Na úvod uvádím, že mám zkušenosti s Linuxem i MS systémy. Ačkoliv Linuxu moc fandím, nejsem žádný linuxový fanatik a v některých věcech s JXD souhlasím. Linux ještě plně nedozrál pro desktop a pro většinu uživatelů jsou MS Windows přece jen lepší volbou.
Myslí to JXD vážně?
S určitostí to říci nemohu, ale domnívám se, že ano. Kdyby byl autorem kdokoliv jiný, nepochyboval bych, že jde o žert. Většina článků nemá hlavu ani patu, grafická úprava je hrozná, velkou část textů tvoří nadávky. Zjevně dílo vtipálka, kterému dělá dobře, když naštve příznivce Linuxu. Tito naštvaní lidé potom komentují původní příspěvek, který tak má slušnou sledovanost, a vtipálek nakonec za své pobavení ještě dostane zaplaceno.
Ovšem když se podívám na články, které JXD píše do Reflexu, přikláním se k možnosti, že asi o žert nejde. Reflex čtu pravidelně mnoho let a JXD byl dlouhou dobu mým oblíbeným autorem. Bohužel, v poslední době šla úroveň Doležalových článků rapidně dolů, a to po všech stránkách.
JXD – nadšený linuxář
Jak se JXD vlastně dostal k Linuxu? Odpověď se zřejmě skrývá v mírně zmateném článku Hack the Matrix! (Reflex číslo 11/2000, vyšlo 16. 3. 2000). Podle všeho se JXD rozhodl, že se stane hackerem a počítačovým guru. Při té příležitosti mu asi někdo sdělil, že správný hacker nepoužívá produkty Microsoftu, ale skvělý OS Linux, který je lepší než Windows a navíc je zadarmo. Kromě toho článek propagoval myšlenku, že všechna data musí být dostupná, uzavřené systémy jsou deviací Sítě a hacking je vlastně obrannou reakcí na tuto deviaci. V tomto světle působí poněkud směšně, když si JXD později stěžuje, jak mu někdo čtyřikrát hacknul počítač s Linuxem.
Ve svém post-linuxovém období líčí JXD své utrpení s Linuxem, které trvalo třičtvrtě roku. Zajímavé je, že se o tomto utrpení ani náznakem nezmínil ve svých článcích. V článku V Německu – normálně jiní (Reflex 49/2000, 7. 12. 2000) se dozvíme, jak si JXD s jistým panem Macháčkem pohovořil o Linuxu. Pohovořil, nikoliv zanadával, jaký je Linux nepoužitelný a drahý systém.
V anketě Naše média (Reflex 52/2000, 27. 12. 2000) se čtenář dozví, co má JXD na svém Linuxu nastaveno jako homepage a že mj. sleduje Linuxworld.
Článek Je libo cizí poštu? (Reflex 14/2001, 5. 4. 2001) začíná zesměšněním Microsoftu a končí podpisem „Zapsal JIŘÍ X. DOLEŽAL na operačním systému Linux“. Proč nám JXD pyšně sděluje, že používá Linux, když je to takový šmejd?
Ovšem rozhodně nejpodivnější je článek Touha stát se hackerem … (Reflex 23/2001, 7. 6. 2001). V této době měl JXD za sebou mnoho měsíců nekonečného utrpení s nepoužitelným a nestabilním Linuxem. Na začátku najdeme větu „Poté, co se mi podařilo rozchodit mimořádně komfortní workstation na Linuxu“ a na konci se dozvíme, že JXD pravidelně rozesílá kamarádům obrázek tučňáka s jointem v zobáku. Člověk by řekl, že JXD je se svou linuxovou workstation náramně spokojen, ale možná jsem jen přehlédl nějakou skrytou ironii.
V podobném duchu se nesou i Doležalovy články ve Světě Namodro. V článku Kdo je blbej? Jiří X. Doležal nebo Linux? z 9. 1. 2001 JXD žádá linuxovou komunitu o vysvětlení základních principů (k čemu jsou jednotlivé adresáře, jak se instalují programy). Přesněji řečeno nežádá, ale vydírá. Pokud mu někdo zodpoví jeho dotazy, napíše článek vychvalující Linux. V opačném případě bude vychvalovat Windows. Skvělá ukázka novinářské etiky.
Jeho vydírání zjevně padlo na úrodnou půdu, protože o týden později se objevuje oslavný článek Pyramidizace houby. JXD hodnotí své čtyřměsíční zkušenosti s Linuxem velmi kladně. Především si pochvaluje KDE 2.0, které hodnotí jako blbovzdornou a odolnou grafickou platformu pro Linux. Spokojen je i s distribucí, kterou je možné nainstalovat jen s malou levnou dopomocí. O pár měsíců později se z KDE 2.0 nějakým nevysvětlitelným zázrakem stává tragicky nedořešená platforma a náklady na odbornou pomoc najednou dělají z Linuxu nejdražší OS na světě. Vysvětlení tohoto „zázraku“ by mě moc zajímalo. Samozřejmě nechybí útoky na Microsoft.
Za měsíc se objevuje další optimistický článek, Linux je pro blbce!!!. Obsah je poměrně prostý – JXD se chlubí, jak dokázal rozchodit KMail pomocí editace konfiguračního souboru, a má radost, že začíná vidět do svého počítače. Opět nechybí útok na Billa Gatese.
Článek Linux nebo M$ – sekta nebo byznys? z 2. 3. 2001 již není tak optimistický jako předchozí. Nejde však o nespokojenost s Linuxem jako takovým, o tom nepadne ani slovo. JXD si pouze stěžuje na reakce linuxových příznivců na předchozí články a na neochotu přispívat do jeho učebnice Linuxu pro blbé.
Nečekaný obrat
Až do 17. 8. 2001, kdy ve Světě Namodro vyšel článek Chcípnul mi tučňák!!!!, jsem si myslel, že JXD je jedním z mnoha spokojených uživatelů Linuxu. Stejný názor určitě měly i statisíce dalších čtenářů. Co se stalo tak nečekaného, že JXD z ničeho nic dramaticky zavrhnul Linux? Někoho možná napadne, že JXD byl podplacen firmou Microsoft, protože jeho vychvalování Linuxu mohlo Microsoftu způsobit určité ztráty. Ale není nutné vidět za vším spiknutí. Skutečnost bude mnohem prozaičtější. Na počátku se JXD rozhodl, že je na čase trochu změnit image a stát se něčím, co je dnes IN. Třeba hackerem. A správný hacker přece používá Linux a ne produkty Microsoftu. Nebylo by to poprvé, co JXD změnil image. Pamatuji se, že počátkem 90. let byl JXD velkým příznivcem hnutí skinheads, nosil bomber a přátelil se s lidmi z Vlastenecké ligy. Skinheadem se člověk může stát za pár hodin – oholí si hlavu, koupí si správné oblečení a obutí a naučí se několik skinheadských hesel. Ale stát se hackerem, nebo jen trochu pokročilým uživatelem Linuxu, je mnohem obtížnější. Člověk musí nastudovat spoustu dokumentace, která je navíc často v angličtině. Počítač se nedá ukecat ani obelhat, buď mu přesně sdělíte, co po něm chcete, nebo máte smůlu. Tady JXD zjevně přecenil své síly. Bohužel, jeho pýcha mu nedovolila přiznat selhání, a proto musel veřejnost dlouhou dobu obelhávat, jak je Linux skvělý a jak je s ním spokojen. Když byl nakonec donucen ukončit svou kariéru počítačového mága a přejít na MS Windows, musel si svou dlouhodobou frustraci nějak vylít, proto ta série šílených článků. Jistou analogii najdeme i vztahu ke skinheadům. Když JXD neuspěl jako skinheadský vůdce, stal se fanatickým odpůrcem krajní pravice.
Novinářská profesionalita Jiřího X. Doležala
Historie vztahu JXD k Linuxu ukazuje na něco mnohem závažnějšího, než na příběh zhrzeného uživatele, který si svou neschopnost a lži léčí hysterickými výlevy proti GNU/Linuxu. Dokumentuje totiž naprostou neprofesionalitu JXD jako novináře. Nejdříve čtenářům dlouhé měsíce lhal, jak je s Linuxem spokojený, aby se nakonec přiznal, že jeho linuxová zkušenost bylo jedno velké trápení. Velmi zarážející je také jeho celkový přístup k tématu. Naivně jsem si myslel, že než novinář uveřejní nějaký materiál, musí se nejprve v problematice pořádně zorientovat, aby čtenáře nemystifikoval omyly a polopravdami. Jak je vidět, s takovými detaily JXD nehodlal ztrácet čas. Nějaký nadšenec mu patrně nabulíkoval několik velmi problematických tvrzení (všechna data musí být dostupná, uzavřené systémy jsou špatné, Linux je mnohem lepší než Windows, Linux je zadarmo atd.). JXD tato tvrzení bezezbytku akceptoval, aniž by se je pokusil konzultovat s jinými počítačovými odborníky, kteří by mu poskytli alternativní názor. Potom tato tvrzení šířil do světa, i když si musel být vědom, že lže nejen sám sobě, ale také statisícům čtenářů. Nyní je jasné, že články JXD na jakékoliv téma není možné brát vážně. Pokud by se chtěl JXD k mému názoru věcně vyjádřit, budu rád. (Rakce pana Doležala vyjde na našem serveru v pondělí – poznámka redakce)
Odkazy
Daší články JXD:
Linux workstation – nejdražší OS planety!!!, Linux padá jak Win98!!!!
ČLÁNKY DO MAILU