 000 a ročně chcípne 10% karet, je to dalších 500*0.1*15 000=750 000 na každý rok provozu. Za 10 let provozu se to prodraží o 9M. Za pár let neseženu náhradní díly.Prachy jsou v profi sféře až na prvním místě... A když někdo nabídne místo řešení za 0.5M zákazníkovi tu samou funkcionalitu za 9.5M s výpadkama a vyšší spotřebou, kdo asi ten kšeft dostane?
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Arduino ve své původní ATmega verzi, i ve svých výkonnějších (a o dost dražších!) variantách, dnes moc neobstojí v konkurenci různých Raspberry a podobných desek.
Obstojí, protože má hromadu knihoven a softwaru. Potřebuju termostat a měření teploty? Na tři kliknutí mám knihovnu na DS18B20 s třířádkovým examplem, nemusím řešit inicializaci onewire periferie a programovat a debugovat poslání příkazu pro měření a odpověď. Knihovny jsou typicky pro úplně všechny čipy co na ně nějaký SparkFun dodává moduly.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Pokud vám stačí tak nízký výkon, tak bych zkusil https://www.acmesystems.it/aria s openwrt a SPI flash. MCU jsme nechtěli, protože to znamená buď from scratch nebo na nějakém RTOSu implementovat věci jako bezpečné spojení, over the air upgrade a tak. Na OpenWRT mám SSH.
A to je taky důvod, proč bych dal na "rozsviť LEDku pokud je přes 25°C" nejspíš nějaký Mikrotik (s OpenWRT) nebo tu Arii - protože až to budu chtít na dálku změnit na 27°C a dvě zablikání, tak to znamená editaci jednoho souboru a ne řešení že to vůbec musí být nějak připojené k síti a jak flashnout firmware aniž by se to bricklo. Pokud toho děláš jednotky či desítky kusů, tak je cena toho HW nižší než čas a opruz s tím řešit tyhle věci.
17. 11. 2021, 23:47 editováno autorem komentáře
-
On totiž obyčejný router a to i ten nejlevnější noname z číny dosahuje lepší dlouhodobé spolehlivosti než RPi.
A náhrada za jiný v budoucnosti je zajištěna, protože routery s USB portama a openwrt jistě v budoucnosti budou k dispozici.
Na většinu aplikací není potřebný žádný surový výkon.
Níže odkazy na to jak jsem přes USB řídil relátka.
https://www.selfcontrol.cz/navod_re8usb.htm
http://www.odorik.cz/w/selfcontrol -
Jan HrachStříbrný podporovatel
> A to je taky důvod, proč bych dal na "rozsviť LEDku pokud je přes 25°C" nejspíš nějaký Mikrotik (s OpenWRT) nebo tu Arii
Jinak teda samozřejmě s rozumem - pokud se fakt dá předpokládat, že nic dalšího potřeba nebude, tak je to nesmysl. Ale u mě zatím vždycky v těchto případech následovaly věci jako „potřebujeme vědět jak často bylo přes 25°C“, „kolik tam bylo nejvíc a nejmíň“, „zjistit že to stále funguje“, „změnit tu rozhodnou teplotu“ a tak.
-
Tyhle snahy jsou vždycky, ale je dobrým zvykem nabídnout zákazníkovi několik řešení s různou pracností, cenou a rozšiřitelností. A pokud se rozhodne pro levnou variantu bez displeje, tak je mimo mísu chtít zobrazit minimum, maximum,... Vyvíjet se začne to, co zákazník po pečlivé úvaze objednal jako pro něho nejvhodnější řešení.
No a když si vymyslí nějakou blbost, je slušností mu dopředu sdělit, o kolik to prodlouží / prodraží vývoj a co to obnáší z hlediska úprav hardware / software. Divil by ses, jak rychle dokáže zákazník zapomenout na nějaký svůj skvělý nápad, když se dozví, že se musí předělat deska, koupit matroš, vyrobit prototypy a znovu jet do zkušebny, takže se výroba spustí minimálně o měsíc pozděj. A že ten měsíc práce a zkušebnu si zaplatí a zbudou mu nakoupený součástky za 20 litrů, který se nepoužijou.
-
Nic. Za 18 let, co se živím vývojem, jsem nikde modul s jednočipem neviděl.
Sepíšou se požadavky (kolik a kterých periferek, kolik paměti, rychlost, spotřeba, ceový strop,...) a vybere se nejlepší jednočip. Pleskne se na desku a kolem něho bižuterka. A tam platí, že jaký si to uděláš, takový to budeš mět...
-
Z článku není zcela zřejmé, zda se více zaměřuje na průmyslové využití nebo spíše na kutilské vyžití. Pro průmyslové využití je jasná volba CM s eMMC, nebo obdobné řešení od Olimexu či Toradexu, nevýhodou Olimexu je velmi omezená dokumentace. U Raspberry Pi OS je přepnutí systému do read only otázkou nastavení jedné volby v raspi-confing a jednoho restartu, přepínaní je pak možno řešit pomocí GPIO pinu, pokud je třeba logovat lze to řešit cloudem, flash diskem, USB diskem, SD kartou...
-
Co přesně je třeba v raspi-config nastavit? Hledal jsem to ale nalézeám jen podstatně složitější postupy.
Já hledá spolehlivé řešení, které budu moci dát k zákazníkovi a nebudu tam muset každou chvíli jezdit vyměňovat SD kartu. Tedy spolehlivost pro průmysl.
Učit se to na něčem méně spolehlivém než lze použít v průmyslu považuji za nesmysl, protože tak se naučím dělat jen nepoužitelné věci. -
FíkZlatý podporovatelV raspi-config nastavit 4 Performance Options > P3 Overlay File System (Enable/disable read-only file system).
Ale stejně je lepší SSD > USB3 a používat Raspberry Pi úplně bez SD karty. U toho SATA > USB převodníku je dobré mít podporu UAS. Je to rychlejší:
https://www.jeffgeerling.com/blog/2020/uasp-makes-raspberry-pi-4-disk-io-50-faster
Jinak kromě RPi mám ještě dva Odroidy HC4 a taky mám Odorik :)
-
FíkZlatý podporovatel
Ještě jsem teď našel u toho odkazovaného Jeffa Geerlinga, jak zapnout podporu TRIM na SSD přes ten USB3 převodník. Teď už nic nechybí.
https://www.jeffgeerling.com/blog/2020/enabling-trim-on-external-ssd-on-raspberry-pi
-
Díky, vypadá to, že to jen spustí připravený skript co aktivuje overlayfs. https://github.com/ghollingworth/overlayfs
Moc dobrá věc. I když jak někdo psal, SD karty mohou odejít i kvůli obyčejnému čtení kvůli teplotnímu namáhání. Ale je pravda, že pokud tam poběží jen nějaký ovládací skript něčeho, nebo nějaký program, nejspíše se to vše načte jen na začátku a pak už se číst nejspíš nebude, nebo jen výjimečněTedy je to věc v které se RPi opravdu posunulo, protože když jsem se o to zajímal před sedmi lety, nic tak jednoduchého ještě neexistovalo.
Jinak pokud bych chtěl někomu dodávat telefonní ústřednu, pořád bych raději použil Odroid + eMMC. Třeba tohle by mělo úplně stačit.
https://www.hardkernel.com/shop/odroid-xu4q-special-price/ stojí 53 USD včetně chladiče. + 5 USD original zdroj + 5 USD krabička + 15 USD eMMC karta. Mám ústřednu za cca 80 USD bez daně za cenu, která by jinde stála třeba 20 tisíc Kč.
Je to prostě elegantnější a kompaktnější a zjevně i levnější než RPi + USB adaptér + disk.
Tedy hlavně v případě, že bohatě stačí 16 GB eMMC modul, který ani není moc drahý a je prostě mnohem lepší i rychlejší než SD karta. -
Kde hledat v raspi-config už bylo odpovězeno, jen bych doplnil, že na učení se je vhodné právě standardní RPi, k tomu účelu bylo i primárně vyrobeno na učení, domácí a hobby projekty. Až je to odladěno do produkčního prostředí, tak do průmyslu a sériové výroby, kde se vyrábí desítky, stovky nebo tisíce kusů patří samozřejmě CM s eMMC. Navrhované alternativy v podobě Pine nebo Odroid jsou opravdu spíše na hobby projekty než do průmyslu.
-
Mám raspberry pi 1 model B revízia 2 ešte s veľkou sd kartou a composite výstupom s cinch konektorom. To mi funguje najspolahlivejšie a málo žere. Len je problém, že procesor má 32 bit architektúru armv6 a niektoré novšie verzie softvéru už pre túto architektúru nie sú, lebo developeri opustili podporu.
-
Z vlastní zkušenosti mohu napsat toto:
* NanoPi M4v2 s eEMMC "diskem" a SataHATem. Běží už třetím rokem jako domácí NAS. Když si tak 2x ročně vzpomenu, tak udělám apt_update & upgrade a restartuju ho, aby se nahrál nový kernel. Jinak by běžel nonstop. Napájím zdrojem Meanwell medical (prý lepší životnost pro lékařské přístroje).
*NanoPi M4v2 slouží jako mozek řízení vodohospodářství na chalupě (čerpání vody ze studně, odkalování, vypuštění při zámrzu a další šílenosti). Napájeno solárním panelem z baterek přes čínský DC-DC měnič. Už jsem o něm neslyšel ani nepamatuju, takže asi funguje ;)
* Rockpro64 - slouží doma jako server all-in-one. TVHeadend na tom streamuje do sítě TV z 4 DVB-T2 tunerů, řídí smarthome (zatím jenom pár šaškáren). S tímhle trošku bojuju, po restartech často mizí PCIe sběrnice a podobné podrazy.Pokud se zařízení nepřehřívá a je dobře nastavené (viz zmíněné zápisy na SD), tak může přežít roky bez toho aniž by se na něj šáhlo.
Spíš bych řešil to, jestli toto zařízení (nebo kompatibilní nástupce) bude ke koupi i za 5, 10 let až tohle umře. -
Tunery mám tyhle:
https://www.tbsdtv.com/products/tbs6205_dvb_t2_quad_tuner_pcie_card.htmlStačí zapíchnout do PCie slotu, zkompilovat ovladače (zvládla to i lama jako já) a je ready.
-
Jen potvrdím zkušenosti druhých. Kouzlo malin nevybavených externími disky (je to levné, malé, energeticky úsporné) působí bohužel jen u nekritických aplikacích. Pro databáze zcela nevhodné - nejdéle na tom běžel monitorovací systém fotovoltaické elektrárny tak rok, bez ohledu na SD kartu a optimalizace systému omezující zápisy na ni.
Na druhou stranu - RPI 3 s LibreElec / Kodi, napájené z FV elektrárny přes DC-DC měnič za pár korun, mi běží schované v kabeláži, držící na HDMI konektoru za velkou TV už dva roky, naprostá spokojenost. -
Díky za pěkný článek. Já jen doplním, že i s obyčejnou SD kartou lze dosáhnout dlouhá trvanlivosti, stačí zvolit správný filesystem. I když máte optimalizovaný ext4 s omezením zápisu, tmp do ramdisku, tak stejně zařízení dlouho nevydrží. Moje aktuální zkušenost je ODROID-HC2 na něm běžící OMV s ext4 vydrželo jen 6 měsíců. Stačí ale použít správný filesystem jako je F2FS a máte vystaráno, na jiném zařízení používám 4 roky. F2FS je totiž filesystem, který nepřepisuje, ale ukládá pořád dál, jako log. Životnost SD karty se razantně prodlouží.
-
Nemate vice informaci pripadne neake zdroje? Existuji nejaka data z dlouhodobych testu? Pripadne je nutne neake f2fs specialni nastaveni pro konkretni flash?
Nevidim duvod proc by samotne pouziti log filesystemu melo snizovat opotrebeni, pokud je potreba stale ukladat stejne mnozstvi dat a opotrebeni ridi FTL impementovana primo v radici, nezavisle na filesystemu.
-
Ahoj, už je to několik let (dívám se, že 3 roky), co F2FS používám a bohužel už nemám zdroje, odkud jsem čerpal. Ale logicky, ext4 je optimalizovaný pro rotační disky. F2FS a jiné (například BTRFS) jsou optimalizované pro Falsh Disky. Takže F2FS má mnohem lepší výkon při provozu a také je šetrnější, protože zapisuje méně. Co se týká řadičů SD karet, nemám iluze o tom, jak kvalitní jsou řadiče v kartách za pár stovek. Mimochodem, poslední karta, co mi umřela byla drahá, industriální Kingston 8GB class 10 Industrial.
-
Vypadá to dobře. Četl jsem o tom, ale nikdy jsem to nevyzkoušel.
https://en.wikipedia.org/wiki/F2FS
Jak složité je to nasadit?
Ono by se to hodilo i pokud používám eMMC. Nerozumím tomu, proč to není použito jako defaultní systém.Je určitě pravda, že to není absolutní řešení, které by problémy s SD kartami naprosto odstranilo, když jim může vadit i obyčejné čtení. Ale pokud by to pravděpodobnost nepříjemné příhody snížilo třeba na polovinu nebo ještě méně, rozhodně by to stálo za to.
-
Já to taky nechápu, proč to není default volba. V novém kernelu je i podporovaná komprese, čímž se f2fs dostává opět na další level.
Já používám raspberrypi-ua-netinst (https://github.com/FooDeas/raspberrypi-ua-netinst), stačí stáhnout iso, vyhrát na kartu a poté změnit konfiguraci a je to. Geniálně jednoduché. První boot vše provede.
-
k3dARStříbrný podporovatel
@Václav Dvořák
btw: noatime staci(=neni treba nodiratime), viz "man mount"
noatime
Do not update inode access times on this filesystem [...] This works for all
inode types (directories too), so it implies nodiratime. -
Pro úplnost: existuje průmyslový PC hardware. Není všecko zlato co má hliníková žebra - ale existují desky s procesory Vortex86 = x86 32b only, nebo low-endové varianty Intelových ATOMů, které taky nejsou tepelně pro ostudu, jde na to prakticky vanilkový Linux, dodnes jsou desky s vyvedenými SATA porty (dříve IDE) apod. SD karta je takový konzumně šmejdský formát, a eMMC bývá letované onboard... tradičně se "v průmyslu" jako bootovačka používaly karty CompactFlash, potom chvilku CFast, v posledních letech ale dost převládly mSATA (= MiniPCI-e) nebo M.2. Ano, ty hračky stojí násobek ceny RPI - ale mají pestřejší periferie, Ethernet na PCI-e (nikoli na USB), dá se k tomu připojit normální disk, dají se najít modely s dlouhou produktovou dostupností, dají se najít modely s rozsahem provozních teplot okolí údajně do 85*C.
https://www.icop.com.tw/categories/31#!
https://www.nexcom.com/Products/industrial-computing-solutions/embedded-computing
https://www.aaeon.com/en/c/embedded-single-board-computers/
https://www.kontron.com/en/products/boards-standard-form-factors/single-board-computer/c147561
-
k3dARStříbrný podporovatel
to je ironie? nahrada PC s SBC co ma 512MB ci 1GB RAM? a swapovat na microSD? :-D
kdyz muze vzit to RPI4 s 4 ci 8GB RAM a pouzit SSD pres USB3...
nebo jine *Pi co ma vice RAM, USB3 nebo eMMC... -
A jaká je životnost procesoru?
Běžný průmyslový procesory třeba od TI mají podle nastavený rychlosti (a napětí) tabulku životnosti podle běžný provozní teploty
Někdy i překvapivě nízký a při nastavení na maximální výkon je garantovaná životnost kratší než 10 let, při větších teplotách i výrazně
Oni sice asi budou mít dost velkej bezpečnostní faktor
Ale důvěřovat něčemu důležitějšímu procesoru, kterej ani nemá pořádně dostupnou dokumentaci? -
Na RPi pokud se nesahá a běží na stabilním rozvodu elektřiny v suchém dobře větraném místě, tak může běžet léta (provozuju nějaká RPi 2 a 3 a běží perfektně už několik let).
Ale v opačném případě díky mizerné vstupní napěťové části odejde náhle při jakémkoli přepětí nebo podobné události (například nedomluva USB-C). Podařilo se mi takto už zlikvidovat 3 kousky RPi4. Další kus už budu provozovat s předřazenou ochranou s transily a/nebo mosfetem řízeným odpojovačem při odchylce napětí (hlavně směrem nahoru nebo rušení v síti). Celkově je ten vstup mizerný a nedá se to pak kvůli speciálnímu SMD čipu, který mimojiné generuje nějaké pulsy pro CPU opravit. Tady šetřili a vychází z toho **totální humus**. Shame on them !
-
A nestačilo by si pořídit zdroj 12 V zdroj a pak step down konvertor?
https://www.aliexpress.com/item/1005002061564281.html
Ten step down konvertor by měl dát na výstupu vždy 5 V bez ohledu na to co je na vstupu.
Já jsem to řešil tak, že jsem si pořídil zálohovaný zdroj 12V z kterého napájím i jiné věci a nějaká LED světla a pro RPi . Výhoda že třeba jde wifi při výpadku internetu, protože těch 12V použije i kabelový modem.
No jako první odešla ta myslím olověná baterie, kvůli ní přestal fungovat i ten zdroj a chcíplo to celý.
Ale kdyby jste měl 12V zdroj bez baterie, který by se využil i na jiné věci, myslíte že by to mohlo být dobré a laciné řešení? -
Ten mosfet odpojovač mne zajímá, a nejen k vůli vyššímu napětí.
Máte někde link na ověřené schéma?
Někde jsem zaslechl, že problém je i napětím nižším. Když bude k RPI připojen zdroj, který po výpadku síťového napájení neodepne najednou, ale postupně (i když relativně hodně rychle) bude napětí snižovat, tak se to někde u 3V dostane do šedé zóny, ve které právě chcípají SD karty.
Je na tom něco pravdy? -
Bohužel ano. RPi cykluje mezi resetem a brownoutem. Je nutné tam mít voltage supervisor s velkou hysterezí, a tím buď odpojovat tranzistor s napětím (high side switch), nebo tím vypínat napěťový regulátor. Pozor ale pokud máte za reglem velkou kapacitu: i z pár set µF se RPi pokusí nekolikrát nabootovat.
-
Díky moc.
Na základě vaší reakce jsem trochu googloval a našel tohle docela pěkné polopatistické video:
http://www.yakyoke.com/now/1992-how-to-use-voltage-supervisors-to-protect-esp32-raspberry-pi-and-batteries.htmlAkorát s dostupností tam zmiňovaných součástek je to horší. Nemáte nějaký tip, co dostupného by šlo použít, prosím?
-
Bohužel tyhle maličké ASICy jsou teď hůř dostupné. Je dobré si vytipovat několik se stejným footprintem (např. SOT-23) a mít tak náhrady, kdyby dodávka vypadla. Já většinou používám MIC2779 (SOT-23-5), koupit se dá snadno, má kompatibilní náhrady, a obě napěťové úrovně (vypínací i zapínací) se dají nastavit. Napájení (logika) 1.8V až 5V, snímané napětí stačí dotáhnout přes děličku.
-
Dám sem zkušenost ze svého pracovního života, třeba se bude hodit.
Po škole jsem se uchytil v konstrukci jedné Tesly, byl to mladý rozvíjející se obor, bylo tam dost schopných mladých lidí i na pozicích nižších šéfů, já jsem se jim mohl koukat přes rameno a hodně jsem se tam naučil.
Když jsem něco dělal, mohl jsem se poradit, kouknout, jak to dělal někdo přede mnou, když jsem potřeboval nějaký přístroj, mohl jsem si ho půjčit, se součástkami taky nebyl problém, navržený tišťák jsem si nechal vyrobit, když jsem potřeboval ubastlit něco k vyzkoušení a nechtělo se mi to drátovat, zadal jsem to do vzorkovny...
Bohužel, Tesla skončila jak skončila, uchytil jsem se ve vývoji strojírenské firmy, zrovna chtěli do výrobků nacpat nějakou elektroniku. Poměrně záhy jsem zjistil, že bych byl na všechno sám (asi jsem měl nějakého předchůdce, ve šmelcu se dalo nalézt něco rozbastleného, nic hotového) a na to jsem si netroufal. Tak jsem hledal a (víceméně náhodou) našel firmu co se toho ujala a stala se dvorním dodavatelem elektroniky pro firmu co jsem měl to potěšení tam být zaměstnaný.
Je poněkud rozdíl ubastlit elektroniku pro automatické rozsvěcování světla v kadibudce u mé chaloupky a pustit do výroby elektroniku co se jí budou montovat stovky a třeba vyvážet i do zahraničí.
I tak na mne zbylo dost práce - jak tu elektroniku zamontovat, psát návody k použití, protlačit různými zkouškami, dohadovat se s vývojáři, co potřebujeme a proč to potřebujeme...Jak jsem získal zkušenost, je dost málo firem co by byly schopné a ochotné něco takového dělat, jsou firmy co si to o sobě jen myslí a setkal jsem se i s vyloženými podvodníky.
19. 11. 2021, 10:57 editováno autorem komentáře
-
Ještě bych dodal, že je zajímavé (a poučné!!!) zúčastnit se předepsaných zkoušek, třeba zkoušky odolnosti proti chvění a vibracím o EMC nemluvě.
Taky bývá problém (někdy obrovský a neřešitelný) čelit dobrým nápadům těch co tomu ve firmě "taky rozumějí" A že někdy se má snaha, aby mi do práce nekecali ti co tomu "taky rozumějí" obrátí, že ti co tomu "taky rozumějí" se snaží, abych jim do toho nekecal já.
Tak třeba se mi nepodařilo přesvědčit soudruhy šéfy, že když dodavatel nabízí mikrospínače pro malá napětí a proudy a jiný typ mikrospínačů pro obvyklá napětí a proudy (např. 2A/250V), tak to nedělá proto, aby nám zkomplikoval život a skladové zásoby. A odsouhlasili zákazníkovi, že je to jedno. Tak jsem si mnohdy řekl: "Já ta zařízení kupovat a používat nebudu" a dělal jsem něco užitečnějšího.
Citát:
,,Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil". Fridrich ÖttingerJe poučné kouknout na video - nebudu sem dávat odkaz, nevím jestli se to smí. Stačí dát do vyhledávače "loupák expert ve firmě" a mně to našlo hned první odkaz. Když jsem ten odkaz kamsi posílal, někdo mi vytknul, kdo mi dovolil natáčet poradu v jejich firmě :-D
-
K práci s formátem Open/LibreOffice.
V roce 2008 jsem k tomu používal knihovnu ooolib.
Šlo s tím poměrně slušně vyrábět dokumenty včetně formátování buněk.Podle stránky:
https://pypi.org/project/ooolib-python/
to vypadá, že tu knihovnu udržuje Zdeněk Böhm z CZ.NICu
a měl by tedy mít informace z první ruky. -
Nevšiml jsem si, že by tu byl zmíněn Onion Omega2
580MHz CPU, 16-32MB FLASH, 64-128MB RAM, Wifi a OpenWRT
Sice ho používám jinde než v průmyslu, ale přijde mi, že by tam parametrově taky dobře zapadl :-) Nebo ne?
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
OpenWRT je nepohodlné kvůli osekanosti (jako taky ho používám když by náhrada stála násobně víc, ale kdybych si mohl vybrat, tak ne) a plnotučná distribuce na tomhle nepoběží (leda s externím storage nebo rootfs přes síť).
Navíc na MIPSu je ne-tak-prvořadá podpora sanitizérů, Valgrindu, perfu… takže se to blbě field-testuje a odhalují bugy.
19. 11. 2021, 18:34 editováno autorem komentáře
-
Já jsem od Raspberry poměrně rychle utekl na Orange Pi, aktuálně Zero2 a Armbian. Ten má fs /var/log jako zram, což asi teď už dává smysl. Výkon je hodně slušný, srovnal bych to asi tak k AWS T2.mico. Prostě 5 Docker kontejnerů na tom spustíte. Spotřeba je při startu 3W a za provozu to wattmetr hlásí jako 0W.
Mám to na obou chalupách a jeden mi běží už skoro rok celkem spolehlivě. Karta drží. Snese to i celkem slušné teplotní výkyvy, ačkoli na Zero 2 už jsem si koupil i pasivní chladiče.
Instalace je triviální třeba zde https://github.com/hufhend/orangepi-postinstallJeště koukám, jestli to nezařadí do podpory https://www.balena.io/cloud/, že bych si to ještě zjednodušil. Zatím vymýšlím, co všechno by to mohlo dělat, pokud se to dlouhodobě osvědčí.
-
Dam tu aj moju konfiguraciu Rock pi4 bezi uz takmer rok s OMV 5.x, bez jedineho problemu. Predtym som tam mal raspberry 3, lenze rychlost diskov cez jeho usb bola katastrofalna. Rock pi4 ma usb pripojene cez rychlejsiu zbernicu a je to prijatelne. Odroid xu4 chvilu tazil vericoin :) na pasivny chladic som o tom ani nevedel a po pol roku aj nieco (velmi malo) vytazil. Odroid HC2 cluster cca 5 strojov je moj sen na domaci server. Aktualne na odroide bezi len minetest server s asi vsetkymi modmi pre deti a raspberry 3 bude bezat ako home automation (asi skusim to od mozilly) s pripojenou smart domacnostou, vysavacom, jednou bezpecnostnou kamerou atd atd (ale nie na nete, len na lokalke). Mam este orange pi, jedno ma H6 processor, ktory mal ale vyrobne vady, takze zatial sedi v policke, a orange pi one plus som daroval kamaratovy. Aktualne mam teda dosiek prebytok :) OZaj, ziadna nikdy nezaznamenala problem. Dokonca sa nikdy nepokazila ani pamatova karta. System je nainstalovany na readonly mode a vsetko ostatne sa nahrava na usb disky. OMV je nastavene tak, aby raz za tyzden stiahlo obraz pamatovej karty do zalohy pre pripad nudze. Minetest neriesim, ale je tiez na externom disku, takze ak sa poskodi karta, len to preinstalujem a nastavim na disk. Prave premyslam, ze na jednu dosku este nainstalujem dns, ktore bude filtrovat google reklamy. Ale viac napadov uz nemam.
-
Používám rpi3 jako router (a minidlna server a nas - s rezervou , jen jako
PoC . docasne provizorne ale znate jednotku docasnosti) par let microSd 16GB prumyslovou. Karta bez problemu. Takovych 200Gb zapsano urcite
Ale obcas se kousne wifi karta (pomale), nepomuze rfkill nutny restartJednou odesel zdroj (nebo spis postupne degradoval na 4volty az zacalo to blbnout)
-
Nedava smysl resit vyber SD karty pro osobu znalou/poucenou ci proste tech geeka a srovnavat to s babickou ktera sotva nasmata snuru od telefonu.
To jsou uplne jine tridy uzivatelu. U geeka ci u toho kdo se venuje experimentovani a konstrukci clovek ocekava samostatnost a zkusenost. A treba i znalost rizika kdyz nekde usetri z vlastniho rozhodnuti. U tech vselijak postizenych lidi hlavne z rad nejak omezenych lidi - a tim myslim i kognitivni funkce tohle neprichazi v uvahu a je treba pro ne pripravit produkt ktery ma tyto veci nastavene na vysokou uroven spolehlivosti.Sam mam dost problem od malicka s vecmi ktere nemaji jasnou hmatovou odezvu a to nejsem duchodce.Zlo je touchpad a touch display.
ČLÁNKY DO MAILU