Názory k článku Jsou revoluční kroky pro Gnome a KDE nutné?
-
JINC (neregistrovaný)Jenomže "ve smyslu ovládání ... okna ... dolní lišta" není nic nového od CPM. I tam "už" jsem měl okna (i když jen maximálně čtyři) a dolní lištu (s přehledem spuštěných oken a vpravo společné informace). Jenom to tlačítko Start nebylo přímo tlačítko, víceúrovňová menu typu Start šlo pohodlně vytvořit uživatelsky. Tvůrci nenutili nikoho klikat myší, vše šlo ovládat pohodlně klávesnicí. I když myš šla použít také, pokud by ji někdo preferoval. A to vše na čistě znakových terminálech.
-
brk (neregistrovaný)A co se ti na tom nezdá? Adam je stálý autor a zajímá mne jeho názor na danou problematiku. Dopomáhá mi to v dokreslení pohledu na jeho další články.
Možná bych se na to díval jinak, jak kdyby to napsal nějaký Franta Jetel a byla to jeho první záležitost na Rootu, protože tenhle přínos by se z toho vytratil, ale i tak je to IMHO pěkně napsané a líbilo se mi to. -
anonymníZpusob fungovani clipboaradu - existuje nekolik ruznych moznosti jak ho implmentovat jako celek se to nechova zrovna moc previdatelne.
Kooperativni multitasking - jedna aplikace na sebe presmeruje X11 udalosti a desktop se stane nepouzitelny.
Velke mnozstvi zbytecnych round-tripu mezi klientem a X11 serverem.
Renderovani fontu - hmm tohle by stacilo akorat spravit/zrychlit -
Stara Blazkova (neregistrovaný)Zdielam podobny nazor, ze X11 sa musi vymenit. Je tam 10 rokov stareho balastu (zbytocna vlastna sprava driverov, PCI management apod. Podobne problemy ma OpenOffice: zbytocny window manager napriklad), na zmysluplnu pracu cez SSH treba NX server, inak je to desne pomale. Xgl bol dobry pokus o vykopnutie casti, ktore su uz zbytocne (robi to kernel, udev apod), ale zial sa neuchytil.
-
hisaak (neregistrovaný)Kdyby clipboard fungoval jako ve windows, byl by to krok vpred. Tim myslim spolehlive a hlavne vzdy stejne, bez ohledu na to, jestli je aplikace z KDE, Gnome nebo bezi na Jave. Tohle me v linuxu fakt ale desne se?e.
Jo a kdyby si k tomu clipboard navic udrzel zapamatovani vice polozek, jako je to treba uz ted v KDE, bylo by to dokonale. Tak snad dalsi generace ... -
mm (neregistrovaný)Možná jsem hloupý a něco dělám špatně, ale s clipboardem žádné potíže nemám.
- vždy mně funguje pomocí CTRL-C, CTRL-V jako ve Windows
- navíc mám k dispozici Klipper s historií (používám a ještě dlouho budu KDE3)
- navíc mám většinou funkční clipboard poze pomocí myši - zde je pravda, že se občas stane, že to někde úplně nejde a je třeba udělat CTRL-C, CTRL-V
Jinak k článku: KDE4 je katastrofa a bohužel těžká rána pro Linuxový desktop. Spousta odrazených uživatelů i něco co by se dalo nazvat ostudou :-( -
pj (neregistrovaný)Bohuzel jste nepochopili puvodni prispevek, X11 je fundamentalne spatne, problem clipboardu je naprosto marginalni. Dokud se komplet nenahradi X11, bude cele linuxove gui zbastlenina s cim dal vetsim overheadem.
Nekdo tady chtel objasnit, co je na X11 spatne, staci si neco nastudovat treba na wikipedii -
anonymníprestoze jsem jen admin a zadny zkuseny vyvojar, musim uznat ze X11 dost kazi linuxovy desktop. odezva systemu je mizerna (ve srovnani napr. s winXP), stabilni to take moc neni (opet ve srovnani s XP) a vecne problemy s ruznym HW a s nim spojenou HW akceleraci uz ani neberu jako chybu, ale jako vlastnost. Skoda ze neni neco jako winXP na linuxovem jadre. Mimochodem, GUI ma mizerne i MAC OS X, jeho odezva je jeste o dost horsi nez na linuxu..
-
Rychlost X aplikací primárně záleží na kvalitě driveru a pak na použitém stylu. Xka samotná v tom až takovou roli nehrají (lokálně). Na nvidii nepozoruji žádný zřetelný rozdíl vůči XP, horší je to teď s intel drivery, které se kompletně přepisují - řekl bych, že teď jsou ve stavu, kdy mají snad už veškerou požadovanou funkčnost, a chce to zapracovat na optimalizaci.
Divím se Vašem špatným zkušenostem s MAC OS X. V ruce jsem měl jen pár kousků, ale odezva GUI byla excelentní. -
ivan (neregistrovaný)Problem s clipboardem bohuzel neni marginalni, kdyby to bylo takovy jednoduchy tak uz by to davno nekdo vyresil. 20 let vyvoje prineslo nekolik(minimalne 3) navzajem nekompatibilnich rozhrani. K cemu je mi dobry ze si muzu vybrat z nekolika ruznych rozhrani na clipboard? Melo by mi stacit jedno ktery pouzivaji vsichni.
A co treba XPrint pouzili jste to nekdy nekdo? Graficky karty na SGI stanicich umely setrit video ram. Umely pouzit ruznou bitovou hloubku pro ruzny okna. Dneska mame video pameti dost, ale uvnitr X11 protokolu se s tim porad pocita. Lidi z MS zacali s oknama mnohem pozdeji a hodne si zjednodusili zivot kdyz prohlasili ze truecolor musi stacit vsem. Problem Xek je ve slepych cestach a navrhu, ktery je poplatny HW pred 20ti lety. -
poloid (neregistrovaný)
radikálně nesouhlasím
přepokládám že znáte vhodnější řešení desktopu
- jsem myšoidní uživatel a právě rychlost odezvy desktopu a schránka + možnoti vzmazlit si KDE3 byl u mě důvod proč na vše kromě několika nekompatibilích her používám linux,
- win XP rozhodně nejsou rychlejší na stejném HW, běžně mám doma otevřených tak 30 oken ze 7–10 programů, když se mi nehce restatovat a pracuju ve Woknech tak se po chvilce leknu že mi zase shořel větrák na procesoru
- v práci mi stačí pozorovat uživatele woken jak úzkostlivě zavírají okna i když je budou třeba za 10 min používat, nebo jak odebírají položky z menu a furt to rovnají podle abecedy, posunujou po kouskách okna si okna aby mohli přetahovat myší atd
- ke KDE 4 sem nezkoušel ale skočím na to
-
Peto_MiG (neregistrovaný)Clanok je pekne napisany. Pouzivam GNOME, lebo KDE mi nejako nesadlo. "Revolucnych zmien" sa bojim iba z dvoch dovodov:
1, aby neboli koncepcne k horsiemu
2, stabilita.
Trvalo roky, kym sa GNOME stal tak stabilnym ako je. Ak by to chceli cele prekopat, bojim sa, ze to dopadne ako s KDE4. -
Asi jsem opravdu divný, ale můj pud nevelí přinášet novinky za každou cenu. Když dělám nějaký program (pravda, zatím nic velkého), tak chci přinést jenom ty vlastnoti, které jsou žádané a užitečné, ale především opravit stávající chyby. Hledání dokonalosti je mým cílem. Tvrdit že na KDE 3 už není co opravovat je holý nesmysl. KDE 3 má ještě spoustu nedostatků/chyb komplikujících každodenní práci.
Takže úžasné revoluční změny nám přinesou následující: KDE 3 bude nedokonalé, prtože už se nebude věnovat dostatečná pozornost na odstranění zbývajících nedostatků a postupně zanikne. KDE 4 bude nedokonalé, protože je příliš nové. Dokonalost je v nedohlednu stejně jako opravdu pohodlná práce :( -
Jde o to, že to co je v KDE 3 k dodělání/vylepšení/opravení často nebylo dotaženo proto, že už se to se starým QT / jádrem KDE dost dobře nešlo. Proto už bychom se tak jako tak mnoha dobrých verzí KDE 3 nedočkali. Ano, přechod na KDE 4 byl/je bolestný a udělala se při něm kupa chyb, ale věřím tomu, že jinak to nejde. Sám jsem programátor a přesně tenhle typ problémů řeším den co den.
-
MD (neregistrovaný)Uz jste se setkal s programem, ktery by se zmrazil a jen se opravovaly chyby? Temer kazdy program ma stale nove a nove verze, nove funkce. Stale se vyviji. A za to podle mne muze predevsim touha vyvojare a ne napriklad pozadavky uzivatelu. (Mimochodem spousta programu se podle me diky tomu zcela nesmyslne vyviji do podoby vlastniho "operacniho systemu", napr. Nero.)
-
Nesouhlasim, ze by slo o touhu vyvojare... vyvojar by nejradsi napsal 100% dokonaly program, ktery by byl perfektni ve vsech ohledech a uz s nim pokud mozno nedelat zadne kejkle. Jenze to mozne neni, takze je stale potreba vylepsovat a i uzivatele maji radi zmenu, nove funkce apod. Kdyby vsechny revolucni zmeny byly jen vrtochy vyvojaru, tak by se komerecni software nikam nehnul, protoze tam na vyvojarich jako osobach nezalezi. Vyvoj ridi spis trh, resp. tedy uzivatele. Jak proprietarni komerecni, tak bezplatnej opensourcovej software se hlavne chce "prodat" lidem. Pokud by proste vyvoj moc dlouho stagnoval a jen se stale opravovali nejake chyby nebo se pridavali male featury, tak by zrejme vetsina uzivatelu pomalu odesla k modernejsim zalezitostem. -
Standa (neregistrovaný)To je omyl. Když se stejným kódem pracujete roky, zjistíte, kde co je špatně napsané. Často zjistíte, že je to místy tak otřesně navržené, že nelze implementovat některé zdánlivě jednoduché věci. A že to žere to spoustu zbytečné paměti a strojového času.
Pak má programátor dvě možnosti - záplatovat záplaty a požadovat rychlejší hardware, aby se to navenek nepoznalo, nebo kód zahodit a začít psát znovu a lépe. To první je drahé v dlouhodobém pohledu, to druhé v krátkodobém. -
Petr (neregistrovaný)Opravit bugy v GTK by rozhodně neškodilo, kvůli nim se GNOME chová nepředvídatelně (např. když mám nějaký vzhled - u mě výchozí v Lennym - a v některých - např. terminál, ale třeba FF nebo nautilus ne) - aplikacím kliknu pravým, tak místo aby se jen otevřela místní nabídka, tak přeblikne a okamžitě zase zmizí, protože se hned vybere první položka, na kterou jsem tím najel. Prostě úplně primitivní věc, která naštve. Je toho víc.
-
anonymníPokud uz by se mela v Gnome zahazovat zpetna kompatibilita, privital bych vyrazne zjednouseni vyvoje vlastnich aplikaci pro Gnome - ustanoveni "oficialniho" doporuceneho jazyka s GTK bindings (idealne Pyhon, roznhodne ne Mono nebo JavaScript humusy), prepsani bindings tak, aby se v nich rychle, snadno a ciste dalo psat (napr. prave PyGTK je tezce nepythonovske API se spoustou dedictvi po C, napr. humus jmenem TreeView/TreeStore co nevyuziva nativni iteratory), dotazeni podpory v RAD nastrojich (migrace z libglade v Glade-3) a dodani hromady aktualni dokumentace s netrivialnima prikladama (to je v dnesni dobe fakt problem, ani rozsahly PyGTK FAQ to neresi systematicky).
Je celkem jedno, jak bude Gnome 3 vypadat, pokud zakladni kostra bude jakztakz stabilni a hlavne se do nej budou rychle a snadno doprogramovavat vlastni doplnky. Pak je totiz velka sance, ze kdyz nejaka komponenta bude chybet, najde se nekdo, kdo to proste napise... -
anonymníUmm, jeste upresneni: C coby oficialni jazyk s GTK bindings samozrjme existuje, ale na to, aby clovek napsal v C nejakou GTK aplikaci, musi naklofat tuny nepotrebne omacky a ladit alokaci pameti - to neni cesta pro masove rozsireni na kolene spichnutych, ale neuveritelne chytlavych udelatek, ktere buduji popularitu a tahnou pokrok dopredu. Na napsani appletu nebo front-endu k konzolovemu nastroji fakt trocha vykonu ztracena v interpretaci nevadi, naopak rychlost a snadnost vyvoje rozhoduje...
-
peter (neregistrovaný)Pani, dovolim si upriamit pozornost tych, ktorym sa nepaci vyvoj desktopovych aplikacii v C a C# na podla mna slubny projekt http://live.gnome.org/Vala .
-
mirozbiro (neregistrovaný)Jen mi reknete, proc chce nekdo nahrazovat windows linuxem? Kdyz win skonci, protoze je nahradi lin, tak bude linux skoro tak blby, jako jsou windows ted (pardon, az na nektere podrazy ohledne formatu dokumentu a licencovani).
Me se zda, ze cim vic se snazi lin otevrit 'masam', tim vic z nej mizi veci, ktere maji svuj hluboky smysl. Kdo dnes pouziva prikaz mount? Jak vyradite tyhle automatiky z defaultni instalace? Kde jsou jednoduche textove konfigurace pro prepinac uzivatelu? Komu vadily zkratky ctrl-alt-f7-...?
Evoluce si zada obeti, ale neni mi jasne, kde presne prinasi zisky. Tim, ze 99% uzivatelu pojede linux nebude linux lepsi. -
Jsem podobného názoru.
Na jednu stranu vítám technologie typu D-Bus a podobně. To je opravdu výrazný krok v před. Ale zase na druhou stranu se tu čím dál více projevuje ta snaha spoustu věcí zautomatizovat, přesně tím stylem jak je to vidět ve Widlích - podle filozofie "počítač ví nejlépe co potřebujete". Imho pak dochází k takovým věcem, jako v Mandrivě, kdy systém mi detekuje disk, jenže nejdřív mi jej ohlásí a A pokud zažádám o její připojení tak ji automaticky otevírá v Dolphinu! Jenže mě třeba Dolphin nevyhovuje a obsah disku potřebuji prohlédnout v Krusaderu. Ne, nejdřív Dolphin (a bohužel nenašel jsem v standardní instalaci Mandrivy způsob jak to změnit. Například jen jednotku připojit a v ničem ji nepřipojovat). je to sice pitomost, ale celkem to otravuje - obzvlášť nahromadí-li se takových "pitomostí" víc.
Co mě úplně dojímá, tak je čím dál častěji se oběvující se představa, že uživatel si natáhne nějaký ten open Source projekt do svého komplu a pak bude nadávat a vykládat co se MUSÍ změnit a očekává, že všichni padnou na zadek a MUSÍ skákat jak on si teď namyslel. A když ne, tak se začne ječet, že není žádná podpora, vývojáři kašlou na uživatele, a podobný remci...
Ne, ne, ne... Klidně ať má Linux jedno procento uživatelů. Ale a proboha ať zůstane Linuxem! -
Jan Seidl (neregistrovaný)Ja myslim, ze je skoda ze nema linux vic uzivatelu... Precejenom v tom je uzasny, ze ma velke mnozstvi distribuci, takze skoro kazdy si zvoli to co mu nejvic vyhovuje. A kdyz by byla jedna distribuce vice automatizovana, tak by si ji treba volili ti co prechazeji z windows... Nikdo by te nenutil abysis ji vzal, ale dala by moznost volby vice lidem...
-
poloid (neregistrovaný)
asi proto že se mu s linuxem dělá líp, ti co ho používají to ukážou kamrádům woknařům a logicky chtějí aby pro kamarády byla klikací varianta kde si vyzkouší jak se s tim dělá a nebudou toho bát, často je v diskusích o distrech vidět přechody jako třeba u mě: WIN SUSE MANDRAKE UBUNTU DEBIAN trochu předčasně GENTOO a nyní ARCH-LINUX až zjistim že chci hloub tak třeba LFS proboha jak jste přišel na to že 99% uživatelů bude používat linux? většina jsou BFU a bude používat wokna, v každym obchodě vám řeknou že kvůli kompatibiltě je nutný WIN, na netu u každý distribuce je dikuse k problémům a k řešení problémů, když jsem něco chtěl vyřešit ve woknech hrůza něco u microsoftu najít, pak si uživatel myslí že linux je samej problém a Wokna ne, a reklama !!! určitě si taky myslíte že Ariel je lepší než neznačkový prášek na praní, a hardware proč by výrobce podporoval nenáročný fungující software, když potřebuje prodávat výkonější a dražší HW už jste někdy viděl nálepku Linux-ready ???
-
pedro (neregistrovaný)Jestli je zaverem clanku, ze "open-source svět je to pravé místo, kde by se měla inovace projevovat nejvíce", tak mi neni jasne, kde je v clanku pritomna argumentace, ktera me ma o spravnosti toho zaveru presvedcit. Namichame trochu vagne popsane historie s nejakymi obecnymi klise (omezeni vyvoje programu puvodnim designem), dame tomu lakavy titulek, zajimavy, ale nicim nepodlozeny zaver, a hura s vyslednym odpadem na root. Bleee. Sevce, drz se sveho kopyta!
-
1. "Proslulá" plasma - nic moc, jen jinak pojmenované GUI, rozhodně ne lepší než applety v KDE 3.X
2. Nemožnost nastavit různá pozadí pro jednotlivé pracovní plochy (alespoň ne oficiálními klikátky) - návrat před KDE 3.1
3. Nemožnost nastavit střídání obrázků na pozadí (v KDE 3.6 jde pro každou pracovní plochu zvlášť, takže každá může mít svou sadu obrázků a vyměňovat je různým tempem)
4. Celková těžkopádnost a nepřehlednost nastavovacích menu, včetně "geniálního" helpu, který je schopen najít jen názvy aplikací v hlavním menu (= na ploše pod sebou), co je v submenu, to nevidí, byť to tam, dokonce pod identickým názvem, je (takto mi to nenašlo "spořič obrazovky", ačkoli se k němu, sice složitě a těžkopádně, ale přece, proklikat dá, a je dokonce pod tímto názvem)
5. Podobná těžkopádnost při instalaci nového softu (zadal jsem "tetex", našlo to jenom nějaký prohlížeč "tetex-dvi", ale po jeho zaškrtnutí to náhle hlásilo, že bude instalovat i balík tetex - prostě zmatený zmetek).
6. Nelíbí se mi ani emulátor konzoly, už proto, že starší verze KDE nabízejí více typů a mnou preferovaný tam není (protože trávím kolem 50% práce právě v emulátoru konzoly, je to dost nepříjemné).
Rozhodně je to z hlediska funkčnosti a uživatelského komfortu jednoznačný krok zpět. Jako nouzovka do učebny pro studenty (DOSBox, R, připojení k internetu atd.) jakžtakž dobré, ale pro systematickou práci naprosto nevhodné. Až budu měnit současné distro na pracovním počítači (i na domácím počítači), rozhodně vezmu nějaké s KDE 3.6. -
4serpent (neregistrovaný)1. To je vec nazoru.
2. & 3. Ano, tieto vlastnosti chybaju. Nechapem vsak, ako vas brzdia v "systematickej praci".
4. Pouzivam KDE4 od verzie 4.0 a podobne problemy som nikdy nemal. Mozno ied o problem Mandrivy.
5. A toto ako suvisi s KDE? Odkedy ma KDE na starosti balickovaci system???
6. KDE vzdy ponukalo PRAVE JEDEN emulator konzoly, a to Konsole. Ak sa vam nepaci, nevidim v tom problem, vybrat si mozete spomedzi velkeho mnozstva dalsich (rxvt, xterm, eterm, aterm. gnome-terminal, xfce-terminal a pod.). -
1. Ano, co je lepší, to je věc názoru. Problém je, když to nové (plasmoidy) nepřináší takřka nic nového - potom je na místě otázka, proč něco takového dělat. Zdůrazňuji, že programy používám kvůli jejich funkci, nikoli kvůli případně "elegantnějšímu" kódu.
2 & 3 Jsem zvyklý se orientovat podle pozadí, na které ploše zrovna jsem, navíc KDE4 má obrázky ploch na dolní liště tak prťavé, že mám i s brýlemi problémy zjistit podle nich, kde vlastně jsem. Na KDE3 je toto vyřešeno lépe a přehledněji. Nehledě k tomu, že "ušetřené" místo se na KDE4 projeví tím, že dolní lišta je jen přes cca 2/3 šířky obrazovky. Vypadá to opravdu nechutně. Na KDE3 vím, na které ploše zrovna jsem a mám i zaběhaný stereotyp, že určité programy spouštím z určitých ploch (a pak je snadno najdu).
4. Asi sotva problém Mandrivy, byť ta má k dokonalosti také dost daleko, protože se jedná o nastavení vlastností KDE prostředky KDE.
5. Tohle může být chyba Mandrivy
6. Tohle není pravda. KDE 3 nabízelo vždy 2 - 3 různé emulátory konzoly. I systém (tuším KDE 3.5), ze kterého píšu, má Konsole a RXvt; 3.1, která mi dožívá na chalupě, má těch konzolových emulátorů ještě víc.
Je to prostě nedodělek, zmetek. A vzhledem k tempu vývoje je nepravděpodobné, že se KDE4 dostane na funkčnost KDE3.6 dřív, než za 1 -2 roky -
4serpent (neregistrovaný)1. Elegantnejsi kod je rychlejsi kod, co sa odrazi na jeho funkcnosti, nemyslite?
2. & 3. OK, v tom odliseni ploch podla pozadi mate pravdu.
Odporucam vam vsak vyskusat funkciu Activity, kde si mozete vytvorit rozne profily s roznym zameranim (browsing profil, programovaci profil, profil na zabavu...) Ponuku vyvolate napr. kliknutim na ikonu plazmoidov (defaultne v pravom hornom rohu) a vybranim volby Zoom Out. Tam si mozete navolit jednotlive aktivity. Snad to pomoze, ale uznavam, ze to nie je velmi prakticke.
Co sa prehladnosti tyka, opat je to vec nazoru, mne sa zda byt prehladnejsie KDE4.
Velkost panelu (horizontalna aj vertikalna) sa da jednoduch nastavit, takisto umiestnenie panelu, pripadne pocet panelov.
Vyhoda vami zatracovanych plazmoidov spociva mimo ine aj v tom, ze si ich mozete umiestnit kamkolvek na plochu (nemusia byt na liste). Kedze Pager je plasmoid, kludne si ho mezete dat cez 1/4 plochy, zapnut zobrazovanie nazvu/cisla plochy a ikoniek spustenych aplikacii (co je IMO 1000x prehladnejsie ako nahlady).
4. Zrejme som nepochopil povodne tvrdenie. Mozno to bude tym, ze som help nikdy nepouzival (radsej som si informacia vygooglil). Neskusal som - neviem sa vyjadrit.
6. To, ze vam balickovaci system neponuka alternativy k emulatoru terminalu, je chyba Mandrivy. Defaultne bol v KDE stale len jeden emulator terminalu (KDE som dlho pouzival aj vo verzii 3), zvysne mohli byt predinstalovane systemom (napr. xterm, rxvt).
Tym zaverom ste ma veeelmi pobavili! :D -
No KDE 4 zase az takova revoluce nejsou - je to jen bezny vyvoj a evoluce. Ano, Plasma stale neni to prave orechove, ale jo to tak asi jedina opravdu zasadni zmena... KDE 4 jsem samozrejme zkousel v dobe kdy Plasma nebyla, ani Oxygen a normalni clovek by to ani nepoznal... Ze trebas Amarok je prepasny from scratch, to je neco jineho...
ČLÁNKY DO MAILU