Jitsi meet: zkušenosti s vlastní videokonferenční platformou

27. 10. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos, Jitsi
Jitsi meet je videokonferenční server, který lze legálně a zdarma provozovat na vlastním hardware. Níže popisuji instalaci s poznámkami při provozování s Ubuntu 18.04 LTS server a zkušenosti při provozování pro žáky jedné ostravské ZŠ.

Zkušenosti a obecné poznámky

Jitsi meet má velmi slušnou dokumentaci a obsáhlé diskuzní fórum. Můžete se tak např. dočíst, že není problém provozovat video konferenci s více než 500 účastníky. Vše je vlastně jen otázkou výkonnosti hardware a šířky pásma, která je k dispozici pro přenos.

Jitsi meet kupodivu není náročné na paměť RAM – uvádí se, že minimum je 8 GB. Zkušenosti ukazují, že tato velikost bude dostačující pro cca 200 účastníků.

Napřed pár obecných poznámek

V obecné rovině platí, že náročnost na hardware a šířku pásma je velmi závislá na tom, co všechno a jak bude využíváno. Nejvíce zdrojů samozřejmě spotřebuje konfigurace, kdy všichni budou používat vše, tedy všichni budou mít zapnuté webkamery, mikrofony a reproduktory. Nicméně toto schéma je pro školní on-line výuku v podstatě zbytečné. Praxe ukazuje, že pro on-line výuku stačí, pokud žáci mají zapnuté pouze reproduktory a vyučující pak mikrofon + reproduktory a využívá sdílení plochy, resp. sdílení vybraného okna aplikace nebo karty prohlížeče.

Tato konfigurace de-facto kopíruje ideální stav ve třídě – žáci nemají ostatní rušit (proto mají mít vypnuté mikrofony) a mají sledovat, co vyučující přednáší, resp. ukazuje na tabuli (sdílí na obrazovce). Při této konfiguraci dramaticky klesají nároky na zdroje serveru a šířku pásma a přitom není vyloučeno, aby se kdokoliv přihlásil o slovo, klepnutím na příslušnou ikonku si zapnul mikrofon nebo kameru, resp. sdílel svoji plochu/okno aplikace a vznesl dotaz. Na závěr této kapitoly uvedu konkrétní konfigurace a spotřebu zdrojů

Přístup k Jitsi meet

K videokonferenci můžete přistupovat z webového prohlížeče nebo aplikace pro Android. Využívat Jitsi meet můžete tedy jak z PC, tak z chytrého telefonu nebo tabletu s androidem. Je zde ale několik podmínek.

Co se týče webového prohlížeče v PC, je důrazně doporučován prohlížeč Chrome (Windows), resp. Chromium (OS Linux) samozřejmě v aktuální verzi. V případě hodně starých verzích tohoto prohlížeče nebude funkční sdílení obrazovky, okna aplikace či karty prohlížeče.

Druhým, vývojáři testovaným prohlížečem, je sice Firefox, ale jeho používání se nedoporučuje – důvod je ten, že zkušenosti ukazují na problémy při zhruba 10 a více uživatelích. Vývojáři tvrdí dvě věci – jednak, že nestíhají odlaďovat Jitsi meet pro více prohlížečů, a taky, že v případě problémů pro 10+ současně připojených uživatelů prostřednictvím FF se jedná o problém spočívající ve vlastnosti tohoto prohlížeče. Zkrátka, reálně k použití na PC tak je prohlížeč Chrome / Chromium. Na druhou stranu, v tomto prohlížeči Jitsi meet funguje bez problémů.

Pokud chcete přistupovat k Jitsi meet z tabletu nebo telefonu s Androidem, musíte mít nainstalovanou aplikaci Jitsi meet z Google Play a vlastní přístup pak nakonfigurován přes HTTPS s certifikátem Let’s Encrypt. Nebude-li splněna tato podmínka, je možný přístup jen z PC, ale nikoliv ze zařízení s Androidem. Naštěstí je obojí dostupné legálně zadarmo – jak aplikace Jitsi meet pro Android, tak certifikát Let’s Encrypt pro HTTPS.

Mikrofon, reproduktory a webkamera

Při vstupu do kanálu (videokonferenční místnosti) prohlížeč vyžaduje povolení k používání mikrofonu a webkamery. Povolení nutno udělit, zapínání / vypínání mikrofonu nebo kamery se pak ovládá ikonkami s příslušnými symboly v dolní části uprostřed.

Je ale nutno věnovat pozornost následujícímu – pokud je využíván např. notebook, pak při nastavené vysoké citlivosti mikrofonu dochází k zpětné vazbě, protože je zachytáván zvuk z vestavěných reproduktorů a všichni slyší pískání a ozvěny. Ideální řešení je mít sluchátka (stačí „špunty“ do uší), čímž dojde k oddělení zvuku z reproduktorů od mikrofonu.

Luxusní variantou je pak mít „plná“ sluchátka s mikrofonem. Každopádně i bez sluchátek se dá Jitsi meet provozovat, jen je třeba „zeslabit“ (snížit citlivost) mikrofon tak, aby nezachycoval zvuk z reproduktorů a okolí. Důsledkem pak může být potřeba mírně zvýšit hlas, aby mikrofon řeč správně zachycoval.

Server a konektivita

Níže uvedené údaje platí pro „transmit“, tedy odchozí provoz na serveru. Při plné konfiguraci Jitsi meet, kdy všichni využívají vše (kameru, mikrofon, reproduktory) lze počítat s datovým tokem 2–2,5 Mbps na uživatele a směr a to při nastavení videa na serveru na 480p. Výchozí nastavení serveru je ovšem 720p, což obnáší přibližně dvojnásobek.

Konkrétní zkušenost – prvního testování se účastnilo 25 uživatelů, všichni měli aktivní webkamery, mikrofony a samozřejmě reproduktory a zkoušeli jsme i náhodné sdílení okna aplikace. Datový tok ze serveru dosahoval až 80 Mbps, na serveru bylo jako max. rozlišení nastaveno na 480p.

Naprosto jiné poměry nastávají v režimu, kdy žáci mají mikrofony a webkamery vypnuté, učitel mluví a sdílí plochu nebo okno aplikace. Datový tok při přibližně 130 účastnících a 8 učitelích se pohyboval kolem 200 Mbps, přičemž někteří žáci byli v tomto sledovaném období „zkoušeni“, tedy minimálně využívali přenos hlasu, resp. mikrofon.

CPU serveru – praktické poznatky

První testování proběhlo při 25 uživatelích a „plné“ konfiguraci, tedy všichni měli zapnuté a využívali webkamery, mikrofony a reproduktory, vč. náhodného sdílení okna aplikace. Test proběhl na VPS, který měl tři sdílené CPU Intel® Xeon® CPU E5–2630 v4 @ 2,20GHz. Využití se pohybovalo okolo 70 % všech tří CPU

Druhý test, který je popisován v odstavci o konektivitě pak probíhal sice rovněž na VPS, ale již v konfiguraci s 8 CPU Intel® Xeon® Silver 4210 CPU @ 2,20GHz v tzv. „compute mode“, což by měla být vyhrazená jádra. Měla, ale nejsou, jedná se jen o marketingový trik, viz poznámka o odstavec níže. Využití všech jader se opět pohybovalo kolem 70 %, ovšem počet účastníků byl několikanásobný.

Poznámka k CPU – virtuální privátní servery (VPS) nabízejí tzv. sdílená jádra, což bývá označováno jako sdílené CPU. Někteří poskytovatelé pak ještě nabízejí tzv. režim „vyhrazených CPU“ (někdo to označuje jako „compute mode“) a má to být režim pro náročnější výpočty. Problém ale spočívá v tom, že CPU Intel® Xeon® Silver 4210 CPU @ 2,20GHz má 10 jader a 20 vláken, ovšem naše konfigurace s „vyhrazenými 8 CPU“ má: „configuration: cores=8 enabledcores=8 threads=1.

Stačí vám VPS

Pokud potřebujete provozovat Jitsi meet pro on-line výuku pro školu velikosti zhruba 200 žáků, pak by měl stačit VPS s 8–10 „vyhrazenými“ CPU úrovně Intel® Xeon® Silver 4210 CPU @ 2,20GHz, paměť RAM o velikosti 8 GB a konektivitou 1 Gbps bez agregace a omezení. Tato konfigurace se dá v dnešních cenách (10/2020) pořídit do 3 000 Kč měsíčně včetně DPH.

Pokud potřebujete totéž provozovat pro školu o velikosti asi 400 žáků, pak by měl stačit dedikovaný server s CPU na úrovni minimálně Intel® Xeon® Silver 4210 CPU @ 2,20GHz, RAM o kapacitě 16 GB a připojení 1Gbps linkou bez agregace a omezení. Tato konfigurace se dá v dnešních cenách (10/2020) pořídit do 5 000 Kč za měsíc včetně DPH.

V obou případech jako min. diskový prostor postačuje velikost pro samostatnou instalaci OS (pokud nechcete server využívat i jako storage nebo pro jiné aplikace). Co se týče výkonnosti CPU, lze se v základu orientovat podle stránek „cpubenchmark“. Uvedený procesor Intel® Xeon® Silver 4210 CPU @ 2,20GHz má benchmarkt 14 459, ale např. procesor Intel® Xeon® CPU E5–2673 v4 @ 2,30GHz má benchmark 17 533, ovšem dvojnásobný počet jader a vláken (Cores: 20 Threads: 40)

Pár poznámek k ostatním variantám

Jsem přesvědčen, že provozování software na vlastní infrastruktuře je pro školu ta nejlevnější varianta. Existují samozřejmě i jiné varianty, kdy nejčastěji se uvádí Teams od Microsoftu. Tato firma samozřejmě nabízí i Teams „zdarma“, nicméně věc se má tak, že MS nabízí v omezené míře zdarma jen to, z čeho může něco vytěžit.

Takže si v úložištích MS můžete (v případě Office 365 musíte) uložit veškeré dokumenty, svůj pracovní rozvrh prostřednictvím nabízeného kalendáře, obsah chatu nebo emailů, fotky atd. To jsou ale všechno věci, které jde snadno „vytěžit“ pro potřeby zpeněžení prostřednictvím reklam atd.

Druhým poznávacím znakem pak je, že se jedná o nenáročné aplikace na datový přenos a výkon hardware. Ovšem pro videokonferenci toto neplatí – spotřebováváte slušnou šířku pásma, monitoring obsahu je obtížný a celé to poběží jen na patřičně výkonném (drahém) hardware. Tohle bude za důvodem, proč je nabídka Teams „zdarma“ omezena v případě videokonferencí na 20 uživatelů. Za další se pak řádně platí a ceny jsou více-méně stejné u všech poskytovatelů – minimálně 8–10 dolarů za uživatele a měsíc pro školy.

Co se týče Microsoftu, pak v případě školy vstupuje do hry ještě jeden aspekt – přílišná fixace na produkty MS ve svém důsledku působí proti uživatelům. Čím více totiž dochází k používání produktů MS, tím více příležitostí má tato firma k „vytěžování“ a následnému zahlcování reklamami. Jen připomínám, že v případě Win10 při instalaci je uživateli mj. „podstrčeno“ ke schválení analyzování jeho rukopisu, pokud by používal dotykový displej.

Druhým faktem pak je, že školy sice mají spoustu produktů „zadarmo“ nebo za výrazně nižší cenu, ale pokud škola bezvýhradně přistoupí na tuto politiku, úspěšně vychovává potenciální uživatele nelegálního software. Po opuštění školy totiž absolvent ze sociálně slabšího prostředí stojí před problémem, z čeho financovat licence programů, se kterými jej škola naučila pracovat a vůbec nemusí ani tušit, že ve většině případů existují plnohodnotné náhrady legálně zdarma. Zkrátka si myslím, že tam, kde to jde, by škola měla jít cestou mimo produkty MS.

Poslední poznámka

Pokud někde nechá učitel volně dostupné dokumenty s údaji žáků, pak porušuje GDPR. Na druhou stranu hodně škol zvesela ukládá veškeré údaje k MS a jiným IT gigantům k analýze.

bitcoin školení listopad 24

Provozováním „open-source“ software na vlastní infrastruktuře tohle vše eliminujete a přitom ve většině případů vybíráte tu nejlevnější variantu. Mimochodem, škola by měla přece učit a objevovat nové možnosti a ne dogmaticky fixovat na, v konečném důsledku, variantu otáčející se proti uživatelům.

V dalším článku se vrhneme na instalaci všeho potřebného.

Autor článku

Správce IT v jedné ostravské základní škole.