Názory k článku Jsou peníze v open source sprosté slovo?
-
Jirka (neregistrovaný)
S tim zamykanim webu to znam. Napriklad televizni program pristupny pres web by bylo dobre mit ve formatu XMLTV, abych si doma mohl automaticky nahravat porady pres MythTV. Misto toho aby takovy obsah zpristupnili za nejaky minimalni poplatek, tak se s vami budou radeji soudit, ze jste si napsal parser na vytvoreni XMLTV primo z jejich webu. Proste slepota nekterych „businessmanu“ je do nebe volajici! ;o)
-
Zaleží na případu. Můžete porušit autorský zákon, který se týká i databáze.
Na konci 90. let se čas od času objevovaly případy vykrádání rozcestníků ala U zdroje, Seznam atd.
Otázka je, jak takové jednání prokázat, ale faktem zůstává, že to porušuje zákon.
Jen tak pro zajímavost si můžete přečíst některá pravidla použití DB typu obchodní/živnostenský rejstřík, obchodní věstník atd. -
Leinad (neregistrovaný)
Moc nerozumím, jak to může fungovat. Firmy dodávající vodu do PET flašek nevyrábí složitě vodu, aby ji pak mohli oni, ale i kdokoliv jiný, dát do flašky.
Třeba takový Red Hat dává docela velké úsilí do výroby RHEL, aby ho pak nabídnul všem a za poplatek k němu dodal podporu. A z vybraných peněz na podpoře platí jak lidi, co dělají podporu, tak lidi, co vyrábí RHEL. A teď, objeví se tu nějaký CentOS nebo Unbreakable Linux a ti vydělávají na podpoře, ale už z těch peněz nemusí zaplatit vývoj, stačí jen podpora.
(Red Hat má teda ještě štěstí, že ostatní lidé a firmy díky tomuto přístupu dělají kus práce za něj, takže ten vývoj RHELu je o dost levnější, než kdyby si to musel dělat celé sám)
A když se vezme třeba fiktivní web z článku. Co brání někomu jinému udělat to stejné XML, které ale bude vybírat ze zdrojů webu? Takže oba pak budou mít XML, ale jen ten jeden web bude pro něj navíc i shánět informace. Ten druhý, poskytující pouze příjemné XML, má pak provoz levnější, protože informace jen krade, jejich tvorba/získávání skoro nic nestojí. -
Leinad (neregistrovaný)
Ještě dodám, že jak je to nevýhodný model, je vidět třeba na srovnání Windows a Linux. Microsoft, který vydělá řádově více, než Red Hat.
A že je hloupost postavit ekonomický model na reklamě, s tím také nemohu vůbec souhlasit. Firma Google má celý ekonomický model postavený na reklamě a její hlavní služby jsou uzavřené, resp. nezkopírovatelné, ať už objemem dat (youtube), nebo nemožností přístupu k celé databázi. -
dustin (neregistrovaný)
Je otázkou, zda MS vydělává výrazně víc než RH, kdybychom porovnávali ziskovost,realizovaný zisk přepočítaný na podíl na trhu a hlavně se zohledněním trendu. Mně osobně přijde byznys RH zdravější než MS a kdybych byl investor, vyberu si radši růstový RH s obrovským potenciálem než MS.
-
> Mně osobně přijde byznys RH zdravější než MS a kdybych byl investor, vyberu si radši růstový RH s obrovským potenciálem než MS.
Samozřejmě do RHT investovat můžete a dokonce si i můžete myslet, že má obrovský růstový potenciál. Faktem ale je, že RHT je na burze deset let, za tu dobu nejenže cena akcií nestoupla ani o dolar, ale o 25,9% klesla. Nebyl vyplacen ani dolar dividend.
Co se týče „zdravějšího businessu“, pokud si dobře pamatuju, tak se RHT dostal teprve cca tři toky zptátky z červených čísel
http://www.google.com/finance?q=NYSE%3ARHT
Netvrdím, že RHT je špatná firma nebo že má špatný obchodní model, ale minulých deset let bych jejich investorem být nechtěl. Budoucích deset let může být samozřejmě úplně jiných, ale nevidím moc důvodů pro to, si to myslet. Čísla jsou čísla a ta aktuální by mě k investici rozhodně nepohla:
P/E 70 (sektor: 10)
PB 5.33 (sektor: 2.33)
div. yield: 0
Snad jediné pozitivum (i když i to s otazníkem) je nulový dluh.
http://www.reuters.com/finance/stocks/analyst?symbol=RHT
Když už investovat do sektoru IT služeb, tak raději IBM:
P/E 12.71
PB 7.57
div. yield 1.99
nebo pro odvážné CTSH:
P/E 28.2
PB 5.53
div. yield 0 -
> Takže jestli dobře čtu pro 10 let: MSFT –27%, RHT +24%.
To čtete dobře, ale nezapočítáváte hodnotu dividend, které MSFT vyplácí a RHT ne.
> Pro 5 let – MSFT +4,7%, RHT +144%
To taky čtete dobře, ale uvědomte si, že RHT je pořád 25% POD ÚPISOVOU HODNOTOU, což je ostuda.
> Pro 1 rok – MSFT +12,7%, RHT +65,5%
To taky čtete dobře, ale moc nad tím nejásejte – podobný vývoj měly teď vesměs všechny firmy – je to návrat z propadu v době recese. -
dustin (neregistrovaný)
OK, dá se někde najít, kolik to dělá s těmi dividendami, samozřejmě po zdanění?
Kolik firem, které vstupovaly na burzu v době nesmyslného boomu na konci 90. let, je dnes nad úpisovou hodnotou? Musel bych být blázen, abych v té době šel do nákupu akcií a to ještě do IPO. To nemá s výkonem firmy nic společného.
A ono už neplatí pravidlo, že minulá čísla nemají na budoucím vývoj až tak velký vliv?
Já jen vidím, že byznys redhatu výrazně roste, zatímco MS stagnuje a plácá se v tom – kolik má ziskových produktů a kolik dalších z těchto dotuje?
Příklad applu je dobrý, ale jak souvisí s debatou byznysový potenciál (tedy do budoucna) MS vs. RH? -
> OK, dá se někde najít, kolik to dělá s těmi dividendami, samozřejmě po zdanění?
Nevím o tom, že by takový graf někde byl, muselo by se to počítat ručně. Jako hrubý odhad stačí předpokládat stabilní dvouprocentní dividendový výnos a za deset let máme 21,8% růst jenom v dividendách.
> Musel bych být blázen, abych v té době šel do nákupu akcií a to ještě do IPO. To nemá s výkonem firmy nic společného.
Atmosféra při IPO RHT je výborně zachycená v jednom dokumentu, myslím, že to bylo „Code: Linux“. Ono teď je po bitvě každej generál, ale tenkrát asi málo kdo dotcomovou bublinu prokoukl předem…
Osobně si ale myslím, že ten úlet růst-pokles těsně po IPO s dotcomovou bublinou zas tak nesouvisel, protože trval příliš krátce a skončil příliš brzo. Dotcomové splasknutí přišlo později: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/d/de/Nasdaq2.png
Spíš bych řekl, že investoři prostě vystřízlivěli a uvědomili si, že je sice super investovat do „toho novýho super Linuxu“, ale když není cash flow, tak prostě není cash flow :)
> A ono už neplatí pravidlo, že minulá čísla nemají na budoucím vývoj až tak velký vliv?
O minulých číslech už jsem psal: jestli máte čas a chuť, koukněte se na staré výsledovky RHT a zjistěte si dokdy a jak dlouho byl v červených číslech…
Znovu opakuju: nemyslím si, že MSFT je dobrá firma – podle mě bude stagnovat a postupně upadat, protože už nemá co nabídnout. Narozdíl od jiných si myslím, že za svým horizontem je i Google. Z tohodle pohledu vypadá RHT nadějně (včetně toho, že by se mohl svézt na úspěchu Applu a přidruženém zájmu o unixy všeho druhu). Ale čísla jsou prostě čísla, co naplat?
RHT EPS: 0.45 P/E: 68.45 (!!!!!) MKT CAP: 5.82B
MSFT EPS: 1.93 P/E: 13.32 MKT CAP: 225.84B
(akcie MSFT je o pětinu levnější, ale EPS skoro 5krát větší…)
> Já jen vidím, že byznys redhatu výrazně roste
Já vidím, že RHT musel hodně máknout, aby se dostal ze ztráty – takže roste, to je fakt :)
> Příklad applu je dobrý, ale jak souvisí s debatou byznysový potenciál (tedy do budoucna) MS vs. RH?
Když se dva perou, třetí se směje :) -
Pokud máte na mysli toto
http://www.centos.org/modules/tinycontent/index.php?id=12
Tak to je připraveno pro firmy které vám CentOS nainstalují a starají se vám o něj …
Jsou ve stejné situaci jako firma která Vám nainstaluje OEM Windows … neni support, vše záleží na šikovnosti zaměstnanců té firmy. -
melkor (neregistrovaný)
Jak kde, jak na co …
Kdyz stavim napr. mailserver ve firmicce o deseti lidech, tak dam CentOS a zakaznik je rad, ze usetril. Kdyz prijdu do podniku o 100+ lidech, tak prvni otazka zni podpora, druha certifikace (pokud se ma na to nasadit komercni aplikace). A kdyz jedno z toho chybi, tak pres to nejde vlak.
Uz si rozumime? -
Asi /spíš určitě/ ne, ale má to jeden pěkný efekt.
Pokud si zvyknete na CentOS/RHEL, až se dostanete do pozice že budete hledat podporu, půjdete k RH.
Pokud by CentOS nebyl, tak ten človíček bude na serverech Debian a k RHEL se mu bude přecházet obtížně.
Navíc je RHEL/CentOS pěkně předvídatelná platforma pro releasy zavřených i otevřenějších SW balíků, což má ten efekt, že pro Debian nereleasuje skoro nikdo (ted se to lepší kvuly Ubuntu (to zas bude řevu …)) pro RHEL/CentOS všichni … Producent ví že existuje profi i free alternativa a proto je to pro ně perspektivní.
A pro RH je to v zásadě taky výhodné …
!!! Nemluvím o kvalitě, nebo jiných vlastnostech RHEL/CentOS oproti Debian/Ubuntu/SuSE … předešlé s tím vůbec nemá nic společného !!! -
Myslím, že dnešní postavení Microsoftu (a nejen to – řekl bych že i minimálně projekt GNU) je přesným výsledkem toho co se píše v tomto článku. V době kdy já jsem čůral do plínek a po panu Gatesovy ještě neštěkl ani pes, hráli hlavní housle Unixy. Jenomže velcí hráči na Unixovém písečku místo toho, aby spolupracovali a snažily se hledat nové prostory pro rozšíření trhu a nové zákazníky, tak se vzájemně do krve řezali kvůli … hovadinám (zamykali si mezi sebou navzájem unixové kódy a hádali se kdo má na to výsadní právo). No a velký Bill zatím nerušeně založil firmu Micro-soft, která se začala orientovat na komplexní řešení pro malá a domácí počítače. Než si velké unixové firmy všimly své chyby bylo již defacto pozdě…
-
Skvělý postřeh!
Já tu dobu zažil. Přesně tak to bylo! Microsoft unixům zavařoval jednak cenou (3 000 Kč za licenci Windows versus statisíce za licenci unixu mnoha manažerům velmi usnadňovala rozhodnutí).
Stejným způsobem ovšem skončila OS/2. Licence bratru za 50 000 Kč v době kdy průměrné platy byly téměř desetinové co dnes.
Microsoft to proti unixům, a dokonce i proti dnešnímu Linuxu vyhrává ještě jednou věcí: standardizací a jednotností. To je neuvěřitelně mocný prostředek. Zatímco vcelku není až tak velký problém udělat instalaci programu fungující na všech dnes podporovaných Windows, udělat totéž pro všechny existující a podporované distribuce Linuxu je to neřešitelný problém. Při roztříštěnosti Linuxu pak leckteří vývojáři jsou otrávení a vývoj z hlediska nákladů firmy je daleko dražší.
A stejně jako kdysi éra ráje velkých unixů a OS/2 skončí i Apple. Jeho manýry jsou naprosto stejné, akorát nesnášenlivost, uzavřenost a diktování dotáhl do podoby a rozměrů, jaký si nikdo v minulosti nedovolil. Matně mi Apple připomíná éru céček za mého mládí, kdy za pytlíček umělohmotných céček v dnešní ceně cca 2 Kč odhadem byli lidi schopní dát i drahé věci – třeba kalkulačku (tehdy velmi drahá věc, elektronika byla v plenkách, pro srovnání já měl kalkulačku z Tuzexu za 70 bonů, tedy 350 Kč v době průměrného platu cca 1000 Kč). Kdo měl nejdelší řetěz z céček byl zajímavější u holek. Dneska je to směšné. Ale strategie Applu je stejná a pravděpodobně bude stejně krátkodobá. -
S těmi instalátory nesouhlasím – pokud se použije statické linkování, stačí prakticky udělat instalátor (vybalí soubory do /opt) pro x86 a x86_64 (případně jiné architektury, ale to nás asi nezajímá). Není to o nic těžší než dělat instalátor pro Windows.
Pokud chce člověk používat sdílené knihovny (a tím šetřit místo na disku a v paměti), využije nějakého balíčkovacího systému. Ale je to jeho volba, nemusí to dělat, může kompilovat staticky a tahat všechny knihovny s aplikací, jako to dělá ve Windows. Linuxových distribucí je sice spousta, ale ne všechny jsou pro nás jako dodavatele stejně zajímavé – v praxi se stačí zaměřit na 2–3 nejpoužívanější a zbytek přenechat komunitě – pokud na dané platformě jsou potenciální uživatelé, někdo ty balíčky vyrobí, často stačí předhodit zdrojáky na web a pokud ta aplikace za něco stojí, rychle se najde někdo, kdo ty balíčky i pro okrajové distribuce vyrobí.
Např. Opera dělá balíčky pro kde co a zjevně s tím nemá problém. -
„Není to o nic těžší než dělat instalátor pro Windows.“
Tak tomu se říká, že zde grandiózně zapracovalo „přání otcem myšlenky“.
„ale ne všechny jsou pro nás jako dodavatele stejně zajímavé – v praxi se stačí zaměřit na 2–3 nejpoužívanější“
Ano, a to je přesně problém proč se nerozšiřuje Linux. I když vezmete nejpoužívanější 3, stále jsou to 3 nekompatibilní systémy.
A navíc bez záruky, že to bude fungovat i v budoucnu. Není žádná záruka, že ta distribuce bude za rok ještě existovat. A podora nějaké verze Windows je v tak dlouhém časovém horizontu, jaký Linux nemůže dosáhnout.
„pokud ta aplikace za něco stojí, rychle se najde někdo, kdo ty balíčky i pro okrajové distribuce vyrobí“
Tak to už je hodně trapný pokus.
Já jako uživatel mám rád Linux, jako vývojář ho nenávidím. Programoval jsem pro pět operačních systémů velmi dlouho (vyvíjím přes 20 let), ale linuxu se vyhýbám jako čert kříži. Ne vždy se mi to podaří – občas je třeba něco pro něj naprogramovat, ale Linux je opravdu pro vývojáře to nejhorší co jsem kdy zažil z desktopových systémů. -
Cts (neregistrovaný)
Nicméně rovněž pracuji na jednom agregátoru informací z webů a vždycky když přemýšlím nad tím zda informace „kradu“ anebo podobných úvahách stačí vzpomenout vyhledávače, ty přeci rovněž informace „negenerují“. Prostě tam kde není zpracování informací omezeno flagem robots IMHO ani původní přístup Webu 1 přece není závadný či je to jinak?
-
Cts (neregistrovaný)
Chtěl bych dodat že samozřejmě zdroj ve většině případů (těch nekomerčních) zachovávám. Nebo např. Heureka.cz zveřejňuje který obchod jí poslal která XML? To že moje zdroje (zatím) nejsou schopny XML produkovat neznamená že nebudu čekat až polovina poskytovatelů vyleze z informačního středověku to bych mohl čekat věčně. Můj projekt je podobného rázu
-
Cts (neregistrovaný)
Jasně, v tomto případě ale mícháme 2 typy informací dohromady. Jednak to že někdo prodává nějaký produkt to je věc která zveřejněna být musí jinak by služba postrádala smysl že, pak ale je tu ta druhá část a v tomto případě klíčová a to např. selekční kritéria nebo rozšířený popis produktu. Fakt že zboží je červené se na Heuréce nedozvím z jakého přesně obchodu nebo zdroje tuto informaci čerpá, přesto právě selekční kritéria (i když na He značně okleštěná a nedokonalá) dělají v tomto případě onu přidanou hodnotu o které se bavíme. A to je i případ mého projektu. Stále si myslím, že sgrábnout a zpracovat takovéto informace z webu smím, nikde jinde pohromadě nejsou a ono zpracování a naservírování uživateli v tomto případě nelze považovat za krádež nebo někdo zde myslí že ano?
-
David Strejc (neregistrovaný)
Jak je to mozne?
Vzdyt je to zadarmo!!!
Volaji nam zakaznici a kolega obchodak jim to vysvetluje asi takhle:
Samotny software je samozrejme zadarmo – muzete jit – muzete si ho stahnout. Muzete si v nem „naklikat“ web.
Ale aby byl vas projekt uspesny, tak musi u toho nekdo stravit cca 40 hodin casu minimalne (dohromady jak obchod, prevod obsahu a tak dale). A tech 40 hodin taky nekdo musi zaplatit nebo ne?
To znamena, ze realne ten web (tvorba webu na Joomle! vyjde na 30 tisic korun).
Jestli si nekdo mysli, ze je to „zadarmo“ tak at to zakaznikum dela zadarmo.
Ja mu rad budu nosit chleba se soli. A s vodou z potoka, jak je zmineno v clanku ;o) -
. (neregistrovaný)
… Stovky hotový funkcí a napojení zmanenají snadné rozšíření a rychlé reakce na webové trendy
A jazykovou korekci zadarmo nikdo neudělá, tak to mi profíci nějak spíchneme sami, že, a pak to dopadá takto. Jedna celkem primitivní věta a hned dvě chyby… Takhle děláte weby i pro zákazníky nebo jen pro sebe? -
Asi mě tu všichni ukamenují, ale já problém vidím v komunikaci (mladých) vývojářů. Mám zkušenost, že jsou zvyklí si brát bez ptaní. A ne, že by byli automaticky egoističtí, ale prostě je k tomu nikdo nevychoval (např. i tím, že by jim jejich obchod poškodil jiný vývojář, který vykrade jejich obsah).
Vždy si vzpomenu na plagiátory z číny, kteří jsou vyloženě hrdí na svou práci (ostatně podobné to bylo u nás, když se navrhovali kopie čipů v 70. letech)
Týká se to ne jen informací, ale i JS kódu (chráněného autorským zákonem), grafiky atd.
Leckdy se stačí jen zeptat a svolení dostanete. Jindy se musí i zavolat a požádat o odpověď. Někdy ani to nepomůže a je nutné tu informaci získat legálně jiným způsobem.
Problematika duševního vlastnictví je stále málo probírána (jak je vidět z řady diskusí pod článkama). Možná by stálo za to vytvořit nějaký seriál s fundovanou osobností. -
David Strejc (neregistrovaný)
Bohuzel v CR je situace takova, ze lidi maji navyk – jsem Premek Podlaha, vsechno si udelam sam a kdyz je to ZDARMA tak to jeste vic si to prece muzu udelat sam.
Kradeze designu a celych webu posvetil nejaky Okresni soud v pripadu, kdy nekdo okopiroval cely web s mobilnimi telefony a soud to schvalil.
Logo televize Nova je kradene ze souteze o logo Ceskeho Rozhlasu.
Zijeme v dobe, kdy se neprodavaji vyrobky, ale obaly. Neprodava se za cenu – prodavaji se slevy. Zeptate se vyvojaru na radu a dostanete odpoved, ze by to cele prepsali do jejich systemu. Tak to ted funguje.
Duch doby. -
Ještě by se možná slušelo upozornit, že ani (komerční) software není úplně normální výrobek jako třeba auto. Hlavně proto, že variabilní náklady* (na jednotku výrobku) jsou v podstatě nulové a celé náklady na výrobu tak jsou tvořeny fixními náklady**.
To má ten zajímavý efekt, že cena výrobku je v podstatě 100%ně determinovaná počtem prodaných kusů.
Proto by si nejenom prodej obsahu (web, televize), ale i podej software zasluhovaly jiné obchodní modely než jaké využívá prodej aut…
Výrobci se sice snaží tvářit, že krabicový software je totéž co auto v krabici, ale to je nesmysl.
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Variabiln%C3%AD_n%C3%A1klady
** http://cs.wikipedia.org/wiki/Fixn%C3%AD_n%C3%A1klady -
Zhruba to platí, ale částěčně (ve formě podílu na nákladech) záleží na formě distribuce.
Pokud nejde o zneužití postavení na trhu, tak je každého svobodné právo o způsobu „prodeje“ SW rozhodovat sám.
Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model, ale nelze ho „potrestat“ braním spravedlnosti do vlastních rukou. Pouze nekupováním toho SW. -
> ale částěčně (ve formě podílu na nákladech) záleží na formě distribuce.
Však jsem taky napsal „v podstatě nulové“, ne?
Kolik může stát výroba krabice se softwarem + jeho distribuce ke koncovému zákazníkovi? Stovku? Dvě? To je v ceně SW za 10000 je téměř nula…
> Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model
Neřekl jsem, že je hlupák. Jen jsem chtěl upozornit na to, že cenotvorba je u takového výrobku podstatně jiná než u auta. Proto by se jiný obchodní model HODIL, nic víc, nic míň.
> Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model
To jsem v žádném případě nechtěl říct a neřekl. -
> Jinak si myslím, že cenotvorba je v podstatě stejná jen holt ty parametry jsou jiné :-)
To je pravda:
(var_nakl + (fix_nakl/pocet_prodanych)) * koef_marze = cena_za_jednotku
Jenže pokud var_nakl je 0 a pocet_prodanych je velmi zavisly na cena_za_jednotku (elastická poptávka), je cena_za_jednotku v podstatě vycucaná z prstu, v lepším případě vyvěštěná z křišťálové koule :)
Nechtěl bych být v kůži manažera, který o konečné ceně má rozhodovat…
…a právě proto by to chtělo nějaký model, který by umožnil lépe odhadnout optimální cenu. (určitě na to nějaké metodiky jsou i pro „krabicový“ způsob prodeje, ale já je neznám :) -
Přezdívka je povinná (neregistrovaný)
LOL. Tohle má být co? To je ze socialistické učebnice ekonomie? Není důležité kolik stála výroba, ale kolik je zákazník ochoten zaplatit. A metodiku jste popsal. Cucání z prstu a křišťálová koule, a když to nevyjde hned, nevadí neb pár procent a slovíčko SLEVA prodá cokoliv.
-
Doporučím třeba ebook Don't just roll the dice: http://www.neildavidson.com/dontjustrollthedice.html
Ano, vaše rovnice v zásadě platí pro stanovení minimální nutné prodejní ceny, ale v praxi je zdaleka nejtěžší jak odhadnout marži (která může tvořit naprostou většinu ceny). A tam už jde o psychologii zákazníka víc, než o mikroekonomii. -
Cenu částečně řeší: průzkum trhu, produktová analogie a v nepolední řadě možnost její změny :-) A to platí pro jakékoli produkty, kde máte nezanedbatelné fixní náklady, které musíte rozpustit do jednotlivých kusů. Což je ale vždy (např. ve formě provozu kanceláře nebo nákladů na lidi).
Vzpomeňte na takový vývoj medikamentů, který je velmi nákladný a kde je často výsledek tvořen hmotnostně převážně nějakou moučkou.
Variabilní náklady na výrobu jedné rtěnky, která v obchodě stojí řekněme 100Kč, jsou cca 2–3Kč (umělá hmota, trocha parfému, barvivo a spousta loje). -
A mimochodem buďte rád, že se v některých případech přistupuje ke krabicovému SW jako k automobilu, protože ho pak můžete prodat dál. Což u elektronicky distribuového SW není ze zákona povolené.
Pokud jste tím narážel na stanovení ztráty při porušení autorských práv, tak ani v takovém případě se na to nepohlíží jako na krádež auta. V soudním řízení se uplatňuje v takovém případě jiný princip. Přirovnání ke krádeži auta je pouze zjednodušení pohledu na tu problematiku v diskusích. Nikoli v soudních řízeních. -
> Pokud jste tím narážel na stanovení ztráty při porušení autorských práv
Nenarážel. Mluvil jsem o obchodním modelu, ne o trestním právu.
> tak ani v takovém případě se na to nepohlíží jako na krádež auta. V soudním řízení se uplatňuje v takovém případě jiný princip.
Můžete to prosím nějak doložit? Rád bych si přečetl rozsudek, kde se používá nějaký „jiný princip“.
Prozatím jsem viděl jenom „Měl neoprávněně Adobe Photoshop, který se prodává za X Kč, škoda je tedy X Kč“…
Byl bych rád, kdybych se mýlil. -
dave_007 (neregistrovaný)
Clanek ma hlavu a patu a dobre se cte.
Domnivam, ze webova komunita je pomerne dost polarizovana: Na jedne strane jsou technologicti vizionari a na strane druhe „vizionarsti“ obchodnici. Jedny bavi neco tvorit a druhe bavi vydelavat na cemkoliv.
Ti prvni web obohacuji a rozvijeji a ti druzi se neustale snazi najit novou a neotrelou cestu, vyuzivajice napadu te prvni skupiny, jak z navstevniku vymamit penize. Ostatne, tak to vlastne funguje v cele lidske spolecnosti.
Priklad plneni vody do plastikovych lahvi povazuji za velice vystizny: Firma vezme volny, verejne dostupny zdroj, hezky zabali. Cena je nejprve symbolicka, ale postupne roste. Ovsem zisky je treba neustale navysovat, a tak, kdyz uz nemuzeme dal zvysovat cenu, musime navysit objem. To se nejlepe v prvni fazi zaridi reklamou (propagandou). V dalsi fazi nastupuji pomluvy tech zbylych volnych zdroju a nakonec se prosadi jejich legislativni zakaz ve jmenu vetsiho dobra.
Mate pocit, ze jsem paranouidni? Zjistete si, co delala firma Nestle pri prodeji balene vody v Pakistanu. Kdyz se zamyslite, najdete celou radu analogickych pripadu. -
zdenek (neregistrovaný)
Kde by byl dnes web bez firem, které jsou do něj ochotny investovat peníze? A proč by investovaly do něčeho, z čeho se peníze nevrátí?
S tou vodou jste také trochu vedle, protože s výjimkou malého odběru (bez čerpadla) se za odběr vody platí i z řeky, o poplatcích za studny (zjednodušeně řečeno) ani nemluvě. -
> Priklad plneni vody do plastikovych lahvi povazuji za velice vystizny: Firma vezme volny, verejne dostupny zdroj, hezky zabali.
To jste asi článek četl nepozorně. U balené vody platím za přidanou hodnotu, kterou oproti vodě z potoka má, např.:
1. kontrola kvality
2. praktické balení
3. distribuce až do obchodu za rohem
4. příchuť a slazení
5-x. atd. atd.
Domnívám se, že autor článku vůbec nechtěl říct, že balená voda je podvod k vymámení peněz ze zákazníka za něco, co je volně k dispozici, ale že chtěl říct „k tomu, co je volně k dispozici, je potřeba přidat nějakou hodnotu, aby se to dalo úspěšně prodávat“ -
dave_007 (neregistrovaný)
ad 1) Neverim.
ad 2) Neni potreba, nacepovat si vodu do lahve umim taky.
ad 3) Neni potreba, mam doma kohoutek / za domem jezero, potok atd.
ad 4) Neni potreba, vodu piji zasadne neslazenou a bez prichuti.
Hodnota, vcetne te s privlastkem „pridana“, je ciste subjektivni. Pro mne je hodnota toho, co k puvodni vode pridava „plnic“, temer nulova. Podstatna je ta voda, ne lahev. -
> Hodnota, vcetne te s privlastkem „pridana“, je ciste subjektivni. Pro mne je hodnota toho, co k puvodni vode pridava „plnic“, temer nulova. Podstatna je ta voda, ne lahev.
Hodnota čehokoli je subjektivní.
Co jste napsal, platí pro vás. Pro ostatní zjevně ne, protože jinak by se žádná balená voda neprodávala. -
Proč to neříct, i když to víte sám: O vás jako jednotlivce nejde. Jde o zákazníky jako masu.
Podstatna je ta voda, ne lahev.
To mi připomíná „hádku“ Jiráně s Ebenem, jestli je důležitější forma (Jiráň) nebo obsah (Eben).
Primárně bych řekl, že je podstatné pouze to, jak je uživatel s produktem spokojený. Nikoli voda, nikoli lahev. Ale to je na jinou debatu -
dave_007 (neregistrovaný)
Samozrejme, ze z hlediska marketingu mate pravdu.
Ale presto si neodpustim popichnout Vas: Myslim, ze jde predevsim o jednotlivce, ne o masu.
Pokud neni jednotlivec dulezity a jeho zajmy, prava a povinnosti nejsou brana na zretel ve prospech zajmu masy (tzv. vetsiho dobra), pak nevim v cem se soucasny marketing (principialne) lisi od fasismu a komunismu.
Otazkou ovsem zustava, zda soucasny marketing slouzi masam zakazniku, ci masam majitelu, investoru a manageru. Verim, ze na tuhle otazku si kazdy dokaze spravne odpovedet sam. -
> Otazkou ovsem zustava, zda soucasny marketing slouzi masam zakazniku, ci masam majitelu, investoru a manageru. Verim, ze na tuhle otazku si kazdy dokaze spravne odpovedet sam.
Ovšem je potřeba uvážit i možnost, že majitelé, investoři a manažeři v konečném důsledku slouží jednotlivci.
Ale samozřejmě ne nutně – některý jednotlivec by si třeba raději pěstoval len, dral peří a pekl chleba sám… -
> Boj proti realitě má podobnou povahu jako „boj proti klimatické změně“ – stojí nás to spoustu peněz, které jsme mohli mnohem efektněji vynaložit na přizpůsobení.
Predpokladam, ze autor zde narazi na neprizpusobive primitivy z Tuvalu a podobnych ostrovnich zapadakovu, kteri obtezuji dospele v dulezitych diskusich krikem o tom, ze jejich ekonomicky nezajimave ostruvecky se jednou ocitnou nekolik metru pod vodou, pricemz jejich obyvatele se na vznikle situaci podileji nejvyse zanedbatelnymi zlomky promile.
Kazdy racionalne uvazujici clovek, samozrejme, zvazi dulezitost zisku na jedne strane a na strane druhe blaho nekolika desitek tisic barevnych povalecu kdesi daleko, nikdo ani nevi kde vlastne, ze kterych zadny zisk nekouka, a doporuci jim, aby se ucili lepe plavat, protoze jinak tu premenu na obojzivelniky vcas nestihnou, protoze ani EU, ani USA je samozrejme k prestehovani nepozvou. Jo, kdyby se nam potapely Spojene staty, to by samozrejme byla jina. To by cely svet musel zastavit vyuziti fosilnich paliv, aby se USA nemusely omezovat. Ale nejake Tuvalu a podobne? -
kert (neregistrovaný)
Něco si o tom zjistěte. K oteplování i ochlazování došlo v minulosti mnohokrát, koreluje to zejména s „mimozemskými“ jevy (aktivita Slunce, Milankovićovy cykly). Průmyslová civilizace tomu nijak „nepřidala“, to je fakt, problém ale je, že nikdo netuší, co by se stalo, kdyby se teď všechen průmysl „vypnul“ – tedy zda by se vůbec něco stalo. Za takových 40 let budem vědět víc. Občané Tuvalu, Malediv apod mají pravděpodobně smůlu tak jako tak.
-
… se předpokládá – a podle toho se vybírají odebírané vzorky aby vyšla pěkná hokejka, odstraňují se „nevhodně studené“ meteorologické stanice z databáze nad kterou se počítají průměrné teploty http://www.scinet.cz/chladna-data-z-klementina-vyrazena-z-globalni-site-teplot-jejich-analyza-ukazuje-ze-stredni-evropa-se-neotepluje-vubec.html , upravují se data a z nich se vytvářejí neverifikovatelné výstupy (jelikož originální data UEA dle slov svého šéfa „radši smaže, než aby se dostala ven“)…
-
Bohuzel, majitel EU ani USA nejenze nepodleha jurisdikci Tuvalu, ale neni vubec znam, takze mu nelze dost dobre poslat ucet. Je sice nesporna pravda, ze nejvetsimi historickymi znecistovateli jsou USA a staty EU (a pridava se k nim Cina), ale tezko muzete ukazat na Amika a vycist mu, kolik ctverecnich metru Tuvalu zaplavil, uz proto ze podil cloveka na oteplovani (narozdil od oteplovani samotneho) zustava nadale dost sporny.
IMHO je lhostejne, zda se mluvi o boji proti zmenam nebo o prizpusobovani, protoze pujde v podstate o totez, dulezite je, ze jde o problem ktery zrejme nepujde vyresit represemi a licitovanim, kdo nese jaky dil viny, kazdy se bude muset chytit za vlastni nos, a pokud tak neucini dost lidi, Tuvalu proste pujde ke dnu (a je klidne mozne, ze uz se to ted neda zvratit).
Proto si myslim, ackoliv se mnou nemusite souhlasit, ze kdyz ohledne spotreby fosilnich paliv chcete nekoho kritizovat, lhostejno zda EU (tj. nejspis i sebe, patrite-li sem) nebo USA, na prvnim miste byste mel beze vsi skromnosti uvest, jakym zpusobem zrovna vy jdete ostatnim prikladem a omezujete svou spotrebu zpusobem, o kterem si myslite ze vede ke snizovani sklenikovych emisi ve svete.
V tomhle boji muze vyhrat jedine lidsky altruismus a urcite uvedomele sebeobetovani. Nazory, ze ja se uskromnim jen co se omezi ta nenazrana Americka hovada, sice muzou stat na spravedlive uvaze, ale v konecnem dusledku posilaji Tuvalu pod vodu. Kdyz reknete, ja uz jsem se uskromnil takhle a takhle, ted at se ukazou ostatni, je to o necem jinem. -
Nejde jen o Tuvalu, ale treba o to, ze v Evrope by mohla vzniknout doba ledova a to ne na kratko. Jak ukazaly nalezy, v minulosti takto napriklad doslo k zamrznuti bitskych ostrovu a Irska a to behem pouhych nekolika mesicu.
Za sebe mohu rici, ze alespon napriklad nedovazim tuny jahod z jizniho Spanelska po cele Evrope, nekacim amazonske a jine pralesy, neprevazim tuny potravin tak efektivne, ze napriklad rajcata z vedlejsi vesnice skonci v supermarketu na rohu teprve pote, co urazily nekolik tisic kilometru v kamionu. Tez jsem nevyrobil tuny freonu jeste pote, co uplne vsem, krome kapitanum prumyslu a politikum bylo jasne, ze zpusobuje rozklad ozonove vrstvy a ma sklenikovy efekt. Atd… -
"eprevazim tuny potravin tak efektivne, ze napriklad rajcata z vedlejsi vesnice skonci v supermarketu na rohu teprve pote, co urazily nekolik tisic kilometru v kamionu. "
A to možná ani netušíš kolik tun potravin pravidelně zbytečně končí v kontejnerech, protože, je supermarkety nestačí prodat… Ani já ne, ale podle toho co jsem viděl na vlastní oči to bude neuvěřitelné číslo :-( -
A kolik potravin skonci v krmeni pro prasata (v lepsim pripade) nebo nekde shnije na hromade), protoze treba nemaji ten spravny tvar, velikost nebo barvu. U brambor to muze byt pomalu pulka urody. Kazdy rok jich po cele Evrope hniji tuny na polich, protoze jsou bud moc velke nebo male a neprojdou tridicimi stroji, ktere vyzaduji urcite rozmezi velikosti.
Supermarkety vychovaly zakazniky tak, ze dnes uz nekoupi jablko, nema-li ten spravny vzhled, velikost a tvar. Vetsina lidi nikdy jablko na strome nevidela a ani nevi, ze muze vypadat i jinak, nez ta v plastu balena, co kupuji v obchode. -
Vidite, tohle je presne to, co nikam nevede. Jiste si uvedomujete, ze vsechno, co jste vyjmenoval, jsou hovadiny, ktere o sobe muze rict _temer_ kazdy. Me zajima, cim jdete prikladem, ne kolik ostatnich umite obvinit. A abych rovnez jen plane nedrndal, pujdu prikladem ja:
1. Nemam osobni auto (trebaze na nej mam penize), a zarekl jsem se, ze si jej nekoupim nebudu-li k tomu vylozene dotlacen.
2. Bojuju proti zbytecne spotrebe plastu recyklovanim tasek i mikrotenovych sacku ze supermarketu (za coz si obcas vyslouzim utrpne pohledy nekterych spoluobcanu :). Odmitam „automaticke“ baleni zbozi do tasek v drogeriich apod.
Trideni plastoveho odpadu povazuji vicemene za samozrejmost.
3. Davam prednost ceskemu zbozi (napr. ovoci, syrum atd) pred zahranicnim odhadem tak zhruba do 20–25% z ceny.
Tak, nic dalsiho me momentalne nenapada. Co tam mate vy? -
Mam tam zhruba to, co vy. Vyrodukuji nekolikanasobne mene odpadu, nez mi sousedi, kteri vyhazuji i travu ze zahrady. Navic, protoze mam moznost, kompostuji vse, co se da kompostovat. Uvedomujete si ale, ze tohle vse je na hovno? Podle me vsechny ty pytliky, flasky a kdejaka blbost mohou vznikat jenom proto, ze se potrebujeme zbavit slozek ropy, ktere zbydou po oddeleni benzinu, nafty, kerosenu, asfaltu a par dalsich? Pokud nevyrobime flasky, udelam s tim co?
-
No, pokud si dobře pamatuju z hodin chemie, tak třeba polyetylén se vyrábí z etenu, který se odděluje někdy v časných fázích frakční destilace ropy, a nejedná se tedy určitě o odpad. Naproti tomu myslím že asfalt je odpad (zbytek po sekundární destilaci mazutu?). Rozhodně ale neberu omluvu spotřeby tím, že je toho stejně hodně. Tak ať se to skladuje, nebo se z toho udělá něco chytřejšího (třeba rozložitelné plasty). Když bude poptávka, chemický průmysl už si s tím poradí. Každopádně asi celkový podíl plastových obalů na spotřebě ropy nebude moc velký, jde spíš o to, že jich většina skončí na skládce nebo hůře v řece. Pro biodegradabilní pytlíky aby člověk jel přes celé město (nehledě na to, že jeden stojí 5–10 korun). Kompost bych taky bral, škoda že na balkóně si ho udělat nemůžu :)
PS. Vy fakticky máte sousedy, co vyhazují trávu do popelnice!? -
Rozlozitelne pytliky se pri rozkladu zase rozpadnou na prvocinitele, tedy zase CO2, voda a podobne. Akorat, ze se na ne clovek nemusi divat v lese.
Ano, sousedi travu vyhazuji. Casto ji od nich beru a mulcuju okolo zeleniny. Je to dobre proti plevelu, vysychani pudy a jeste mam zadara pohnojeno. Ostatne, co byste chtel od lidi, kteri davaji porcelanove talire do skla na recyklaci a plechovky od zradla pro kocky do papiru. Kdyz vidim kvanta odpadu, ktere sousedi vyprodukuji, tak jednak nechapu, jak toho dosahnou a mam pochybnosti o budoucnosti lidstva. Predstavuji si ji tak nejak, jako zivot tech lidi v Indii, kteri ziji na skladkach, vyhrabavaji z nich pouzitelne veci a ty prodavaji. Ze svych chatrci maji krasny vyhled: odpadky, kam se podivaji. -
Cts (neregistrovaný)
Jestli jeden člověk vyhazuje pytlíky nebo ne je v tuto chvíli IMHO přírodě u zadečku :( Důležité jsou systémové změny když už tady toto vytahujete… volil jste nějakou stranu která má enviromentalistiku jako jeden z hlavních bodů v programu? Protože to jestli máte Vy auto… já ho taky nemám a taky bych si nějaké mohl případně i dovolit důležité je aby se to prostě – nevyplatilo – bez pořádného důvodu… prostě benzín je příliš levný neboť nezahrnuje náklady na odstranění toho co zde jeho pálení zanechá… teprve pak se správně zachová většina lidí a je potřeba jim to neustále připomínat i kamarádům a známým… zdá se Vám to moc radikální? Dobrý příklad: před časem běžel zajímavý dokument na ČT1 a porovnával tam enviromentalista ekologickou stopu několika ukázkových domácností které byly do pořadu vybrány… byla tam jedna rodina, ukazovala koše na tříděný odpad… bylo to moc pěkné… říkali: byli jsme na Novém Zélandu a tam mají tak krásnou přírodu… rozhodli jsme se že takovou přírodu chceme i tady a tak recyklujeme… heh ten maník pak spočítal že tou jednou cestou na Nový Zéland vytvořili takovou ekologickou stopu, že doživotní třídění ji nevynahradí. Shánějte informace a hlavně myslete koncepčně dokud se prostě bude dovážet česnek z Číny protože nafta pro lodě je příliš levná, tak i já ač mě to se.e budu muset v místním supermarketu kupovat tyhle rok starý uschlotiny protože 100 km do nejbližšího Country live prostě nelze kuli běžným potravinám jezdit pane.
-
Nepochybne mate pravdu, jenze tyhle veci jaksi unikaji memu vlivu. Jedna z mala veci, ktere muzu udelat, je treba to, ze nebudu kupovat dementni chemicke jahody z jizniho Spanelska. Ale jiz s tim cesnekem nic nenadelam. Vetsina lidi da prednost cesneku z Ciny pred cesnekem ceskym a tak se prodava skoro jenom ten Cinsky. Ze je to chemikaliemi nastrikany smejd, jim nevadi a tak ja musim jit s davem nebo nejist cesnek. To bych ale skoncil tim, ze budu dloubat zizaly v lese, protoze snad jen ty jeste nejsou z Ciny.
-
vandrovnik (neregistrovaný)
No prave – v minulosti doslo k zamrznuti… Takze ty klimaticke zmeny tu preci jen byly uz pred technickou revoluci a nas boj proti nim muze byt zbytecny a marny. Zkuste si napr. na wikipedii najit termin „fjord“ (ve meste Alta nam v muzeu rikali neco o zmene urovne hladiny asi 30 m za poslednich 10 let, ale to je z mnohem vetsi casti zpusobeno pohybem zemskych desek).
-
Ano. Akorat asi nevime s jistotou, proc. Mohlo to byt treba diky prudkemu narustu sopecne aktivity (ktera se dnes jiz tolik nekona) and/or obrovskych lesnich pozaru (eventuelne vazanych na tu sopecnou aktivitu). Urcite k zamrznuti nedoslo nejakym bozim rozdnutim. V kazdem pripade, pokud Evropa zamrzne, protoze se znecistuje, az to buci, uz mate vybrano, kam se odstehujete? Jste po zuby vyzbrojen, jak z americkeho filmu, aby vas tam vubec pustili? Protoze takovych, jako vy, budou zastupy. Nikomu se nebude chtit bydlet v iglu a chroupat lisejniky.
-
„Mohlo to byt treba diky prudkemu narustu sopecne aktivity (ktera se dnes jiz tolik nekona) and/or obrovskych lesnich pozaru (eventuelne vazanych na tu sopecnou aktivitu). Urcite k zamrznuti nedoslo nejakym bozim rozdnutim.“
Jak to víte? ;-)
Teď však vážně. Klimatické změny se asi neprojevují ze dne na den. Možná tak v béčkových amerických katastrofických filmech. Ten proces probíhá docela pomalu a postupně. Myslím, že „podivné“ počasí posledních let by mohlo být znakem podobných změn, ale také nemusí. V historii naší země je zaznamenáno dost podobných výkyvů, ze zaběhnutých zvyklostí trvající třeba celá léta. Takže si myslím, že zase není potřeba zbytečně panikařit. A s těmi zástupy zoufalých lidí utíkajících před zamrzajícími evropskými pláněmi to nebude až tak horké…
Jen mám obavu, jak se budou případné klimatické změny řešit u nás. Japonsko trápí častá a silná zemětřesení. Tak se snaží vyvinout takové technologie a stavět tak aby jejich stavby otřesům odolaly. A u nás? Přijde menší deštík a odplaví to půlku republiky (pokud sledujete novu, tak víc jak tři čtvrtiny). Fakt mi tu naši náturu nějak hlava nebere… -
A vzhledem k tomu, ze nemame jistotu o tom proc, bylo by vhodne vyvinout jistou opatrnost, protoze by se mohlo ukazat, ze uz je pozde. Ropy je, podle nekterych nazoru, na Zemi tolik, ze nam nebude chybet ropa, ale kyslik, abychom ji mohli spalit. Cili v soucasnem smeru muzeme zajit az hodne daleko.
S tim katastrofickym scenarem to neni az tak uplne nerealne. Rade lidi totiz nedochazi, ze podnebi nezalezi jen na nejakych teplotach a podobnych vecech, ale treba take treba na Golfskem proudu a na termohalinim efektu. Dojde-li k dostatecne rychlemu odtani ledovcu na polech, muze to vest k jejich zastaveni az na nekolik tisic let a pak teprve by nastala ta prava sranda. -
„A vzhledem k tomu, ze nemame jistotu o tom proc, bylo by vhodne vyvinout jistou opatrnost…“
To je bezpochyby, ale není ani v pořádku zbytečně se plašit. Spíš by bylo mnohem lepší sbírat informace, vyhodnocovat je a snažit se dopředu přizpůsobit možným změnám.
„S tim katastrofickym scenarem to neni az tak uplne nerealne. Ra…“
Chápejte, změny klimatu silně závisí na obrovském množství nejrůznějších faktorů, a probíhají pomalu a skrytě. Doba ledová je výsledkem změn určitých faktorů, a nenastala za měsíc. Navíc severní pól do jisté míry funguje jako termoregulační faktor. Navíc Golfský proud vzhledem k jeho energii nezastavíte taktéž za měsíc – na to prostě nemáme i kdybychom se o to cíleně snažily.
Takže pokud nyní probíhají klimatické změny (což prostě nejsme schopni stoprocentně spolehlivě určit) výsledků se dočkáme až za nějakou tu desítku let.
Ale jak jsem psal výše – souhlasím s Vámi v tom, že opatrnost je vždy na místě. -
Mozna byste se mel mrknout na tohle: http://en.wikipedia.org/wiki/Shutdown_of_thermohaline_circulation . Samozrejme, vsechno je nejiste, domnenky, teorie… Ale pokud by nektere z nich byly ty spravne, dusledky by byly zajimave.
Severni pol je nejisty, pry taje pred ocima a okonce snad jiz v roce 2013 by se tam po volnem mori mohla prohanet lodstva mocnosti peroucich se o ropu. -
„vyvinout jistou opatrnost“ – ach jo, máte sakra štěstí, že vaši prapředkové nezůstali se stejným argumentech v oceánech :).
http://www.fajmon.eu/cze/stranka.php?ID=756
http://strucny.misantrop.info/nikdy-nejsme-dost-predbezne-opatrni-proto-je -
melkor (neregistrovaný)
A to snad nekdo prokazal, ze opravdu se Tuvalu ponoruje? Ptam se na tvrda data, ne na to, ze si nejaka skupinka ***** neco dohlasovala …
Mimochodem: Znate http://osel.cz/index.php?zprava=1727 ??? -
Jestlize zvyseni hladiny bylo pozorovano jinde a oceany jsou navzajem propojene, pochybuji o tom, ze prave na Tuvalu by tomu bylo jinak. Ten clanek na Oslu je sice pekny, nedovedu si ale nejak predstavit, jak pod ubyvajici tihou tajicich ledovcu prave Tuval vyleza z more. Ledovce tam totiz byly naposledy mozna v dobe ledove. Krome toho, jeste dlouho predtim, nez Tuvalu bude pod vodou, bude mozna neobyvatelne nasledke zmen pocasi. Treba takovavy uragan, ktery vam urve barak nad hlavou a vycucne polivku z hrnce, to docela dokaze otravit.
-
melkor (neregistrovaný)
Vedecka studie prave o Tuvalu
Vcera jsem to nemohl najit … -
Tohle je otazka. Hodne zalezi na tom, jak rychle k narustu dojde. Pokud pomalu, koraly staci dorustat a vystarano. Jenze koraly jsou svine, rostou zatracene pomalu. Takze pokud narust pro ne bude prilis rychly, jednoduse se dostanou do hloubek, ktere jsou pro ne nevhodne a tam tise chcipnou. Ostrovy pak nic nebude udrzovat nad hladinou ani obnovovat, co more urvalo.
-
Clovece, to je opravdu mohutny napad. Tak dobry jsem jiz dlouho neslysel, naposledy, kdyz nekdo hlasal na francouzskem radiu, ze bude nutno oddalit duchody a lide budou muset pracovat dele. A pak jeste jednou, kdyz to jina vymakana bedna po nem opakovala na ceskem radiu.
Vy byste mel jit do politiky. Cely svet se potyka s prelidnenim, imigraci, ktere se brani stale zuriveji a vy navrhujete prestehovani. Prestehuji se kam? Jiz vidim, jak je napriklad v Cechach vitame s otevrenou naruci, jeste vreleji, nez bratrske armady, ktere nas, v ramci internacionalni pomoci, zachranili od kontrarevoluce a jinych imperialistickych rejdu.
Postavime jim hezke panelakove mestecko nekde za Prahou, uvrhneme je do zivotniho stylu lidi v industrialni spolecnosti, ktery jim nic nerika – to za nejisteho predpokladu, ze je nekdo zamestna – a pak se na ne budeme jeste sto let divat, jako na necista zvirata nespravne barvy a davat jim najevo, ze by byvali udelali lepe, kdyby se utopili. -
No já popravdě o tom dosud taky víceméně pouze slyšel, ale třeba podle Wikipedie relativní zvyšování průměrné hladiny ocánu je zřejmě poměrně dobře změřené, něco přes milimetr za rok po celou dobu měření, prováděné Havajskou univerzitou. Je otázkou, nakolik za to můžou lidé, a nakolik je to přírodní jev (ostrovy se prokazatelně někdy potápí samy od sebe).
Osobně si myslím, že současná rozežranost ve spotřebě fosilních paliv je nezodpovědná, ať už ke změně klimatu významně přispíváme či nikoliv. -
Co takhle model který předvádí OSA? Za každý MB stažený z netu zaplatit provize a tu pak vyplatit autorům webu. Co mám udělat abych se přihlásil do OSA jako autor (firemních) stránek, které si pak prohlížím v práci na PC ze kterého jsem zaplatitl poplatek a zálohuji na DVD ze kterých jsem také zaplatil poplatek?
-
hloupý Nemouš (neregistrovaný)
Ten článek je ze života. Bohužel.
Většina lidí si neuvědomí, že jakýkoliv obchod je věcí dvou subjektů: poskytovatele a zákazníka. Pokud má obchod fungovat musí zákazník dostat svou službu (nebo zboží) a prodejce svůj zisk. Zatím jsem v ČR slyšel, že prodejce má právo si určit zisk, ale nikde jsem neslyšel, že by prodejce dbal na právo zákazníka…
Kdyby se web A domluvil, že bude poskytovat své informace za nějakou rozumnou nižší cenu, měl by trvale platícího zákazníka, na kterého by nemusel vydávat žádné investice (nemusí mu posílat mailing, dopisy, nemusí mu telefonovat atd.) a web 1 by nemusel zaměstnávat člověk na plnění databáze.
Jistě, web A by asi nevydělal tak moc, ale měl by spokojeného zákazníka… A tak se dá pokračovat.
V opensource komunitě se všichni snaží nevydělat na softwaru, ale na službách, protože vědí, že určitý počet zákazníků vygeneruje určité množství problémů a jsou-li zákazníci na řešení problémů se softwarem závislí, zaplatí za službu rádi.
A tak se dá pokračovat -
hloupy nemous (neregistrovaný)
Řeknu vám to takhle: informace je veřejná. Takže z právního hlediska můžete zdarma použít oba zdroje. Jenže ..... je tu jenže: když vám to nebude chtít majitel webu povolit, musíte to být vy, kdo ho bude žalovat u soudu. Když půjdete k plakátu a opíšete obsah, tak nikoho žalovat nemusíte, protože plakátovací firmu platí někdo jiný (většinou inzerenti). Jenže jakmile firma, která plakáty vydává zkrachuje, tak máte smůlu. Jistě, nemusí vás zajímat, co stojí informace, které publikujete, ale mělo by vás zajímat, co budete publikovat, až nebude odkud brát zadarmo.
Každý obchod je o obou stranách a o vzájemné prospěšnosti. Jeden odebírá od druhého službu. Přitom mu za to platí. Logicky, dodavatel musí vynaložit náklady na to, aby mohl službu dodat.
Já jsem chtěl svého času potřeboval sehnat informace o TV programu. Existovala webovka, kde se dalo sehnat EPG. Ale domluvit se s ní, aby xml soubor pustil bylo nemožné. I když jsem sliboval, že chci zaplatit, tak to bylo NoGo. -
Zajímalo by mě, jestli na něčem vydělává server Jdem.cz, který provozuje autor tohoto článku.
Já si nemyslím, že všechny služby musí hned na něčem vydělávat. Autor je může provozovat jen proto, že ho to baví, dokonce může jejich provoz sám dotovat (nejen vlastní prací, ale třeba i poplatky za doménu, grafiku nebo dokonce reklamu). Navíc takové služby mohou vyhrát jackpot v podobě koupě silným hráčem zhruba se stejnou pravděpodobností jako služby s dobrým obchodním modelem – hezkou ukázkou je vítězství phpMyAdminu v anketě o „nejpravděpodobnější $1G akvizici“, které mi přijde velmi úsměvné. -
Nemyslím si, že by pointou tohoto článku byla myšlenka, že na všem se musí vydělávat, ale to, že
1/ Open <> free
2/ chci-li vydělávat na něčem, čeho je dostatek, musím nabídnout přidanou hodnotu
3/ vždy je nutné se pídit po licenci vstupních informací :)
Například Váš web o PHP je krásnou ukázkou toho, že autor může psát/dělat web zadarmo a používat jej jako reklamu na své schopnosti a vydělávat na přednáškách :)
A (snad se mi tu nebude nadávat), zrovna váš web je krásnou ukázkou toho, že přesto, že je na netu milion a jedna informace o PHP, tak za ty Vaše bych klidně nějakou prémiovou SMS poslal. Ne pro iformace samotné, ty jsou všude, ale za způsob prezentace a chirurgickou efektivitu přesnost :) -
Ad open a free: open source a free software – tedy otevřený a svobodný software – je v podstatě totéž.
S čím by se to ale nemělo zaměňovat je „free“ ve smyslu „zdarma“ – proto se také říká: “Free software” is a matter of liberty, not price. To understand the concept, you should think of “free” as in “free speech,” not as in “free beer.” -
V kontextu komentáře, na který reagujete, váš výkřik nedává žádný smysl.
Žádnou propagandu nešířím, naopak, ve shodě se zavedeným kánonem kritického racionalismu Karla Poppera tvrdím, že pouze teorie, kterou je možné vyvrátit, je vědecká. Co je nevyvratitelné, to je náboženství – jako třeba alarmistické předpovědi o tom, co nás dozajista čeká za desítky a stovky let, nebo závěry z dat, která jejich držitelé odmítají zveřejnit. -
em (neregistrovaný)
I kdyz nemusim chtit vydelat a mam to jako konicka, prece jen musim platit najem, elektrinu, internet a neco jist. Tak proc nevydelat?
Libi se mi, kdyz zastupce firmy rekne: „Nasim zamerem je poskytnout lidem.....“. Jeho zamerem je vydelat prachy tim, ze poskytne lidem neco, co potrebuji. Je zajimave, ze v pripade setreni propusti lidi, ackoliv jim poskytuje pracovni misto. Ale firma neni zaopatrovaci ustav.
ČLÁNKY DO MAILU
