Vlákno názorů k článku Jsou peníze v open source sprosté slovo? od Jakub Vrána - Zajímalo by mě, jestli na něčem vydělává server...

Zajímalo by mě, jestli na něčem vydělává server Jdem.cz, který provozuje autor tohoto článku.
Já si nemyslím, že všechny služby musí hned na něčem vydělávat. Autor je může provozovat jen proto, že ho to baví, dokonce může jejich provoz sám dotovat (nejen vlastní prací, ale třeba i poplatky za doménu, grafiku nebo dokonce reklamu). Navíc takové služby mohou vyhrát jackpot v podobě koupě silným hráčem zhruba se stejnou pravděpodobností jako služby s dobrým obchodním modelem – hezkou ukázkou je vítězství phpMyAdminu v anketě o „nejpravděpodob­nější $1G akvizici“, které mi přijde velmi úsměvné.

Nemyslím si, že by pointou tohoto článku byla myšlenka, že na všem se musí vydělávat, ale to, že
1/ Open <> free
2/ chci-li vydělávat na něčem, čeho je dostatek, musím nabídnout přidanou hodnotu
3/ vždy je nutné se pídit po licenci vstupních informací :)
Například Váš web o PHP je krásnou ukázkou toho, že autor může psát/dělat web zadarmo a používat jej jako reklamu na své schopnosti a vydělávat na přednáškách :)
A (snad se mi tu nebude nadávat), zrovna váš web je krásnou ukázkou toho, že přesto, že je na netu milion a jedna informace o PHP, tak za ty Vaše bych klidně nějakou prémiovou SMS poslal. Ne pro iformace samotné, ty jsou všude, ale za způsob prezentace a chirurgickou efektivitu přesnost :)

Ad open a free: open source a free software – tedy otevřený a svobodný software – je v podstatě totéž.
S čím by se to ale nemělo zaměňovat je „free“ ve smyslu „zdarma“ – proto se také říká: “Free software” is a matter of liberty, not price. To understand the concept, you should think of “free” as in “free speech,” not as in “free beer.”

Vydělává – odměnou v tomto případě nejsou peníze ale dobrý pocit ze smysluplné práce, když ekonomové mluví o užitku, tak tím myslí i tohle, nejen peníze…

V kontextu komentáře, na který reagujete, váš výkřik nedává žádný smysl.
Žádnou propagandu nešířím, naopak, ve shodě se zavedeným kánonem kritického racionalismu Karla Poppera tvrdím, že pouze teorie, kterou je možné vyvrátit, je vědecká. Co je nevyvratitelné, to je náboženství – jako třeba alarmistické předpovědi o tom, co nás dozajista čeká za desítky a stovky let, nebo závěry z dat, která jejich držitelé odmítají zveřejnit.