Vlákno názorů k článku Jsou peníze v open source sprosté slovo? od Leinad - Moc nerozumím, jak to může fungovat. Firmy dodávající...
-
Leinad (neregistrovaný)
Moc nerozumím, jak to může fungovat. Firmy dodávající vodu do PET flašek nevyrábí složitě vodu, aby ji pak mohli oni, ale i kdokoliv jiný, dát do flašky.
Třeba takový Red Hat dává docela velké úsilí do výroby RHEL, aby ho pak nabídnul všem a za poplatek k němu dodal podporu. A z vybraných peněz na podpoře platí jak lidi, co dělají podporu, tak lidi, co vyrábí RHEL. A teď, objeví se tu nějaký CentOS nebo Unbreakable Linux a ti vydělávají na podpoře, ale už z těch peněz nemusí zaplatit vývoj, stačí jen podpora.
(Red Hat má teda ještě štěstí, že ostatní lidé a firmy díky tomuto přístupu dělají kus práce za něj, takže ten vývoj RHELu je o dost levnější, než kdyby si to musel dělat celé sám)
A když se vezme třeba fiktivní web z článku. Co brání někomu jinému udělat to stejné XML, které ale bude vybírat ze zdrojů webu? Takže oba pak budou mít XML, ale jen ten jeden web bude pro něj navíc i shánět informace. Ten druhý, poskytující pouze příjemné XML, má pak provoz levnější, protože informace jen krade, jejich tvorba/získávání skoro nic nestojí. -
Leinad (neregistrovaný)
Ještě dodám, že jak je to nevýhodný model, je vidět třeba na srovnání Windows a Linux. Microsoft, který vydělá řádově více, než Red Hat.
A že je hloupost postavit ekonomický model na reklamě, s tím také nemohu vůbec souhlasit. Firma Google má celý ekonomický model postavený na reklamě a její hlavní služby jsou uzavřené, resp. nezkopírovatelné, ať už objemem dat (youtube), nebo nemožností přístupu k celé databázi. -
dustin (neregistrovaný)
Je otázkou, zda MS vydělává výrazně víc než RH, kdybychom porovnávali ziskovost,realizovaný zisk přepočítaný na podíl na trhu a hlavně se zohledněním trendu. Mně osobně přijde byznys RH zdravější než MS a kdybych byl investor, vyberu si radši růstový RH s obrovským potenciálem než MS.
-
> Mně osobně přijde byznys RH zdravější než MS a kdybych byl investor, vyberu si radši růstový RH s obrovským potenciálem než MS.
Samozřejmě do RHT investovat můžete a dokonce si i můžete myslet, že má obrovský růstový potenciál. Faktem ale je, že RHT je na burze deset let, za tu dobu nejenže cena akcií nestoupla ani o dolar, ale o 25,9% klesla. Nebyl vyplacen ani dolar dividend.
Co se týče „zdravějšího businessu“, pokud si dobře pamatuju, tak se RHT dostal teprve cca tři toky zptátky z červených čísel
http://www.google.com/finance?q=NYSE%3ARHT
Netvrdím, že RHT je špatná firma nebo že má špatný obchodní model, ale minulých deset let bych jejich investorem být nechtěl. Budoucích deset let může být samozřejmě úplně jiných, ale nevidím moc důvodů pro to, si to myslet. Čísla jsou čísla a ta aktuální by mě k investici rozhodně nepohla:
P/E 70 (sektor: 10)
PB 5.33 (sektor: 2.33)
div. yield: 0
Snad jediné pozitivum (i když i to s otazníkem) je nulový dluh.
http://www.reuters.com/finance/stocks/analyst?symbol=RHT
Když už investovat do sektoru IT služeb, tak raději IBM:
P/E 12.71
PB 7.57
div. yield 1.99
nebo pro odvážné CTSH:
P/E 28.2
PB 5.53
div. yield 0 -
> Takže jestli dobře čtu pro 10 let: MSFT –27%, RHT +24%.
To čtete dobře, ale nezapočítáváte hodnotu dividend, které MSFT vyplácí a RHT ne.
> Pro 5 let – MSFT +4,7%, RHT +144%
To taky čtete dobře, ale uvědomte si, že RHT je pořád 25% POD ÚPISOVOU HODNOTOU, což je ostuda.
> Pro 1 rok – MSFT +12,7%, RHT +65,5%
To taky čtete dobře, ale moc nad tím nejásejte – podobný vývoj měly teď vesměs všechny firmy – je to návrat z propadu v době recese. -
dustin (neregistrovaný)
OK, dá se někde najít, kolik to dělá s těmi dividendami, samozřejmě po zdanění?
Kolik firem, které vstupovaly na burzu v době nesmyslného boomu na konci 90. let, je dnes nad úpisovou hodnotou? Musel bych být blázen, abych v té době šel do nákupu akcií a to ještě do IPO. To nemá s výkonem firmy nic společného.
A ono už neplatí pravidlo, že minulá čísla nemají na budoucím vývoj až tak velký vliv?
Já jen vidím, že byznys redhatu výrazně roste, zatímco MS stagnuje a plácá se v tom – kolik má ziskových produktů a kolik dalších z těchto dotuje?
Příklad applu je dobrý, ale jak souvisí s debatou byznysový potenciál (tedy do budoucna) MS vs. RH? -
> OK, dá se někde najít, kolik to dělá s těmi dividendami, samozřejmě po zdanění?
Nevím o tom, že by takový graf někde byl, muselo by se to počítat ručně. Jako hrubý odhad stačí předpokládat stabilní dvouprocentní dividendový výnos a za deset let máme 21,8% růst jenom v dividendách.
> Musel bych být blázen, abych v té době šel do nákupu akcií a to ještě do IPO. To nemá s výkonem firmy nic společného.
Atmosféra při IPO RHT je výborně zachycená v jednom dokumentu, myslím, že to bylo „Code: Linux“. Ono teď je po bitvě každej generál, ale tenkrát asi málo kdo dotcomovou bublinu prokoukl předem…
Osobně si ale myslím, že ten úlet růst-pokles těsně po IPO s dotcomovou bublinou zas tak nesouvisel, protože trval příliš krátce a skončil příliš brzo. Dotcomové splasknutí přišlo později: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/d/de/Nasdaq2.png
Spíš bych řekl, že investoři prostě vystřízlivěli a uvědomili si, že je sice super investovat do „toho novýho super Linuxu“, ale když není cash flow, tak prostě není cash flow :)
> A ono už neplatí pravidlo, že minulá čísla nemají na budoucím vývoj až tak velký vliv?
O minulých číslech už jsem psal: jestli máte čas a chuť, koukněte se na staré výsledovky RHT a zjistěte si dokdy a jak dlouho byl v červených číslech…
Znovu opakuju: nemyslím si, že MSFT je dobrá firma – podle mě bude stagnovat a postupně upadat, protože už nemá co nabídnout. Narozdíl od jiných si myslím, že za svým horizontem je i Google. Z tohodle pohledu vypadá RHT nadějně (včetně toho, že by se mohl svézt na úspěchu Applu a přidruženém zájmu o unixy všeho druhu). Ale čísla jsou prostě čísla, co naplat?
RHT EPS: 0.45 P/E: 68.45 (!!!!!) MKT CAP: 5.82B
MSFT EPS: 1.93 P/E: 13.32 MKT CAP: 225.84B
(akcie MSFT je o pětinu levnější, ale EPS skoro 5krát větší…)
> Já jen vidím, že byznys redhatu výrazně roste
Já vidím, že RHT musel hodně máknout, aby se dostal ze ztráty – takže roste, to je fakt :)
> Příklad applu je dobrý, ale jak souvisí s debatou byznysový potenciál (tedy do budoucna) MS vs. RH?
Když se dva perou, třetí se směje :) -
Pokud máte na mysli toto
http://www.centos.org/modules/tinycontent/index.php?id=12
Tak to je připraveno pro firmy které vám CentOS nainstalují a starají se vám o něj …
Jsou ve stejné situaci jako firma která Vám nainstaluje OEM Windows … neni support, vše záleží na šikovnosti zaměstnanců té firmy. -
melkor (neregistrovaný)
Jak kde, jak na co …
Kdyz stavim napr. mailserver ve firmicce o deseti lidech, tak dam CentOS a zakaznik je rad, ze usetril. Kdyz prijdu do podniku o 100+ lidech, tak prvni otazka zni podpora, druha certifikace (pokud se ma na to nasadit komercni aplikace). A kdyz jedno z toho chybi, tak pres to nejde vlak.
Uz si rozumime? -
Asi /spíš určitě/ ne, ale má to jeden pěkný efekt.
Pokud si zvyknete na CentOS/RHEL, až se dostanete do pozice že budete hledat podporu, půjdete k RH.
Pokud by CentOS nebyl, tak ten človíček bude na serverech Debian a k RHEL se mu bude přecházet obtížně.
Navíc je RHEL/CentOS pěkně předvídatelná platforma pro releasy zavřených i otevřenějších SW balíků, což má ten efekt, že pro Debian nereleasuje skoro nikdo (ted se to lepší kvuly Ubuntu (to zas bude řevu …)) pro RHEL/CentOS všichni … Producent ví že existuje profi i free alternativa a proto je to pro ně perspektivní.
A pro RH je to v zásadě taky výhodné …
!!! Nemluvím o kvalitě, nebo jiných vlastnostech RHEL/CentOS oproti Debian/Ubuntu/SuSE … předešlé s tím vůbec nemá nic společného !!! -
Myslím, že dnešní postavení Microsoftu (a nejen to – řekl bych že i minimálně projekt GNU) je přesným výsledkem toho co se píše v tomto článku. V době kdy já jsem čůral do plínek a po panu Gatesovy ještě neštěkl ani pes, hráli hlavní housle Unixy. Jenomže velcí hráči na Unixovém písečku místo toho, aby spolupracovali a snažily se hledat nové prostory pro rozšíření trhu a nové zákazníky, tak se vzájemně do krve řezali kvůli … hovadinám (zamykali si mezi sebou navzájem unixové kódy a hádali se kdo má na to výsadní právo). No a velký Bill zatím nerušeně založil firmu Micro-soft, která se začala orientovat na komplexní řešení pro malá a domácí počítače. Než si velké unixové firmy všimly své chyby bylo již defacto pozdě…
-
Skvělý postřeh!
Já tu dobu zažil. Přesně tak to bylo! Microsoft unixům zavařoval jednak cenou (3 000 Kč za licenci Windows versus statisíce za licenci unixu mnoha manažerům velmi usnadňovala rozhodnutí).
Stejným způsobem ovšem skončila OS/2. Licence bratru za 50 000 Kč v době kdy průměrné platy byly téměř desetinové co dnes.
Microsoft to proti unixům, a dokonce i proti dnešnímu Linuxu vyhrává ještě jednou věcí: standardizací a jednotností. To je neuvěřitelně mocný prostředek. Zatímco vcelku není až tak velký problém udělat instalaci programu fungující na všech dnes podporovaných Windows, udělat totéž pro všechny existující a podporované distribuce Linuxu je to neřešitelný problém. Při roztříštěnosti Linuxu pak leckteří vývojáři jsou otrávení a vývoj z hlediska nákladů firmy je daleko dražší.
A stejně jako kdysi éra ráje velkých unixů a OS/2 skončí i Apple. Jeho manýry jsou naprosto stejné, akorát nesnášenlivost, uzavřenost a diktování dotáhl do podoby a rozměrů, jaký si nikdo v minulosti nedovolil. Matně mi Apple připomíná éru céček za mého mládí, kdy za pytlíček umělohmotných céček v dnešní ceně cca 2 Kč odhadem byli lidi schopní dát i drahé věci – třeba kalkulačku (tehdy velmi drahá věc, elektronika byla v plenkách, pro srovnání já měl kalkulačku z Tuzexu za 70 bonů, tedy 350 Kč v době průměrného platu cca 1000 Kč). Kdo měl nejdelší řetěz z céček byl zajímavější u holek. Dneska je to směšné. Ale strategie Applu je stejná a pravděpodobně bude stejně krátkodobá. -
S těmi instalátory nesouhlasím – pokud se použije statické linkování, stačí prakticky udělat instalátor (vybalí soubory do /opt) pro x86 a x86_64 (případně jiné architektury, ale to nás asi nezajímá). Není to o nic těžší než dělat instalátor pro Windows.
Pokud chce člověk používat sdílené knihovny (a tím šetřit místo na disku a v paměti), využije nějakého balíčkovacího systému. Ale je to jeho volba, nemusí to dělat, může kompilovat staticky a tahat všechny knihovny s aplikací, jako to dělá ve Windows. Linuxových distribucí je sice spousta, ale ne všechny jsou pro nás jako dodavatele stejně zajímavé – v praxi se stačí zaměřit na 2–3 nejpoužívanější a zbytek přenechat komunitě – pokud na dané platformě jsou potenciální uživatelé, někdo ty balíčky vyrobí, často stačí předhodit zdrojáky na web a pokud ta aplikace za něco stojí, rychle se najde někdo, kdo ty balíčky i pro okrajové distribuce vyrobí.
Např. Opera dělá balíčky pro kde co a zjevně s tím nemá problém. -
„Není to o nic těžší než dělat instalátor pro Windows.“
Tak tomu se říká, že zde grandiózně zapracovalo „přání otcem myšlenky“.
„ale ne všechny jsou pro nás jako dodavatele stejně zajímavé – v praxi se stačí zaměřit na 2–3 nejpoužívanější“
Ano, a to je přesně problém proč se nerozšiřuje Linux. I když vezmete nejpoužívanější 3, stále jsou to 3 nekompatibilní systémy.
A navíc bez záruky, že to bude fungovat i v budoucnu. Není žádná záruka, že ta distribuce bude za rok ještě existovat. A podora nějaké verze Windows je v tak dlouhém časovém horizontu, jaký Linux nemůže dosáhnout.
„pokud ta aplikace za něco stojí, rychle se najde někdo, kdo ty balíčky i pro okrajové distribuce vyrobí“
Tak to už je hodně trapný pokus.
Já jako uživatel mám rád Linux, jako vývojář ho nenávidím. Programoval jsem pro pět operačních systémů velmi dlouho (vyvíjím přes 20 let), ale linuxu se vyhýbám jako čert kříži. Ne vždy se mi to podaří – občas je třeba něco pro něj naprogramovat, ale Linux je opravdu pro vývojáře to nejhorší co jsem kdy zažil z desktopových systémů.
ČLÁNKY DO MAILU
